2 As 46/2006 — Nejvyšší správní soud

51 A 5/2019- 66 - text  9 51 A 5/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci žalobce: J. V. zastoupen advokátem JUDr. Janem Malým sídlem Sokolovská 49, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR sídlem Kloknerova 26, 148 01 Praha za účasti: ORLICKÁ ZEMĚDĚLSKÁ, a.s., IČO 25917536 sídlem Lipská 251, 517 21 Týniště nad Orlicí zastoupena advokátem JUDr. Ing. Jiřím Klavíkem sídlem Havlíčkova 99, 537 01 Chrudim o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2019, č. j. MV-46479-11/PO-OVL-2019, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2019, č. j. MV-46479-11/PO-OVL-2019, se zrušuje v rozsahu, v němž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti výroku číslo 2 rozhodnutí Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje ze dne 14. 1. 2019, č. j. HSHK-5504-12/2018, kterým byla žalobci uložena povinnost uhradit poškozené náhradu majetkové škody ve výši 732 567 Kč. Věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou jeho zástupce. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje (dále též pouze „hasičský záchranný sbor“) rozhodnutím ze dne 14. 1. 2019, č. j. HSHK-5504-12/2018, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku na úseku požární ochrany podle § 78 odst. 1 písm. r) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (dále jen „zákon o požární ochraně“). Žalobce se přestupku dopustil tím, že dne 23. 3. 2018 okolo 17 hod. na stavební parcele č. 234/2 v katastru obce Albrechtice nad Ohří v zemědělské stavbě (bývalé porodně prasat) na půdě v prostoru seníku zapalovačem zapálil balík slámy. Přes snahu žalobce hořící slámu uhasit došlo k rozšíření ohně a k požáru půdních prostor stavby. Hasičský záchranný sbor za spáchání tohoto přestupku uložil žalobci pokutu ve výši 1 000 Kč (výrok číslo 1) a povinnost uhradit osobě zúčastněné na řízení – společnosti ORLICKÁ ZEMĚDĚLSKÁ, a.s. (dále jen „poškozená“) – majetkovou škodu způsobenou přestupkem ve výši 732 567 Kč (výrok číslo 2). Správní orgán zároveň uložil žalobci povinnost uhradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (výrok číslo 3). 2. Odvolání žalobce proti výroku číslo 2 uvedeného rozhodnutí hasičského záchranného sboru (tj. proti výroku o povinnosti uhradit majetkovou škodu) zamítl žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím. Žalobce napadl dané rozhodnutí žalovaného žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). II. Obsah žaloby 3. Žalobce předně namítá, že správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí neměl rozhodnout o náhradě škody poškozenému, protože nebyly splněny podmínky stanovené v § 89 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen “zákon o odpovědnosti za přestupky“). Dle žalobce nebyla naplněna konkrétně podmínka spolehlivého zjištění výše škody a uvádí, že mu nebylo umožněno zadání znaleckého posudku, možnost klást otázky znalci, potažmo správnímu orgánu. 4. Podle žalobce nelze škodu považovat za spolehlivě zjištěnou, pokud ji žalobce v jakékoliv fázi správního řízení rozporuje a je zde objektivní důvod se domnívat, že námitka není zjevně bezpředmětnou. 5. Žalobce také namítá, že žalovaný rozhodl v rozporu s § 97 zákona o odpovědnosti za přestupky, protože napadené rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce skutečnou výši škody v řízení před správním orgánem I. stupně nerozporoval, sám nenavrhl žádný důkaz, nepředložil svůj znalecký posudek ani nenavrhl zpracování revizního znaleckého posudku. Žalobce tedy shledává rozpor s citovaným ustanovením, protože žalovaný nepřipustil jeho námitky s poukazem na jeho nečinnost v řízení před správním orgánem I. stupně. 6. Výši škody nelze dle žalobce spolehlivě zjistit na základě nákladové metody, která je využívána pro účely civilního řízení. Žalovaný, potažmo správní orgán I. stupně nezohlednil stáří, stav stavby, její faktické užívání, stav, budoucí využitelnost, ekonomickou výhodnost takové rekonstrukce a otázku, zdali by bylo přistoupeno k opravě požárem poškozené střechy. Pokud tyto skutečnost žalovaný v napadeném rozhodnutí nezkoumal a žalobce je namítl, poškozená by se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. 