Krajský soud v Hradci Králové 31 Af 13/2019 – Daňová kontrola

Žalobce podal ke Krajskému soudu v Hradci Králové správní žalobu proti rozhodnutí žalovaného, kterým byla na základě podaného odvolání formálně změněna rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj, dodatečné platební výměry č. j. 4180-6/2018-550000-51 a č. j. 4180-7/2018- 550000-51, ze dne 2. 3. 2018. Těmito prvoinstančními rozhodnutími celní úřad dodatečně žalobci vyměřil antidumpingové clo v celkové výši 2 220 118 Kč, které se týkalo dvou celních prohlášení (ev. č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21. 6. 2012 a 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012).

Krajský soud konstatuje, že usnesením ze dne 2. 11. 2020, č. j. 31 Af 30/2018 – 197 řízení přerušil, neboť měl za to, že řízení vedené před Nejvyšším správním soudem pod spisovou značkou 2 Afs 274/2019 splňuje podmínky pro tento postup dané ustanovení § 48 odst. 3 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb. Vzhledem k tomu, že v dané věci již Nejvyšší správní soud vynesl rozsudek, pominuly důvody dané ustanovením § 48 odst. 3 písm. d) uvedené právní úpravy a soud tedy v řízení dále pokračuje.

V této části žaloby shrnul žalobce právní úpravu zabývající se otázkou opakované daňové kontroly ve vazbě na institut obnovy řízení, tedy ust. § 85 a 54 daňového řádu a na ni navazující judikaturu Nejvyššího správního soudu obsaženou v jeho rozsudcích sp. zn. 2 Afs 149/2005 a 1 Afs 28/2012.

Žalobce uvedl, že daňový řád umožňuje zahájit opakovanou daňovou kontrolu pouze v případech výslovně vymezených. Předmětem první kontroly byla JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012 a JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21. 6. 2012. Rozsah kontroly byl stanoven na ověření sazebního zařazení zboží, původu zboží a celní hodnoty. Předmětem druhé daňové kontroly jsou JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012 a JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0. Rozsah byl stanoven na ověření země původu. Z výše uvedeného vyplývá, že v pořadí druhá kontrola je opakovanou daňovou kontrolou.

Podle Oznámení o zahájení kontroly po propuštění zboží ze dne 2.6.2017 (čj: 37796-5/2017- 550000-51) uvedl správce cla jako důkaz „zprávu z šetření ze strany Evropského úřadu boje proti podvodům č. OF/2015/202/B1, OF/2015/1332 s přílohou tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1, která souvisí se zprávou AM 2015/011 a AM 2015/011S1 na zásilky spojovacího materiálu, u kterých byl nesprávně deklarován původ zboží z Tchaj-wanu a která byla celnímu úřadu doručena dne 12. 4. 2017.“ Jako důkaz správce cla uvedl: - zprávu z šetření ze strany Evropského úřadu boje proti podvodům č. OF/2015/202/B1, OF/2015/1332 s přílohou tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1, která souvisí se zprávou AM 2015/011 a AM 2015/011S1. Tento dokument není Zprávou z mise OLAF do Tchaj-wanu s náležitostmi dle čl. 11 Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999. Podle čl. 11 tohoto nařízení po dokončení vyšetřování vypracuje úřad pod vedením generálního ředitele zprávu. V této zprávě jsou uvedeny právní základ pro vyšetřování, procesní úkony, zjištěné skutečnosti a jejich předběžná právní kvalifikace, odhadovaný finanční dopad zjištěných skutečností, dodržení procesních záruk v souladu s článkem 9 a závěry vyšetřování. Žalovaný jako důkaz považuje zprávu ze šetření, která je ve skutečnosti nedatovaným dopisem podepsaným H. S. o tom, že proběhla mise a že OLAF získal údaje týkající se zbývajících kontejnerů. Tato informace neobsahuje právní základ pro vyšetřování, procesní úkony, předběžnou právní kvalifikaci (informace o tom, že zboží má podléhat antidumpingovému clu není právní kvalifikací), odhadovaný finanční dopad zjištěných skutečností, dodržení procesních záruk, o osobách zapojených do vyšetřování, výslechu dotčených osob či svědků, neodůvodněné a kontradiktorní vyloučení odpovědnosti příslušných orgánů, porušení povinnosti provést vyšetřování objektivně a nestranně a v souladu se zásadou presumpce neviny ze strany OLAF. Této skutečnosti si je vědom i OLAF, když se v závěru dokumentu podává, že Zpráva z mise OLAF do Tchaj-wanu bude všem členským státům poskytnuta ihned po dokončení.

Dokument, na základě kterého žalovaný zahájil opakovanou daňovou kontrolu, neobsahuje podstatné náležitosti, jež jsou kogentně stanoveny normotvůrcem v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013, což vede k tomu, že tento dokument je zjevně protiprávní a zcela postrádá důkazní hodnotu. Při zahájení daňové kontroly předložil žalovaný žalobci nedatovaný dokument podepsaný H. S. (není uvedena jeho funkce) uvádějící sice nějaké informace o šetření OLAF a DOI s Přílohou označenou jako „list of matched containers per Member State“, v českém překladu „seznam spárovaných kontejnerů za jednotlivé členské státy“. Přitom při zahájení opakované daňové kontroly jako důkaz žalovaný předložil „tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1“, která není svým názvem identifikována s údajnou Přílohou, která je uvedena pod dokumentem podepsaným H. S.

Pro případ, že by soud přesto považoval tento dokument za důkaz, na základě kterého je možné zahájit opakovanou daňovou kontrolu, žalobce uvedl, že Zpráva (označená žalovaným jako zpráva z šetření ze strany Evropského úřadu boje proti podvodům č. OF/2015/202/B1, OF/2015/1332 s přílohou tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1, která souvisí se zprávou AM 2015/011 a AM 2015/011S1) byla vydána až po ukončení první daňové kontroly, a proto nesplňuje podmínku „novosti“ spočívající v tom, že tento důkaz existoval v době první daňové kontroly, který nově, po ukončení první kontroly jen vyšel najevo a předtím - přes svoji existenci - nebyla známa ani daňovému subjektu ani správci daně (viz rozsudek čj. 2 Afs 149/2005). Výše uvedený dokument v době první daňové kontroly neexistoval, a proto nemůže být uplatněn jako důkaz, na základě kterého by bylo možné provést opakovanou daňovou kontrolu.

Pokud jde o podmínku „bez zavinění“ správce daně, musí existovat objektivní podmínky, které by uplatnění takové skutečnosti nebo důkazu bránily. Žalobce nevidí žádný objektivní důvod, proč by žalovaný již v průběhu první daňové kontroly nemohl výše uvedené důkazy a skutečnosti (viz část III. c3/) získat a následně uplatnit. To vyplývá z následujících skutečností:

Žalovaný měl k dispozici dvě podstatné informace. Za prvé žalovaný disponoval relevantními informacemi, že dovezené zboží na JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012 a JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21. 6. 2012, u něhož byl deklarován tchajwanský původ, může být ve skutečnosti čínského původu, neboť sám OLAF informoval v roce 2012 celní správu, že spojovací prostředky čínského původu jsou přepravovány přes Tchaj-wan. Za druhé měl žalovaný identifikovat zásilky pocházející od společnosti Shiau Young Industry Co Ltd a Penhghomg Wan Fasteners Co Ltd., čímž by získal od tchajwanského Celního vyšetřovacího oddělení (DOI) informaci, zda uvedené zásilky přepravené firmou Shiau Young Industry Co Ltd a Penhghomg Wan Fasteners Co Ltd. byly přepraveny z Čínské lidové republiky. Žalovaný měl informace, že zboží dovezené na výše uvedená JSD mohlo být čínského původu. Mohl se proto obrátit na GŘC, které by si ve spolupráci s OLAF vyžádalo dodatečné informace z databáze tchajwanského Celní vyšetřovacího oddělení (DOI). Tato možnost byla reálná a některé celní správy jiných členských států EU (Estonsko, Irsko) ji využily. Žalovaný se tedy nemůže dovolávat toho, že bez svého zavinění nemohl tento důkaz v první daňové kontrole uplatnit. Dále bylo žalovanému ze Zpráv z obou misí a Závěrečné zprávy zřejmé, že vyšetřování DOI dalších přeložených kontejnerů nadále probíhá. Ve Zprávě z mise č. 1 OLAF uvedl, že „Zbývající kontejnery ještě nebyly identifikovány. Šetření ještě probíhá.“ (str. 5). Ve Zprávě z mise č. 2 OLAF uvedl, že „vyšetřování DOI v souvislosti s vysokým počtem dalších přeložených kontejnerů nadále probíhá.“ V Závěrečné zprávě z obou misí OLAF sdělil, že „skutečný původ celé řady dalších zásilek ještě musí být zjištěn. OLAF očekává od odboru celního pátrání další informace týkající se těchto zásilek“ (str. 9 Závěrečné zprávy). Žalovaný tedy mohl předpokládat, že ve vztahu k JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012 a JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21. 6. 2012 může obdržet dodatečné informace z dalšího šetření tchajwanského Celního vyšetřovacího oddělení, přičemž tyto informace by teoreticky mohly splňovat podmínky pro opakování daňové kontroly. V takovém případě jsou dle rozsudku NSS čj. 9 Afs 69/2011 rozhodné konkrétní důvody, které správce cla vedly k ukončení daňové kontroly, aniž by obdržel další informace od DOI a OLAF.

Kromě výše uvedeného žalovaný dále dle žalobce nesprávně vyložil podmínku „bez zavinění správce daně uplatněny v původní daňové kontrole“. Žalovaný svůj postup obhajuje tím, že původní Závěrečná zpráva (která byla vyhotovena na základě 1. a 2. mise) č. OF/2011/0978/B1 (THOR(2014)19006 - 09/07/2014) neobsahovala čísla kontejnerů, které byly dovezeny na JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012 a JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21. 6. 2012. Proto nelze klást k tíži žalovaného, že konkrétní důkazy byly doručeny ze strany OLAF správci cla až 12. 4. 2017 (str. 4 Úředního záznamu o výsledku šetření stížnosti, čj. 52679-2/2017-550000-5 ze dne 20. 9. 2017). Žalovaný argumentuje tím, že musel vyčkat doručení důkazů ze strany OLAF, a proto nemohl uplatnit důkazy již v první daňové kontrole. S tímto názorem žalobce nesouhlasil, neboť celní orgány členských států a OLAF jsou povinny mezi sebou úzce spolupracovat a poskytovat si veškeré informace týkající se porušení celních předpisů. Jako důvod, že informace k oběma JSD nemohly být získány již v rámci první daňové kontroly, nemůže obstát ani případný argument, že tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI) nepředalo OLAF informace k oběma JSD již před ukončením první daňové kontroly.

Žalobce uvedl, že žalovanému bylo již v roce 2012 známo, že Tchaj-wan je součástí Čínské lidové republiky. Tchaj-wan používá oficiální označení Čínská republika (Republic of China, anglicky ROC) a považuje se za legitimní vládu celého čínského území, nad celým čínským územím však veřejnou moc nevykonává. Stejně tak i Čínská lidová republika (ČLR, People's Republic of China, anglicky PRC) považuje Tchaj-wan za součást svého území, avšak veřejnou moc nad ostrovem nevykonává (M. Kavěna: Uzavírání mezinárodních smluv s Tchaj-wanem, Parlament České republiky, Kancelář poslanecké sněmovny). Dle názoru žalobce je třeba vycházet z mezinárodně právního postavení Tchaj-wanu zastávaného EU a Českou republikou. Zároveň žalobce vychází i ze zásad ustanovování diplomatických vztahů s ostatními zeměmi. Žalovaný tak měl již v roce 2012 informaci, že zboží dovezené na JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012 a JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21. 6. 2012 je zbožím, které má původ v Čínské lidové republice, neboť skutečnost, že Tchaj-wan je součástí Čínské lidové republiky, nebyla objektivně nová, neboť Tchaj-wan nebyl v roce 2012 považován z mezinárodně právního hlediska za stát a EU ani Česká republika Tchaj-wan jako samostatný stát neuznávaly.

Žalovaný dle názoru žalobce při zahájení opakované daňové kontroly prolomil obecnou tříletou prekluzivní lhůtu stanovenou v čl. 221 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění pro rok 2012, kdy došlo k dovozům spojovacích prostředků. Podmínky pro prolomení této lhůty dle celního úřadu stanoví § 265 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon. Důvody pro prolomení tříleté prekluzivní lhůty popsal žalovaný v úředním záznamu ze dne 31. 5. 2017 (čj. 37796-3/2017-550000-51). Důvody prolomení této lhůty dále sdělil žalovaný v písemnosti označené jako „Odpovědi na otázky kontrolované osoby“ ze dne 23. 6. 2017 (čj. 37796-13/2017-550000-51). Z této odpovědi vyplývá, že žalovaný vychází z judikatury SDEU C-62/06 ZF Zefeser a C-124/08 a C-125/08 Snauwaert a další. Podle názoru žalobce se výše uvedené rozsudky v dané věci neuplatní, neboť v nich SDEU odpovídal na předběžnou otázku týkající se jiné právní úpravy unijních celních předpisů a dále SDEU neposuzoval otázku prekluze i z jiných hledisek, které jsou uvedeny níže.

