34 Ad 19/2025 – Krajský soud v Brně

34 Ad 19/2025- 67 - text  7 34 Ad/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: E. Č. bytem X. zast. advokátem JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph. D. sídlem Bašty 416/8, 602 00 Brno proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předcházející řízení a napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně podala žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Ta byla rozhodnutím žalované ze dne 24. 1. 2025, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“) zamítnuta pro nesplnění podmínek zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) ze dne 21. 1. 2025 je žalobkyně nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně z důvodu poklesu pracovní schopnosti o 45 %. 2. V námitkovém řízení byl zpracován posudek IPZS ze dne 27. 3. 2025, podle něhož činí celkový pokles pracovní schopnosti žalobkyně 40 %, což je pro přiznání invalidity vyššího než prvního stupně nedostačující. Žalovaná proto rozhodnutím ze dne 13. 5. 2025, č. j. X („napadené rozhodnutí“), námitky žalobkyně zamítla a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. 3. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je dle posudků IPZS zdravotní postižení spadající do kapitoly VI (postižení nervové soustavy), položce 1b (cévní postižení mozku a míchy, dětská mozková obrna - lehké funkční postižení, lehká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní dysfunkce, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo je možno je vykonávat s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. („vyhláška o posuzování invalidity“). II. Obsah žaloby 4. Žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí je založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, a že došlo k nesprávnému posouzení právních otázek. Žalovaný nezohlednil, že dle předložené lékařské dokumentace je žalobkyně trvale omezena v pohybu a ve schopnosti vykonávat pracovní činnost, přičemž její zdravotní stav se i nadále zhoršuje, což popsala v námitkách ze dne 10. 2. 2025. Tyto námitky byly vypořádány pouze zcela formalisticky. 5. Nesouhlasí s tím, že netrpí středně těžkým ani těžkým funkčním postižením a že není prokázána středně těžká ani těžká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní funkce. Její zdravotní stav nebyl dostatečně zjištěn. Žalobkyně má řadu zdravotních problémů, je závislá na péči lékařů a trpí chronickými bolestmi, které jí brání v začlenění do běžného života, resp. ve výkonu výdělečné činnosti. Ze zdravotních zpráv je podle žalobkyně zřejmé, že jí má být přiznán vyšší stupeň invalidního důchodu; doporučili to i odborní lékaři, u nichž je žalobkyně v péči. 6. Žalobkyně z uvedených důvodů požaduje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno, a dále navrhla provedení znaleckého posudku (pozn. soudu – znalecký posudek, kterým snad žalobkyně zamýšlela dokazování doplnit, nebyl k žalobě přiložen). III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve vyjádření zrekapitulovala relevantní právní úpravu a zdůraznila, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření, jak stanoví § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. 8. Posouzení zdravotního stavu je otázkou medicínskou a žalovaná následovala závěry posudku IPZS. Posudkové řízení přitom vyhodnotila jako objektivní a posudkové závěry jako dostatečně podložené a odůvodněné, splňující požadavky na úplnost, správnost a přesvědčivost. Důvodem uznání invalidity nejsou subjektivní pocity žalobkyně, vlastní vyhodnocení zdravotních obtíží, ani tvrzení jiných lékařů, nýbrž jedině posudková rozvaha vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu ze strany posudkových lékařů. 9. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla žalovaná zpracování posudku Posudkovou komisí MPSV („PK MPSV“) jakožto nepominutelného důkazu pro řízení před soudem. IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 10. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal spisovou dokumentaci, z níž vyplývají následující skutečnosti – podklady pro vydání prvostupňového a napadeného rozhodnutí. 11. Dle zjišťovacího posudku IPZS ze dne 21. 1. 