7. Žalobce dále uvádí, že takový postup jde nad rámec správního řízení, protože úkolem správního orgánu není suplovat činnost soudu. Správní orgán měl proto vycházet z ocenění poškozené věci a porovnat ji s obdobnou věcí nepoškozenou, nebo se stejnou věcí před poškozením a výsledkem porovnání měla být určena hodnota, o kterou byla poškozená skutečně zkrácena. Žalobce namítá, že uvedené porovnání nebylo možné provést v důsledku zvolené metody pro výpočet škody ve znaleckém posudku a ten z tohoto důvodu nebyl pro účely správního řízení použitelný. 8. K znaleckému posudku žalobce následně namítá, že pokud je použita pro stanovení výše škody nákladová metoda, musí být oceněny nejprve náklady na odstranění poškozených konstrukcí a poté má být stanovena ceny zhotovení nových konstrukcí. V té souvislosti žalobce poukazuje na § 30, přílohu č. 21 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (dále jen “oceňovací vyhláška”), dle kterého je cenu stavby zapotřebí přiměřeně snížit o její opotřebení vzhledem k jejímu stáří, stavu a předpokládané další životnosti stavby nebo její části. Znalec nicméně toto opotřebení při stanovení výše škody nezohlednil. 9. Žalobce se proto domnívá, že žalovaný měl výrok o náhradě škody zrušit a v novém projednání věci odkázat poškozeného se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. Navrhuje tedy, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím správního orgánu I. stupně ve výroku o povinnosti nahradit majetkovou škodu a uložil žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný předně nesouhlasí s námitkou, podle které došlo k porušení procesních práv žalobce. Znalecký posudek byl součástí spisu Policie ČR a jak žalobce, tak jeho zákonní zástupci s ním byli seznámeni na ústním jednání dne 3. 1. 2019. Žalovaný uvádí, že nikdo neuplatnil žádné výhrady při ústním jednání ani ve lhůtě pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Na tuto skutečnost žalovaný poukazuje i pro účely řízení o odvolání, tedy že ani zmocněný právní zástupce žalobce nežádal, aby mohl klást otázky znalci, přičemž znalecký posudek byl právnímu zástupci žalobce poskytnut na základě jeho žádosti dne 7. 2. 2019. 11. Žalovaný je dále toho názoru, že se vypořádal se všemi námitkami, které žalobce v odvolání uplatnil. K tomu dodává, že žalobce neuvedl nové skutečnosti ani nenavrhl provedení nových důkazů a omezil se na polemiku s právními závěry hasičského záchranného sboru. Žalovaný proto odmítá tvrzení, že zatížil napadené rozhodnutí procesní vadou dle § 97 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky. 12. K znaleckému posudku žalovaný uvádí, že byl vypracován autorizovanou osobou, znalecký úkol byl formulován jednoznačně, má všechny formální náležitosti. Žalovaný jako správní orgán tak nemůže přezkoumávat jeho věcnou správnost. Pokud žalobce nesouhlasí se závěry znaleckého posudku, měl požádat správní orgán o vypracování nového znaleckého posudku, položit znalci doplňující otázky nebo předložit vlastní znalecký posudek. 13. Žalovaný zároveň poukazuje na § 4 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen “zákon o oceňování majetku”), který stanoví, že stavba se oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací. Použil-li znalec k ocenění nákladovou metodu, není tento postup v rozporu se zákonem. 14. Na závěr žalovaný uvádí, že stanovení výše škody není otázkou právní, nýbrž otázkou skutkovou a správní orgán není oprávněn sám posoudit výši škody. Může v rámci volného hodnocení důkazů závěry znaleckého posudku přijmout nebo odmítnout, není ale oprávněn porovnávat ceny stanovené znalcem a obdobné věci nepoškozené. Dle žalovaného tak nejde o procesní chybu, pokud správní orgán vychází v rámci volného hodnocení důkazů z vyčíslení škody ve znaleckém posudku s použitím nákladové metody. 15. Žalovaný proto navrhuje, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Vyjádření poškozené 16. Poškozená ve svém vyjádření souhlasí se závěry žalovaného stran formálních a věcných náležitostí znaleckého posudku a možnosti žalobce žádat o vypracování nového znaleckého posudku nebo nechat vypracovat vlastní znalecký posudek. Poškozená zároveň souhlasí s právním názorem žalovaného, že byly splněny podmínky stanovené v § 89 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky. 17. Pro účely určení výše škody odkázala poškozená na § 4 odst. 1 zákona o oceňování majetku, ze kterého vyplývá, že použití nákladové metody není v rozporu s citovaným zákonem. Znalec J. M. provedl vyčíslení škody dl