30 A 81/2023 – Krajský soud v Hradci Králové

30 A 81/2023- 179 - text  15 30 A 81/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: M. Š. zastoupen advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava za účasti: 1. CETIN a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 – Libeň 2. Cplast s. r. o., IČO: 07069286 sídlem Zakouřilova 1279/126, 149 00 Praha zastoupen advokátkou JUDr. Věrou Škvorovou, Ph.D. sídlem Francouzská 4, 120 00 Praha 2 3. L. Č. 4. Z. Č. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. září 2023, č. j. KUJI KUJI 84115/2023 (sp. zn. OUP 304/2021 Sch-25), takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. září 2023, č. j. KUJI KUJI 84115/2023 (sp. zn. OUP 304/2021 Sch-25), se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 32 611,40 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce. III. Město Ledeč nad Sázavou nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Původní předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 6. 11. 2023 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2023, č. j. KUJI KUJI 84115/2023 (sp. zn. OUP 304/2021 Sch-25), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Ledeč nad Sázavou ze dne 10. 5. 2021, č. j. MLNS/2181/2020/OVZP-OdVUP-9 (dále jen „Rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ či „Společné povolení“). 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo ve společném územním a stavebním řízení podle § 94p odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“), vydáno společné povolení na stavbu: „Skladovací hala – 1 etapa“ na pozemcích p. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF v katastrálním území xx (dále také jen „Stavba“ či „Předmětná stavba“). 3. Žalobce se předmětnou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí správních orgánů obou stupňů z důvodů, které jsou v podrobnostech popsány níže. 4. Zároveň se žalobce domáhal ve vztahu k odpůrci postupem dle § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), incidenčního přezkumu – tedy zrušení částí Změny č. 1 Územního plánu sídelního útvaru Ledeč nad Sázavou, schválené dne 11. 12. 2002 usnesením zastupitelstva města Ledeč nad Sázavou č. 2a.2002/7ZM-s. 5. Žalobce je vlastníkem nemovitostí uvedených na LV č. XI pro k. ú. xx, vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, katastrálním pracovištěm Havlíčkův Brod, a to konkrétně pozemků p. č. XG, XH a st. p. č. XCH, jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. XJ. Stavebníkem Předmětné stavby nacházející se v bezprostředním sousedství těchto nemovitostí ve vlastnictví žalobce je společnost Cplast s.r.o., tedy osoba zúčastněná na řízení 2. (dále jen „Stavebník“). II. Současný předmět řízení 6. Krajský soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 16. 1. 2024, č. j. 30 A 81/2023-77 (dále také jen „Původní rozsudek KS“), jehož výrokem I. zamítl návrh žalobce na zrušení částí Změny č. 1 Územního plánu sídelního útvaru Ledeč nad Sázavou, schválené dne 11. 12. 2002 usnesením zastupitelstva města Ledeč nad Sázavou č. 2a.2002/7ZM-s. Výrokem II. zamítl žalobu žalobce proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Výrokem III. rozhodl o nákladech účastníků řízení. Výrokem IV. rozhodl o nákladech osob zúčastněných na řízení. 7. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 2. 2025, č. j. 8 As 40/2024-70 (dále také jen „Zrušující rozsudek NSS“), zrušil Původní rozsudek KS ve výrocích II., III. a IV. a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Ve zbytku kasační stížnost zamítnul. 8. Po vrácení věci k dalšímu řízení tedy již předmětem řízení není žalobcův návrh na incidenční přezkum částí Změny č. 1 Územního plánu sídelního útvaru Ledeč nad Sázavou. O tomto návrhu bylo výrokem I. Původního rozsudku KS pravomocně rozhodnuto, kasační stížnost žalobce proti němu byla zamítnuta. Proto již krajský soud v dalším řízení nejednal jako s jeho účastníkem s městem Ledeč nad Sázavou, kterému v původním řízení o návrhu na incidenční přezkum příslušelo postavení odpůrce. Předmětem dalšího řízení byla již výhradně žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. (srovnej v souvislosti s tím zejména § 69 s. ř. s.) 9. Ve Zrušujícím rozsudku NSS kasační soud shledal některé ze žalobních námitek směřujících proti napadenému rozhodnutí nedůvodnými (problematika závazných stanovisek orgánů územního plánování – viz jeho body [40] až [43], nesrovnalosti v popisu pozemků dotčených Stavbou a etapizace projektu – viz jeho body [44] až [50], upuštění od ústního jednání a ohledání na místě – viz jeho body [65] až [67], popis výšky Stavby – viz jeho body [57] až [59]). Také jimi se již krajský soud v dalším řízení po vrácení věci nebude zabývat, vázán při tom právními závěry Nejvyššího správního soudu. 