Žalobce měl za to, že je nutné se dále vypořádat s § 265 celního zákona ve znění pro rok 2012. Ust. § 265 bylo totiž přijato za účelem provedení ustanovení nařízení EU do národního práva. Přijetí vnitrostátních implementačních opatření vyplývajících z nařízení EU (tj. celního kodexu) vyplývá obecně z čl. 4 odst. 3 Smlouvy EU (Úř. věst. C 115, 9.5.2008). V konkrétním případě vnitrostátní implementaci stanoví čl. 221 odst. 4 celního kodexu. Podle tohoto ustanovení „Vznikne-li celní dluh v důsledku činu, který byl v době, kdy byl spáchán, trestný, může být výše dluhu sdělena dlužníkovi za podmínek stanovených platnými předpisy i po uplynutí tříleté lhůty zmíněného v odstavci 3." (pozn. – žalobce zde vychází z oficiálního znění, ačkoliv v části V. b/ uvedl jiný, dle žalobce správnější, překlad). Jedná se o fakultativní implementační opatření konkretizačního a doplňujícího charakteru. Ze znění čl. 221 odst. 4 celního kodexu vyplývá, že prolomení prekluzivní lhůty nastává ve dvou krocích: 1) nejdříve musí být splněny podmínky čl. 221 odst. 4, tj. „vznikne-li celní dluh v důsledku činu, který byl v době, kdy byl spáchán, trestný.“ – tuto podmínku stanovuje pouze celní kodex (pozn. – pro tuto chvíli je odhlíženo na nepřesnost v překladu) a 2) a členský stát využije fakultativní možnost přijetí vnitrostátních implementačních opatření, ve kterých stanoví podmínky pro prolomení prekluzivní lhůty. Čl. 221 odst. 4 upravuje situaci, kdy je možné prolomit tříletou lhůtu. Jde o situace, pokud vznikl celní dluh v důsledku činu, který byl v době, kdy byl spáchán, trestný. Členské státy pak mají možnost stanovit podmínky, za kterých bude výše dluhu sdělena dlužníkovi. Ust. § 265 celního zákona ovšem rozšířilo situace, ve kterých je možné prolomit prekluzivní lhůtu. Toto rozšíření upravuje tak, že jde o „důsledek činu, který v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení.“ Ust. § 265 celního zákona de facto znovu formuluje situaci, ve které je možné prolomit prekluzivní lhůtu. Tuto situaci ovšem již formuluje čl. 221 odst. 4 celního kodexu. Navíc při formulaci této situace používá téměř shodné formulace jako v čl. 3 nařízení č. 1697/79, ačkoliv nařízení č. 2700/2000 používá podmínku, která je pro celní orgány mnohem přísnější (viz část V. b/). Z tohoto posouzení vyplývá, že celní úřad při zahájení daňové kontroly (viz Oznámení o zahájení kontroly ze dne 2. 6. 2017, čj. 37796-5/2017-550000-51 a následné protokoly) vychází jak z čl. 221 odst. 4 celního kodexu, tak současně odkazuje na § 265 celního zákona. Přitom obě právní normy definují situaci, za které je možné prolomit prekluzivní lhůtu, odlišně: 1) čl. 221 odst. 4 – „Vznikne-li celní dluh v důsledku činu, který byl v době, kdy byl spáchán, trestný, …“ 2) § 265 – „…v důsledku činu, který v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení, …“ Podle názoru žalobce musí správce cla postupovat při vymezení situace, zda je možné prolomit prekluzivní lhůtu, pouze ze znění čl. 221 odst. 4 celního kodexu a § 265 celního zákona použít pouze pro určení délky lhůty, což žalobce odůvodňuje následovně: Podle čl. 288 SFEU má nařízení obecnou působnost, je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Celní kodex č. 2913/92 má právní formu nařízení. V tomto případě ovšem došlo k chybné implementaci čl. 221 odst. 4 nařízení č. 2913/92 ve znění nařízení č. 2700/2000, neboť český zákonodárce stanovil v § 265 celního zákona mírnější podmínky („mohl být důvodem…“) pro celní orgány, za kterých mohou prolomit tříletou prekluzivní lhůtu (zrcadlově to znamená mnohem přísnější podmínky pro žalobce, za kterých je vůči ní prolomena prekluzivní lhůta). Vzniká tak otázka, zda se má celní orgán řídit nařízením, které je přímo použitelné a vyloučit tak aplikaci s ním neslučitelného vnitrostátního předpisu nebo zda se má řídit chybně implementovaným vnitrostátním ustanovením. Podle názoru žalobce je nutné uplatnit princip přednosti unijního práva a vyloučit použití s ním neslučitelného ust. § 265 celního zákona. Uvedený závěr vyplývá z rozsudku SDEU 106/77 Simenthal. Podle bodu 17 rozsudku přímo použitelná ustanovení práva EU činí automaticky nepoužitelným jakékoliv odporující ustanovení platného vnitrostátního práva. Z toho plyne, že celní úřad je povinen přímo aplikovat nařízení EU, tj. čl. 221 odst. 4 celního kodexu před ust. § 265 celního zákona.

Žalobce ze shora uvedeného vyslovil následující závěry:

Žalobce navrhl, aby soud předložil SDEU následující předběžné otázky:

Žalovaný jako důvod pro zahájení opakované daňové kontroly uvedl, že původ dovezených spojovacích prostředků nebyl z Tchaj-wanu, ale z Čínské lidové republiky. Jak je ovšem uvedeno výše, Komise zrušila antidumpingové clo na některé spojovací prostředky dovezené z Čínské lidové republiky. Podle názoru žalobce tak nejsou dány vůbec žádné důvody pro provedení opakované daňové kontroly, které žalovaný uvedl v Oznámení o zahájení kontroly po propuštění zboží ze dne 5. 6. 2017 (čj. 37796-5/2017-550000-51). Zahájení daňové kontroly je v rozporu se sekundárním právem EU.

Žalovaný v písemnosti označené jako Odpovědi na otázky kontrolované osoby ze dne 23. 6. 2017 (čj. 37796-13/2017-550000-51) odkazuje na čl. 2 nařízení č. 2016/278, dle kterého „nabývá zrušení antidumpingového cla uvedeného v článku 1 účinku dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a není základem pro vrácení cla vybraného před tímto datem.“ Žalovaný ovšem přehlíží, že citovaný čl. 2 stanoví, že nedojde k vrácení cla vybraného před tímto datem. V daném případě však nedochází k vrácení cla, které mělo být v minulosti vybráno z dovezeného zboží, ale naopak došlo k zahájení opakované daňové kontroly za účelem nového dodatečného doměření antidumpingového cla. V daném případě je nutné posoudit vztah nařízení č. 91/2009 a nařízení č. 2016/278. Ke dni zahájení opakované daňové kontroly (5. 6. 2017) je právní stav takový, že již platí nařízení Komise č. 2016/278, dle kterého bylo zrušeno konečné antidumpingové clo pocházející z Čínské lidové republiky, ale současně zůstalo v platnosti nařízení č. 91/2009 (pozn. – tento postup je legislativně předvídán v čl. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/476 ze dne 11. 3. 2015 o opatřeních, která může Unie přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních). Na základě pravidla lex posteriori derogat priori by mělo mít přednost nařízení č. 2016/278 jako právní předpis později účinný před nařízením č. 91/2009. Konflikt mezi starou a novou právní normou (intertemporalita) zpravidla řeší přechodná a závěrečná ustanovení právního předpisu. Nařízení č. 2016/278 v čl. 1 tento vztah řeší následovně: „Konečné antidumpingové clo na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli, …. a pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz zasílaný z Malajsie …, se zrušuje a řízení týkající se tohoto dovozu se zastavuje.“ Z formulace „…řízení týkající se tohoto dovozu se zastavuje“ není zřejmé, jaké řízení „týkající“ se dovozu zboží se zastavuje. Do úvahy může přicházet (i) řízení, kdy zboží dosud nebylo propuštěno do volného oběhu (čl. 77 nařízení č. 952/2013/EU, kterým se stanoví celní kodex Unie; dále nový celní kodex), neboť antidumpingové clo může být uloženo pouze při propuštění do volného oběhu (viz čl. 1 nařízení č. 1225/2009) a kdy zboží dosud nemá status zboží Unie nebo také (ii) řízení, kdy zboží již bylo propouštěno do volného oběhu, ale po právní moci rozhodnutí bylo zahájeno nové řízení ohledně dovozu tohoto zboží (např. kontrola dle čl. 78 nařízení č. 2913/92 – starý celní kodex resp. dle čl. 48 nového celního kodexu) a toto řízení ke dni publikování nařízení č. 2016/278 dosud probíhá nebo (iii) řízení, kdy zboží již bylo propouštěno do volného oběhu, ale po právní moci rozhodnutí bude zahájeno nové řízení ohledně dovozu tohoto zboží, které však bude zahájeno až po nabytí platnosti nařízení č. 2016/278 rušící konečné antidumpingové clo (tj. až po 28. 2. 2016).

Podle názoru žalobce jazykové znění české mutace nařízení č. 2016/278 připouští všechny tři varianty. Pokud by měla platit pouze varianta, že se zastaví pouze řízení, kdy bude zboží teprve propuštěno do volného oběhu, obsahovalo by nařízení formulaci „řízení týkající se dováženého zboží“, tj. byl by použit vid nedokonavý. Čl. 1 nařízení ovšem není formulován ani ve vidu dokonavém („řízení týkající se dovezeného zboží“), který by podporoval variantu ad (ii).

Je-li znění unijního předpisu nejasné, je vhodné provést porovnání s jinými jazykovými verzemi. Smlouvy EU jazykový režim sekundárního práva neupravují. Pravidla pro používání jazyků jsou upravena nařízením č. 1/1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství. Podle čl. 4 tohoto nařízení se „nařízení a jiné texty obecného dosahu se sepisují v úředních jazycích“. Čl. 1 obsahuje 24 jazyků úředních jazyků. Primární a sekundární právo je založeno na principu stejné autenticity všech jazykových verzí. Podle rozsudku SDEU ve věci 283/81 CILFIT je každá jazyková verze právního předpisu EU stejně autentická. Žalobce pro srovnání použil anglické a německé znění nařízení. Anglická verze čl. 1 zní: „The definitive anti-dumping duties on imports of certain iron or steel fasteners, … and originating in the People's Republic of China, …, are hereby repealed and the proceeding concerning these imports is terminated.“ Německá verze čl. zní: „Die endgültigen Antidumpingzölle auf die Einfuhren bestimmter Verbindungselemente aus Eisen oder Stahl, … und Unterlegscheiben mit Ursprung in der Volksrepublik China, …, werden hiermit aufgehoben und das diese Einfuhren betreffende Verfahren wird eingestellt.“

Ze srovnání anglické a německé verze nařízení vyplývá, že v obou případech se hovoří o zastavení řízení, které se týká dovozu. Česká verze nařízení č. 2016/278 se tedy neliší od jiných jazykových verzí a všechny tři verze vedou ke stejnému výsledku. Nelze-li zjistit přesný výklad na základě standardních metod výkladu (jazykový, logický, systematický), tak i nadstandardních metod (historický, teleologický, komparativní), měl by být vzat do úvahy kontext a cíle sledované právní úpravou, které vyplývají z preambule nařízení. Preambule ovšem odpověď na otázku, jaká řízení „týkající“ se dovozů, která mají být zastavena, nedává. Opakovaná daňová kontrola týkající se antidumpingového cla a současně s ním zahájené doměřovací řízení je řízením týkající se dovozu tohoto zboží, u kterého byl dle názoru celních orgánů chybně deklarován původ zboží. Z výše uvedeného je zřejmé, že čl. 1 nařízení č. 2016/278 se tedy týká i těchto řízení, neboť se v nich řeší otázky „týkající“ se dovozu.

Nařízení má retroaktivní účinky, neboť se vztahuje na důsledky situací vzniklých před jeho vstupem v platnost, které nastaly až po vstupu v platnost (nepravá retroaktivita). Před vstupem v platnost došlo k dovozu zboží, ale důsledky dosud trvají a neskončily, neboť probíhá opakovaná daňová kontrola. Z výše uvedeného vyplývá, že formulace „řízení týkající se tohoto dovozu se zastavuje“ se týká také řízení, která byla započata před platností nařízení č. 2016/278 (tj. varianta ad (ii) a která ke dni platnosti nařízení č. 2016/278 dosud probíhají. Tím spíše bude platit, že nová právní úprava se použije na řízení, která ke dni platnosti nařízení č. 2016/278 ani dosud nebyla vůbec zahájena.

Nařízení č. 2016/278 nemá žádné přechodné ustanovení pro variantu ad (iii). Z tohoto důvodu se na dovoz zboží před nabytím platnosti nařízení č. 2016/278 bude aplikovat již nová právní úprava, tj. nařízení č. 2016/278.

Podle názoru žalobce dopadá čl. 1 nařízení i na tuto daňovou kontrolu a doměřovací řízení a žalovaný by měl opakovanou daňovou kontrolu ukončit.

Žalobce požadoval, aby soud uznal retroaktivní účinky článku 1 prováděcího nařízení Komise č. 2016/278.

Žalobce napadá uvedené nařízení, které navzdory tomu, že z důvodu rozhodnutí přijatých příslušnými orgány WTO zrušilo antidumpingové clo uložené na dovoz určitých spojovacích materiálů ze železa nebo z oceli původem z Čínské lidové republiky a Malajsie, obsahuje článek 2, který omezuje možnost vrácení zaplaceného cla, když zrušení odmítá přiznat zpětnou účinnost, čímž umožňuje, aby v právním řádu bylo zachováno antidumpingové clo, které je v rozporu s předpisy WTO, přičemž toto rozhodnutí nelze odůvodnit veřejným pořádkem.

Na podporu předkládá žalobce tři důvody.

První důvod vychází z protiprávnosti článku 2 napadeného nařízení z důvodu porušení antidumpingové dohody (Dohoda o provádění článku VI všeobecné dohody o clech a obchodu, která byla podepsána Společenstvím a poté schválena Rozhodnutím Rady č. 94/800/ES, Úř. věst. L 336, s. 1; Zvl. vyd. 11/21, s. 80). V tomto ohledu žalobce tvrdí, že - jak uznává sama Komise - zrušení antidumpingového cla vyplývá z toho, že Rada porušila antidumpingovou dohodu, přičemž zákonnost sporného článku je třeba posoudit s ohledem na povinnosti, k nimž se Unie podpisem uvedené dohody zavázala. Krom toho, jak uvádí antidumpingová dohoda, Unie jako smluvní strana této dohody mohla zavést antidumpingové clo jen při dodržení postupu, který tato mezinárodní dohoda stanoví. Vzhledem k tomu, že Rada porušila několik ustanovení této dohody, když vyžadovala zaplacení zrušeného antidumpingového cla, jak výslovně uznává nařízení (EU) 2016/278, Evropská unie nebyla nikdy oprávněná uložit zrušené clo a nemohla tedy ani omezit účinky jeho zrušení.

