31 A 48/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

31 A 48/2024- 81 - text 7 31 A 48/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce: V. Z. zastoupený L. R., obecnou zmocněnkyní proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje Odbor služby dopravní policie se sídlem Ulrichovo náměstí 840/4, 501 01 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2024, č. j. KRPH-82062-10/ČJ-2024-0500DP, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2024, č. j. KRPH-82062-10/ČJ-2024-0500DP, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k jeho rukám náklady řízení ve výši 3 092 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Dopravního inspektorátu Hradce Králové (správní orgán prvního stupně) ze dne 12. 9. 2024, č. j. KRPH-82062-8/ČJ-2024-050206, jímž správní orgán prvního stupně zamítl jeho žádost o povolení obnovy řízení ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). 2. Uvedeného přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 21. 3. 2024 ve 8:20 hodin v Hradci Králové v Poděbradově ulici vedle domu č. p. 570/8 nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat podle § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu. Žalobce jako řidič vozidla Opel Astra 1.7 CDTI Caravan, registrační značky 7H71848, se zalekl nakladače Schaeff TL70s stojícího u levého okraje vozovky, strhl řízení vpravo a narazil do betonové podezdívky domu č. p. 570/8 a zaparkovaného nákladního automobilu Iveco, registrační značky 7H30549. Přestupek byl projednán téhož dne v příkazním řízením na místě pod č. j. KRPH-29357/PŘ-2024-050206. Žalobce podepsal příkazový blok a uhradil pokutu ve výši 1 500 Kč. II. Žaloba 3. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřoval v tom, že žalovaný i správní orgán prvního stupně překročili své pravomoci, když sami hodnotili úroveň jeho jazykových znalostí pro příkazní řízení na místě, přestože při vyšetřování dopravní nehody na svou nedostatečnou znalost českého jazyka upozornil, a současně k vyřízení věci v příkazním řízení na místě nebyly splněny zákonné podmínky, jelikož absentoval jeho souhlas s tímto postupem. 4. Namítal, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je založeno pouze na vyjádřeních policistek z oddělení pobytových agend, odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje (prap. M. M. a prap. P. B.), které s žalobcem komunikovaly v nesouvisejícím správním řízení a které nemohou být kompetentní pro posuzování, zda je úroveň jeho českého jazyka dostatečná k porozumění podstaty příkazního řízení. Žalobce současně vytkl, že správní orgán prvního stupně mu při nahlížení do spisu dne 4. 9. 2024 před vydáním rozhodnutí neumožnil se vyjádřit ke všem podkladům tohoto rozhodnutí, jelikož stěžejní vyjádření policistek prap. M. M. a prap. P. B. o jazykové úrovni žalobce nebyla součástí správního spisu. 5. Ohledně samotné dopravní nehody žalobce uvedl, že ji zapříčinil P. B., řidič nakladače, který po dopravní nehodě s tímto vozidlem odjel z původního místa ke krajnici a policii posléze nepravdivě sdělil, že tam stálo i v čase dopravní nehody. 6. Z důvodu své jazykové bariéry žalobce na místo dopravní nehody přivolal svou družku, paní L. R., která česky rozumí lépe než on a dále její zaměstnavatelku, která je právně vzdělaná, aby v této věci byla zajištěna jeho práva a aby se ujistil, že na místě nehody nebude policie činit žádná zásadní rozhodnutí. Žalobce trval na tom, že dopravní nehodu nezpůsobil. Zasahující policistka jej i zaměstnavatelku jeho družky ujistila, že věc nebude řešena příkazním řízením na místě s ohledem na odlišné verze účastníků dopravní nehody. Žalobce namítl, že po příjezdu dopravní policie, kterému již nebyla přítomna zaměstnavatelka jeho družky, s ním nikdo ze zasahujících policistů nekomunikoval, neumožnili mu se k věci vyjádřit, a nikdo jej nepoučil, že se podpisem příkazového bloku vzdává důkladnějšího zjišťování skutkového stavu. Žalobce odmítl zaplatit na místě uloženou pokutu. Tuto zaplatil až poté, co mu policejní hlídka sdělila, že mu jinak nevrátí jeho osobní doklady. 7. Žalobce dále poukazuje na to, že v protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne 21. 3. 2024, č. j. KRPH-29357-3/PŘ-2024-050206 je v rubrice „vyjádření pachatele přestupku“ rukou dopsané „Beru na vědomí“, přičemž toto bylo dopsáno policistou a nikoli žalobcem. 8. Žalobce navrhl, aby soud zhlédl záznam ze služebních kamer dopravní policie, eventuálně záznamy pořízené na místě nehody, které má k dispozici žalobce. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že obnovit řádně ukončené příkazní řízení na místě, kterým byla uložena pokuta příkazem na místě, lze pouze za předpokladu, že žadatel (přestupce) neudělil souhlas s uložením pokuty v příkazním řízení na místě, myšleno tak, že došlo k záměně osoby přestupce. Ostatní námitky označil žalovaný za nepodstatné, protože nebyla splněna jediná přípustná podmínka pro povolení obnovy příkazního řízení na místě, neboť v projednávané věci k záměně osoby přestupce nedošlo. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“), přičemž rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu věci v době rozhodování žalovaného, přičemž rozsah přezkumu vymezil žalobce v žalobních bodech (§ 75 s. ř. s.). 11. Žaloba je důvodná. 12. Po provedeném přezkumu krajský soud – vycházeje z obsahu předloženého správního spisu, jímž se dokazování v soudním řízení správním neprovádí – konstatuje, že správní orgány nerozhodly v souladu se zákonem a věcně správně. 13. Podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. 14. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu se plyne, že obnova řízení na žádost účastníka řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu přichází v úvahu u přestupku, za nějž byla obviněnému uložena pokuta příkazem na místě dle § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, výjimečně, a to jen tehdy, pokud žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty příkazem na místě. Předpokladem povolení obnovy řízení v takovém případě je zpochybnění výslovného (aktivního) souhlasu obviněného s uložením pokuty, a to důkazy, prokazujícími absenci takového souhlasu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010-65, a též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2015, č. j. 8 As 193/2014-35, a ze dne 19. 1. 2017, č. j. 7 As 243/2016-26). 15. Smyslem obnovy řízení, v němž byla uložena pokuta příkazem na místě, je přitom odstranění zjevné nespravedlnosti, která v takovém řízení nastala. Institut obnovy řízení je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje nápravu nesprávných skutkových zjištění v již pravomocně skončeném řízení. K výkladu možnosti obnovy řízení, v němž byla uložena pokuta příkazem na místě, je třeba zároveň přistupovat tak, aby nebyl zcela popřen smysl takového řízení jako neformálního typu řízení o přestupku, v němž se zachycují skutkové otázky zjednodušeným způsobem, aby se z institutu obnovy řízení nestal způsob, jak v případech původně řešených v takovém řízení uniknout sankci za přestupek (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 As 103/2011-87, ze dne 24. 5. 2017, č. j. 6 As 296/2016-65, a ze dne 4. 3. 2021, č. j. 9 As 259/2019-40). 16. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2021, č. j. 9 As 259/2019-40, žadatel o obnovu řízení je povinen tvrdit a doložit takovou skutkovou verzi reality, která je způsobilá jeho souhlas s vyřízením věci v blokovém říz