32 Ad 2/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

32 Ad 2/2025- 44 - text  13 32 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: S. G. zastoupený JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M. advokátem se sídlem Mánesova 48, 120 00 Praha 7 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2024, č. j. MPSV-2024/255091-918, ve věci příspěvku na péči, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2024, č. j. MPSV-2024/255091-918, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 270 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Hradci Králové, detašovaného pracoviště ve Dvoře Králové nad Labem, ze dne 24. 6. 2024, č. j. 8883/2024/DKL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), bylo rozhodnuto o snížení příspěvku na péči z 12 800 Kč na 880 Kč měsíčně od července 2024 na základě snížení stupně závislosti žalobce ze stupně III (těžká závislost) na stupeň I (lehká závislost) s odkazem na zjištění učiněná při sociálním šetření ze dne 25. 3. 2024 a na závěry posudkového lékaře Institutu pro posuzování zdravotního stavu v Trutnově (dále jen „IPZS“) ze dne 7. 5. 2024. Dle uvedeného posouzení žalobce vzhledem k jeho zdravotnímu stavu potřeboval pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupni závislosti podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), tj. ve stupni I (lehká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce není schopen samostatně zvládat tyto tři základní životní potřeby: a) mobilita, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím obecné zmocněnkyně odvolání. 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 12. 2024, č. j. MPSV-2024/255091-918 (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil s odkazem na v odvolacím řízení vyhotovený posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Hradci Králové (dále jen „posudková komise MPSV“ nebo „PK MPSV“) ze dne 14. 11. 2024, která ve shodě se závěry posudku lékaře IPZS dospěla k závěru, že žalobce není schopen bez pomoci jiné osoby samostatně zvládat tři základní životní potřeby (mobilitu, osobní aktivity a péči o domácnost), a je tak závislý na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách. II. Shrnutí žalobní argumentace 3. Dle žalobce je napadené rozhodnutí nezákonné ze třech důvodů. Prvně proto, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav věci, zejména zdravotní stav žalobce, na základě čehož nesprávně vyhodnotil jeho stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Žalobce kromě výše uvedených 3 základních životních potřeb není schopen zvládat taktéž potřebu orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu a péči o zdraví. Vzhledem k tomu, že žalobce nezvládá 9 základních životních potřeb, má za to, že je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni IV – úplná závislost. 4. Žalobce dále uvádí, že napadené rozhodnutí zasahuje do jeho veřejných subjektivních práv ve smyslu zásahu do práva na přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu dle čl. 28 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i do jeho práva na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti dle čl. 19 téže úmluvy. Žalobce argumentuje, že v důsledku rozhodnutí žalovaného je ohrožen chudobou. Porušením práv vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením žalovaný porušil současně i § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), § 2 odst. 4 správního řádu, neboť napadené rozhodnutí není v souladu s veřejným zájmem a neodpovídá okolnostem daného případu, a § 3 správního řádu, protože žalovaný dospěl k závěru, že žalobce zvládá potřebu komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny a péči o zdraví, aniž by se podrobně zabýval skutečnou situací. 5. Třetím důvodem, pro který žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, je to, že se žalovaný nevypořádal s jeho odvolacími námitkami a nesprávně vyhodnotil zjištěný skutkový stav. Žalovaný nevysvětlil, v čem spatřuje radikální zlepšení zdravotního stavu žalobce. 6. K nepřiznané potřebě orientace žalobce dále uvedl, že trpí absencí prostorového vidění, okolí vnímá ploše, bez hloubky a prostorového rozměru, vidí dva obrazy. Mimo domov, kde vše zná zpaměti, je žalobce závislý na doprovodu, který mu popisuje terén. Nerozezná osoby z důvodu absence periferního vidění na pravé straně. Není schopen sám odhadnout čas potřebný na přípravu k návštěvě lékaře atp. 7. K oblasti komunikace uvedl, že často hledá vhodná slova, zadrhává se při vyjadřování, potřebuje dostatek času na to, aby se zvládl vyjádřit. Telefon ovládá pouze co do hlasového vytáčení a použití zjednodušeného seznamu kontaktů. Čte jen velmi obtížně velká písmena. Psát dokáže pouze psacím, dokud navazuje. Pokud se při psaní zastaví, již nedokáže navázat. Podpis zvládne pouze, pokud mu druhá osoba navede ruku na místo, kde má podpis začít. 8. Žalobce není schopen si jídlo připravit sám, nezvládne si ukrojit chléb a jakkoli s potravinami manipulovat. Jídlo musí mít připravené na jednom místě v hlubokém talíři se lžící. Nepozná, zda je talíř prázdný. Sám si nedokáže nalít pití do sklenice, nepozná hladinu. 9. Veškeré oblečení musí mít žalobce připraveno na jednom místě, není schopen rozpoznat, zda je oblečení čisté, nebo zda není naruby, či zda se hodí k dané příležitosti. Totéž platí ohledně obuvi, žalobce se není schopný obout, pokud boty nemá připravené na svém místě. 10. Co se týče tělesné hygieny, tak ani tuto potřebu žalobce nepovažuje za zvládnutou. Do vany se není schopen dostat a ani z ní vystoupit. Zvládne využívat sprchový kout, kde má nainstalovanou koupelnovou stoličku. Nerozpozná šampon na vlasy od mýdla. Sám si nenanese zubní pastu na kartáček. Holení zvládá částečně samostatně. Stříhání nehtů obstarává pečující osoba. Použití toalety zvládne žalobce samostatně. V cizím prostředí vyžaduje doprovod. 11. V případě péče o zdraví je plně odkázán na pečující osobu. Sám si není schopen nachystat léky, ani zajistit návštěvu u lékaře. Není schopen bez pomoci rehabilitovat v domácím prostředí. 12. Žalobce navrhl, aby krajský soud napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v odvolacím řízení byl opětovně posouzen zdravotní stav žalobce, a to posudkovou komisí MPSV za účasti odborného lékaře se specializací neurologie. Žalobce byl hodnocen pro stav polytraumatu s výrazným zlepšením pohybových schopností, přetrvávající pravostrannou hemianopsií, lehkou poruchou pohyblivosti očních bulbů a preventivní léčbou sekundární epilepsie. PK MPSV neuznala jako nezvládanou potřebu orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, výkonu fyziologické potřeby a péče o zdraví. 14. K neuznané potřebě orientace žalovaný uvedl, že dle zdravotnické dokumentace je žalobce orientován osobou, místem i časem, není popsána úplná nebo těžká porucha zraku, disponuje přiměřenými duševními kompetencemi, které mu umožňují orientovat se v přirozeném sociálním prostředí a v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat. Zvládnutí schopnosti orientace se posuzuje pouze ve vztahu k zachování smyslových či duševních schopností. Přičemž přiměřenost duševních schopností se hodnotí ve vztahu k uvědomění si vlastní identity v prostředí a čase, k schopnosti řešit obvyklé situace a regulovat své chování v přirozeném sociálním prostředí. Stav fyzických schopností nemá na orientaci pomocí smyslů ani na duševní kompetence vliv. Potřeba orientace nebyla žalobci uznána ani v původním posudku, který byl vytvořen krátce po polytraumatu. Zraková vada žalobce jej sice omezuje, ale nedosahuje úrovně těžké poruchy, která by mu znemožňovala se ve známém prostředí orientovat zrakem. 15. Pro oblast komunikace žalovaný sděluje, že žalobce dle sociálního šetření druhým rozumí, ale těžko hledá slova, píše tiskacím písmem a hovor na telefonu přijme. Řečová omezení žalobce nejsou z funkčního hlediska těžkým postižením. Žalobce je schopen se dorozumět mluvenou srozumitelnou řečí, neztratil schopnost psát. Krátkou zprávu tiskacím napíše. Základní obsluhu telefonu, která je pro posouzení podstatná, zvládne. 16. Co se týče stravování, žalovaný neshledal medicínského důvodu, proč by si žalobce nezvládl například posunem naservírovat pokrm. Pohyblivost horních končetin je omezena maximálně středně těžce a dominantní končetina lehce. Žalobce netrpí praktickou nebo úplnou nevidomostí obou