Druhý důvod vychází ze zásady právní jistoty a zásady zákazu bezdůvodného obohacení. V tomto ohledu žalobce tvrdí, že potřeba uznat zpětnou účinnost zrušení antidumpingového cla spočívá v účelu dotčeného nařízení, které uznává porušení antidumpingové dohody, jehož se dopustila Rada, když zavedla antidumpingové clo.

Třetí důvod vychází ze zásady legitimního očekávání. Podle žalobce uznání, že Evropská unie tím, že v rozporu s antidumpingovou dohodou uložila antidumpingové clo, porušila mezinárodní závazky, k jejichž dodržování se zavázala, což vedlo ke vzniku očekávání založených na tom, že Komise přijme odpovídající právní úpravu, aniž by dále přetrvávaly účinky způsobené protiprávním antidumpingovým clem.

K tomu žalobce uvedl, že pro další posouzení podmínek prolomení prekluzivní lhůty je nutné vycházet ze znění celního kodexu účinného v době vzniku celního dluhu. V té době bylo účinné znění celního kodexu ve znění nařízení č. 270/2000, které zavedlo čl. 221odst. 4.

Žalobce uvedl, že dne 5. 6. 2017 zahájil správce cla opakovanou kontrolu, jejímž předmětem byla kontrola údajů uvedených v JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012 a JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21. 6. 2012. Ta byla zaměřena na ověření země původu dovezeného zboží. Podle názoru žalovaného bylo na obou JSD uvedeno chybné označení země původu, namísto země Tchaj-wan měla být země původu Čínská lidová republika. Správce cla neakceptoval jako důkazní prostředek Certificate of origin a vyšel ze zprávy z mise OLAF. Žalobce namítal, že skutkový stav byl zjištěn nedostatečně a žalovaný tak vyvodil nesprávné hodnocení.

IV.a/ Závaznost Zpráv OLAF ve vztahu k podmínce pro opakovanou daňovou kontrolu Žalobce se dále vyjadřuje k právní závaznosti důkazního prostředku označeného správcem cla jako „Zpráva z šetření ze strany Evropského úřadu boje proti podvodům č. OCM(2017)2249- 02/02/2017 k případům evidovaným pod čísly OF/2015/202/B1, OF/2015/1332 s přílohou tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1, která souvisí se zprávou AM 2015/011 a AM 2015/011S1 na zásilky spojovacího materiálu, u kterých byl nesprávně deklarován původ zboží z Tchaj-wanu a která byla celnímu úřadu doručena dne 12. 4. 2017.“, resp. informace z mise (dle žalovaného). Tento dokument není Zprávou z mise OLAF do Tchaj-wanu s náležitostmi dle čl. 11 Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. 9. 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999. Opakovaná daňová kontrola je tak nezákonná a její nezákonnost nemohou zhojit ani dodatečně získané důkazní prostředky.

IV.b/ Závaznost Zpráv OLAF z hlediska absence bezprostředního důkazního prostředku (celních deklarací na Tchaj-wanu).

Podle názoru žalobce Zprávy OLAF a v nich obsažené tabulky v EXCEL nejsou závazným důkazním prostředkem, neboť údaje v nich obsažené nebyly doloženy celními deklaracemi na dovoz zboží z Čínské lidové republiky a celními deklaracemi na vývoz zboží z Tchaj-wanu.

Zprávy OLAF dle žalobce nepředstavují důkazní prostředek vyšší právní síly, který by byl použit přednostně a vylučoval možnost použití jiných důkazních prostředků. Nejedná se o veřejnou listinu. Pokud jde o váhu jednotlivých důkazů, dle rozsudku NSS ze dne 31. 10. 2013, čj. 7 Afs 86/2013 „právní předpisy aplikované v projednávané věci (zákon o správě daní a poplatků i daňový řád) nepředpisují postup a ani neurčují váhu jednotlivých důkazů tím, že by některým důkazům přiznávaly vyšší pravdivostní hodnotu nebo naopak určitým důkazním prostředkům důkazní sílu zcela nebo zčásti odpíraly.“ Nic takového nevyplývá ani z čl. 11 odst. 2 věta druhá nařízení č. 883/2013, podle kterého „takto vypracované zprávy představují stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory důkazy přípustné ve správním nebo soudním řízení členského státu, pokud je jejich použití nezbytné. Vztahují se na ně stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními kontrolory, a mají stejnou důkazní hodnotu jako tyto zprávy.“ Podle čl. 11 odst. 2 věta první nařízení „při vypracovávání těchto zpráv a doporučení je nutné zohlednit vnitrostátní právo dotčeného členského státu.“ Taktéž judikatura konstatuje, že Zpráva OLAF není dogma a že závěry v ní uvedené lze zpochybnit (např. rozsudek ze dne 30.4.2013, čj. 8 Afs 33/2012, ve kterém NSS konstatuje, že „stěžovatel měl možnost se v řízení o doměření cla vymezit vůči zprávě OLAF a uplatnit vlastní verzi skutkového stavu, kterou by přesvědčil celní orgány“). 63 Citovaná nařízení EU stanoví povinnost vypracovat zprávy OLAF s ohledem na procesní požadavky stanovené právními předpisy dotyčného členského státu. Podle názoru žalobce Zprávy OLAF (včetně tabulek v EXCEL) tyto požadavky nesplňují. Zprávy OLAF neobstojí z hlediska bezprostřednosti důkazních prostředků. V nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 232/02 Ústavní soud k podmínce bezprostřednosti důkazů získaných v daňovém řízení při dožádání konstatoval: „Ústavní soud má rovněž za nezbytné upozornit, že v případě dožádaného Finančního úřadu pro Prahu 4 se ve spise nalézá jen odpověď, co uvedený správce daně u daňového subjektu P. VI. - H. zjistil a že s tímto subjektem byl sepsán protokol o ústním jednání. Pro účely dokazování v daňovém řízení je však třeba preferovat použití bezprostředních, tj. před dožádaným správcem daně provedených důkazů, jimiž měl v daném případě být protokol o ústním jednání, případně úřední záznam o místním šetření, listiny v rámci tohoto šetření zajištěné, apod., před vyjádřením o jejich obsahu dožádaným správcem daně, neboť daňový subjekt vzhledem ke zmíněné zásadě "rovnosti zbraní", má právo se s těmito důkazy seznámit (a tedy nikoliv až s jakýmsi jejich shrnutím či zhodnocením provedeným dožádaným správcem daně).“ Dle názoru Ústavního soudu jsou finanční orgány povinny postupovat ústavně konformním způsobem, což ve zmiňovaném kontextu zejména znamená umožnit stěžovateli, aby jeho věc byla projednávána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Tato zásada však v řízení před finančními orgány z důvodů výše uvedených naplněna nebyla.“ Informace z mise, příloha informace z mise ani zpráva z mise 2016 žádné bezprostřední důkazní prostředky neobsahují. Zprávy OLAF vycházejí pouze z předaných tabulek v EXCEL údajně z celní databáze Tchaj-wanu. U nich nelze vyloučit možnost úmyslných či neúmyslných chyb. Tchajwanské celní vyšetřovací orgány nepředaly OLAF kopie dovozních celních deklarací na údajný dovoz z Čínské lidové republiky a kopie vývozních celních deklarací na vývoz zboží téhož zboží z Tchaj-wanu. Výslovně to žádná z obou Zpráv OLAF neuvádí, ale Zpráva z mise č. 1 (Zpráva z mise č. OF/2011/0978/B1- (S)(2014)19381), na základě které správce cla doměřil antidumpingové clo v první daňové kontrole, uváděla, že „z důvodu důvěrnosti údajů OP CS (pozn. Generální ředitelství cel, odbor pátrání, Tchaj-wan, viz str. 4 Zprávy OLAF z mise č. 1) neposkytl kopie celních a obchodních dokumentů.“ (str. 7 této Zprávy). Jak je již uvedeno výše, u takového důkazního prostředku absentuje bezprostřednost, neboť nelze správnost údajů ověřit. Je nutné pouze spoléhat na správnost vyplněných tabulek a na to, že nedošlo k vědomé manipulaci či neúmyslnému chybnému přepisu či přehození obsahu sloupců. Aplikováno na případ žalobce to znamená, že OLAF údajně převzal údaje z celní databáze Tchaj-wanu. Celní správa Tchaj-wanu (OP CS) ale nedoložila celní deklarace na údajný dovoz z Čínské lidové republiky a následný vývoz z Tchaj-wanu. Správce cla a žalovaný vyšli z toho, jak celní správa Tchaj-wanu vyplnila excelovské tabulky, tj. jak dobře spárovala vývozy s dovozem. Není vůbec vyloučeno, že mohlo dojít k úmyslným či neúmyslným chybám, ke zkopírování údajů ze sloupce množství kusů a hmotnosti zásilky s nějakými čísly celních deklarací na dovoz zboží z Čínské lidové republiky (které třeba i existují), ale na zcela jiné zboží, na odlišnou hmotnost a počet kusů. Šetření OLAF a jeho závěry nemůže snížit požadavek na správné a úplné zjištění skutkového stavu věci. Žalobce v odvolání (část IV. b/ Závaznost Zpráv OLAF z hlediska absence bezprostředního důkazního prostředku) žádal, aby byly jako důkazní prostředek o ztotožnění zásilek doloženy celní deklarace na dovoz zboží z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan a vývozní celní deklarace na vývoz zboží z Tchaj-wanu do České republiky, neboť jedině tak bude možné osvědčit excelovské tabulky jako hodnověrný důkazní prostředek. Žalovaný tvrdí, že podklady OLAF mají statut veřejných listin (str. 46). Uvedené tvrzení není pravdivé. Podle § 94 odst. 1 daň. řádu je veřejnou listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci, jakož i listina, která je zákonem prohlášena za veřejnou. Podle rozsudku NSS čj. 2 Afs 85/2005 „...zpráva o kontrole je při následném rozhodování správce daně jedním z důkazních prostředků, není ovšem při rozhodování závazná.“ Zpráva o kontrole je specifický důkazní prostředek, zpravidla představuje odůvodnění platebního výměru (§ 147 odst. 4 daň. řádu), nicméně není pro následné rozhodnutí o doměření daně závazná, neboť může být zpochybněna či vyvrácena jinými důkazy. Za veřejnou listinu není ani prohlášena nařízením č. 883/2013, naopak jak již bylo uvedeno „takto vypracované zprávy představují stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory důkazy přípustné ve správním nebo soudním řízení členského státu“ (čl. 11 odst. 2 věta druhá). Závěr žalovaného nepotvrzuje ani SDEU v usnesení T-289/16 Inox Mare (bod 20), dle kterého „mají důkazní sílu stanovenou uvedeným vnitrostátním právem.“ Zprávy OLAF jsou tedy listiny soukromé. U soukromých listin stačí pouhé zpochybnění jejího obsahu a je na tom, kdo se jejího obsahu dovolává, aby prokázal její správnost a pravdivost (Baxa a kol., Daňový řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 539). Naopak veřejná listina může být zbavena své důkazní síly jen tak, že subjekt popírající její pravdivost uvede skutečnosti a navrhne důkazy o tom, že veřejná listina je nepravdivá. Důkaz opaku tíží tedy toho, kdo její pravdivost popírá. Tím, že žalovaný nesprávně považoval zprávy OLAF za veřejné listiny, dopustil se zásadního pochybení při hodnocení důkazů. Není tak správný názor žalovaného, že „odvolatel naproti tomu nepředložil žádné hmatatelné důkazy, které by vyvrátily zjištění, které učinil OLAF, ačkoliv mu tato možnost byla poskytnuta“ (str. 45). Žalobci stačilo zpochybnit obsah zpráv OLAF a jejich příloh (excel. tabulky) a nemusel ani předkládat důkaz opaku. Žalobce přesto předložil vlastní verzi reality zpochybňující správnost zprávy OLAF a jejich příloh (tabulky), když doložil osvědčení o původu zboží, JSD, faktury, bill of lading, které tvořily uzavřený řetězec důkazů. Žalovaný odkázal na rozsudky NSS, které řešily případy, kdy na základě zprávy OLAF bylo dodatečně doměřeno antidumpingové clo (str. 46). Rozsudek čj. 6 Afs 96/2017 (METALVIS, s.r.o.) se týkal dovozu z Tchaj-wanu a jako důkaz sloužila nikoliv zpráva z mise č. 3, ale zpráva z mise č. 1 č. OF/2011/0978/B1, Thor (2014)19006, ze dne 9. 7. 2014. V rozsudku čj. 6 Afs 53/2018 stěžovatelka (METALVIS, s.r.o.) „zpochybnila zprávy OLAF jako důkazy pouze velice obecně (označila je 65 za neúplné a spekulativní)“ (bod 22). Obdobně i v rozsudku čj. 9 Afs 24/2017. Podle žalovaného neměl tchajwanské celní deklarace k dispozici OLAF, ani je nemají k dispozici tuzemské celní orgány. Žalobce svoji námitku uplatnil v kontextu dalších žalobních námitek, zejména v otázce věrohodnosti tabulek v EXCEL, absenci auditní stopy, procesu jejího vytvoření a dalších výhrad, které jsou uvedeny v další části žaloby. Hodlá-li stát doměřit clo na základě důkazů, které byly získány na základě mise na Tchaj-wanu, přičemž informace získané na této misi nejsou doloženy prvotními doklady a je nutné spoléhat pouze na správnost vyplnění tabulek, ačkoliv vykazují tabulky významné nedostatky, které jsou popsány v další části žaloby, nelze argumentovat judikaturou k případům Malajsie nebo jiného žalobce. Za této situace je požadavek na doložení tchajwanských celních deklarací oprávněný. Opačný přístup nelze obhájit s ohledem na test legitimity instituce státu (rozsudek čj. 2 Afs 131/2005). Při doměření cla musí mít žalobce možnost získat jistotu, že informace z mise ve třetí zemi jsou věrohodné, pokud je zásadním způsobem zpochybnil. Žalobce nesouhlasí s právním názorem Krajského soudu v Brně uveřejněném v rozsudku čj. 31Af 34/2015 (METALVIS, s.r.o.), v němž uvedl, že „práva a povinnosti OLAF jsou normována právními akty EU (nařízení o OLAF) při garanci základních práv (tedy i práva na spravedlivý proces) dotčených osob (k problematice základních práv v rámci EU se vyjádřil Ústavní soud v nálezu tzv. cukerných kvót III ze dne 8. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 50/04); je sledován legitimní cíl (řádný výběr cla) a zvolený způsob je přiměřený vzhledem k omezeným možnostem získávat důkazy od subjektů stojících vně Evropské unie – požadavek, aby mimounijní subjekty poskytovaly OLAF originální písemnosti a jiné dokumenty související s vývozem či dovozem, je patrně nerealizovatelný, a proto lze akceptovat prosté sdělení ve formě tabulek a databází v elektronické podobě.“ Dle žalobce zprávy OLAF nesplňují procesní požadavky stanovené právními předpisy dotyčného členského státu (čl. 9 nařízení č. 1073/1999), resp. nezohledňují vnitrostátní právo dotčeného členského státu (čl. 11 nařízení č. 883/2013) a nesplňují požadavek vyplývající z judikatury Ústavního soudu ČR sp. zn. II.ÚS 232/02 na bezprostřednost důkazních prostředků.