2025 bylo zdravotní postižení žalobkyně hodnoceno podle kapitoly VI položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Jako hlavní příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl uveden stav po intradurálním extramedulárním hematomu v oblasti hrudní páteře (Th6-11) s levostrannou převahou, přičemž tato příčina byla hodnocena jako lehká motorická, senzitivní porucha, bez poruchy řeči, bez kognitivní dysfunkce, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo je možno vykonávat s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků. Bylo hodnoceno v horním rozmezí dané položky (20-35 %) a s ohledem na další zdravotní postižení (smíšená úzkostná a depresivní porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti, hypertenze, diabetes mellitus II. typu na PAD plně komp.) bylo navýšeno o 10 % na celkových 45 % poklesu pracovní schopnosti. 12. Dle posudku IPZS ze dne 27. 3. 2025, zpracovaného v námitkovém řízení, byly závěry předcházejícího posudku co do volby nejtíživějšího zdravotního postižení potvrzeny. Potvrzena byla i volba položky 1b v rámci kapitoly VI přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, avšak s tím, že v rámci volby horní hranice rozpětí byla zohledněna i ostatní doložená onemocnění. Tato hranice (35 %) pak byla vzhledem k vlivu postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity navýšena o 5 % na celkových 40 %. K námitkám žalobkyně bylo uvedeno, že nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby odůvodňovalo uznání vyššího než prvního stupně invalidity. Doložené lékařské nálezy nepřinesly novum ani jiný posudkový náhled. 13. Krajský soud nechal vypracovat posudek podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ze strany PK MPSV pracoviště v Brně, která dne 24. 2. 2026 zasedala ve složení předseda komise, další lékařka s odborností v oboru neurologie a tajemnice. Žalobkyně nebyla přítomna jednání PK MPSV (žalobkyně se omluvila a souhlasila s projednáním v nepřítomnosti, emailem dne 8. 2. 2025 doručila další nálezy). PK MPSV měla k dispozici kompletní správní spisovou dokumentaci, jakož i nově předložené nálezy. Konstatovala, že podkladová dokumentace je dostatečná k přijetí posudkového závěru. 14. V posudku byl shrnut předchozí průběh řízení o invalidním důchodu žalobkyně, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí, souhrn doložené zdravotní dokumentace a diagnostický souhrn. Na s. 5-6 je uvedeno posudkové hodnocení. 15. Z posudkového hodnocení lze shrnout, že zdravotní stav žalobkyně je zatížen více onemocněními. Za rozhodující zdravotní postižení označila PK MPSV stav po intradurálním extramedulárním hematomu v oblasti hrudní páteře (Th6–11), tj. stav po postižení míchy, jenž se klinicky projevil v roce 2024 meningeálním syndromem a lehkou centrální monoparézou levé dolní končetiny. Tento stav nadále přetrvává, projevuje se zejména oslabením levé dolní končetiny a mírnou poruchou stereotypu chůze, přičemž žalobkyně je schopna samostatné chůze bez použití kompenzačních pomůcek. 16. Další zdravotní obtíže žalobkyně (zejména arteriální hypertenze, diabetes mellitus II. typu, obezita, astma bronchiale, ortopedické postižení pravého hlezna po opakovaných operačních výkonech, bolesti páteře, hepatopatie a psychické obtíže) byly zohledněny, avšak dle PK MPSV samy o sobě nedosahují takové intenzity, aby představovaly rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti. Ve vztahu k ortopedickému postižení pravého hlezna posudkový orgán výslovně uvedl, že dočasné zhoršení stavu v souvislosti s operačními výkony odpovídá spíše období dočasné pracovní neschopnosti, nikoliv trvalému zhoršení zdravotního stavu. 17. Z hlediska celkového funkčního stavu PK MPSV konstatovala, že žalobkyně je orientovaná místem, časem i osobou, její chování a komunikace jsou přiměřené, intelektové a paměťové funkce nejsou narušeny. Nebyly zjištěny závažnější poruchy smyslového vnímání ani významné kardiopulmonální či jiné vnitřní obtíže limitující její základní funkční schopnosti. Horní končetiny nejsou funkčně postiženy. 18. Rozhodující zdravotní postižení bylo podřazeno pod kapitolu VI položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, jako lehké funkční postižení, s horní hranicí poklesu pracovní schopnosti 35 %. S ohledem na ostatní zdravotní obtíže byla tato míra zvýšena podle § 3 odst. 2 této vyhlá