4 As 106/2015 — Nejvyšší správní soud

30 A 44/2024- 64 - text  11 30 A 44/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobců: a) I. P. b) Z. P. obou zastoupených Mgr. Davidem Ferfeckým, advokátem se sídlem Podhorská 28, Jablonec nad Nisou proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. dubna 2024, sp. zn. OÚPSŘ 260/2023-OSŘ, č.j. KÚLK 35242/2024-OSŘ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci se žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, který ji usnesením ze dne 26. 6. 2024, č. j. 59 A 23/2024, postoupil jako místně příslušnému zdejšímu soudu, domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. dubna 2024, sp. zn. OÚPSŘ 260/2023-OSŘ, č.j. KÚLK 35242/2024-OSŘ, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Turnov, stavebního úřadu (dále také jen „Stavební úřad“), ze dne 4. 9. 2023, sp. zn. SÚ/1034/23/HDR, č. j. SÚ/26/3927/HAI, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla v řízení o dodatečném povolení stavby vedeném podle § 129 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), zamítnuta žádost žalobců o vydání dodatečného povolení na stavbu „zahradní chatka“ (dále také jen „Stavba“ nebo „Stavební záměr“ nebo „Zahradní chatka“) na pozemku p. č. XA v katastrálním území (dále také jen „Pozemek“). II. Obsah žaloby 3. Žalobci v úvodu žaloby předeslali, že mají ve společném jmění manželů st. p. č. 1, jejíž součástí je stavba domu čp. XB a pozemek p. č. XA v obci a katastrálním území. Na Pozemku postavili Stavbu, jde o zahradní chatku o výměře 23.90 m2. Je postavena na zděných pilotech a její základy jsou v rozsahu původních starých základů dřívější obslužné zemědělské stavby (stodůlky), která tvořila funkční celek se stavbou domu čp. XB. Tato skutečnost nebyla dle žalobců stavebními úřady nijak zohledněna. To byla první žalobní námitka. 4. Druhá žalobní námitka spočívala v tvrzení, že Stavební úřad nevzal v potaz skutečnost, že zastavěná plocha Zahradní chatky spadá do limitu 24 m2, tedy jde o drobnou stavbu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. f) bod 1. stavebního zákona, u které není třeba vůbec žádat o stavební povolení. 5. V souvislosti s tím vznesli třetí žalobní námitku, a to že stavební úřady pochybily, pokud tvrdí, že se Stavba nachází v nezastavěném území, což je v příkrém rozporu se skutkovým stavem. 6. Ve čtvrté žalobní námitce žalobci uvedli, že všechny dotčené orgány s dodatečným povolením Stavby souhlasily s výjimkou dvou nesouhlasných závazných stanovisek – Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky coby dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny a Městského úřadu Turnov, odboru životního prostředí, coby dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. 7. Prvnímu z dotčených závazných stanovisek vytýkali, že vychází z mylné premisy, že Stavba se nachází v nezastavěném území. Stavba je vedle domu čp. XB, který je přibližně 100 let stár, o zastavěné území se tedy historicky jedná už nejméně 100 let. Dále je zcela zavádějící argumentace, že Stavba je v rozporu se zásadami krajinného rázu. 8. Druhému ze závazných stanovisek žalobci vytýkali, že pominulo fakt, že nad místní komunikací nad Zahradní chatkou se nachází celá řada dalších objektů se stejným funkčním využitím. Při velikosti zastavěné plochy nelze dle jejich názoru vůbec hovořit o zásahu do ochrany zemědělského půdního fondu. Stavba je na betonových pilotech a je v záplavovém území. Zemědělské využití Pozemku je tedy vyloučeno. 9. Svoje shora uvedená tvrzení žalobci následně podpořili rozsáhlou citací ze znaleckého posudku soudního znalce Ing. Jiřího Klicpery, CSc., ze dne 9. 1. 2024, č. 003192/2024 (dále také jen „Znalecký posudek“). V návaznosti na tuto citaci (bod 6. žaloby) pak už jen stručně dodali, že Stavbou nenarušili krajinný ráz ani životní prostředí, touto drobnou stavbou nemohlo dojít ani k úbytku zemědělské půdy, která v dané oblasti zemědělsky využívána není a nikdy nebyla, neboť se jednak jedná o záplavové území řeky Jizery, jednak se Pozemek nachází pod náspem železniční trati. 