IV.c/ Procesní deficity při získání důkazních prostředků

IV.c1/ Žalovaný jako důkazní prostředek použil tabulku v EXCEL označenou správcem cla jako „tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1“. Tato tabulka byla přílohou Zprávy OLAF (podepsanou H. S.). K tomu společnost poznamenává, že teprve až v protokolu ze dne 3. 10. 2017 /čj. 37796-28/2017-550000-51/ správce cla na str. 1 a 3 odkázal na výpis z komunikace v AFISu s názvem „AMS_Print_07092017120746.pdf“, z něhož má vyplývat, že tato tabulka byla součástí Zprávy OLAF (ačkoliv původně byla označena jako „list of matched containers per Member State“. Dále je tato tabulka současně Přílohou č. 2 ke Konečné zprávě z mise OLAF č. OCM(2017) 11599 – 15/06/2017 ve věci případu č. OF/2015/0202 a 2015/1332 (Zpráva z mise č. 3), což má vyplývat z dokumentu označeného jako „AMS Print_170820l7033242“, který správce cla předal společnosti dne 1. 9. 2017 (viz protokol čj. 37796-22/2017-550000- 51). Pro posouzení, zda z procesního hlediska obstojí Zpráva z mise OLAF, je třeba popsat průběh tvorby tohoto důkazního prostředku. Z listin, které žalobce získal v průběhu první daňové kontroly a opakované daňové kontroly, vyplývají následující informace o způsobu vyhotovení tabulky v EXCEL („tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1“). Z listin získaných v průběhu první daňové kontroly vyplývá následující: Ze Závěrečné zprávy OLAF č. OF/2011/0978/B1 - JG/pm/OLAF.B.1(S)(2014) 34954 (část 2.2, str. 4) vyplývá, že OLAF již na podzim roku 2011 pojal podezření či obdržel upozornění (viz Zpráva z mise č. 1, bod 1.1, str. 3), že spojovací prostředky čínského původu jsou odesílány přes Tchaj-wan, čímž zřejmě dochází k obcházení antidumpingového opatření. Členské země EU byly o tomto podezření informovány na schůzkách konaných dne 29. až 30. 11. 2011 a dne 14. 3. 2012 a dále sdělením AM 2012/010 ze dne 27. 6. 2012 (viz bod 2.3 Závěrečné zprávy OLAF; pozn. na str. 3 Zprávy z mise OLAF č. 1 je uvedeno datum 18. 7. 2012).

Před uskutečněním mise č. 1 informoval OLAF členské státy, aby poskytly údaje o dovozech týkajících se 21 tchajwanských společností (str. 3 Zprávy z mise č. 1). Česká republika tak učinila dne 1. 10. 2012, kdy odeslala na OLAF tabulky s údaji o požadovaných dovozech (tato informace vyplývá z odpovědi GŘC – výzvy ze dne 16. 10. 2015 pod čj. 39362- 8/2015-900000-304.3). OLAF zkompletoval jednotlivé údaje o dovozech z Tchaj-wanu za všechny členské státy a dne 1. 8. 2013 zaslala pracovnice OLAF (Brigitta Erdmann) prostřednictvím mailu tabulku s čísly kontejnerů, názvu odesílatele a přepravce na tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI), což vyplývá z Annex č. 2 Zprávy z mise č. 1 (str. 14). Dne 23. 10. 2013 zaslalo tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI) mailem odpověď OLAF. Tato odpověď obsahuje dopis ředitele DOI (Chen, Yu-Lan). Mail byl odeslán D. Murphymu (pracovník OLAF) dne 24.10.2013 (str. 13-15 Zprávy z mise č. 1). Z dokumentů tedy vyplývá, že OLAF odeslal DOI informace o 2.600 kontejnerech, které shromáždily členské státy (viz str. 5 Zprávy z mise č. 1), DOI se podařilo za téměř tři měsíce v jeho databázi identifikovat pouze 1.110 kontejnerů (viz dopis ředitele DOI, dále str. 5 Zprávy z mise č. 1, resp. str. 21 Zprávy z mise č. 1 jako součást Annex 3). Z těchto 2.600 kontejnerů odbor pátrání tchajwanského Generálního ředitelství cel (OP CS) identifikoval 1.110 kontejnerů, které byly do EU vyvezeny z Tchaj-wanu 34 firmami (808 zásilek; viz str. 5 Zprávy z mise č. 1). Z těchto 1.110 kontejnerů bylo 143 kontejnerů vyvezeno z Čínské lidové republiky do EU a Singapuru s překládkou na Tchaj-wanu, přičemž tyto dovozy z Čínské lidové republiky uskutečnilo osm logistických firem. Konečným místem určení kontejnerů vyvezených do Singapuru byla rovněž EU (str. 5 Zprávy z mise č. 1, resp. str. 21 Zpráva z mise č. 1 jako součást Annex 3). Žalobce upozorňuje, že tuto informaci obdržel OLAF od DOI již dne 23. 10. 2013 v dopisu ředitele DOI (Chen, Yu-Lan), který je obsažen v Annex 2 Zprávy z mise č. 1 (str. 12-15). Samotný OLAF pak informoval členské státy o těchto informacích z dopisu ředitele DOI již dne 9.7.2014 tzv. AM 2012/010 (2014) S1 zprávou (viz str. 17 až 23 Zprávy z mise č. 1, Annex 3) a to na základě čl. 45 nařízení č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů. Ve vztahu pro další námitky společnosti SCONTO mezi těchto osm logistických firem patří mimo jiné Fortune Rainbow Co. Ltd. Dále Zpráva z mise č. 1 (str. 5) uvádí, že „zbývající kontejnery ještě nebyly identifikovány, šetření ještě probíhá.“ V rámci mise č. 2 OLAF požadoval zjistit informace o dalších 1.800 kontejnerech vyvezených z Čínské lidové republiky, u kterých bylo podezření, že byly přeloženy do EU (str. 4 Zprávy z mise č. 2, str. 6 Závěrečné zprávy). Vzhledem k tomu, že bylo během mise č. 1 zjištěno, že na překládce údajně čínských spojovacích prostředků přes Tchaj-wan, se podílí osm logistických společností (viz výše), souhlasilo tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI) s identifikací dalších dovozů a zpětných vývozů provedených těmito osmi logistickými společnosti. Po skončení mise zaslal DOI dopis OLAF s výsledky dosavadního vyšetřování (viz dopis ze dne 16. 10. 2014, str. 9 Zprávy z mise č. 2). Tato činnost mu však zabrala další rok. DOI uvedlo, že 226 zásilek bylo dovozeno z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan a následně vyvezeno do 18 členských států, přitom do České republiky se mělo jednat o 42 zásilek. Zpráva z mise č. 2 dále uvádí (str. 10) že „vyšetřování DOI … dalších přeložených kontejnerů nadále probíhá.“

Z listin získaných v opakované daňové kontrole vyplývá následující:

Z chronologie vyplývá následující: (i) 23. 10. 2013 dopis ředitele DOI – DOI informoval OLAF, že konečným místem určení kontejnerů vyvezených do Singapuru byla rovněž EU (ii) listopad 2014 – OLAF obdržel od DOI informace týkající se přibližně 1.600 kontejnerů, které byly v období od ledna 2012 do června 2014 vyvezeny do Singapuru, které byly dříve dovezeny z Čínské lidové republiky (str. 2 Zprávy z mise č. 3) (iii) datum neznámé - OLAF byl ze strany DOI požádán, aby prověřil, že místem konečného určení daných zásilek byla skutečně EU, nikoliv Singapur (str. 2 Zprávy z mise č. 3) (iv) datum neznámé - OLAF předem poskytl DOI tabulku ve formátu excel obsahující místa určení v členských státech EU (str. 4 Zprávy z mise č. 3) (v) datum neznámé – OLAF obdržel od DOI ve vztahu k 283 zásilkám, u nichž bylo zjištěno, že byly dopraveny do EU namísto Singapuru, podrobná data o překládce (prokazující původ v Čínské lidové republice) (str. 2 Zprávy z mise č. 3) Z výše uvedených dokumentů není ovšem dle žalobce zřejmé, který orgán vytvořil „komplexní tabulku“. Z vyjádření správce cla plyne, že tuto „komplexní tabulku“ vytvořil DOI. Ze Zprávy podepsané H. S. tato skutečnost není zřejmá (použit trpný rod – „vytvořená“). V Konečné zprávě z mise OLAF č. OCM(2017) 11599 – 15/06/2017 ve věci případu č. OF/2015/0202 a 2015/1332 se uvádí, že DOI poskytl OLAF podrobná data o překládce ve vztahu k 283 zásilkám. Z této informace však není zřejmé, zda se tím myslí vyhotovení „komplexní tabulky“. Navíc z toho není dále zřejmé, zda „podrobnými daty o překládce“ jsou myšleny jen údaje o datu překládky nebo také čísla kontejnerů, názvy tchajwanských exportérů, kupující, čísla celních deklarací, označení celních režimů, hmotnosti, počtu a popisu zboží, názvy tchajwanských dovozců, prodávající atd., které byly uvedeny v „komplexní tabulce“.

Na základě výše uvedeného žalobce v odvolacím řízení žádal: a) důkaz, kdy poskytla celní správa OLAF čísla kontejnerů rizikových dovozů, které byly uvedeny v JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24.9.2012 (kontejnery č. MSKU 2977919, MSKU 2886830) a JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21.6.2012 (kontejnery č. MSKU426485-6 a MSKU 310764-1) b) o sdělení, který orgán vytvořil „komplexní tabulku“ Podle žalovaného se na vzniku přílohy informace z mise podílel OLAF a DOI (str. 49). c) předložení originálního důkazu, který obdržel OLAF od úřadu DOI, ze kterého vyplývají dovozy z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan a vývozy z Tchaj-wanu do České republiky (zřejmě půjde o důkaz vyhotovený ve formě tabulky v EXCEL) – společnosti není zřejmé, zda je tímto důkazem tzv. „komplexní tabulka“, jak se o ní zmiňuje Zpráva H. S. nebo zda úřad DOI poslal úřadu OLAF údaje o dovozech na Tchaj-wan a vývozech z Tchaj-wanu ve formě jiné tabulky, která byla úřadem OLAF upravena pro každou zemi samostatně (jak tomu bylo v případě mise č. 1 – viz Zpráva z mise č. OF/2011/0978/B1- (S)(2014)19381). d) o doložení důkazu, jakým DOI poskytl úřadu OLAF „komplexní tabulku“ ve vztahu k České republice nebo jiný důkaz obsahující údaje o dovozech z Čínské lidové republiky a následném vývozu téhož zboží do České republiky (např. mail od DOI pracovníkovi OLAF, úřední dopis, protokol během mise) e) o doložení důkazu, jaké „podrobné údaje týkající se zbývajících kontejnerů“ poskytlo tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI) úřadu OLAF (jak se uvádí ve Zprávě podepsané H. S.). Dokumenty, na které odkazuje Zpráva podepsaná H. S. (tj. průvodní dopis orgánu DOI a podrobné údaje týkající se zbývajících kontejnerů), požadoval žalobce i pro doložení důkazů v jeho oznámení o podezření ze spáchání trestného činu podvodu, tj. i pro trestněprávní rovinu jeho případu (viz protokol o trestním oznámení ze dne 6.10.2017, čj. 62482/2017-900000-753.2). Žalobce namítá, že žalovaný uvedené dokumenty v bodech a/, c/, d/ a e/ nedoložil. Žalobce tyto dokumenty požadoval pro účely formulace odvolacích námitek. Žalovaný je odmítl poskytnout, neboť výsledek řízení na těchto podkladech nestojí (str. 50). Tento postup považuje žalobce za nezákonný, neboť žalovaný není oprávněn spekulovat, jak by na takové doklady žalobce reagoval a jakou hmotněprávní či procesní obranu by zvolil.

Žalobce shledává následující pochybení při získání důkazních prostředků:

IV.c2/ Nedostatky v tabulce EXCEL

Skutečnost, že „Příloha tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1“ není průkazným důkazním prostředkem, vyplývá dle žalobce také z toho, že tabulka byla dodatečně dodělávána a není tak zřejmé, zda jde o originální důkazní prostředek získaný z tchajwanské celní databáze. a) Sloupce v tabulce

Tuto tabulku v EXCEL lze pro účely vysvětlení rozdělit na dvě části. Levá část tabulky (sloupce A až T; neboť sloupec U následující po sloupci T obsahuje již dovozní deklaraci na dovoz z Čínské lidové republiky) obsahuje údaje týkající se vývozu z Tchaj-wanu do EU. Pravá část tabulky (sloupce U až AJ) obsahuje údaje týkající se údajného dovozu na Tchaj-wan z Čínské lidové republiky. Je ale nepochopitelné, že sloupec W (obsahující čísla kontejnerů, které se týkají dovozu do EU) se opět váže k levé části tabulky, když sloupec U (který předchází sloupcům V a W) obsahuje údaje k pravé části tabulky. Je tedy evidentní, že některé sloupce (U, W) jsou prohozeny. Právě touto pravou a levou částí je dokumentováno spárování zásilek z Čínské lidové republiky.

