6 As 161/2013 — Nejvyšší správní soud

30 A 50/2025- 54 - text  13 30 A 50/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné, ve věci žalobkyně: DYNARISTAV, s. r. o., IČO: 445XB841 se sídlem Chudenická 1059/30, 102 00 Praha 10 zastoupena: Mgr. Tomáš Ouroda, advokát se sídlem ASTUTE advokátní kancelář s. r. o. se sídlem Vinohrady, Písecká 1967/4, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2025, čj. KULK 33045/2025, OŽPZ 680/2025/OOO/2, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně do rozhodnutí Městského úřadu Turnov (dále také jen „správní orgán I. stupně“ nebo „MÚ Turnov“) ze dne 25. 4. 2025, čj. OZP/24/2761/STS, ev. č. 21447/25-MUTU, a toto rozhodnutí potvrdil. Uvedeným prvoinstančním správním rozhodnutím byla - výrokem (A) žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle § 121 odst. 3 písm. r) a § 121 odst. 1 písm. f) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), kterých se měla dopustit ve dnech minimálně 23. až 24. 10 2024 tím, že demontovala střešní krytinu obsahující azbest a následně jí volně házela na zem, kde se mísila se stavebními a demoličními odpady; a nepředložila doklady o likvidaci odpadu obsahujícího azbest v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu v souladu se zákonem o odpadech; - výrokem (B) žalobkyni uložena dle § 35 a § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) a § 121 odst. 3 písm. r) a § 121 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech pokuta ve výši 120.000 Kč; - výrokem (C) žalobkyni dle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2.500 Kč. II. Shrnutí žalobních bodů 2. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhla jeho zrušení, jakož i zrušení prvoinstančního rozhodnutí, a vrácení věci žalovanému a přiznání nákladů řízení. 3. Žalobkyně předně namítla rozpor napadeného rozhodnutí s principem přesvědčivosti. To odůvodnila tím, že jej žalovaný vydal v rozporu s principem dobré správy, a to principem přesvědčivosti, podle kterého platí, že písemné odůvodnění rozhodnutí správního orgánu musí být přehledné, srozumitelné a jednoznačné. Dle názoru žalobkyně žalovaný i nedostatečně vymezil výrok rozhodnutí, když z něj zřetelně nevyplývá popis jednotlivých skutků, kterých se měla dopustit. 4. K odůvodnění napadeného rozhodnutí žalobkyně namítá, že z něj není zřejmé, jakým způsobem se žalovaný vypořádal s jejími odvolacími námitkami, nevypořádal se ani s jí navrhovanými důkazy. Z napadeného rozhodnutí tedy není zřejmé, jaké žalovaný provedl důkazy, jaké skutečnosti z provedených důkazů vyplynuly, jak je hodnotil, a zejména, jakými úvahami se při tomto hodnocení řídil a jaký vliv měly jednotlivě a ve vzájemných souvislostech při posouzení jak otázky viny žalobkyně, tak správního trestu uděleného žalobkyni. 5. Dle žalobkyně se žalovaný ve svém rozhodnutí při hodnocení její procesní obrany omezil na stručné konstatování obsahu odvolání a ve zbylé části se věnoval pouze právní kvalifikaci a shrnutí skutkových zjištění vyplývajících z prvostupňového dokazování. S poukazem na ustanovení § 68 odst. 3 věta první správního řádu má žalobkyně za to, že žalovaný zákonnou dikci tohoto ustanovení porušil, neboť se v odůvodnění napadeného rozhodnutí omezil na jednostrannou akceptaci závěrů orgánu prvního stupně, čímž mj. porušil i dvojinstančnost správního řízení (rozhodování). Z odůvodnění napadeného rozhodnutí není patrno, jaká zjištění z jednotlivých důkazů, ať už obstaraných prvoinstančním správním orgánem nebo předložených žalobkyní, žalovaný učinil, ani jak tyto vyhodnotil, případně proč důkazy předložené žalobkyní neprovedl. 6. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu a komentářové literatury však musí z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu vyplývat zjištění takového skutkového stavu věci, o kterém nebudou důvodné pochybnosti, jak ostatně stanoví i jedna ze základních zásad správního řízení, jíž obsahuje § 3 správního řádu. K tomu žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 71/2008, které zdůrazňuje, že „funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jednou z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost. Náležité odůvodnění správního rozhodnutí má však vedle výše naznačené funkce i další rozměr, neboť podporuje smysluplný výkon práva na podání opravného prostředku.