10. Krajský soud se tak již nadále (včetně popisné části tohoto rozsudku) bude v zásadě zabývat pouze těmi žalobními body, které kasační soud ve Zrušujícím rozsudku NSS shledal důvodnými. Jedná se celkem o tři žalobní body. III. Obsah žaloby stran současného předmětu řízení 11. Prvním z těchto sporných žalobních bodů je posouzení, zda přezkoumávané správní řízení bylo řízením s velkým počtem účastníků, tedy zda v něm byl možný způsob doručování veřejnou vyhláškou. 12. Žalobce namítal, že byl v důsledku nesprávného doručování písemností veřejnou vyhláškou zásadním způsobem zkrácen na svých právech. O tom, že probíhá řízení o povolení Předmětné stavby, se totiž dozvěděl až po vydání Rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Nesprávným postupem stavebního úřadu bylo žalobci znemožněno uplatnit námitky v prvoinstančním řízení. 13. Stejně tak žalobce sporoval skutečnost, že by v daném případě byly splněny podmínky pro doručování veřejnou vyhláškou ve smyslu § 144 správního řádu. Žalobce nesouhlasí s tím, že společnost Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod a.s. splňovala v předmětném správním řízení zákonné podmínky účastenství. Ve vyjádření této společnosti č. j. VAK/Jn/2023/0398 ze dne 16. 3. 2023 je totiž uvedeno, že stavební záměr by se vůbec neměl dotknout inženýrských sítí v jejím majetku. Tato společnost tedy dle názoru žalobce neměla být mezi účastníky předmětného správního řízení od počátku vůbec zařazena. Již v okamžiku, kdy stavební úřad oznamoval zahájení řízení o společném povolení Předmětné stavby, byl tedy počet účastníků řízení 30 (tedy ne více jak 30). 14. Dalším žalobním bodem, který zůstává předmětem soudního řízení, je otázka popisu vzdálenosti Stavby od žalobcových nemovitostí. 15. Žalobce konstatoval, že Společné povolení je v rozporu s § 13a odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, neboť neobsahuje náležitý popis umístění stavebního záměru na pozemku, potažmo minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb. Ve výrokové části Společného povolení není vůbec uvedena vzdálenost Stavby od pozemků žalobce. 16. Ve Společném povolení je uvedena „nejkratší vzdálenost haly od společné hranice s pozemkem p. č. XC – 2.00m“. I pokud by měl stavební úřad na mysli tímto vyjádřit vzdálenost Předmětné stavby od pozemku žalobce (a omylem zde označil pozemek p. č. XC v k. ú. xx, který je přitom ve skutečnosti pozemkem stavebním), neshoduje se uvedený údaj s obsahem projektové dokumentace záměru. Z její textové i výkresové části totiž vyplývá, že nejkratší vzdálenost haly od pozemku žalobce se bude pohybovat pouze mezi 1.00 – 0,60 m. Rovněž i z reálného průběhu pokračujících stavebních prací je zjevné, že hala bude umístěna mnohem blíže pozemku žalobce než ve vzdálenosti 2 m, uvedené ve Společném povolení. Jako příloha Společného povolení je označen „situační výkres s umístěním záměru“, na nějž se stavební úřad odkazuje i ve výrokové části svého rozhodnutí. Tento výkres však nebyl náležitě specifikován, nebyl zde označen jeho autor ani datum jeho vyhotovení. Vzhledem k tomu, že prokazatelně došlo k úpravám projektové dokumentace stavebního záměru, je takovéto nekonkrétní označení přílohy Společného povolení nepřípustné. 17. Třetím (posledním) žalobním bodem, který zůstává předmětem soudního řízení, je problematika (chybějícího) povolení připojení nemovitostí k pozemní komunikaci. 18. Žalobce uvedl, že v projektové dokumentaci stavebního záměru se uvádí, že „dopravně bude objekt napojen na stávající místní komunikaci v ulici Julia Fučíka“ (souhrnná technická zpráva). Dle průvodní zprávy dokumentace je „Příjezdová zpevněná komunikace z místní komunikace v ulici Julia Fučíka“ součástí 1. etapy záměru Stavebníka a takto byla i zahrnuta do Společného povolení. Tato nově umisťova