2 As 361/2023 — Nejvyšší správní soud

41 A 7/2026- 34 - text  8 41 A 7/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou v právní věci žalobce: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice zastoupen advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Magistrát města Jihlavy Masarykovou náměstí 97/1, 586 28 Jihlava o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. SZ-MMJ/OD/56700/2023/7, takto: I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí v řízení pokračujícím po podání odporu žalobce ze dne 10. 5. 2025 proti příkazu vydanému žalovaným dne 17. 1. 2024 pod sp. zn. SZ-MMJ/OD/56700/2023/7, čj. MMJ/OD/12345/2024-VaL, a to ve lhůtě dvou týdnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti 1. Magistrát města Jihlavy (magistrát) ve dnech 29. 9. 2023 a 19. 10. 2023 zaslal žalobci celkově tři výzvy k úhradě určené částky (jednou ve výši 500 Kč, dvakrát ve výši 1 000 Kč). Nezjištěný řidič vozidel, které žalobce provozuje, totiž podle magistrátu: (a) dne 3. 9. 2023 parkoval na placeném parkovacím místě, aniž by uhradil parkovné (lhůta k úhradě určené částky uplynula 2. 11. 2023), (b) dne 17. 10. 2023 v 20:53 v Jihlavském tunelu směrem na Znojmo jel rychlostí 72 km/h v místech, kde mohl jet jen 60 km/h (lhůta k úhradě určené částky skončila 20. 11. 2023), a (c) řidič stejného vozidla ve stejný den jel stejným tunelem zhruba o čtvrt hodinu později ve směru na Havlíčkův Brod rychlostí 70 km/h (lhůta k úhradě určené částky skončila taktéž 20. 11. 2023). Součástí výzev bylo poučení, že žalobce může uhradit určené částky, po jejichž zaplacení magistrát věc odloží. V opačném případě bude pokračovat v šetření přestupku. Kromě toho bylo ve výzvách poučení, že žalobce může magistrátu sdělit totožnost řidičů. Žalobce však na tyto výzvy nijak věcně nezareagoval. 2. Dne 11. 11. 2023 magistrát obdržel prostřednictvím datové schránky písemnost, která obsahovala plnou moc ze dne 2. 11. 2023 nadepsanou jako „presidiální“ plná moc podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, jíž žalobce zmocnil pana V. Ch. (zmocněnec) „pro všechna řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu“. Uvádí se v ní, že není časově omezená. Omezení nepodléhá ani rozsah zástupčího oprávnění. Plná moc obsahuje elektronický podpis jednatelky žalobce a zmocněnce. Magistrátu ji zaslal sám zmocněnec. 3. Dne 20. 11. 2023 magistrát vyzval žalobce k odstranění vad podání. Konkrétně požadoval doplnění úředně ověřeného podpisu jednatelky žalobce na předložené plné moci. Stanovil k tomu žalobci lhůtu pěti dnů. Žalobci byla tato výzva doručena 30. 11. 2023. Nikdy na ni však nezareagoval. 4. Dne 17. 1. 2024 magistrát vydal tři usnesení, kterými odložil věci přestupků neznámých řidičů, protože se nepodařilo zjistit potřebné skutkové okolnosti, aby právě proti řidičům mohl zahájit přestupkové řízení. Tato usnesení, v jejichž záhlaví je žalobce (bez zmínky o zmocněnci), magistrát poznamenal do spisu. 5. Ještě téhož dne magistrát vydal příkaz pod sp. zn. SZ-MMJ/OD/56700/2023/7, čj. MMJ/OD/12345/2024-VaL (příkaz magistrátu), kterým žalobce shledal vinným ze tří přestupků provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, protože ve třech výše uvedených případech nezajistil, aby řidiči jeho vozidel neporušovali dopravní předpisy. Uložil mu za to pokutu 2 300 Kč. V záhlaví příkazu magistrátu není nikde zmínka o zmocněnci. Je v něm poučení o možnosti podat odpor do 8 dnů od doručení příkazu. Příkaz byl doručen žalobci dne 21. 1. 2024. Odpor však sám žalobce tehdy nepodal. A podle doložky právní moci jí příkaz magistrátu nabyl dne 30. 1. 2024. Zmocněnci magistrát do té doby nic nedoručoval. 6. Dne 10. 5. 2025 se na magistrát obrátil zmocněnec. Dotazoval se, jak dopadla věc přestupku sp. zn. SZ-MMJ/OD/56700/2023/7, protože se od žalobce dozvěděl, že v dané věci magistrát podal návrh na zahájení exekučního řízení. Zmocněnec však o rozhodnutí nevěděl, nic mu nebylo doručeno. Teprve nyní mu žalobce přeposlal příkaz magistrátu. Proto proti němu zmocněnec tímto přípisem podal odpor, který je včasný. Magistrát mu totiž svůj příkaz dříve nedoručil, ač mu jako zmocněnci doručovat měl. 7. Dne 9. 6. 2025 magistrát zmocněnci odpověděl, že neeviduje plnou moc, která by zmocněnci umožňovala zastupovat žalobce v daném řízení. Upozornil, že zaslaná prezidiální plná moc nebyla doplněna po výzvě k odstranění vad, proto se magistrát daným podáním nezabýval. Magistrát věc postoupil Krajskému úřadu Kraje Vysočina (krajský úřad), aby posoudil, zda tu nejsou důvody pro zahájení přezkumného řízení. 