5 As 18/2011 — Nejvyšší správní soud

52 A 45/2023- 93 - text 9 52 A 45/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Petry Venclové, Ph.D., soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudce JUDr. Aleše Korejtka ve věci žalobce: Ing. J. K. proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, IČ 01312774 sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2023, č. j. SPÚ 226632/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím žalovaného uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Pardubický kraj, pobočky Chrudim, ze dne 20. 9. 2021, č. j. SPU 080481/2021 (dále jen „správní orgán I. stupně“), kterým správní orgán I. stupně schválil návrh komplexních pozemkových úprav v k. ú. X. 2. V dané věci týchž účastníků řízení bylo rozhodováno již rozsudkem nadepsaného krajského soudu ze dne 7. 9. 2022, č. j. 52 A 7/2022–103, kdy bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno, neboť s žalobcem nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, tedy soud uznal, že žalobce byl s ohledem na vlastnictví pozemku par. č. X v k. ú. X (žalobce je spoluvlastníkem pozemku) opomenutým účastníkem řízení, neboť jeho vlastnické právo k pozemku mohlo být přímo dotčeno řešením pozemkových úprav v případě, že by jeho pozemek neměl být přímo zahrnut mezi pozemky řešené pozemkovou úpravou, jak vyplývá z ust. § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (dále jen „zákon č. 139/2002 Sb.), podle kterého platí: Účastníci řízení o pozemkových úpravách jsou vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena; za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací. Tedy za účastníky řízení je třeba považovat i ty vlastníky pozemků, jejichž věcná práva mohou být pozemkovými úpravami přímo dotčena, a to například změnou přístupu k pozemku, jak tomu je v případě žalobce. Krajský soud předesílá, že o změně přístupu k pozemku není mezi účastníky soudního řízení sporu, spor je veden v zásadě o to, zda došlo ke zhoršení přístupu k pozemku a případně zda žalobce má právo na zachování přístupu ve shodném rozsahu jako před komplexní pozemkovou úpravou. 3. Dlužno připomenout, že v předchozím soudním řízení se krajský soud zabýval pouze otázkou přípustnosti odvolání žalobce. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro nepřípustnost je totiž správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o nepřípustné odvolání, nikoliv rozhodovat o meritu věci, neboť tím by nepřípustně nahrazoval činnost správního orgánu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 13. 5. 2011, č. j. 5 As 18/2011–81, ze dne 28. 7. 2011, č. j. 5 As 30/2011–93, či ze dne 26. 1. 2012, č. j. 7 As 122/2011–194). Žalovaný proto na základě rozsudku nadepsaného krajského soudu ze dne 7. 9. 2022, č. j. 52 A 7/2022–103 uložil správnímu orgánu I. stupně, aby doručil vydané prvostupňové rozhodnutí žalobci, který proti němu následně podal odvolání, o němž žalovaný rozhodl, přičemž toto nové rozhodnutí žalovaného je předmětem soudního přezkumu v tomto soudním řízení. Žaloba 4. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2023, č. j. SPÚ 226632/2023 včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce je stále toho názoru, že mu bylo v průběhu správního řízení byla odepřena jeho práva, která mu příslušela jako účastníkovi řízení. 5. Žalobce přitom tvrdil, že se žalovaný dostatečně nevypořádal se všemi jeho odvolacími námitkami. Má za to, že byl zkrácen na svých procesních právech, neboť mu nebylo umožněno řádné vyjádření se ke všem podkladům rozhodnutí, když se v podstatě dožadoval zopakování procesu schválení komplexní pozemkové úpravy, konkrétně opakovaného vystavení návrhu komplexní pozemkové úpravy a opakovaného konání závěrečného jednání ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. 6. Rovněž má žalobce za to, že žalovaný zaměňuje právo nahlížet do spisu a právo vyjádřit se podkladům před vydáním rozhodnutí podle § 36 správního řádu a že postupem žalovaného nebyla předchozí procesní pochybení napravena. 