Z rozhodnutí: Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a Mgr. Tomáše Blažka, ve věci…
30 A 18/2025- 69 - text
8
30 A 18/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a Mgr. Tomáše Blažka, ve věci
žalobkyně: KREDIT CENTRUM s. r. o., IČ: 60109947
sídlem Riegrovo náměstí 15, Semily
zastoupena JUDr. Jakubem Kuršelem, advokátem
se sídlem tamtéž
proti
žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje
sídlem U Jezu 642/2a, Liberec
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. ledna 2025, č. j. KULK 4267/2025,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Předmět sporu
1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítnul odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Semily, odboru životního prostředí, ze dne 13. 11. 2024, č. j. ŽP/4386/24, sp. zn. ŽP/3684/24 – Di, kterým bylo podle § 66 odst. 1 písm. h) a § 102 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“), zastaveno řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí podle § 55 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), ve věci potvrzení existence vodního díla - JEZ NA KAMENICI v ř. km 0,800 na pozemcích p. č. XA v k. ú. x (vyznačené v geometrickém plánu pro vyznačení vodního díla v katastru – č. plánu 172-128/2021 z 18. 2. 2022) a p. č. XB v k. ú. xx (vyznačené v geometrickém plánu pro vyznačení vodního díla v katastru – č. plánu 242-129/2021 z 23. 2. 2022) /dále také jen „Předmět žádosti“/, zahájené dne 5. 9. 2024 na základě žádosti žalobkyně, a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil.
II. Obsah žaloby
2. Žalobkyně uvedla, že ve smyslu § 125 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „stavební zákon“) podala dne 5. 12. 2023 žádost o potvrzení existence Předmětu žádosti a ověření zjednodušené dokumentace stavby. Přílohou žádosti byl znalecký posudek č. 047975/2023, vypracovaný Ing. Oldřichem Kretkem, znalcem zapsaným v seznamu znalců pro obor stavebnictví, odvětví stavby vodní a obor stavebnictví, stavební odvětví různá, specializace vodohospodářství (dále jen „Znalecký posudek“).
3. Městský úřad Semily, odbor životního prostředí, podáním ze dne 10. 4. 2024, č.j. ŽP/1491/24, žalobkyni podle § 155 odst. 3 správního řádu uvědomil, že shledal, že nelze vydat potvrzení ve věci existenci stavby – jezu (dále jen „Uvědomění“), protože v uvedené lokalitě se historicky sice nacházela stavba vodního díla, ale do dnešní doby se nedochovalo žádné příčné těleso ve vodním toku a nebyla zachována funkce stavby k popsaným účelům.
4. Žalobkyně se s tímto názorem neztotožnila a dne 4. 6. 2024 podala ke Krajskému soudu v Hradci Králové žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Usnesením Krajského soudu ze dne 7. 8. 2024, č.j. 30 A 34/2024-67, které nabylo právní moci dne 8. 8. 2024, byla žaloba odmítnuta.
5. V návaznosti na toto usnesení krajského soudu podala žalobkyně dne 5. 9. 2024 žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí ve smyslu § 55 odst. 1 a odst. 4 vodního zákona. Správní orgán I. stupně shora označeným usnesením řízení zastavil podle § 66 odst. 1 písm. h) a § 102 odst. 4 správního řádu s odůvodněním, že skutkový stav se od doby vydání Uvědomění nezměnil a žalobkyně nepředložila nové skutečnosti.
6. Žalovaný se v napadeném rozhodnutím ztotožnil se závěry prvoinstančního správního orgánu, že z žádných žalobkyní předložených podkladů nevyplývá konstrukční složení jezu. V terénu není patrná žádná část popsané stavby s výjimkou míst, kde jsou patrné na dně toku části trámů v linii vytyčené kolíky. Vzdutí v nadjezí není patrné a lze pouze usuzovat, že zde v minulosti jez byl, nyní je však vodní dílo zaniklé. Dle znalostí lokality je zcela zřejmé, že stávající část bývalého náhonu nyní neslouží ke své funkci, tj. částečnému odběru vodního toku a převedení odebrané vody z vodního toku Kamenice do objektu mlýna. Žalovaný uzavřel, že v současné době předmětný jez neexistuje, zbytky trámů a kamenů ve vodním toků jednoznačně neslouží ke vzdouvání a zadržování vody, ani neslouží k jinému účelu vymezenému v § 55 odst. 1 vodního zákona.
7. Žalobkyně s těmito závěry žalovaného nesouhlasí, protože dle svého přesvědčení stavbu jezu dostatečně popsala a prokázala i jeho funkci. V souvislosti s tím ocitovala některé z pasáží Znaleckého posudku. Odkázala rovněž na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1427/2019, že vodním dílem se stane stavba (ve smyslu veřejného práva) bez ohledu na to, zda jde již o způsobilý předmět vlastnického práva, okamžikem, kdy je způsobilá plnit funkce uvedené v § 55 odst. 1 vodního zákona. Rovněž Ústavní soud v rozhodnutí ze dne 23. 8. 2020, sp. zn. III. ÚS 2028/22, potvrzuje, že vodní dílo je vodním dílem po dobu, kdy plní svůj účel ve smyslu 55 odst. 1 vodního zákona.