Žalobce níže upozorňuje na nedostatky v údajích, které obsahují jednotlivé sloupce: a) sloupec P (commodity description) v levé části – v tomto sloupci jsou uvedeny circlips, bolts, washers b) sloupec AE (commodity description) v pravé části – v tomto sloupci je uvedeno pouze 73181590007 (tedy zcela jiný popis komodity než ve sloupci P) pozn. - je zřejmé, že číslo 73181590007 je HS kód a nikoliv popis komodity c) sloupec AF (HS code) v pravé části – v tomto sloupci jsou uvedeny circlips, bolts, washers pozn. – je zřejmé, že circlips, bolts, washers nejsou označením pro HS kód (harmonizovaný systém popisu zboží) d) sloupec W (container number) v pravé části – v tomto sloupci jsou uvedena čísla kontejnerů, která jsou shodná s čísly kontejnerů ve sloupci B v levé části pozn. – je evidentní, že tento sloupec je duplicitně nakopírován do tabulky (obsahuje čísla kontejnerů na dovoz do EU, tj. i do ČR), přestože sloupec W by měl být již mezi údaji v levé části tabulky e) sloupec AJ (container numbers) v pravé části – v tomto sloupci jsou uvedena čísla kontejnerů (zřejmě na dovoz na Tchaj-wan z Čínské lidové republiky) f) sloupec U (Imported by (declaration) v pravé části – obsahuje shodné údaje jako sloupec Y v pravé části (Import declaration number) pozn. – je evidentní, že tento sloupec je duplicitně nakopírován do tabulky (obsahuje čísla dovozních deklarací z Čínské lidové republiky) Z výše uvedeného je dle žalobce zřejmé, že v tabulce došlo k záměně ve sloupcích v commodity description se sloupcem HS code. Dále pravá část obsahuje dvakrát sloupec container numbers a pokaždé s jinými čísly kontejnerů. Dále je zřejmé, že pravá část tabulky obsahuje sloupec container number (sloupec W) s čísly kontejnerů, která jsou současně v levé části tabulky (sloupec B). Dle názoru žalobce je evidentní, že OLAF prováděl rozsáhlé změny v údajích v excelovských tabulkách. Vznikají tak zásadní pochybnosti o věrohodnosti a pravdivosti tohoto důkazního prostředku, když v něm je manipulováno s údaji. Jedinou možností, jak ověřit správnost, je doložení bezprostředních důkazních prostředků, kterými jsou JSD prokazující dovoz z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan a vývoz z Tchaj-wanu do Singapuru (sloupec L). b) Tabulka obsahuje jednotlivé položky z faktury, přičemž každá položka je uvedena dvakrát

Tabulka v EXCEL obsahuje 14 227 řádků. Údaje o JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012 jsou uvedeny na řádcích 5 748 až 6 039. To znamená, že údaje o tomto JSD jsou na 292 řádcích, přestože přijatá faktura má pouze 146 řádků. Údaje o JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 ze dne 21. 6. 2012 jsou uvedeny na řádcích 4 293 až 4 390. To znamená, že údaje o tomto JSD jsou na 98 řádcích, přestože přijatá faktura má pouze 49 řádků. Při kontrole jednotlivých řádků (tj. 292 řádků, resp. 98 řádků) je zřejmé, že na každém řádku je uvedena jedna položka z přijaté faktury č. FQ20120015 ze dne 5. 8. 2012 od SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD., resp. z přijaté faktury č. KCMEK-10616 ze dne 12. 5. 2012 od PENGHOMG WAN FASTENERS CO., LTD. Např. na JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 lze dokumentovat následující:

Např. na řádku 5.748 je uveden šroub (sloupec P-Bolts), v počtu 114 000 (sloupec RQuanty; pozn. počet je v tis. ks), hmotnost 411,5 kg (sloupec T-Weight), ve sloupci O (Item) je číslo 53. To znamená, že jde o položku č. 53, která odpovídá šroubu pod položkou č. 53 na faktuře č. FQ20120015 (v daném případě jde o šroub M06x016). Ve sloupci B (container to request TW mission.Container) je na tomto řádku č. 5 748 uveden kontejner č. MSKU2886830.

Naprosto stejná položka zboží je ovšem uvedena na řádku 5 978 téže tabulky. Všechny údaje ve sloupcích jsou shodné s výjimkou sloupce B (container to request TW mission.Container), ve kterém je uveden kontejner č. MSKU2977919. Oba kontejnery, tj. č. MSKU2886830 a č. MSKU2977919 byly uvedeny na JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 ze dne 24. 9. 2012.

Je tedy zřejmé, že tabulka obsahuje nejen každou položku z faktury, ale každá položka je uvedena dvakrát. Jednou pro kontejner č. MSKU2886830 a podruhé pro kontejner č. MSKU2977919.

Z výše uvedené vyplývají tři zásadní závěry:

Za prvé z takto vytvořené tabulky je zřejmé, že tuto tabulku nemohlo vytvořit DOI, neboť DOI nemá k dispozici fakturu č. FQ20120015 ze dne 5. 8. 2012 od SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD. Tuto fakturu totiž vystavila společnost SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD., ale DOI uvádí ve sloupci M (Taiwanese Exporter) jako tchajwanského vývozce FORTUNE RAINBOW CO., LTD. a ve sloupci N (Buyer) WEI GLOBAL FREIGHT PTE LTD. Na faktuře č. FQ20120015 ze dne 5. 8. 2012 je ale jako prodejce uvedena společnost SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD. a jako kupující společnost SCONTO. Pokud by totiž DOI mělo k dispozici fakturu č. FQ20120015 ze dne 5. 8. 2012, muselo by do sloupce M (Taiwanese Exporter) uvést společnost SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD. a nikoliv FORTUNE RAINBOW CO., LTD. Obdobně do sloupce N (Buyer) by byla uvedena společnost SCONTO a nikoliv WEI GLOBAL FREIGHT PTE LTD. Není možné tvrdit, že všechny údaje v tabulce jsou správné, jen není správný název tchajwanského exportéra (sloupec M) a jméno kupujícího (sloupec N). V takovém případě by byla tabulka věrohodná jen v takovém rozsahu, který určí správce cla. Vždyť správce cla a žalovaný měli k dispozici pouze jediný důkazní prostředek, kterým je „tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1“ a tento důkazní prostředek musí být věrohodný.

Za druhé, tím že DOI nemá k dispozici fakturu č. FQ20120015 ze dne 5. 8. 2012 od SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD. z důvodu výše uvedených, nemohlo proto ani vyplnit tabulku podle jednotlivých položek faktury č. FQ20120015 (resp. faktury č. KCMEK-10616). Žalobce si neumí představit, že by celní úřad na Tchaj-wanu vyplňoval 292 položek z faktury č. FQ20120015 (resp. 98 položek z faktury č. KCMEK-10616) do celního informačního systému. Žalobce proto konstatuje, že „tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1“ není originálním dokumentem, který by vyhotovila tchajwanská celní správa, ale údaje do této tabulky byly dodatečně doplňovány.

Za třetí nelze považovat tabulku za věrohodnou, když každá položka z faktury č. FQ20120015 je v tabulce uvedena dvakrát. Z toho totiž vyplývá, že byla tabulka dodatečně doplňována. Podle žalovaného „skutečnost že v případě obou JSD je každá fakturovaná položka zboží v příloze informace z mise uvedena dvakrát je zapříčiněna tím, že zboží bylo v obou případech přepravováno ve dvou kontejnerech (celkem 4 kontejnery), přičemž ani v jednom z obou případů nebylo zjištěno, jaké konkrétní zboží z dotčených faktur bylo naloženo do prvního z kontejnerů a jaké zboží do druhého z kontejnerů. … Jestliže šetření probíhalo s ohledem na čísla kontejnerů a jejich pohyb, je veškeré přepravované zboží uvedeno ve vztahu ke každému z obou dotčených kontejnerů. To je jediný logický důvod, proč je každá fakturovaná položka zboží uvedena v příloze informace z mise dvakrát.“ (str. 51 - 52). Tato argumentace je účelová. U první kontroly mělo JSD č. 12CZ1761001FQ5SX04 také dva kontejnery (č. MEDU1720482, MEDU2159289). Obdobně byly dva kontejnery procleny na JSD č. 12CZ1761001I0EBWG9 (č. MSCU3385617, MEDU3387051) a dva kontejnery byla procleny na JSD č. 12CZ1773001D8LGPI4 (č. MSKU7913780, MSKU3348818) a přesto v excelovské tabulce v první kontrole z mise č. 1 a mise č. 2 nebyla každá položka z faktury uvedena duplicitně. To, že jde o tvrzení účelové, vyplývá i z následné argumentace týkající se odpisu reexportovaného zboží. Tvrdí, že „při reexportu je nutné ztotožnit každý druh zboží (různé druhy spojovacího materiálu účtované v různých jednotkových cenách)“ (str. 53). To by znamenalo, že každá položka z faktury (tj. každý šroub) v tchajwanské databázi je vedena dvakrát a když se zboží vyskladnilo ze svobodného pásma na Tchaj-wanu, tak musel být proveden odpis zboží opět dvakrát. Této argumentaci už nelze věřit vůbec, neboť je zcela iracionální. Předně žalovaný nemůže znát, jakým způsobem je vedena evidence zboží ve svobodných pásmech na Tchaj-wanu (viz podrobně část E/ XXI. Doplnění žalobních námitek, bod 6). Žalobci je známo, že ani celní správa v ČR nevyžaduje evidenci v celních skladech (pozn. jde o režim s ekonomickým účinkem, na rozdíl od svobodných pásem, které celním režimem nejsou, protože podle starého celního kodexu svobodná pásma nebyla celním územím EU – viz E/ XXI. Doplnění žalobních námitek, bod 6) fakturovaných položek duplicitně, pokud zboží bylo dopraveno ve dvou či více kontejnerech. Žalovaný sice podává na první pohled naprosto jistá, nepochybná a nezvratná tvrzení, která jsou postavena pouze na domněnkách, jak je zboží vedeno na Tchaj-wanu. O účelovosti tvrzení svědčí i srovnání s tabulkami, které předložil OLAF v rámci mise č. 1 a č. 2 (viz část IV. d/ Rozpory v excelovské tabulce ve vztahu k jiným důkazním prostředkům, 5) Rozdílný způsob popisu zboží ve Zprávách OLAF z jednotlivých misí). Žalobce navrhuje, aby byly jako důkazní prostředek vyžádány údaje z celní databáze tchajwanských celních orgánů ve vztahu k oběma JSD, aby bylo zřejmé, jakým způsobem je tato databáze vedena, tj. zda poskytovala takové údaje, aby mohlo dojít ke zpárování zásilek na vstup do svobodného pásma na Tchaj-wanu a výstup z tohoto pásma do EU.

IV.c3/ Shrnutí

Pokud jde o 283 zásilek, které měly být vyvezeny do Singapuru, ale které byly údajně ve skutečnosti dopraveny do EU, měl OLAF informace od DOI již z dopisu ředitele DOI ze dne 23. 10. 2013 a poté další informace od DOI v listopadu 2014 (viz Zpráva z mise č. 3, str. 2). Následně OLAF prověřil místo konečného určení, zda bylo v EU či nikoliv. Teprve až před uskutečněním mise (mise proběhla v prosinci 2016) obdržel OLAF od DOI informace k 283 zásilkám, které byly dopraveny do EU namísto do Singapuru. Pokud by žalobce vyšel z pozdějšího data listopad 2014, kdy se OLAF dozvěděl, že některé zásilky byly vyváženy do EU namísto do Singapuru a odpovědi od DOI před uskutečněním mise v prosinci 2016, pak dohledání 283 zásilek z 1.259 zásilek (tj. přibližně 1.600 kontejnerů; viz str. 2 Zprávy z mise č. 3) trvalo téměř 2 roky.

V části IV. c1/ (Způsob získání tabulky v EXCEL) žalobce uvedl, že již dne 1. 8. 2013 zaslala pracovnice OLAF (Brigitta Erdmann) prostřednictvím mailu tabulku s čísly kontejnerů, názvu odesílatele a přepravce na tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI). DOI tedy musel znát čísla kontejnerů, které byly dopraveny do EU již od srpna 2013. Pokud vyhledání 238 zásilek trvalo dva roky, pak to dokumentuje, že tabulky v EXCEL z tchajwanské celní databáze jsou nevěrohodné. Žalobce dochází k závěru, že tchajwanskou celní databázi nelze považovat za hodnověrný důkaz. Důkazním prostředkem by mohly být kopie celních prohlášení. Ty však z „důvodu důvěrnosti údajů“ nebyly tchajwanskými celními orgány poskytnuty (viz např. Zpráva z mise č. 1 str. 7). Důkazní hodnota tabulek v EXCEL z tchajwanské celní správy je velmi omezena. Samotná tchajwanská celní správa přiznává, že její evidence nesplňuje požadavky běžně akceptované na průkaznost celních databází v zemích EU.

IV.d/ Rozpory v tabulce v EXCEL ve vztahu k jiným důkazním prostředkům a) JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 (kontejner č. MSKU2886830 a MSKU2977919)

V tabulce jsou následující nesrovnalosti:

Žalobce používal kontejnery, které mají nosnost do 22 tun (viz bill of lading). Žalobce dovezl zboží ve dvou kontejnerech. Ve dvou kontejnerech bylo zboží údajně dovezeno z Čínské lidové republiky. Z toho vyplývá, že musel být použit stejný počet kontejnerů při dovozu z Čínské lidové republiky o stejné nosnosti, což je ale neobvyklé. V mezinárodní přepravě se používají různé nosnosti kontejnerů a pravděpodobnost, že by byly použity shodné nosnosti kontejnerů pro obě transakce je zcela mizivá. Navíc si je třeba uvědomit, že kontejnery na dopravu z Tchaj-wanu byly dodány společností MAERSK a přepravu hradil žalobce.