7. Dále žalobce tvrdil, což je jádro jeho žalobní argumentace, že podle schválených pozemkových úprav dojde k znepřístupnění části pozemku par. č. X v k. ú. X, který má žalobce v podílovém spoluvlastnictví. Pozemek parc. č. X je nyní (před pozemkovými úpravami) zpřístupněn pozemkem parc. č. Y po celé své šíři v rozsahu 16,52 m, po provedené pozemkové úpravě by však byla přístupná jen část v šířce 4,5 m. Provedením pozemkové úpravy by tak byl pozemek znepřístupněn vůči původnímu stavu ve velkém rozsahu, který navíc neumožňuje přístup na pozemek moderními mechanizačními stroji jako je např. traktor FEND vario 1050 s dvoumontáží se sběracím vozem Pottinger JUMBO 1000. (šířka 5,5 m). V případě, že by žalobce nebo spoluvlastník požádal o soudní rozdělení pozemku, by jeden ze spoluvlastníků dostal pozemek, který by nebyl přístupný vůbec. Na nepřístupném pozemku by pak nešlo provozovat zemědělskou výrobu. Protože žalobce nebyl účastníkem řízení po celou jeho dobu, resp. jednotlivé úkony nebyly zopakovány, nemohl se vyjádřit k závěrečnému návrhu komplexní pozemkové úpravy, tedy např. uplatňovat námitky a připomínky. 8. Dále žalobce tvrdil, že žalovaný nepřezkoumal rozhodnutí správního orgánu I. stupně z hlediska § 89 odst. 2 správního řádu, tedy nad rámec odvolacích námitek, neboť se jednalo o řízení vedené ve veřejném zájmu. 9. Žalobce uplatnil rovněž námitku nedodržení zákonné lhůty pro vydání žalovaného rozhodnutí podle ust. § 71 správního řádu. Nejenže žalovaný nesplnil lhůtu 30 dnů, ale ani lhůtu uvedenou v ust. § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, neboť vyřizoval odvolání podané žalobcem déle než 6 měsíců. 10. Z uvedených důvodů je žalobce přesvědčen, že jeho odvolání bylo vyřízeno nezákonně a účelově, v hrubém rozporu s právním řádem, čímž došlo k znepřístupnění ¾ pozemku par. č. X v k. ú. X, k znemožnění racionálního hospodaření, pozemek je tak vhodný pouze pro hospodaření ve velkých půdních blocích, tedy došlo k jeho znehodnocení. 11. Žalobce z uvedených důvodů navrhl zrušení žalovaného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul dosavadní průběh řízení a odkázal na odůvodnění žalovaného rozhodnutí. Žalovaný k tvrzenému zkrácení žalobcových práv jako účastníka řízení v žalovaném rozhodnutí uvedl, že tato práva mu byla zachována, měl možnost nahlížet do správního spisu ve smyslu § 38 odst. 1, 2 správního řádu a dále měl možnost seznámit se se všemi dokumenty v průběhu správního řízení, které byly vyvěšovány na úřední desce obce včetně oznámení o vystavení zpracovaného návrhu a zápisu ze závěrečného jednání podle § 11 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb., přičemž zdůraznil, že žalobce měl tuto možnost mezi lety 2015-2022 (str. 7, 8 žalovaného rozhodnutí). Žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 6. 12. 2011, č. j. 1 As 96/2011-143, podle kterého vlastník pozemku musí akceptovat nově nastolený stav, pokud ho bylo dosaženo zákonným postupem. 13. Pokud jde o přístup k pozemku ve spoluvlastnictví žalobce par. č. X v k. ú. X, pak žalovaný objasnil, že přístup je zajištěn z nově navržené hlavní jednopruhové polní cesty HC 28, která je umístěna na pozemku par. č. Z - ostatní komunikace ve vlastnictví obce X. K tomu krajský soud dodává, že tuto skutečnost žalobce nesporoval, avšak přístup považuje za nedostatečný. Tato cesta je společným zařízením ve smyslu § 9 odst. 8 písm. a) zákona č. 139/2002 Sb. a je navržena dle normy ČSN 736109 Projektování polních cest. Podle § 17 odst. 1 vyhlášky 13/2014 Sb. se nepřihlíží k požadavkům, které jsou v rozporu s projednaným plánem společných zařízení. Žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2022, č. j. 30 A 18/2022, podle kterého soudu nepřísluší přezkoumávat, zda umístění společného zařízení mohlo být provedeno jinak, neboť by tím zasahoval do působnosti zastupitelstva obce. Úkolem soudu v přezkumném řízení je zkoumat, zda byl plán společných zařízení přijat v souladu se zákonem. Žalovaný zdůraznil, že pozemkové úpravy jsou prováděny ve smyslu § 2 zákona č. 139/2002 Sb. ve veřejném zájmu. 14. K žalobní námitce o nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí žalovaný uvedl, že na daný typ řízení se lhůty podle správního řádu nevztahují, jak vyplývá z § 6 odst. 7 zákona č. 139/2002 Sb. 15. Komplexní pozemková úprava byla přijata