“ Posouzení a přezkoumání žalovaného se proto mělo promítnout i do textu odůvodnění jeho rozhodnutí včetně vypořádání se s námitkami a předloženými důkazy žalobkyně. Z odůvodnění však není zřejmé, jakým způsobem měl žalovaný jednotlivé důkazy v rámci řízení provést, jaké skutečnosti z provedených důkazů případně vyplynuly, jakým způsobem je hodnotil, jakými úvahami se při tomto jejich hodnocení řídil a jaký vliv tyto měly na posouzení odvolání žalobkyně. K tomu žalobkyně poukázala i na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 60/2009. 7. Žalobkyně dále namítá nesoulad mezi výrokem napadeného rozhodnutí a jeho odůvodněním, neboť výrok napadeného rozhodnutí nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům je tak dle jejího názoru odůvodnění nepřezkoumatelné, nesrozumitelné a nedostatečné. K tomu poukázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 A 127/2002 a čj. 3 As 51/2007-84, z něhož citovala: „Nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí zpravidla spočívající v nedostatku jeho důvodů. Může to však způsobit i nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v jeho nesrozumitelnosti, a to tehdy, pokud v případě správního trestání za více správních deliktů z výroku ani z odůvodnění rozhodnutí zřetelně nevyplyne počet a popis jednotlivých skutků, za něž je delikvent postižen, a správní orgán se opomene vyjádřit k námitce, podle níž jeden ze skutků, jimiž se správní orgán v řízení zabýval, správním deliktem není. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost předchází případné nepřezkoumatelnosti pro nedostatek jeho důvodů; důvody rozhodnutí lze zkoumat toliko u rozhodnutí srozumitelného.“ III. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. 9. V reakci na žalobní námitku rozporu napadeného rozhodnutí s principem dobré správy žalovaný uvedl, že neshledal, že by v průběhu řízení došlo k procesnímu pochybení. 10. K námitce nespolehlivě zjištěného skutkového stavu žalovaný uvedl, že MÚ Turnov provedl bezprostředně po obdržení anonymního podnětu místní šetření, při němž byly zadokumentovány probíhající stavební činnosti i aktuální stav nakládání se střešní krytinou obsahující azbest. Střešní krytinu zaměstnanci žalobkyně házeli volně na zem, kde se mísila s ostatními stavebními a demoličními odpady, což bylo zdokumentováno na fotografiích. Žalobkyně byla řádně vyrozuměna o zahájení řízení a opakovaně byla městským úřadem informována o svých procesních právech, včetně možnosti navrhovat důkazy a vyjádřit se ke zjištěným skutečnostem. Tato práva mohla uplatnit v rámci oznámení o rozšíření řízení i oznámení o ukončení dokazování. Této procesní možnosti nevyužila, a to zejména pokud jde o doložení důkazů k odborné likvidaci odpadu obsahujícího azbest. 11. Tvrzení žalobkyně o nevypořádání se s navrhovanými důkazy označil žalovaný za bezpředmětné, protože žalobkyně žádné důkazy nepředložila. Městskému úřadu zaslala jen objednávku na likvidaci střešní krytiny uzavřenou se společností FCC Česká republika s. r. o. (dále také jen „společnost FCC“) s oznámením, že krytina je složena v areálu této společnosti FCC a úhrada bude provedena dokončením celé objednávky. Dle sdělení společnosti FCC ovšem v termínu od října 2024 do konce února 2025 předala žalobkyně společnosti FCC pouze směsný komunální odpad. IV. Jednání soudu 12. Při jednání před soudem dne 15. 1. 2026 zástupce žalobkyně předně odkázal na písemné vyhotovení žaloby. Dále uvedl, že v posuzované věci provedl správní orgán místní šetření (ohledání), ke kterému nebyl přizván ani vlastník stavby ani žalovaná. Přitom fotografie při něm pořízené tvoří základ sankce a popisu skutkového stavu. Zopakoval žalobní námitku, že rozhodnutí trpí nepřezkoumatelností, k čemuž uvedl, že správním orgánem použité termíny „oblak prachu“ nebo „házení z výšky“ jsou neurčité pojmy