Podle tabulky EXCEL je celkový počet 14.280,92 tis. kusů (toto je pouze domněnka žalobce, neboť sloupec R – Quanty neobsahuje měrnou jednotku „tis. ks“, ale jiný výklad by nedával smysl). Ve sloupci T – Weight je uvedena celková hmotnost 84.660 kg.

Tyto údaje nesouhlasí na fakturu č. FQ20120015.

Na faktuře č. FQ20120015 je uvedeno celkové množství 7.140.460 ks spojovacích prostředků a celková hmotnost 42.334 kg. Na tuto skutečnost žalobce upozorňoval správce cla, který odpověděl, že každý řádek z faktury je v tabulce uveden dvakrát z důvodu transparentnosti a že celkové údaje je nutné vydělit dvěma (Odpověď ze dne 23. 6. 2017 pod čj. 37796-13/2017- 550000-51, Odpovědi na otázky kontrolované osoby ze dne 9. 8. 2017 pod čj. 37796-17/2017- 550000-51 na otázku A10). Žalovaný k duplicitnímu uvedení každé položky z faktury v tabulce uvedl (str. 51): „Skutečnost že v případě obou JSD je každá fakturovaná položka zboží v příloze informace z mise uvedena dvakrát je zapříčiněna tím, že zboží bylo v obou případech přepravováno ve dvou kontejnerech (celkem 4 kontejnery), přičemž ani v jednom z obou případů nebylo zjištěno, jaké konkrétní zboží z dotčených faktur bylo naloženo do prvního z kontejnerů a jaké zboží do druhého z kontejnerů.“ S tímto vyjádřením žalobce nesouhlasí. Dle jeho názoru je důvodem tohoto způsobu duplicitní evidence každé položky dle faktury reakce na odvolací námitky žalobce proti dodatečným platebním výměrům z první daňové kontroly, kdy žalobce upozorňoval na neprůkaznost tabulky v EXCEL (např. čísla kontejnerů nebyla uvedena u všech řádků apod.). Výše uvedené dokazuje, že tabulka byla velmi rozsáhle doplňována (zřejmě úřadem OLAF). Je tak evidentní, že bez doložení originální tabulky, kterou vypracovalo tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI), nelze posoudit věrohodnost této tabulky v EXCEL (označené jako „tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1“). Dále je evidentní, že jednoznačným důkazním prostředkem může být pouze JSD na dovoz zboží z Čínské lidové republiky (AA 0128152018) a vývozní celní deklarace z Tchaj-wanu (AA 013018Q296). Tato tabulka v EXCEL je zcela neprůkazná, neboť nesplňuje důkazní standard na autentičnost a neporušitelnost obsahu důkazního prostředku. S tabulkou bylo volně manipulováno, její obsah se měnil, byly do ní vkládány různé údaje, a to jen proto, aby tato tabulka mohla být považována za důkaz a aby mohl správce cla argumentovat, že dle čl. 11 odst. 2 věta druhá nařízení č. 883/2013 „takto vypracované zprávy představují stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory důkazy přípustné ve správním nebo soudním řízení členského státu, pokud je jejich použití nezbytné.“ Žalobce upozorňuje, že citované ustanovení dále uvádí, že se na ně „[vztahují] stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními kontrolory, a mají stejnou důkazní hodnotu jako tyto zprávy.“ Podle čl. 11 odst. 2 věta první nařízení „při vypracovávání těchto zpráv a doporučení je nutné zohlednit vnitrostátní právo dotčeného členského státu.“

Vzhledem k tomu, že tabulka v EXCEL obsahuje dvojnásobné množství kusů a dvojnásobnou hmotnost, jde o neprůkazný důkazní prostředek. Je nepředstavitelné, aby v právním státě byl důkazní prostředek, který se má stát jediným důkazem, nutné upravovat (údaje v něm dělit dvěma). Takovou tabulku nemohlo DOI vůbec vyhotovit, neboť neznalo obsah faktury č. FQ20120015 (vystavenou společností SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD.), neznalo tak počet nakoupených položek spojovacích prostředků žalobcem uvedených na této faktuře.

Žalovaný se k této námitce vyjádřil následovně (str. 50): „Bez ohledu na to, zda DOI měl k dispozici ty dovozní faktury za zboží, které byly připojeny k oběma JSD a bez ohledu na to, že prodávající uvedení v obou JSD a příslušných dovozních fakturách nefigurují v příloze informace z mise, každý dotčený řádek tohoto dokumentu vyjadřuje jednotlivé položky dovezeného zboží, přičemž souhlasí v popisu zboží, v množství a hmotnosti tohoto zboží s údaji, které jsou uvedeny v jednotlivých řádcích příslušných dovozních faktur. Tato skutečnost svědčí o tom, že údaje o původu zboží jsou dostatečně prověřeny, a to i s přihlédnutím k výsledku prověření plateb za dovezené zboží (viz výše).“ Takové hodnocení je zcela nezákonné, neboť z něho neplyne, jak mohl DOI vědět obsah jednotlivých řádků faktury, popis zboží, množství a hmotnost tohoto zboží. Žalovaný tak obhajoval tabulku tím, že pokud tyto údaje obsahuje, je tabulka správná. Uvedené zdůvodnění nemá v právním státě místo.

Levá část tabulky (vývoz z Tchaj-wanu) obsahuje údaj o tchajwanském vývozci (Tai-wanese Exporter), kterým má být FORTUNE RAINBOW CO., LTD. a údaj o kupujícím (Buyer), který má být WEI GLOBAL FREIGHT PTE LTD. Oproti tomu na faktuře je uveden jako prodávající SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD. a kupující SCONTO s.r.o. Na bill of lading je také uvedena společnost SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD. Tento rozdíl žalovaný vysvětlil tím, že docházelo k prodeji zboží, pro daný případ je zásadní, odkud zásilky pocházejí.

Takové vysvětlení je nedostatečné. Žalovaný musí vysvětlit, proč akceptuje pouze některé údaje z tabulky v EXCEL (čísla kontejnerů jako zásadní důkazní prostředek, dále čísla celních deklarací, popis komodity, hmotnost atd.) a některé nikoliv. Neakceptuje názvy tchajwanského vývozce a kupujícího uvedené v tabulce. Jinak řečeno, žalovaný akceptuje pouze ty informace z tabulky v EXCEL, které podporují jeho závěry a ostatní údaje jsou pro něho nerelevantní.

Chybné údaje o tchajwanském vývozci a kupujícím se projeví dále v okamžiku, když zboží opouští celní sklad v Keelungu. Loď s kontejnery může tento celní sklad opustit až po předložení celních dokumentů (export declaration) a bill of lading (námořní list). Tchajwanský celní úřad odsouhlasí, zda údaje v bill of lading souhlasí s export declaration a umožní lodi opustit celní sklad. Pokud by tedy bylo pravda to, co uvádí excelovská tabulka, 81 tak by loď s kontejnery ani nemohla vyplout z přístavu. Celní úřad na Tchaj-wanu by totiž zjistil rozdíl mezi údaji o vývozci a kupujícím v export declaratin a bill of lading.

Dále je třeba zmínit, že společnost WEI GLOBAL FREIGHT PTE LTD. je neexistující osoba, kterou nelze nalézt jako registrovaný subjekt např. na www.google.com.

Nevěrohodnost tabulek v EXCEL lze doložit i rozdílným způsobem popisu zboží ve Zprávách OLAF z jednotlivých misí. V případě první kontroly (stojící na závěrech z mise č. 1 a č. 2) správce cla předložil žalobci během kontroly tabulky ve dvou souborech. Jednak v samostatném souboru ve formátu *XLS za každou misi samostatně a současně jsou tyto tabulky součástí Zpráv OLAF z mise č. 1 a mise č. 2 v *PDF formátu. Pokud jde o misi č. 1, žalobce zjistil, že se liší obsah tabulky ve formátu *XLS od tabulky ve formátu *PDF ve Zprávě z mise č. 1 (v Annex 4 Zprávy z mise č. 1). U této mise popis zboží (Commodity description) a množství kusů (Quanty) v Annex č. 4 Zprávy z mise č. 1 zcela absentuje (str. 27-28/117 Zprávy čtvrtý řádek odshora). Popis zboží byl uveden správcem cla až ve Výsledku kontrolního zjištění ze dne 3.10.2014 (čj. 55867/2014-550000- 51) na str. 5 stručně „BOLTS“ (v překladu šrouby), ačkoliv Annex č. 4 nic takového neuvádí a není vůbec jasné, z čeho správce cla tyto údaje převzal. A pro změnu tabulka v EXCEL ve formátu *XLS z mise č. 1 sloupec Description of Goods také vůbec neobsahuje (byla uvedena jako Annex 7.1 Závěrečné zprávy OLAF z mise č. 1 a mise č. 2). Na základě mise č. 1 bylo doměřeno clo u JSD č. 12CZ1773001D8LGPI4. V případě Zprávy z mise č. 2 tabulka v EXCEL i tabulka v *PDF souboru tyto sloupce již obsahuje. Rozdíl oproti misi č. 1 je však v tom, že údaje o popisu zboží jsou v tabulce v EXCEL uvedeny v sumarizované údaje, např. Ø High Tensile Bolts Din 931 M08X035 - M20 X 120 Ø High Tensile Bolts Din 933 M05X010 - M36 X100 Ø Hex Socket Cap Bolts Din 912 M05X008-M36X080 Ø + dalších pět řádků. Zcela odlišně je však vyplněna tabulka v EXCEL v případě mise č. 3. U této mise obsahuje tabulka samostatný řádek pro každou položku z přijaté faktury a pokud bylo zboží naloženo ve dvou kontejnerech, které byly procleny na jedno dovozní JSD, obsahuje tabulka v EXCEL dvojnásobný počet řádků (každá položka z faktury je uvedena dvakrát, a to pro první kontejner a podruhé pro druhý kontejner). Tak např. údaje o zboží dovezené na JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 jsou uvedeny v tabulce Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1 na 292 řádcích. Přitom přijatá faktura č. FQ20120015 ze dne 5. 8. 2012 obsahuje 146 položek zboží. Rekapitulace popisu zboží (Commodity description) v jednotlivých Zprávách z misí OLAF: a) Zpráva z mise č. 1 – Annex č. 4 Zprávy OLAF z mise č. 1 popis zboží neobsahuje, tabulka v EXCEL ve formátu *XLS popis zboží také neobsahuje; popis zboží uvádí pouze Výsledek kontrolního zjištění ze dne 3.10.2014 stručně: „BOLTS“ - pro JSD č. 12CZ1773001D8LGPI4 – tabulka OLAF má pouze 4 řádky, přestože dovozní faktura č. KCMEK-10548 má 83 řádků b) Zprávy z mise č. 2 – tabulka *XLS a *PDF formátu obsahují sumarizované údaje, např. Ø High Tensile Bolts Din 931 M08X035 - M20 X 120 Ø High Tensile Bolts Din 933 M05X010 - M36 X100 - pro JSD č. 12CZ1761001IDEBWG9 – tabulka OLAF má pouze 8 řádků, přestože dovozní faktura č. FQ20120002 má 182 řádků - pro JSD č. 12CZ17610012XYKFV6 a č. 12CZ1761001FQ5SX04 – tabulka OLAF má pro obě JSD pouze 8 řádků, přestože dovozní faktura č. FQ20120006 má 46 řádků a faktura č. FQ20120005 má 72 řádků c) Zpráva z mise č. 3 – tabulka v *XLS formátu obsahuje každou položku šroubu či matice z přijaté faktury samostatně, - pro JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 – tabulka OLAF má 292 řádků, přestože dovozní faktura č. FQ20120015 má 146 řádků - pro JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 – tabulka OLAF má 98 řádků, přestože dovozní faktura č. KCMEK-10616 má 49 řádků

Z výše uvedeného je zřejmé, že tabulky v EXCEL se zcela liší ve způsobu popisu zboží. Žalobce má za to, že by popis zboží měl být u všech tří misí jednotný, aby byl transparentní a tabulky v EXCEL tak byly průkazným důkazním prostředkem. Různý popis zboží u jednotlivých misí znevěrohodňuje tento důkazní prostředek, neboť rozdílnost údajů vzbuzuje pochybnosti o její správnosti.

Takovýto důkazní prostředek nemůže být věrohodný, když je pokaždé jiný způsob evidence popisu zboží v tabulce, a přitom se má jednat o tabulku vytvořenou z počítačových sestav tchajwanského celního vyšetřovacího oddělení (DOI). Tchajwanské celní orgány evidují zboží dovezené z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan a vyvezené z Tchaj-wanu do České republiky pokaždé jinak, a přesto to je pro celní orgány věrohodný důkaz.

Akceptací tabulky žalovaným z hlediska popisu zboží, počtu kusů, hmotnosti v levé a v pravé části tabulky na základě toho, že údaje v obou částech tabulky jsou shodné, je logickou vadou v dokazování. Na str. 84 žalovaný uvedl: „Údaje týkající se čísel kontejnerů a tchajwanských deklarací ve spojení s popisem zboží, počtem kusů a hmotností identifikují zásilky velmi přesně.“ případně na str. 61 „popis vyvezeného zboží ve sloupcích P, Q, R, S a T přílohy informace z mise opět souhlasí s dovozními fakturami a popisem na Tchaj-wan dovezeného zboží (sloupce AE, AF, AG, AH, AI přílohy informace z mise - viz výše)“.

