4 Ao 4/2011 — Nejvyšší správní soud

52 A 81/2025- 108 - text 10 52 A 81/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci navrhovatelky: X bytem X proti odpůrci: Město Králíky, IČO 002 79 072 sídlem Velké náměstí 5, 561 69 Králíky zastoupenému Mgr. Bernardem Urbanem, advokátem sídlem Pivovarské nám. 557, 563 01 Lanškroun o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 2 územního plánu Králíky schváleného Zastupitelstvem města Králíky dne 9. prosince 2024, č. ZM/2024/11/125, v části týkající se stavební parcely č. XA a části pozemkových parcel č. XB a č. XC, vše v katastrálním území X takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V této věci soud přezkoumává regulaci přijatou změnou územního plánu obce za stavu, kdy se navrhovatelka již v minulosti domáhala jiného funkčního zařazení svých pozemků, a to do plochy umožňující výstavbu. V této otázce již v roce 2011 rozhodoval Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30. 6. 2011, č. j. 4 Ao 4/2011-59. Dotčené pozemky tak územním plánem dosud nebyly platně regulovány. I. Obsah napadené změny územního plánu 2. Odpůrce přijal dne 19. 12. 2024 změnu č. 2 územního plánu ve formě shora označeného opatření obecné povahy. Touto změnou byly mimo jiné pozemky ve vlastnictví žalobkyně – stavební parcela č. XA v kat. území X zahrnuta do zastavěného území obce a dále vymezena jako plocha s rozdílným způsobem využití sídelní zeleň – přírodního charakteru (Zp). Sousedící pozemek p. č. XB v kat. území X byl vymezen jako součást stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití – plochy dopravní infrastruktury – DI – silniční (Ds). Druhý sousedící pozemek p. č. XC v kat. území X byl vymezen jako plocha s rozdílným způsobem využití – krajinná zeleň zemědělská – TTP TTP – trvalý travní porost – (Nzt). 3. Soud pro snadnější orientaci na tomto místě uvádí, že návrh se týká právě toliko tří shora označených pozemkových parcel v katastrálním území X v obci Králíky, přičemž z tohoto důvodu nebude katastrální území dále v textu převážně uváděno. II. Podstata návrhové argumentace 4. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 18. 12. 2025 domáhá zrušení v záhlaví označené části změny č. 2. územního plánu Králíky (dále jen „změna č. 2 ÚP Králíky“). Uvádí k tomu, že je vlastnicí tří shora označených dotčených pozemků v katastrálním území X. Toto území spadá pod regulaci přijatou změnou územního plánu. Přijetím změny č. 2 územního plánu byla zkrácena na právech. 5. Ve stručné návrhové argumentaci navrhovatelka především odkazuje na předchozí rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále je „NSS“) ze dne 30. 6. 2011, č. j. 4 Ao 4/2011-59 (dále též jen „předchozí rozsudek“), kterým došlo ke zrušení částí územního plánu města Králíky z roku 2010. Předchozí rozsudek NSS zrušil regulaci ve vztahu k parcele navrhovatelky st. parcela č. XA (totožné označení se současným) a ve vztahu k parcelám p. č. XD, p. č. XE, p. č. XF, p. č. XG a p. č. XH. V souvislosti z následnými pozemkovými úpravami v daném území došlo ke změně číslování parcel. Současný návrh se tak fakticky týká právě pozemku st. parcela č. XA a již jen částí nově vzniklých parcel p. č. XB a p. č. XC. 6. Zkrácení na právech navrhovatelka popisuje jednoduše tak, že na dotčených pozemcích, resp. jejich částech se má nacházet zbořeniště A. statku. Navrhovatelka má dlouhodobý záměr stavební činnosti v této lokalitě. Aktuálně přijatá regulace ji v tom brání. 7. Ve spojení s obsahem předchozího rozsudku NSS, jehož aplikace se navrhovatelka dožaduje, a námitkami navrhovatelky v průběhu procesu přijímání změny č. 2 ÚP Králíky soud bez zásadních obtíží dovozuje důvody nesouhlasu navrhovatelky s přijatou úpravou. Těžiště její argumentace lze tedy nalézt v tom, že i přes zařazení pozemku st. p. č. XA do plochy zastavěného území navrhovatelka setrvává na nároku stanovení funkčního využití plochy bydlení – venkovského typu (Bv), a to nejen ve vztahu k uvedené stavební parcele, ale též dalším plochám. To vše v protikladu k přijaté územně plánovací regulaci tak, jak je popsána v bodu 2 odůvodnění shora. 