8. Zmocněnec o 10 dní později zaslal magistrátu dotaz na vady, které v prezidiální plné moci magistrát shledával. Podle něj vady neměl. O výzvě k jejich odstranění nevěděl. Tak jako tak ale podle jeho názoru magistrát neměl oprávnění výzvu vydávat, pokud plná moc neměla žádnou vadu. Žalobce pak dne 20. 7. 2025 uplatnil u krajského úřadu podnět proti nečinnosti žalovaného. 9. Dne 31. 7. 2025 krajský úřad zaslal zmocněnci sdělení, kterým reagoval i na procesní postup magistrátu, který odpor zmocněnce vyhodnotil jako podnět k zahájení přezkumného řízení. Ztotožnil se každopádně s názorem magistrátu, že podpis na prezidiální plné moci nebyl úředně ověřený. Nepřistoupil proto k žádnému opatření. Nad rámec toho krajský úřad konstatoval, že z úřední činnosti ví, že žalobce stejnou plnou moc rozeslal na správní orgány po celé zemi. Obdržel ji i krajský úřad, který vyzval k jejímu doplnění, na což nedostal reakci. To nasvědčuje taktice obstrukčního jednání, které nedávno využívali tzv. „virtuální provozovatelé“. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 10. Žalobce navrhuje, aby soud uložil magistrátu povinnost vydat rozhodnutí v řízení sp. zn. SZ-MMJ/OD/56700/2023/7, ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Opakuje, že podal dne 10. 5. 2025 odpor proti příkazu magistrátu. Poukazuje na to, že podle § 94 zákona o odpovědnosti za přestupky, činí lhůta pro vydání rozhodnutí po podání odporu nejvýše 60 dnů. V souladu s § 150 odst. 3 správního řádu tato lhůta začíná znovu běžet dnem podání odporu. Magistrát měl proto povinnost rozhodnout nejpozději do 9. 7. 2025, rozhodnutí však nevydal. 11. Odpor podala včas oprávněná osoba. Magistrát disponuje prezidiální plnou mocí, doručenou dne 11. 11. 2023, kterou žalobce udělil zmocněnci. Plná moc nesla elektronické podpisy obou stran s využitím kvalifikovaného certifikátu vydaného certifikační autoritou PostSignum. Údaj o certifikátu byl v registru obyvatel. Na tyto podpisy se proto nahlíží jako na ověřené ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Plná moc se týkala řízení zahajovaných v budoucnu. Příkaz magistrátu byl vydán v řízení zahájeném po jejím předložení. Zmocněnec příkaz magistrátu neobdržel, lhůta pro podání odporu proto vůči němu dosud neuplynula. O příkazu se dozvěděl teprve v den podání odporu v souvislosti s exekučním řízením. 12. Magistrát svým sdělením ze dne 9. 6. 2025 jen vyrozuměl žalobce o tom, že udělená plná moc je vadná, aniž by na následný dotaz, v čem vada spočívá, jakkoli reagoval. Žalobce poté dne 20. 7. 2025 uplatnil podnět k opatření proti nečinnosti u krajského úřadu podle § 80 správního řádu. Krajský úřad sdělením ze dne 31. 7. 2025 podnět odmítl s týmž odůvodněním o vadnosti plné moci. Nečinnost magistrátu poté neskončila. 13. Žalovaný magistrát ve vyjádření k žalobě uvedl, že sporným bodem byla prezidiální plná moc předložená zmocněncem prostřednictvím jeho datové schránky, opatřená elektronickým podpisem s certifikátem PostSignum. Magistrát ji neakceptoval a vyzval žalobce k doplnění úředně ověřeného podpisu jednatelky. K němu nedošlo. Odpor podaný neakceptovaným zmocněncem proto magistrát jako podnět k přezkumu předal krajskému úřadu, který neshledal pochybení. 14. V posuzovaném případě pak není zřejmé, zda u podpisu na plné moci k některé formě úředního ověření skutečně došlo, či zda tento podpis sám o sobě úřední ověření nahrazuje. Požadavek § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu na úředně ověřený podpis na prezidiální plné moci podle názoru magistrátu předložená plná moc nesplňuje. Na podporu svého stanoviska magistrát odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2025, čj. 10 As 159/2025-28, a na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2025, čj. 52 A 13/2025-27. 15. Žalobce v replice vytýká vyjádření magistrátu neurčitost. Sice připustil, že klíčovou otázkou je platnost prezidiální plné moci, avšak nevyjádřil jednoznačné stanovisko k tomu, zda elektronický podpis řádně vyhodnotil a zda připouští, že certifikát byl ztotožnitelný prostřednictvím registru obyvatel. Spokojil s obecnou pochybností o tom, zda elektronický podpis vůbec může nahradit úředně ověřený podpis ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, a na základě té