10. Pátá žalobní námitka v sobě zahrnovala několik bodů, které směřovaly k procesním pochybením správních orgánů: - odůvodnění rozhodnutí stavebních úřadů obou stupňů jsou dle nich v rozporu s důkazy, jsou nelogická a vnitřně nepřesvědčivá, což způsobuje jejich nesrozumitelnost, resp. právní kvalifikace neodpovídá skutkovým zjištěním, - žalovaný nesprávně posoudil skutkový stav věci, rozhodoval na základě nesprávných skutkových závěrů a důkazy provedené žalobci (konkrétně žalobci označili Znalecký posudek) provedl pouze formálně, nevěnoval se jim, pouze je odmítl jako nedůvodné, aniž by přesvědčivě vysvětlil rozpor mezi svými závěry a opačnými skutečnostmi vyplývajícími z těchto důkazů, - žalovaný nepostupoval podle § 3 správního řádu, čímž zatížil řízení předcházející jeho rozhodnutí a rozhodnutí Stavebního úřadu závažnými vadami, - řízení bylo zatíženo dalšími vadami – bylo prováděno zaujatě a neobjektivně ve vztahu k žalobcům s cílem je majetkově poškodit a zasáhnout do jejich majetkové sféry a vlastnického práva. 11. Žalobci proto navrhli, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i jemu předcházející prvoinstanční rozhodnutí Stavebního úřadu zrušil a požadovali přiznání náhrady nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. K prvé žalobní námitce žalovaný uvedl, že případná existence předchozí stavby, která zanikla, je pro projednávaný případ irelevantní, protože stavební zákon nedává stavebním úřadům žádnou možnost, jak takovou skutečnost zohlednit. 13. Stavby uvedené v § 103 stavebního zákona sice nevyžadují povolení ani ohlášení, ale na rozdíl od staveb uvedených v § 79 odst. 2 stavebního zákona vyžadují nějakou formu umístění. Tento rozdíl se však stírá v řízení o dodatečném povolení stavby, které je jednotné pro všechny stavby, jež vyžadují jakékoliv opatření stavebního úřadu a byly provedeny bez něj. Podle druhu stavby se mohou lišit podklady, které je žadatel o vydání dodatečného povolení stavby povinen doložit. 14. Zastavěné území je území přesně vymezené nad katastrální mapou zpravidla hranicemi pozemků v územním polánu nebo samostatným postupem. Nejde tedy o jakýsi vizuální dojem, zda území působí „zastavěně“ či nikoliv, jak si žalobci představují. Stavba se nepochybně nachází mimo zastavěné území obce Rakousy. 15. Žalovaný dodal, že není úkolem stavebních úřadů vyvracet názory obsažené v podkladech obstaraných účastníky řízení, které jsou navíc často obstarány k jejich objednávce. Jejich úkolem je zjistit stav věci v souladu s § 3 správního řádu a dostatečně odůvodnit z toho plynoucí vlastní závěr o přípustnosti či nepřípustnosti stavebního záměru. 16. Navrhl proto zamítnutí žaloby. IV. Jednání soudu 17. Při jednání soudu dne 29. 10. 2024 zůstali účastníci řízení na svých dosavadních tvrzeních a stanoviscích. Strana žalující navrhla provedení důkazu výslechem znalce Ing. Jiřího Klicpery, CSc., autora Znaleckého posudku (nazvaného Vliv dřevostavby na krajinný ráz a ochranu přírody v obci Rakousy). Krajský soud provedl důkaz Znaleckým posudkem. Z obsahu správního spisu je totiž zřejmé, že ten byl žalobci předložen v průběhu odvolacího řízení a s jeho obsahem byl seznámen jak žalovaný, tak nadřízené dotčené orgány, které vypracovaly přezkumná závazná stanoviska dle § 149 odst. 7 správního řádu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a na úseku ochrany přírody a krajiny. Jeho obsahu se žalobci dovolávali s tím, že dle něho je Stavební záměr přípustný. Ty pasáže Znaleckého posudku, které žalobci považovali za relevantní, ocitovali také přímo v žalobě. Ve správním spise však Znalecký posudek založen nebyl, proto krajský soud považoval za vhodné jím důkaz provést. Výslech znalce naproti tomu shledal pro posouzení věci za nadbytečný (k tomu více v nalézací části rozsudku). Dále krajský soud provedl při jednání důkaz třemi barevnými fotografiemi předloženými stranou žalující, které zachycují předmětnou lokalitu, konkrétně Stavbu, Pozemek a dům žalobců č.p. XB, a náhledem na veřejně přístupný mapový server https://ng-geoportal.kraj-lbc.cz/mapy/ochranaprirody/, konkrétně na mapu zachycující zonaci Chráněné krajinné oblasti Český ráj, přičemž snímek z něho pořízený včetně legendy (v barevném i černobílém provedení) založil do soudního spisu. Žádné další návrhy na doplnění dokazování vzneseny nebyly. V. Skutkové a právní závěry krajského soudu 18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s”). O v