8. Dle žalobkyně tedy jednak prokázala stavebně technický stav jezu, jednak skutečnost, že Předmět žádosti stále plní svou základní funkci vzdouvání hladiny vody a v budoucnu může sloužit pro nakládání s vodami k odběru vody do stejného náhonu pro MVE, což je jejím záměrem. Rozhodně se tedy nejedná o zaniklé vodní dílo, jak tvrdí správní orgány. Ty na základě nesprávných skutkových zjištění věc i nesprávně právně posoudily a napadené rozhodnutí je v rozporu s hmotným právem. Jez je existujícím vodním dílem ve smyslu § 55 vodního zákona a jeho stavebně-technické řešení umožňuje nerušené užívání objektu k deklarovanému účelu. Správní orgány tak měly potvrdit existenci vodního díla ve smyslu § 55 vodního zákona.
9. Správní orgány obou stupňů sice s těmito závěry žalobkyně nesouhlasí, ale jejich odůvodnění je zcela nedostatečné. Odkazují se prakticky pouze na svou tvrzenou obecnou znalost lokality, sdělení jiných orgánů veřejné správy a nepřiléhavou judikaturu, aniž by učinily kontrolní prohlídku za účasti žalobkyně a znalce, znalce vyslechly a konfrontovaly ho s jeho závěry či ustanovily znalce jiného nebo provedly vlastní měření závěry žalobkyně korigující.
10. K případné námitce žalovaného, že ve věci bylo učiněno místní šetření v rámci předchozí žádosti, žalobkyně uvedla, že v té době ještě neměla k dispozici Znalecký posudek a některé dokumenty tvořící jeho přílohy. Závěry z nich vyplývající tedy nebyly na místě ověřeny. Zároveň pověřená pracovnice Městského úřadu Semily stav jezu hodnotila pouze z druhého břehu koryta vodního toku Kamenice, aniž by se sama přesvědčila o konstrukci jezu v místě. A stejným způsobem vyhodnotila i vzdutí hladiny vody.
11. Žalobkyně doplnila, že žalovaný napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení o zastavení řízení také z důvodu, že žádost neodůvodňovala zahájení nového řízení, protože nebyly žalobkyní předloženy nové skutečnosti a důkazy. Oponovala, že v žádosti sice neuvedla nové skutkové okolnosti, ale žádost o nové rozhodnutí ve smyslu § 101 správního řádu představovala jediný právní nástroj, kterým se mohla domáhat svého práva na přezkum věcné správnosti Uvědomění, protože již uplynula devadesátidenní lhůta pro podání odvolání (o které žalobkyně nebyla nijak poučena). Pokud by řízení o žádosti bylo zastaveno pouze z důvodů uvedených v citovaném § 101 správního řádu, žalobkyni by bylo odepřeno účinně se domáhat práva na přezkum věcné správnosti Uvědomění, ačkoliv tuto situaci nijak nezavinila.
12. Navrhla proto, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Obsah vyjádření žalovaného k žalobě
13. Žalovaný uvedl, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že rozvalené kameny a části trámů (nazývané znalcem ve Znaleckém posudku jezem) ke svoji základní funkci, tj. vzdouvání hladiny vody, neslouží a neplní tak účel daný § 55 odst. 1 vodního zákona. Žalobkyně v řízení opak neprokázala. Skutečnost, že jez neplní svoji funkci podporuje i Znalecký posudek, konkrétně fotodokumentace založená jako jeho příloha č. 12.
14. Jednoznačnou neexistenci jezu prokazují dále např. stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 30. 1. 2024, č. j. KULK 8432/2024, nebo stanovisko Povodí Labe, státní podnik, ze dne 14. 2. 2024.
15. Provedení kontrolní prohlídky za účasti žalobkyně a znalce, výslech znalce a konfrontace s jeho závěry či ustanovení jiného znalce by byly v rozporu se zásadou hospodárnosti zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu, neboť skutkový stav byl zjištěn bez pochybností z podkladů obsažených ve správním spise. V místě ř. km 0,800 na vodním toku Kamenice k žádnému vzdouvání vody nedochází, a zbytky historického vodního díla tak neplní svou funkci danou vodním zákonem. Je proto irelevantní, že místní šetření konané dne 20. 10. 2022, u kterého byl přítomen pracovník prvoinstančního vodoprávního úřadu, ale taktéž pracovník vodoprávního úřadu z Městského úřadu Železný Brod a tři zástupci Povodí Labe, státní podnik, se konalo před vypracov