4 Azs 129/2005 — Nejvyšší správní soud

32 Az 3/2025- 34 - text  8 32 Az 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: O. U. zastoupený Mgr. Martinou Sklenskou, advokátkou se sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2025, č. j. OAM-1472/ZA-ZA15-VL14-2024, ve věci mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Shora označeným rozhodnutím žalovaného nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalobce požádal o mezinárodní ochranu kvůli trestnímu stíhání v Turecku za hanlivé výroky, které umístil na TikToku. Žalovaný dospěl k závěru, že se nejedná o politické pronásledování ani o jiný zákonem uznaný důvod pro udělení mezinárodní ochrany. Jeho chování bylo vyhodnoceno jako nevhodné a trestně postižitelné i v demokratických zemích. II. Obsah žaloby 2. Uvedené rozhodnutí napadl žalobce včas podanou žalobou. Shrnul, že k důvodu podání žádosti o mezinárodní ochranu v České republice (dále jen „ČR“) uvedl, že je Kurd, ve vlasti je trestně stíhán, neboť zveřejňoval na sociální síti TikTok videa, v nichž ponižoval orgány veřejné moci (policii a státní zastupitelství) v Turecku. 3. Namítá, že žalovaný neuvedl doslovný překlad celého videa, ale pouze vyjímá části s vulgarismy. Žalobce v uvedeném videu hovořil o tom, že nesouhlasí s tím, jak se příslušníci státních orgánů chovají ke Kurdům, poté se vulgárně vyjádřil ve vztahu k příslušníkům státního zastupitelství a policie. Uvedl, že neurážel slovně žádné soukromé osoby, ale osoby vykonávající veřejnou službu, přičemž podle zahraniční i tuzemské judikatury takovéto osoby jsou povinny strpět vyšší míru kritiky za situace, kdy je kritika jmenovitě adresná. Domnívá se, že v této souvislosti žalovaný nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Uvedl, že Turecko dle statistiky Evropského soudu pro lidská práva je zemí, kde jsou lidská práva nejvíce porušována, odkázal v této souvislosti na zprávy Evropské komise o Turecku za roky 2023 a 2024. 4. Žalobce má za to, že jím zveřejněná kritika na sociální síti je oprávněná, jedná se o svobodu projevu dle čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, a že trestní represe v případě jeho kritiky veřejné moci Turecké republiky není nezbytná a přiměřená. Žalobci pak není zřejmé, z jakých konkrétních pramenů práva žalovaný vychází, pokud v napadaném rozhodnutí uvádí, že „pouze takový projev, který má reálný základ a je formulován v mezích slušnosti, požívá ochrany“. Čl. 10 citované úmluvy dle jeho názoru žádná takováto omezení neupravuje. 5. Dále žalobce namítá, že žalovaný podkladem pro vydání rozhodnutí učinil jednu zprávu o zemi původu (OAMP-Turecko, Bezpečnostní a politická situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav srpen 2024), z níž však nevyplývá, jak je zacházeno s lidmi obviněnými z kritiky či urážky osob zastávajících veřejnou funkci, zda je zaručeno jejich právo na spravedlivý proces, zda jsou tresty uložené za takovéto jednání odpovídající závažnosti činu, zda nejsou tyto osoby ponižovány či vystaveny nelidskému zacházení a jakým způsobem probíhá z hlediska zaručení lidských práv případný výkon trestu nepodmíněného odnětí svobody. 6. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a přiznal mu proti žalovanému náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí, na jehož správnosti setrval a které považuje za zákonné a plně přezkoumatelné. Uvedl, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je snaha o vyhnutí se stíhání a případnému uvěznění v Turecku za jím zveřejněná, a dle slov žalobce nepěkně vyjadřující se videa k turecké veřejné moci na sociální platformě TikTok. 8. Má za to, že žalobní námitky nedokládají žalobcem namítaná pochybení správního orgánu, který vzal v úvahu žalobcem tvrzené skutečnosti, přihlédl k nim a shromáždil k nim adekvátní a aktuální informace o situaci v zemi jeho původu. Vycházel tedy z dostatečně zjištěného stavu věci, přičemž důvody k udělení některé z forem mezinárodní ochrany neshledal. 9. Navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002, soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). O věci samé rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. A) Skutkový stav věci 11. Žalobce v žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 30. 10. 2024 a následném pohovoru ze dne 5. 11. 2024 uvedl, že je turecké státní příslušnosti, hlásí se ke kurdské národnosti, vyznává islám. Není členem žádné politické strany nebo hnutí, o politiku se nezajímal. Ke své osobě uvedl, že je podruhé ženatý (žena žije v Turecku), z prvního manželství má 4 děti (žijí v Turecku). Vlast opustil asi před měsícem, odletěl legálně do Srbska. Dále pokračoval již ilegálně, ve Vídni nasedl do vlaku a dne 30. 10. 2024 přijel do Brna. Doklady nemá, zahodil je, aby nebylo možné identifikovat, že je Turek. Nemá žádné zdravotní problémy. Uvedl, že v Turecku byl dvakrát trestně stíhán. Poprvé v roce 2018 za bránění v zatčení, dostal 75 dní vězení, které si „odseděl“. Druhé trestní řízení je z roku 2024, je vyšetřován pro porušení § 301 tureckého trestního zákona, zveřejňoval na sociální síť TikTok videa, v nichž veřejně ponižoval orgány veřejné moci (policii a soudy). Je předvolán na soud na 8. 11. 2024. 12. Za důvod žádosti o mezinárodní ochranu uvedl své druhé trestní stíhání (2024). Utekl z Turecka, aby se mu vyhnul, vyšetřování bojkotuje. Uvedl, že (někdy v únoru 2024) se natáčel na kameru, jak mluví o turecké veřejné moci a pak to dával na TikTok. Dle žalobce nešlo o ponižující videa, jen se „nepěkně vyjadřoval“ i o policii a vedení státu, mluvil o špatné ekonomické situaci apod. Jeho právník mu poradil, aby utekl. Následně objasnil, že právníka nemá, jen kamaráda, který mu radil utéct. Vyšetřování v Turecku probíhá, někdo na něj na policii podal trestní oznámení. Bylo mu sděleno obvinění pro spáchání trestného činu ponižování vojenských a policejních sil Turecka. Na policii se nedostavil, všemu se vyhýbá, má strach z vězení. Hrozí mu trest vězení od 6 měsíců do 2 let. Žalobce správnímu orgánu doložil obžalobu k druhému trestnímu řízení. Jiné důvody žádosti o mezinárodní ochranu nemá. 13. K posouzení případu žalobce shromáždil informace ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Turecku, konkrétně vycházel z Informace OAMP: Turecko – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav srpen 2024, ze dne 6. 8. 2024. Žalobci byla v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu dána možnost seznámit se s podklady rozhodnutí, vyjádřit se k nim, případně navrhnout další podklady. Žalobce se dostavil a doložil další doklady k trestnímu řízení z roku 2024 (soudní doručenky, protokol o vyšetřování, žádost soudu ke zjištění aktuální adresy žalobce, zápisy z jednání soudu, a další, jejichž překlady žalovaný zajistil (viz strany 3-4 napadeného rozhodnutí). Dále žalobce uvedl, že ho hledá armáda, nikoliv policie a že mu hrozí trest vězení s dolní hranicí od 24 let. Uvedl, že má psychické potíže, nemůže spát, ale neléčí se, nebyl u lékaře. B) Právní úprava a právní závěry 14. Krajský soud konstatuje, že smyslem soudního přezkumu není podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proto soud může v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí na toto odůvodnění odkazovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, nebo rozsudek stejného soudu ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012-47). 15. Z ustanovení § 28 odst. 1 zákona o azylu vyplývá, že mezinárodní ochranu lze udělit ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo při svém rozhodování, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle § 12, 13 nebo 14, udělí azyl přednostně. Pokud správní orgán dospěje k závěru, že nebyly naplněny důvody pro udělení azylu jako vyšší formy mezinárodní ochrany, v souladu se zákonem posoudí, zda-li cizinec nesplňuje důvody k udělení doplňkové ochrany. 16. Podle § 12 zákona o azylu v platném znění se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z