Důkazem nemůže být, že v levé části tabulky jsou tři sloupce (P-Commodity description, RQuanty a T-Weight), které jsou současně v pravé části tabulky (AE-Commodity description, AG-Quanty, AI-Weight) a že tyto sloupce obsahují stejné údaje o popisu komodity, množství a hmotnosti. Jedná se o argumentaci kruhem. Ztotožnění nelze provést jen dle údajů uvedených ve dvou sloupcích téže tabulky, neboť jde o důkaz provedený „sám sebou“. Jinak řečeno, žalovaný de facto tvrdí, že údaje o dovozu z Tchaj-wanu jsou správné, protože jeden a ten samý důkaz obsahuje stejné údaje ve dvou různých částech jednoho důkazu. Vždyť žalobce v žalobě opakovaně namítá, že proces vzniku tabulky je zcela netransparentní, celní orgány neprokázaly, jaké údaje poslal OLAF na tchajwanské celní vyšetřovací oddělení (DOI), jaký byl obsah tabulky, kterou poslal DOI zpět úřadu OLAF, rozdílný způsob vyplnění sloupce P-Commodity description a R-Quanty, který se zásadně liší v tabulce z mise č. 2 oproti tabulce z mise č. 3 (viz IV. a/ Srovnání tabulek v EXCEL z mise č. 1 a z mise č. 2 ve vztahu k misi č. 3 žaloby), atd.

Žalovaný nepředložil tchajwanské celní deklarace na dovoz z Čínské lidové republiky. Z tohoto důvodu je nutné trvat na tom, aby údaje v tabulce v EXCEL byly správné, jednoznačné a nevzbuzující žádné pochybnosti. Ve správním řízení vedeném celními orgány nelze rezignovat na nižší důkazní standard při doměření cla na základě zpráv OLAF. Jak totiž žalobce uvádí v této žalobě (část IV. c3/ Shrnutí) tchajwanský celní vyšetřovací úřad mohl pouze zkopírovat text popis komodity, hmotnosti a počtu kusů z vývozní transakce (vývoz z Tchaj-wanu do Evropy) do dovozní transakce z Čínské lidové republiky.

Žalovaný považuje „za zcela irelevantní, kdo přílohu informace z mise rozčlenil natolik podrobně, že odpovídá jednotlivým řádkům dovozních faktur, zda to byly tchajwanské celní orgány podle jejich evidencí nebo tak učinil OLAF podle dovozních faktur, které mu byly ze strany tuzemských celních orgánů v kopiích poskytnuty“ (str. 86). Tato argumentace by byla věrohodná, pokud by celní orgány prokázaly, v jaké struktuře poslalo tchajwanské celní vyšetřovací oddělení (DOI) úřadu OLAF vyplněnou tabulku se spárovanými zásilkami. Tento důkazní prostředek dosud žalobci nebyl předložen. Celní orgány žalobci předložily pouze tabulky v EXCEL, které doplnil OLAF. Není tak vůbec postaveno najisto, jaký orgán (DOI nebo OLAF) vyplnil údaje ve sloupci R- Quanty.

Zásadní informací ovšem je, jak postupoval OLAF během šetření. Jak totiž vyplývá ze Zprávy OLAF z mise č. 3 (str. 2) DOI požádal OLAF, aby prověřil, že místem konečného určení daných zásilek byla skutečně EU, nikoliv Singapur. OLAF předem poskytl DOI tabulku ve formátu EXCEL obsahující místa určení v členských státech EU (str. 4, bod 2.1). Poté OLAF obdržel od DOI ve vztahu k 283 zásilkám, u nichž bylo zjištěno, že byly dopraveny do EU namísto Singapuru, podrobná data o překládce. Z toho není dále zřejmé, zda „podrobnými daty o překládce“ jsou myšleny jen údaje o datu překládky nebo také čísla kontejnerů, názvy tchajwanských exportérů, kupující, čísla celních deklarací, označení celních režimů, hmotnosti, počtu a popisu zboží, názvy tchajwanských dovozců, prodávající atd., které byly uvedeny v „komplexní tabulce“.

Z toho lze učinit dva zásadní závěry.

Za prvé DOI měl zřejmě k dispozici další údaje, které byly uvedeny na českých JSD, jako např. počet dovezených kusů zboží. Proto mohl tchajwanský celní vyšetřovací úřad (DOI) do tabulky V EXCEL uvést počet kusů, což teď žalovaný vydává jako důkaz, že došlo ke ztotožnění zásilek dovezených z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan se zásilkami dovezených do České republiky z Tchaj-wanu s počtem kusů uvedeným na českém JSD. Tento postup je vadou dokazování, neboť nejde o důkaz, který by byl získán z jiného zdroje a není tak možné použít argument o shodě dvou důkazních prostředků, aby mohlo být provedeno ztotožnění zásilek. Laicky řečeno, GŘC předalo přes OLAF úřadu DOI informaci o počtu kusů zboží z přijaté faktury (faktura byla předložena při propuštění zboží do volného oběhu), DOI počet kusů uvede do tabulky (nebo počet kusů do tabulky uvedl OLAF) a žalovaný má důkaz, že počet kusů je stejný na českém JSD, přijaté faktuře a tabulce v EXCEL (slovy žalovaného: „Údaje týkající se čísel kontejnerů a tchajwanských deklarací ve spojení s popisem zboží, počtem kusů a hmotností identifikují zásilky velmi přesně“, viz str. 84 rozhodnutí). Takovýto způsob dokazování je v rozporu s § 8 daňového řádu.

Ale i kdyby žalovaný prokázal, že DOI neměl informaci o počtech kusů spojovacích prostředků od úřadu OLAF, tak přesto není možné považovat tabulku v EXCEL za věrohodnou, pokud jde o údaje o počtech kusů. Sloupec o počtu kusů mohl vyplnit úřad OLAF z českých JSD, které mu zaslalo Generální ředitelství cel. I v tomto případě jde o vadu dokazování, neboť údaj o počtech kusů v tabulce v EXCEL nebyl získán z jiného zdroje a nemohlo tak být provedeno ztotožnění zásilek. Žalobce znovu namítá, že proces vzniku tabulky je zcela netransparentní, celní orgány neprokázaly, jaké údaje poslal OLAF na tchajwanské celní vyšetřovací oddělení (DOI), jaký byl obsah tabulky, kterou poslal DOI zpět úřadu OLAF a zda tedy údaje o počtech kusů vyplnil DOI zcela nezávisle na základě informací z jeho vlastní databáze.

Za druhé je zřejmé, že tím, že získal DOI informace o došlých zásilkách od úřadu OLAF, tak údajné spárování zásilek z Čínské lidové republiky přeložených na Tchaj-wanu a následně vyvezených do České republiky, nebylo provedeno autonomně na základě objektivních dat z celní databáze tchajwanských celních orgánů. Vždyť počítačové zpracování dat musí umožnit získat informaci, zda vyvezené zboží z celního skladu či svobodného pásma z Tchaj-wanu bylo předtím do tohoto svobodného pásma umístěno jednoznačně konkretizovanou dovezenou zásilkou (v kontejneru), která má původ v Čínské lidové republice. Vzhledem k tomu, že DOI měl informace o zásilkách vyvezených z Tchaj-wanu od úřadu OLAF, tj. že DOI znal čísla kontejnerů a další údaje o zásilkách došlých do EU, nedohledal DOI zásilky zcela nezávisle a mohl různým způsobem provádět párování zásilek z Čínské lidové republiky a při tomto párování mohlo dojít k chybám (úmyslným či neúmyslným). Vždyť žalobce upozorňoval, že dohledání zásilek trvalo DOI několik let (část IV. c/ Procesní deficity při získání důkazních prostředků). Tím, že nebyly předloženy originální celní deklarace na dovoz z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan a vývozní celní deklarace téhož zboží z Tchaj-wanu do EU, nebylo možné ověřit správnost vyplněných tabulek. Právě originální celní deklarace z Tchaj-wanu ve spojení s tabulkami v EXCEL by byly prokazatelným důkazním prostředkem.

Zásadní výhrady k levé části tabulky zcela znevěrohodňují pravou část tabulky (dovoz z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan). Pravá část tabulky tak může být vytvořena prostou kopií údajů o popisu zboží, hmotnosti a počtu kusů z levé části tabulky. Vždyť i samotné tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI) doporučilo OLAF, aby se spojil s čínskými celními úřady za účelem získání informací o skutečném místě určení příslušných zásilek (viz bod 3.2.1 Zprávy OLAF z mise č. 2).

Výše uvedené námitky dokumentují, že tabulky v EXCEL, které navíce vykazují dále popsané závažné nedostatky, nemohou být jediným důkazem. Jako důkazní prostředek tedy neobstojí. Žalobce navrhoval, aby žalovaný doložil, jaké dokumenty byly přiloženy při zahájení celního řízení na Tchaj-wanu, aby se zjistilo, zda tam je uvedena společnost FORTUNE RAINBOW CO., LTD. nebo SHIAU YOUNG INDUSTRY CO., LTD. Z takto vyplněné tabulky v EXCEL naopak plyne, že celní úřad na Tchaj-wanu mohl úmyslně či neúmyslně změnit údaje o prodávajícím a kupujícím v levé části tabulky. Tím, že žalovaný nedoložil celní deklarace na dovoz z ČLR a vývoz z Tchaj-wanu, neprokázal správnost údajů v tabulce (příloha z mise) a doměření cla je tak nezákonné, neboť se opírá o nevěrohodné důkazy. Není možné připustit, aby závažná porušení tchajwanských celních úřadů při výkonu jejich činnosti (kontrola výstupu zboží z celního skladu či svobodného pásma v návaznosti na celní doklady, správnost tabulek) nesl žalobce. OLAF se spokojil pouze s vyplněnými tabulkami, aniž by se zabýval bližšími informacemi o průběhu celního řízení, o podmínkách opuštění zásilek z celního skladu. OLAF zcela přijal jako důkaz vyplněné tabulky v EXCEL a spokojil se s tím, že Odbor pátrání celní správy (OP CS) neposkytl OLAF kopie celních a obchodních dokumentů. To vede k závěru, že tchajwanská celní správa pochybení celních orgánů na Tchaj-wanu nevysvětlila žádným způsobem. b) JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 (kontejnery č. kontejnery č. MSKU4264856 a MSKU 3107641)

V tabulce jsou následující nesrovnalosti:

Společnost používala kontejnery, které mají nosnost do 22 tun (viz bill of lading). Žalobce dovezl zboží ve dvou kontejnerech. Ve dvou kontejnerech bylo zboží údajně dovezeno z Čínské lidové republiky. Z toho vyplývá, že musel být použit stejný počet kontejnerů při dovozu z Čínské lidové republiky o stejné nosnosti, což je ale neobvyklé. V mezinárodní přepravě se používají různé nosnosti kontejnerů a pravděpodobnost, že by byly použity shodné nosnosti kontejnerů pro obě transakce je zcela mizivá. Navíc si je třeba uvědomit, že kontejnery na dopravu z Tchaj-wanu byly dodány společností MAERSK a přepravu hradil žalobce.

Podle tabulky EXCEL je celkový počet 4.992,30 tis. kusů (toto je pouze domněnka společnosti, neboť sloupec Q – Quanty neobsahuje měrnou jednotku „tis. ks“, ale jiný výklad by nedával smysl). Ve sloupci R – Weight je uvedena celková hmotnost 84.358,40 kg.

Tyto údaje nesouhlasí na fakturu č. KCMEK-10616. Na faktuře č. KCMEK-10616 je uvedeno celkové množství 2.496.150 ks spojovacích prostředků a celková hmotnost 42.180,49 kg. Na tuto skutečnost žalobce upozorňoval správce cla, který odpověděl, že každý řádek z faktury je v tabulce uveden dvakrát z důvodu transparentnosti a že celkové údaje je nutné vydělit dvěma (Odpověď ze dne 23.6.2017 pod čj. 37796-13/2017-550000-51, Odpovědi na otázky kontrolované osoby ze dne 9.8.2017 pod čj. 37796-17/2017-550000-51 na otázku A10). Žalovaný k duplicitnímu uvedení každé položky z faktury v tabulce uvedl (str. 51): „Skutečnost že v případě obou JSD je každá fakturovaná položka zboží v příloze informace z mise uvedena dvakrát, je zapříčiněna tím, že zboží bylo v obou případech přepravováno ve dvou kontejnerech (celkem 4 kontejnery), přičemž ani v jednom z obou případů nebylo zjištěno, jaké konkrétní zboží z dotčených faktur bylo naloženo do prvního z kontejnerů a jaké zboží do druhého z kontejnerů.“

S tímto vyjádřením žalobce nesouhlasí. Dle jeho názoru je důvodem tohoto způsobu duplicitní evidence každé položky dle faktury reakce na odvolací námitky žalobce proti dodatečným platebním výměrům z první daňové kontroly, kdy žalobce upozorňoval na neprůkaznost tabulky c EXCEL (např. čísla kontejnerů nebyla uvedena u všech řádků apod.). Výše uvedené dokazuje, že tabulka v EXCEL byla velmi rozsáhle doplňována (zřejmě úřadem OLAF). Je tak evidentní, že bez doložení originální tabulky, kterou vypracovalo tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI), nelze posoudit věrohodnost této tabulky v EXCEL (označené jako „tab. Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1“). Dále je evidentní, že jednoznačným důkazním prostředkem může být pouze JSD na dovoz zboží z Čínské lidové republiky (AA 0113556041) a vývozní celní deklarace z Tchaj-wanu (AA 011589R295). Tato tabulka v EXCEL je zcela neprůkazná, neboť nesplňuje důkazní standard na autentičnost a neporušitelnost obsahu důkazního prostředku. S tabulkou bylo volně manipulováno, její obsah se měnil, byly do ní vkládány různé údaje, a to jen proto, aby tato tabulka mohla být považována za důkaz a aby mohl správce cla argumentovat, že dle čl. 11 odst. 2 věta druhá nařízení č. 883/2013 „takto vypracované zprávy představují stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory důkazy přípustné ve správním nebo soudním řízení členského státu, pokud je jejich použití nezbytné.“ Společnost upozorňuje, že citované ustanovení dále uvádí, že se na ně „[vztahují] stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními kontrolory, a mají stejnou důkazní hodnotu jako tyto zprávy.“ Podle čl. 11 odst. 2 věta první nařízení „při vypracovávání těchto zpráv a doporučení je nutné zohlednit vnitrostátní právo dotčeného členského státu.“

Vzhledem k tomu, že tabulka v EXCEL obsahuje dvojnásobné množství kusů a dvojnásobnou hmotnost, jde o neprůkazný důkazní prostředek. Je nepředstavitelné, aby v právním státě byl důkazní prostředek, který se má stát jediným důkazem, nutné upravovat (údaje v něm dělit dvěma). Takovou tabulku nemohlo tchajwanské Celní vyšetřovací oddělení (DOI) vůbec vyhotovit, neboť neznalo obsah faktury č. KCMEK-10616 (vystavenou společností PENGHOMG WAN FASTENERS CO., LTD.), neznalo tak počet nakoupených položek spojovacích prostředků společností SCONTO uvedených na této faktuře.

