36 Ad 6/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

36 Ad 6/2025- 34 - text 8 36 Ad 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Mgr. et Mgr. Jaroslavem Vávrou ve věci žalobce: X, narozený X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 005 51 023 sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/63973-918, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/63973-918, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V tomto rozsudku se soud zabývá dostatečností a úplností posouzení nároku a výše příspěvku na péči pro závislou osobu starší 18 let věku. I. Shrnutí stavu věci 2. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Pardubicích (dále „prvostupňový orgán“) rozhodnutím ze dne 13. 9. 2024, č. j. 5601/2024/KRA (dále „prvostupňové rozhodnutí“), snížil příspěvek na péči žalobce na 4 900 Kč měsíčně, a to od října 2024. Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále „napadené rozhodnutí“) prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. Žalovaný na základě posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Hradci Králové (dále také jen „PK“) ze dne 11. 2. 2025 dospěl totiž k závěru, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje ve smyslu § 9 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v rozhodném znění (dále „zákon o sociálních službách“) pomoc při zvládání pěti základních životních potřeb, a to komunikace, orientace, tělesné hygieny, osobních aktivitách a péči o domácnost. Jedná se o středně těžkou závislost. 4. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasil. II. Žaloba a její obsah 5. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí. 6. Podstatou žaloby je nesouhlas žalobce se závěrem žalovaného, že žalobce zvládá žalovaným neuznané jako nezvládané základní životní potřeby (i)stravování, (ii) oblékání a obouvání a (iii) péče o zdraví. 7. Napadené rozhodnutí dle žalobce nereflektuje jeho psychický a mentální stav, který žalobci neumožňuje samostatné obsloužení. Žalovaný dle žalobce dostatečně nezohlednil žalobcem předložený znalecký posudek vypracovaný znalcem MUDr. N. Žalobce právě s odkazem na uvedený znalecký posudek tvrdí, že z důvodu středně těžké až těžké mentální retardace selhává bez pomoci ve všech oblastech běžného života a vyžaduje každodenní pomoc se základními životními potřebami. Mentální úroveň žalobce odpovídá věku 6-8 let. 8. K životní potřebě stravování namítal, že se sice dokáže najíst, ale jídlo si neumí připravit, vybrat a naservírovat. K životní potřebě oblékání uvedl, že nerozlišuje použití oblečení dle ročních období a denního režimu, výběru oblečení nerozumí. K péči o zdraví uváděl, že mu mentální schopnosti nedovolí rozpoznat zdravotní stav a odpovídajícím způsobem na něj zareagovat, tj. vybrat léky či formu ošetření, což by mohl vést k ohrožení jeho zdravotního stavu. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, považoval ji za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. 10. Odkázal na posudek PK jako stěžejní důkazní prostředek v tomto řízení, v němž se posudková komise ke sporovaným základním životním potřebám vyjádřila, a citoval z něj. Dle žalovaného byl zdravotní stav žalobce řádně a objektivně posudkovou komisí posouzen, posudek PK hodnotil jako dostatečný a objektivní. IV. Přezkum věci soudem 11. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud se rovněž zabýval tím, zda je napadené rozhodnutí přezkoumatelné [srov. § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 26. 3. 2021, 4 Ads 343/2020-37; všechny uváděné rozsudky NSS jsou dostupné na www.nssoud.cz. 12. Při přezkumu napadeného rozhodnutí se především zaměřil na okruh základních životních potřeb, o kterých žalobce tvrdí, že je nezvládá, ale žalovaným nebyly jako nezvládané uznány, tj. (i)stravování, (ii) oblékání a obouvání a (iii) péče o zdraví. IV.a. Zjištění ze správního spisu 13. Z předložených správních spisů zjistil soud následující pro věc rozhodné skutečnosti. 14. Z důvodu dosažení 18 let věku žalobce zahájil prvostupňový orgán správní řízení o novém posouzení nároku a výše příspěvku na péči. V rámci řízení bylo provedeno obligatorního sociální šetření, při němž prvostupňový orgán učinil dílčí skutkové závěry ke zvládání jednotlivých základních životních potřeb žalobcem. 15. V průběhu správního řízení rozhodl prvostupňový orgán ve věci samé dvakrát, neboť jeho první rozhodnutí bylo k prvnímu odvolání žalobce žalovaným zrušeno. Ve druhém rozhodnutí specifikovaném v odstavci 2 tohoto rozsudku rozhodl prvostupňový orgán o snížení příspěvku na péči žalobce na 4 900 Kč měsíčně, a to od října 2024. Na základě posudků o zdravotním stavu žalobce vypracovaných Institutem posuzování zdravotního stavu totiž uzavřel, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje ve smyslu § 9 shora citovaného zákona pomoc v celkem pěti základních životních potřebách, tj. orientaci, tělesné hygieně, péči o zdraví, osobních aktivitách a péči o domácnost, jedná se tak o středně těžkou závislost na pomoci jiné fyzické osoby. I proti druhému rozhodnutí prvostupňového orgánu podal žalobce odvolání, v němž namítal, že nezvládá ještě životní potřebu komunikace, stravování a oblékání a obouvání. Žalovaný v odvolacím řízení za účelem posouzení stupně závislosti žalobce požádal o posouzení posudkovou komisi. Posudek byl zpracován dne 11. 2. 2025 se závěrem, že žalovaný z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá pět základních životních potřeb, a to komunikaci, orientaci, tělesnou hygienu, osobní aktivity a péči o domácnost. U žalobce se tak jedná o středně těžkou závislost. 16. V posudku PK stanovila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce autismus s retardací psychického vývoje, mentální úroveň v hraničním pásmu lehké až středně těžké mentální retardace, pylovou alergii. Připustila, že žalobce trpí onemocněním, s nímž jsou spojena omezení v jeho každodenním životě, ale funkční schopnosti nejsou omezeny v rozsahu stanoveném právní úpravou. Ke zvládaným potřebám se PK vyjádřila nejprve souhrnně s odkazem na nedoložení takové tíže postižení, která by odůvodňovala jejich uznání jako nezvládaných a absenci těžkého pozbytí, resp. ztráty duševních kompetencí. Následně se vyjádřila k jednotlivým neuznaným potřebám stravování, oblékání a obouvání a péče o zdraví. Opět však šlo o hodnocení v zásadě obecné, tj. bez reakce na výsledky sociálního šetření a odvolací námitky žalobce, a stručné. 17. Následně, na základě posudku PK, vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V napadeném rozhodnutí popsal dosavadní průběh řízení, uvedl rozhodnou právní úpravu, odkázal na posudek PK, z něhož citoval. Uvedl, že posudek PK zohlednil i výsledky sociálního šetření. IV.b. Přezkum věci – obecná východiska 18. Podle § 7 odst. 1 věta první zákona o sociálních službách se příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. 19. Podle § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. 20. Podle § 9 odst. 1 zákona o sociálních službách se při posuzování stupně závislosti hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost. Podle § 9 odst. 4 zákona o sociálních službách při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle § 9 odst. 5 téhož zákona pro