32 Ad 13/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

32 Ad 13/2025- 87 - text  7 32 Ad 13/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: M. F. zastoupena JUDr. Vlastimilou Kaufmannovou, advokátkou se sídlem Na Pankráci 1218/30, 140 00 Praha 4 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2025, č. j. X, o invalidní důchod, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 284 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne ze dne 12. 2. 2025, č. j. X (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) s odůvodněním, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 10. 2. 2025 není žalobkyně invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobkyně pouze o 20 % a nesplňuje tak podmínku invalidity dle § 39 odst. 1 zdp, tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 2. Žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 6. 2025, č. j. X (dále také jen „napadené rozhodnutí“), zamítla námitky žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Odůvodnila, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, posoudila invaliditu žalobkyně a v tomto směru odkázala na lékařem IPZS námitkového řízení nově vypracovaný posudek o invaliditě ze dne 28. 4. 2025, dle jehož závěru žalobkyně není invalidní ve smyslu ustanovení § 39 zdp. Konečná míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla tímto posudkem o invaliditě stanovena ve výši 30 %. Žalovaná v rozhodnutí uvedla výčet podkladových odborných lékařských nálezů a posouzení zdravotního stavu žalobkyně lékařem IPZS námitkového řízení. Ten uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je smíšená úzkostně depresivní porucha, která je podle psychiatrické zprávy z listopadu 2024 v částečné remisi. Na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se dále podílejí bolesti drobných ručních kloubů, VAS Cp s iritací C5 bez paréz, chronická cephalea anamnesticky bez aktuálního org. korelátu. Odůvodnil, že v případě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se jedná o zdravotní postižení uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 5b (poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti v rámci daného rozpětí 15-20 % na horní hranici 20 %, kterou pro přidružené komorbidity ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky navýšil o 10 % na celkových 30 %. Takto stanovená konečná míra poklesu pracovní schopnosti neodpovídá žádnému stupni invalidity. Lékař námitkového řízení odůvodnil, že po prozkoumání zdravotní dokumentace oproti lékaři prvního stupně řízení ze dne 10. 2. 2025 sice mírně navýšil procentní míru poklesu pracovní schopnosti, ale bez dopadu na posudkový závěr. K datu napadeného rozhodnutí i po přešetření žalobkyní namítaných skutečností její zdravotní stav neodpovídal invaliditě žádného stupně. 3. Žalovaná poté s odkazem na ustanovení § 38 zdp, dle něhož je invalidita (tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %) jednou z nutných podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod, a ta v případě žalobkyně nebyla prokázaná, námitky jako nedůvodné zamítla a prvostupňové rozhodnutí jako správné potvrdila. II. Obsah žaloby 4. V podané žalobě žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí je nesprávné a nezákonné. Nebyla posudkovým lékařem vyšetřena, dle ní není ani zřejmé, zda posudkový lékař má specializaci z oboru psychiatrie. 5. Nesouhlasí s učiněným závěrem posudkového lékaře ze dne 10. 2. 2025, že její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %, a že nesplňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu dle § 38 zdp. Uvedený závěr považuje za neobjektivní, nemající oporu v lékařských zprávách, zkreslující a bagatelizující její zdravotní stav. Namítla, že dlouhodobě trpí nespavostí, neslouží jí paměť, nemůže nic dělat, trpí depresemi a úzkostmi. Je vyčerpaná, její zdravotní stav jí nedovoluje zapojit se do pracovního procesu. Má za to, že se nejedná o lehké postižení, ale o postižení těžké. 6. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení a novému rozhodnutí. III. Skutkové a právní závěry krajského soudu 7. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl při jednání. 8. V přezkumném řízení soud konstatoval z lékařské dokumentace IPZS posudek o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 10. 2. 2025, v němž po uvedení diagnostického souhrnu onemocnění žalobkyně a odborných lékařských nálezů, z nichž bylo při posouzení jejího zdravotního stavu vycházeno, byl učiněn lékařem IPZS závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je úzkostně depresivní porucha. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Zdravotní potíže žalobkyně vyhodnotil jako lehké psychické postižení. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil na horní hranici uvedené položky, tj. 20 %, přičemž zohlednil stupeň postižení, další komorbidity a vykonávanou profesi. Stanovená míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Dle učiněného závěru žalobkyně není invalidní. Na základě uvedeného posouzení bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti kterému podala žalobkyně námitky. 9. V záznamu o jednání IPZS v námitkovém řízení ze dne 28. 4. 2025 (nový posudek o invaliditě), je uveden výčet rozhodujících podkladů – lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobkyně, diagnostický souhrn onemocnění žalobkyně a výsledek posouzení zdravotního stavu a stanovení konečné míry poklesu pracovní schopnosti. Posudkové zhodnocení a závěr je uveden výše v části I. tohoto rozsudku. Na základě uvedeného posouzení bylo vydáno napadené rozhodnutí. 10. V projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jen „posudková komise MPSV“ nebo „PK MPSV“), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. 11. Z těchto důvodů požádal krajský soud PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové o vypracování posudku o zdravotním stavu žalobkyně, který byl vyhotoven po jednání komise konaném dne 11. 11. 2025. Posudková komise MPSV zasedala v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru psychiatrie, zdravotní stav žalobkyně hodnotila na podkladě spisové dokumentace IPZS, spisové dokumentace IPZS pro námitkové řízení a odborných lékařských nálezů v nich obsažených, na podkladě zdravotnické dokumentace od ošetřujícího praktického lékaře, lékařských nálezů doložených žalobkyní k námitkám a k jednání posudkové komise a na základě vlastních poznatků. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byl s ní veden diagnostický pohovor odbornou lékařkou. Po vyhodnocení všech rozhodných podkladů a skutečností stanovila PK MPSV za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti nestabilizovanou chronickou smíšenou depresivní poruchu. Za další zdravotní potíže označila migrenózní bolesti hlavy, únavový syndrom, insomnii. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila podle rozhodujícího zdravotního postižení podle kapitoly V, položky 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve výši 35 %. Horní hranici daného procentního rozpětí (25-35 %) zvolila vzhledem k charakteru a stupni základného onemocnění s doprovázejícími chorobami. Dále odůvodnila, že vzhledem k velmi omezené schopnosti výkonu zaměstnání zvyšuje míru poklesu pracovní schopnosti podle § 3 odst. 2 citované