8. Navrhovatelka dále v návrhu zmínila, že odpůrce mohl při přijímání změny č. 2 ÚP Králíky v jejím případě postupovat diskriminačně, neboť u odlišných pozemků třetích osob návrhům vyhověl. Rovněž zmínila, že v době po vydání předchozího rozsudku NSS, který se týkal územního plánu z roku 2010, byl odpůrce dlouhodobě nečinný. Bez další argumentace označila zdlouhavý postup odpůrce za účelový. III. Vyjádření odpůrce 9. Odpůrce s návrhem nesouhlasil. Uvedl, že navrhovatelka nepodala v rámci projednávání změn č. 2 územního plánu jakoukoli žádost. V procesu přijímání změny územního plánu proto byl řešen soulad dokumentace s právními předpisy a nešlo o vymezení nové zastavitelné plochy. Podání navrhovatelky ze dne 25. 9. 2023 označené jako připomínka bylo vyhodnoceno jako námitka a bylo řádně vypořádáno, včetně odůvodnění. Postupováno bylo podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 10. Stavební pozemek č. XA je v katastru nemovitostí (dále též jen „KN“) veden jako stavební parcela s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří a způsobem využití zbořeniště. Na základě ustanovení stavebního zákona, předchozího rozsudku NSS a v souladu s evidenčním stavem v KN byl pozemek zahrnut do zastavěného území. Jelikož součástí pozemku není žádná stavba, jedná se o stabilizovaný způsob využití – plocha sídelní zeleně – přírodního charakteru - Zp. Pozemek je převážně zatravněný a převážně zarostlý náletovými dřevinami. 11. Pozemek p. č. XB (ostatní plocha – ostatní komunikace) je v souladu s katastrem nemovitostí vymezen jako součást stabilizované plochy dopravní infrastruktury DI – silniční – Ds. Pozemek p. č. XC (trvalý travní porost) je až na výjimku v západní části vymezen jako součást stabilizované plochy krajinné zeleně – zemědělské – TTP, není na něm dle katastru nemovitostí evidována jakákoli stavba. Navazuje na pozemek st. p. č. XA, nejde však o další parcelu, zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. Pozemek proto nemůže být součástí zastavěného území. 12. Odpůrce dále uvedl, že vymezení zastavěného území je nástrojem, který mimo jiné slouží k ochraně nezastavěného území před jeho neodůvodněnou a dostatečně neprověřenou přeměnou. Rozvoj zástavby se v dané lokalitě nejeví jako vhodný s ohledem na stávající podmínky – nedostupnost veřejné infrastruktury a přírodní hodnoty v území. K tomu odkázal na obsah odůvodnění napadené změny č. 2 ÚP Králíky. 13. Námitku diskriminace odpůrce především jako obecnou a neurčitou odmítl. Pořizování změny č. 1 ÚP Králíky, do které byly změny dříve pojaty, bylo zastaveno a později zahájeno znovu. Navrhovatelkou označené záměry č. 27 a č. 32 byly prověřeny, z jiných skutkových důvodů jim bylo vyhověno. Bylo posuzováno několik desítek návrhů. K námitce nečinnosti uvedl, že průběh pořizování změny č. 1 ÚP Králíky se protáhl z důvodu prověřování složitých záměrů, poté probíhaly komplexní pozemkové úpravy, rovněž došlo ke změnám právní úpravy. Věc týkající se navrhovatelky byla přeřazena do změny č. 2 ÚP Králíky, tím došlo k rychlejšímu projednání, neboť změna č. 1 nebyla dosud konečně přijata. IV. Posouzení věci krajským soudem 14. Podle ust. § 101a odst. 1 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. 15. Podle ust. § 101d odst. 1 s. ř. s. při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu. K vadám řízení o vydání opatření obecné povahy, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného opatření obecné povahy, se nepřihlíží 16. Podle ust. § 101d odst. 2 s.ř.s. dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší v nezbytně nutném rozsahu, a to dnem právní moci rozsudku, nebo k pozdějšímu dni, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. Soud o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí rozhodne do devadesáti dnů poté, kdy návrh došel soudu. 17. Krajský soud po přezkoumání napadeného opatření obecné povahy konstatuje, že návrh na zrušení jeho části není důvodný. 18. Podstatou soudního přezkumu v nynější věci je, zda odpůrce schválením změny č. 2 ÚP Králíky nezákonně zasáhl do práv navrhovatelky tím, že pozemky v jejím vlastnictví v katastrálním území X podřadil do ploch tak, jak