32 Ad 14/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

32 Ad 14/2025- 54 - text  10 32 Ad 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: H. V. zastoupená JUDr. Jakubem Slámou, advokátem se sídlem Eliščino nábřeží 322/35, 500 03 Hradec Králové proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 7. 2025, č. j. X, o invalidní důchod, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 7. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 140 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 18. 3. 2025, č. j. X (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“) podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) a c) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) snížila žalobkyni od 6. 5. 2025 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 14 609 Kč měsíčně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 22. 1. 2025, již není žalobkyně invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale byla od 22. 1. 2025 shledána invalidní pro invaliditu druhého stupně (z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 50 %.) 2. Žalovaná rozhodnutím ze dne 4. 7. 2025, č. j. X (dále také jen „napadené rozhodnutí“) k námitkám žalobkyně změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že snížila žalobkyni od 6. 8. 2025 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 11 292 Kč měsíčně. Odůvodnila, že v námitkovém řízení opětovně posoudila invaliditu žalobkyně posudkem o invaliditě ze dne 23. 6. 2025 (dále jen „posudek IPZS II. instance“), dle jehož závěru je žalobkyně invalidní pro invaliditu prvního stupně (míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 40 %). II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Namítá nesprávné posouzení jejího zdravotního stavu a skutečnost, že ani v tomto případě neproběhlo osobní vyšetření jejího zdravotního stavu, byť to v námitkách navrhovala a žalovaná o jejích výhradách ke zdravotnímu posouzení věděla. V tomto směru považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné a v rozporu se zákonnou úpravou. Posouzení takzvaně od stolu pouze na základě dostupné zdravotnické dokumentace bez osobního vyšetření je dle jejího názoru nedostatečné. Popsala své zdravotní potíže, které jsou chronické, komplikované a stále se zhoršující. Ačkoli je v posudku ze dne 23. 6. 2025 vycházeno z toho, že je schopna chůze v exteriéru s orientačním dosahem 800 m, ve skutečnosti je schopna ujít maximálně 200 m. Schopnost chůze je přitom pro práci naprosto zásadní. Kromě potíží s chůzí nedokáže ani delší dobu stát nebo sedět, aniž by při tom nepociťovala bolest či nepříjemné mravenčení, kvůli kterému se nedokáže na nic jiného soustředit. Úlevu nemá ani v noci. 4. Její zdravotní stav není ustálený, zhoršuje se, a to zejména od autonehody v roce 2024. K tomu doložila kontrolní zprávu z neurologické ambulance MUDr. V. ze dne 11. 6. 2025. Žalobkyně je přesvědčena, že trpí zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu E, položce 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), které jí bylo diagnostikováno v roce 2018. S ohledem na skutečnost, že posudky o invaliditě zadané žalovanou dospěly k rozdílným závěrům o míře poklesu její pracovní schopnosti, navrhla k důkazu vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se žádostí osobního vyšetření příslušným lékařem tak, aby bylo možné zjistit její skutečný zdravotní stav v souladu se zásadou materiální pravdy. Žádá, aby jí byl i nadále přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. 5. Z uvedených důvodů se domáhá toho, aby soud napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí zrušil a přiznal jí náhradu nákladů řízení. III. Skutkové a právní závěry krajského soudu 6. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. („Soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jsou jim známy, a účastníci to shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen“). 7. V přezkumném řízení soud z dokumentace IPZS zjistil, že žalobkyně je invalidní pro invaliditu třetího stupně od června 2018 pro chronický vertebrogenní algický syndrom. Při kontrolních lékařských prohlídkách do roku 2025 jí byl třetí stupeň invalidního důchodu ponechán [míra poklesu pracovní schopnosti stanovena podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1d (50 -70 %) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na 70 %]. 8. Při kontrolní lékařské prohlídce invalidity provedené IPZS I. instance dne 22. 1. 2025 došlo ke snížení invalidity na druhý stupeň. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti stanovil lékař IPZS i nadále chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře. Uvedl, že dle neurologické zprávy ze dne 17. 12. 2024 se jedná o reziduální středně těžkou staticko-dynamickou insuficiencí LS páteře, s reziduální radikulární lézí L5 vpravo po opakovaných operacích LS páteře a RTG nálezu při rentgenovém nálezu ventrolistezy L4 (4 mm). Chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře lékař zhodnotil jako středně těžké funkční postižení se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, s recidivujícími projevy kořenového dráždění a omezením některých aktivit podle kapitoly XIII (postižení svalové a kosterní soustavy) oddílu E (dorzopatie a spondylopatie) položky 1c (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének - se středně těžkým funkčním postižením, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovil na horní hranici daného rozmezí (30-40 %), tj. na 40 %, kterou vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil o 10 %, celkově tak činí 50 %. Dle uvedeného posouzení se jedná o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zdp. Datum změny stupně invalidity stanovil dnem posouzení (22. 1. 2025). Na základě uvedeného posouzení bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti kterému podala žalobkyně námitky. 9. V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav žalobkyně posouzen lékařem IPZS II. instance dne 23. 6. 2025 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je stejné zdravotní postižení (chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře). Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil lékař IPZS II. instance také podle kapitoly XIII, oddílu E a položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na horní hranici 40 %, a to s přihlédnutím k neléčené obezitě. Dále odůvodnil, že uvedená míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Jedná se o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Datum změny stupně invalidity stanovil dnem prvoinstančního posouzení, tedy dnem 22. 1. 2025. Dále uvedl, že v lékařských nálezech nebylo referováno žádné závažné poškození nervu, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, ani závažná inkontinence, a přesto byl přiznán a do kontrolní lékařské prohlídky v lednu 2025 ponecháván invalidní důchod třetího stupně. Odůvodnil, že posudkový závěr IPZS ze dne 22. 1. 2025 lze potvrdit pouze v části, že se nejedná o invaliditu třetího stupně. Uvedl, že dle dostupné dokumentace bylo zdravotní postižení žalobkyně v předchozích letech nadhodnocováno. Na základě uvedeného posouzení bylo vydáno napadené rozhodnutí. 10. V projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotní