7 As 107/2014 — Nejvyšší správní soud

52 A 142/2018- 100 - text  -9- 52 A 142/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., ve věci žalobce: J. J. zastoupený advokátem JUDr. Janem Najmanem sídlem nám. Republiky 53, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Katastrální úřad pro Pardubický kraj sídlem Čechovo nábřeží 1791, 530 86 Pardubice v řízení na ochranu před nezákonným zásahem, takto: I. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost provést „v oddílu D listu vlastnictví č. X pro katastrální území P., obec P., výmaz poznámky o omezení převodu nemovitosti (§ 58 zák. č. 40/1964 Sb.), půjčka ve výši 20. 000 Kčs, jako oprávnění pro Továrny mlýnských strojů, národní podnik Pardubice, 530 02 Pardubice, podle dohody o omezení převodu nemovitosti R III 284/1975“, zamítá. II. Určuje se, že neprovedení odstranění poznámky omezení převodu nemovitosti podle § 58 zák. č. 40/1964 Sb. (ve znění do 31. 12. 1991) - pozemku p. č. X a p. č. St. X, k. ú. P., obec P., k zajištění půjčky ve výši 20 000 Kč ve prospěch oprávněného Továrny mlýnských strojů, národní podnik Pardubice, na základě dohody o omezení převodu nemovitosti RIII 284/1975, zapsané na listu vlastnictví č. X - k žádosti žalobce ze dne 9. 11. 2018 (doručené žalovanému dne 9. 11. 2018), o němž byl žalobce vyrozuměn dopisem žalovaného ze dne 14. 11. 2018 (doručen žalobci dne 16. 11. 2018), bylo nezákonným zásahem. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce JUDr. Jana Najmana, advokáta, náklady řízení ve výši 19 342 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Dne 5. 1. 2017 podal žalobce u žalovaného žádost o výmaz poznámky omezení převodu nemovitosti (pozemku p. č. X a p. č. st. X v katastrálním území P.), zapsané na základě § 58 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též „starý občanský zákoník“), ve znění účinném do 31. 12. 1991. Tímto institutem byl zajištěn dluh žalobce vůči jeho bývalému zaměstnavateli Továrně mlýnských strojů, n. p., vzniklý v roce 1971 z titulu stabilizační půjčky na úpravu nemovitosti ve výši 20 000 Kčs. Žalobce uvedl, že bývalý zaměstnavatel již dávno neexistuje a k výmazu dosud nedošlo, protože se na to zapomnělo a dosud to nikomu nevadilo. Žalovaný písemností ze dne 19. 1. 2017 žalobci sdělil, že aby bylo možné provést výmaz poznámky, je třeba ve smyslu § 66 odst. 1 písm. b) vyhlášky 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále též „katastrální vyhláška“), doložit potvrzení o zániku práva vydané osobou, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud zapsáno. Žalovanému je zřejmé, že oprávněný z poznámky již neexistuje, nicméně v úvahu by přicházelo obnovení zápisu právnické osoby dle § 209 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „občanský zákoník“), a jmenování likvidátora, který by zánik práva mohl potvrdit. Žádost žalobce za této situace proto žalovaný považoval za bezpředmětnou. Ke stížnosti žalobce žalovaný upřesnil, že dle dohody měla být žalobci po 10 letech trvání pracovního poměru prominuta část půjčky ve výši 18 400 Kč. K prominutí celé půjčky tak nemohlo dojít pouze uplynutím času. 2. Dne 15. 9. 2017 žalobce podal u žalovaného ve věci shora uvedeného omezení převodu nemovitosti návrh na jeho výmaz vkladem. Tento návrh žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 2. 2018 zamítl, neboť omezení převodu nemovitosti nemá věcně právní povahu a je proto evidováno pouze poznámkou. Výmaz vkladem tudíž nelze provést. Dne 9. 11. 2018 žalobce znovu požádal žalovaného o výmaz omezení převodu nemovitosti. Žalovaný mu písemností ze dne 14. 11. 2018 sdělil, že na svém dosavadním stanovisku trvá. 3. Dne 19. 11. 2018 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu, jež byla podle svého obsahu posouzena jako žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem a donucením správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“), kterou se domáhal, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost provést výmaz omezení převodu shora uvedených nemovitostí. 