Žalovaný se k této námitce vyjádřil následovně (str. 50): „Bez ohledu na to, zda DOI měl k dispozici ty dovozní faktury za zboží, které byly připojeny k oběma JSD a bez ohledu na to, že prodávající uvedení v obou JSD a příslušných dovozních fakturách nefigurují v příloze informace z mise, každý dotčený řádek tohoto dokumentu vyjadřuje jednotlivé položky dovezeného zboží, přičemž souhlasí v popisu zboží, v množství a hmotnosti tohoto zboží s údaji, které jsou uvedeny v jednotlivých řádcích příslušných dovozních faktur. Tato skutečnost svědčí o tom, že údaje o původu zboží jsou dostatečně prověřeny, a to i s přihlédnutím k výsledku prověření plateb za dovezené zboží (viz výše).“ Takové hodnocení je zcela nezákonné, neboť z něho neplyne, jak mohl DOI vědět obsah jednotlivých řádků faktury, popis zboží, množství a hmotnost tohoto zboží. Žalovaný tak obhajoval tabulku tím, že pokud tyto údaje obsahuje, je tabulka správná. Uvedené zdůvodnění nemá v právním státě místo.

Levá část tabulky (vývoz z Tchaj-wanu) obsahuje údaj o tchajwanském vývozci (Taiwanese Exporter), kterým má být FORTUNE RAINBOW CO., LTD. a údaj o kupujícím (Buyer), který má být WEI GLOBAL FREIGHT PTE LTD. Oproti tomu na faktuře je uveden jako prodávající PENGHOMG WAN FASTENERS CO., LTD. a kupující SCONTO s.r.o. Na bill of lading je také uvedena společnost PENGHOMG WAN FASTENERS CO., LTD. a žalobce. Tento rozdíl žalovaný vysvětlil tím, že docházelo k prodeji zboží, pro daný případ je zásadní, odkud zásilky pocházejí (str. 51).

Takové vysvětlení je nedostatečné. Správce cla musí vysvětlit, proč akceptuje pouze některé údaje z tabulky v EXCEL (čísla kontejnerů jako zásadní důkazní prostředek, dále čísla celních deklarací, popis komodity, hmotnost atd.) a některé nikoliv. Neakceptuje názvy tchajwanského vývozce a kupujícího uvedené v tabulce v EXCEL. Jinak řečeno, správce cla akceptuje pouze ty informace z tabulky v EXCEL, které podporují jeho závěry a ostatní údaje jsou pro správce cla nerelevantní. Takovéto hodnocení důkazů je nedostatečné, neboť nelze reagovat prostou negací, ale vysvětlení musí být přesvědčivě odůvodněno.

Chybné údaje o tchajwanském vývozci a kupujícím se projeví dále v okamžiku, když zboží opouští celní sklad v Keelungu. Loď s kontejnery může tento celní sklad opustit až po předložení celních dokumentů (export declaration) a bill of lading (námořní list). Tchajwanský celní úřad odsouhlasí, zda údaje v bill of lading souhlasí s export declaration a umožní lodi opustit celní sklad. Pokud by tedy bylo pravda to, co uvádí tabulka v EXCEL, tak by loď s kontejnery ani nemohla vyplout z přístavu. Celní úřad na Tchaj-wanu by totiž zjistil rozdíl mezi údaji o vývozci a kupujícím v export declaratin a bill of lading.

Dále je třeba zmínit, že společnost WEI GLOBAL FREIGHT PTE LTD. je neexistující osoba, kterou nelze nalézt jako registrovaný subjekt např. na www.google.com.

Nevěrohodnost tabulek v EXCEL lze doložit i rozdílným způsobem popisu zboží ve Zprávách OLAF z jednotlivých misí.

V případě první kontroly (stojící na závěrech z mise č. 1 a č. 2) správce cla předložil žalobci během kontroly tabulky v EXCEL ve dvou souborech. Jednak v samostatném souboru ve formátu *XLS (EXCEL) za každou misi samostatně a současně jsou tyto tabulky součástí Zpráv OLAF z mise č. 1 a mise č. 2 v *PDF formátu.

Pokud jde o misi č. 1, žalobce zjistil, že se liší obsah tabulky ve formátu *XLS (EXCEL) od tabulky ve formátu *PDF ve Zprávě z mise č. 1 (v Annex 4 Zprávy z mise č. 1). U této mise popis zboží (Commodity description) a množství kusů (Quanty) v Annex č. 4 Zprávy z mise č. 1 zcela absentuje (str. 27-28/117 Zprávy čtvrtý řádek odshora). Popis zboží byl uveden správcem cla až ve Výsledku kontrolního zjištění ze dne 3.10.2014 (čj. 55867/2014-550000-51) na str. 5 stručně „BOLTS“ (v překladu šrouby), ačkoliv Annex č. 4 nic takového neuvádí a není vůbec jasné, z čeho správce cla tyto údaje převzal. A pro změnu excelovská tabulka ve formátu *XLS z mise č. 1 sloupec Description of Goods také vůbec neobsahuje (byla uvedena jako Annex 7.1 Závěrečné zprávy OLAF z mise č. 1 a mise č. 2). Na základě mise č. 1 bylo doměřeno clo u JSD č. 12CZ1773001D8LGPI4. V případě Zprávy z mise č. 2 tabulka v EXCEL i tabulka v *PDF souboru tyto sloupce již obsahuje. Rozdíl oproti misi č. 1 je však v tom, že údaje o popisu zboží jsou v tabulce v EXCEL uvedeny v sumarizované údaje, např. Ø High Tensile Bolts Din 931 M08X035 - M20 X 120 Ø High Tensile Bolts Din 933 M05X010 - M36 X100 Ø Hex Socket Cap Bolts Din 912 M05X008-M36X080 Ø + dalších pět řádků. Zcela odlišně je však vyplněna tabulka v EXCEL v případě mise č. 3. U této mise obsahuje tabulka v EXCEL samostatný řádek pro každou položku z přijaté faktury a pokud bylo zboží naloženo ve dvou kontejnerech, které byly procleny na jedno dovozní JSD, obsahuje tabulka v EXCEL dvojnásobný počet řádků (každá položka z faktury je uvedena dvakrát, a to pro první kontejner a podruhé pro druhý kontejner). Tak např. údaje o zboží dovezené na JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 jsou uvedeny v tabulce Excel VL+OF+2015+0202_reply_TWDOI_122016-1 na 292 řádcích. Přitom přijatá faktura č. FQ20120015 ze dne 5.8.2012 obsahuje 146 položek zboží. Rekapitulace popisu zboží (Commodity description) v jednotlivých Zprávách z misí OLAF: a) Zpráva z mise č. 1 – Annex č. 4 Zprávy OLAF z mise č. 1 popis zboží neobsahuje, tabulka v EXCEL ve formátu *XLS popis zboží také neobsahuje; popis zboží uvádí pouze Výsledek kontrolního zjištění ze dne 3.10.2014 stručně: „BOLTS“ - pro JSD č. 12CZ1773001D8LGPI4 – tabulka OLAF má pouze 4 řádky, přestože dovozní faktura č. KCMEK-10548 má 83 řádků b) Zprávy z mise č. 2 – tabulka *XLS a *PDF formátu obsahují sumarizované údaje, např. Ø High Tensile Bolts Din 931 M08X035 - M20 X 120 Ø High Tensile Bolts Din 933 M05X010 - M36 X100 - pro JSD č. 12CZ1761001IDEBWG9 – tabulka OLAF má pouze 8 řádků, přestože dovozní faktura č. FQ20120002 má 182 řádků - pro JSD č. 12CZ17610012XYKFV6 a č. 12CZ1761001FQ5SX04 – tabulka OLAF má pro obě JSD pouze 8 řádků, přestože dovozní faktura č. FQ20120006 má 46 řádků a faktura č. FQ20120005 má 72 řádků c) Zpráva z mise č. 3 – tabulka v *XLS formátu obsahuje každou položku šroubu či matice z přijaté faktury samostatně, - pro JSD č. 12CZ1703001JWKVYS0 – tabulka OLAF má 292 řádků, přestože dovozní faktura č. FQ20120015 má 146 řádků - pro JSD č. 12CZ1773001G0RGCV0 – tabulka OLAF má 98 řádků, přestože dovozní faktura č. KCMEK-10616 má 49 řádků.

Z výše uvedeného je zřejmé, že tabulky v EXCEL se zcela liší ve způsobu popisu zboží. Žalobce má za to, že by popis zboží měl být u všech tří misí jednotný, aby byl transparentní a excelovské tabulky tak byly průkazným důkazním prostředkem. Různý popis zboží u jednotlivých misí znevěrohodňuje tento důkazní prostředek, neboť rozdílnost údajů vzbuzuje pochybnosti o její správnosti.

Takovýto důkazní prostředek nemůže být věrohodný, když je pokaždé jiný způsob evidence popisu zboží v tabulce, a přitom se má jednat o tabulku vytvořenou z počítačových sestav tchajwanského celního vyšetřovacího oddělení (DOI). Tchajwanské celní orgány evidují zboží dovezené z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan a vyvezené z Tchaj-wanu do České republiky pokaždé jinak a přesto to je pro celní orgány věrohodný důkaz.

Akceptací tabulky žalovaným z hlediska popisu zboží, počtu kusů, hmotnosti v levé a v pravé části tabulky na základě toho, že údaje v obou částech tabulky jsou shodné, je logickou vadou v dokazování. Na str. 84 žalovaný uvedl: „Údaje týkající se čísel kontejnerů a tchajwanských deklarací ve spojení s popisem zboží, počtem kusů a hmotností identifikují zásilky velmi přesně.“

Důkazem nemůže být, že v levé části tabulky jsou tři sloupce (P-Commodity description, RQuanty a T-Weight), které jsou současně v pravé části tabulky (AE-Commodity description, AG-Quanty, AI-Weight) a že tyto sloupce obsahují stejné údaje o popisu komodity, množství a hmotnosti. Jedná se o argumentaci kruhem. Ztotožnění nelze provést jen dle údajů uvedených ve dvou sloupcích téže tabulky, neboť jde o důkaz provedený „sám sebou“. Jinak řečeno, žalovaný de facto tvrdí, že údaje o dovozu z Tchaj-wanu jsou správné, protože jeden a ten samý důkaz obsahuje stejné údaje ve dvou různých částech jednoho důkazu. Vždyť žalobce v žalobě opakovaně namítá, že proces vzniku tabulky je zcela netransparentní, celní orgány neprokázaly, jaké údaje poslal OLAF na tchajwanské celní vyšetřovací oddělení (DOI), jaký byl obsah tabulky, kterou poslal DOI zpět úřadu OLAF, rozdílný způsob vyplnění sloupce P-Commodity description a R-Quanty, který se zásadně liší v tabulce v EXCEL z mise č. 2 oproti excelovské tabulce z mise č. 3 (viz IV. a/ Srovnání tabulek v EXCEL z mise č. 1 a z mise č. 2 ve vztahu k misi č. 3 žaloby), atd.

Žalovaný nepředložil tchajwanské celní deklarace na dovoz z Čínské lidové republiky. Z tohoto důvodu je nutné trvat na tom, aby údaje v tabulce v EXCEL byly správné, jednoznačné a nevzbuzující žádné pochybnosti. Ve správním řízení vedeném celními orgány nelze rezignovat na nižší důkazní standard při doměření cla na základě zpráv OLAF. Jak totiž žalobce uvádí v této žalobě (část IV. c3/ Shrnutí) tchajwanský celní vyšetřovací úřad mohl pouze zkopírovat text popis komodity, hmotnosti a počtu kusů z vývozní transakce (vývoz z Tchaj-wanu do Evropy) do dovozní transakce z Čínské lidové republiky.

Žalovaný považuje „za zcela irelevantní, kdo přílohu informace z mise rozčlenil natolik podrobně, že odpovídá jednotlivým řádkům dovozních faktur, zda to byly tchajwanské celní orgány podle jejich evidencí nebo tak učinil OLAF podle dovozních faktur, které mu byly ze strany tuzemských celních orgánů v kopiích poskytnuty“ (str. 86). Tato argumentace by byla věrohodná, pokud by celní orgány prokázaly, v jaké struktuře poslalo tchajwanské celní vyšetřovací oddělení (DOI) úřadu OLAF vyplněnou tabulku se spárovanými zásilkami. Tento důkazní prostředek dosud žalobci nebyl předložen. Celní orgány žalobci předložily pouze tabulky v EXCEL, které doplnil OLAF. Není tak vůbec postaveno najisto, jaký orgán (DOI nebo OLAF) vyplnil údaje ve sloupci R- Quanty.

Zásadní informací ovšem je, jak postupoval OLAF během šetření. Jak totiž vyplývá ze Zprávy OLAF z mise č. 3 (str. 2) DOI požádal OLAF, aby prověřil, že místem konečného určení daných zásilek byla skutečně EU, nikoliv Singapur. OLAF předem poskytl DOI tabulku ve formátu excel obsahující místa určení v členských státech EU (str. 4, bod 2.1). Poté OLAF obdržel od DOI ve vztahu k 283 zásilkám, u nichž bylo zjištěno, že byly dopraveny do EU namísto Singapuru, podrobná data o překládce. Z toho není dále zřejmé, zda „podrobnými daty o překládce“ jsou myšleny jen údaje o datu překládky nebo také čísla kontejnerů, názvy tchajwanských exportérů, kupující, čísla celních deklarací, označení celních režimů, hmotnosti, počtu a popisu zboží, názvy tchajwanských dovozců, prodávající atd., které byly uvedeny v „komplexní tabulce“.

Z toho lze učinit dva zásadní závěry.