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobce v žádném ze svých podání nepředložil potvrzení o zániku práva ve smyslu § 66 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky, tedy nepředložil listiny, které by dokládaly, že pohledávka zanikla v celé její výši. 5. Krajský soud žalobu nejprve odmítl pro opožděnost, a to usnesením ze dne 15. 8. 2019, č. j. 52 A 142/2018-31. Toto usnesení však bylo zrušeno a věc byla zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 16. 7. 2020, č. j. 1 As 335/2019-97, ve znění opravného usnesení NSS ze dne 17. 9. 2020, č. j. 1 As 335/2019-109 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná z: http://www.nssoud.cz). Podle NSS faktický postup žalovaného spočívající v neprovedení výmazu poznámky nepředstavoval ve vztahu k druhé žádosti ze dne 9. 11. 2018 tentýž zásah jako v případě postupu ve vztahu k první žádosti ze dne 5. 1. 2017. Jednalo se proto o opakovaný zásah ve smyslu usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014-53. Teprve od okamžiku opakovaného zásahu je třeba odvíjet běh subjektivní lhůty pro podání zásahové žaloby. Krajský soud tedy otázku včasnosti žaloby posoudil ve světle těchto okolností nesprávně, což je důvodem zrušení napadeného usnesení pro nezákonnost. NSS se v rozsudku č. j. 1 As 335/2019-97 vyjádřil i k věci samé (viz níže). 6. Krajský soud je vysloveným právním názorem NSS vázán podle § 110 odst. 4 s. ř. s. Krajský soud dále přebírá do odůvodnění svého rozsudku pasáže z odůvodnění rozsudku NSS ze dne 16. 7. 2020, č. j. 1 As 335/2019-97, neboť posouzení věci provedené NSS je komplexní a krajský soud nemá, co by k němu dodal. 7. Omezení převodu nemovitosti dle § 58 a násl. starého občanského zákoníku je zajišťovacím institutem, jehož úprava byla ze zákona odstraněna s účinností od 1. 1. 1992. Omezením převodu nemovitosti na sebe bere dlužník povinnost, že pod sankcí neplatnosti nepřevede svou nemovitost bez souhlasu věřitele na jiného, dokud pohledávka nebude uspokojena. Podle § 61 starého občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 1991, zánikem pohledávky nebo jejím promlčením omezení převodu nemovitosti zanikne. K zániku tohoto zajištění proto dochází ze zákona okamžikem zániku nebo promlčení zajištěného závazku. 8. Podle § 27 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále též „katastrální zákon“), poznámku vymaže katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, státního zástupce, policejního orgánu, správce daně, vyvlastňovacího úřadu, soudního exekutora, insolvenčního správce, dražebníka nebo k doloženému návrhu toho, v jehož zájmu má být poznámka vymazána, pokud důvody pro její vyznačení pominuly. Bližší podrobnosti o tom, jakým způsobem má být návrh na výmaz poznámky doložen, zákon nestanoví. 9. Jelikož ani katastrální vyhláška nestanoví listinu, kterou je třeba doložit k výmazu poznámky zaniklého či promlčeného omezení převodu nemovitosti, vycházel žalovaný z toho, že dle § 26 katastrálního zákona pro zápis a výmaz poznámky se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu a výmazu záznamem. Dle § 71 katastrální vyhlášky pokud u změny zapisované záznamem jiný právní předpis nestanoví, jaká listina dokládá navrhovanou změnu, použije se přiměřeně ustanovení § 66 katastrální vyhlášky, které stanoví obecná pravidla pro dokládání listin k zápisu vkladem. Podle § 66 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky pro zápis vkladem platí, že v případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno. Postup žalovaného má tudíž určitou oporu v textu podzákonného právního předpisu – přiměřené použití ustanovení katastrální vyhlášky o zápisu vkladem na základě přiměřeného použití ustanovení o zápisu záznamem. 10. Na doložení rozhodných skutečností právě a jen prostřednictvím potvrzení oprávněné osoby nelze trvat vždy a bezvýhradně. Pokud jsou dány výjimečné skutkové okolnosti a nebrání tomu účel právní úpravy (princip právní jistoty a ochrana osob oprávněných ze zapsaných práv), je možné doložit zánik či promlčení práva i jinak, než právní předpis (podzákonný) předpokládá, tj. jinými listinami či zjištěními, které tyto skutečnosti s dostatečnou mírou jistoty dokládají. Takový postup vyžaduje zejména zásada, aby orgány veř