9 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 25/2014- 95 - text pokračování - 12 - 72 Ad 25/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně V. M., bytem J. 1322, H., zastoupené JUDr. Petrou Vons Janulkovou, advokátkou, se sídlem Olomouc, Horní lán 1328/6, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze, na Poříčním právu 1, za účasti osob na řízení zúčastněných: I. L. M., bytem J. 1322, H., II. A. F., bytem F. 39, H., o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2014, č. j. MPSV-UM/3571/14/4S-OLK, ve věci výplaty příspěvku na péči, takto: I. Návrhy L. M. na osvobození od soudního poplatku a na ustanovení zástupce pro řízení se zamítají. II. Žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. V. Ustanovené zástupkyni se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 7.248 Kč, a která jí bude vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Ostravě. Odůvodnění: [1] Žalobkyně v žalobě namítala, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť v předcházejícím správním řízení nebyl správním orgánem řádně zjištěn skutkový stav a řízení tak trpí vadami, a dále napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaný se ve svém rozhodnutí ztotožnil s názorem prvostupňového správního orgánu, že žádosti žalobkyně ze dne 3. 1. 2012 o přiznání příspěvku na péči nelze vyhovět a není možné tento příspěvek přiznat, protože předmětný příspěvek na péči byl již žalobkyni přiznán od ledna 2007 a následně od 1. 4. 2009 zvýšen na stávající IV. stupeň závislosti. Žalobkyně již v odvolání namítala, že od roku 2009 je osobou se zdravotním postižením IV. stupně trvale a na základě toho má nárok na přiznání příspěvku na péči a nelze ho tedy nepřiznat. Žádost o příspěvek na péči byla podána 3. 1. 2012 a dříve podána být nemohla vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobkyně. Nesprávným úředním postupem jí byla způsobena značná újma a jednání správního orgánu bylo protiprávní. V řízení se jednalo o střet zájmů, neboť je zde podezření, že za žalobkyni jednal někdo jiný – mimo rodinných příslušníků – kdy využil nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a správní orgán tento zásadní nedostatek aktivní legitimace ignoroval. Žalobkyně neobdržela rozhodnutí ze dne 11. 12. 2009. Žádost ze dne 3. 1. 2012 byla cílena k přiznání příspěvku pro postižení IV. stupně, když žalobkyně požadovala, aby tento jí byl poskytnut a vyplácen. V době podání žádosti z roku 2012 nebyl příspěvek na péči vyplácen ani jí ani jejímu „zákonnému zástupci“. Správní orgán nastolil svým rozhodnutím nezákonný stav, kdy žalobkyně nepobírá příspěvek na péči odpovídající jejímu stupni postižení, ačkoliv na něj má zákonný nárok, neboť splnila všechny zákonné požadavky. Jednání před správním orgánem bylo nerychlé, neefektivní, nesprávné a nezákonné. Žalovaný se v odůvodnění svého rozhodnutí řádně nevypořádal se všemi návrhy a odvolacími námitkami a nepřihlédl k žalobkyní navrhovaným důkazům, žalobkyně tak i nadále trvá na svých odvolacích námitkách a činí je součástí skutkových tvrzení. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vyhodnotil žádost žalobkyně o přiznání příspěvku na péči ze dne 3. 1. 2012 jako duplicitní, a to s ohledem na to, že žalobkyni vznikl nárok na příspěvek na péči již od ledna 2007 a tento jí byl pravomocně přiznán. Dle žalovaného správní orgán I. stupně postupoval správně, když žádosti žalobkyně ze dne 3. 1. 2012 nevyhověl, protože jí vyhovět nelze s ohledem na § 48 odst. 2 správního řádu a podle žalovaného nelze v takovém případě opětovně účastníku řízení příspěvek přiznat. Žalobkyně k tomu namítala, že pokud je příspěvek na péči přiznán, má na něj nárok, a není vyplácen, je na místě, aby o něm správní orgán opětovně na základě podané žádosti rozhodnul. Žalobkyně splnila všechny zákonem stanovené podmínky k přiznání příspěvku a táže se, jak je možné, že není vyplácen. Pokud žalovaný tvrdí, že paní L. M. coby současný opatrovník žalobkyně, nemohla být informována o správním řízení týkajícím se příspěvku na péči žalobkyně v době, kdy ještě nebyla ustanovena jejím opatrovníkem, pak tuto skutečnost žalobkyně nezpochybňuje, avšak opakovaně zdůrazňuje, že ani ona sama nebyla informována o tom, že se nějaké řízení vede, žádné rozhodnutí o příspěvku na péči z 11. 12. 2009 ani z dřívější doby jí nebylo doručeno, jí samotné žádný příspěvek vyplácen nebyl a ona sama si není vědoma, že by takový příspěvek někomu vyplácen byl. A pokud byl, tak o tom nebyla informována, a proto existuje podezření, že někdo neoprávněně jménem žalobkyně v řízení vystupoval a příspěvek na péči přijímal. Žalobkyně na toto v odvolání upozorňovala, ale žalovaný na to ve svém rozhodnutí nijak nereagoval. Újma vzniklá žalobkyni postupem správních orgánů v této věci je značná, neboť žalobkyně – ač těžce zdravotně postižená – byla rozhodnutím správních orgánů připravena o příspěvek, který jí ze zákona přísluší. V době podání žádosti ze dne 3. 1. 2012 žalobkyně ani opatrovnice žádný příspěvek na péči nepobírala, žádné rozhodnutí, kterým jí byl přiznán příspěvek na péči, jí nebylo doručeno, a proto zcela oprávněně byla z její strany podána opatrovnicí 3. 1. 2012 žádost o příspěvek na péči. Pokud žalovaný tvrdí, že nárok žalobkyně na příspěvek na péči trval a nadále trvá, a to mu znemožňuje zahájit a vést nové správní řízení, které se týká téže věci, pak žalobkyně oponovala, jak je možné, že jí příspěvek není vyplácen. Žalobkyně zásadně nesouhlasila s argumentem žalovaného, že současný opatrovník nemá právo se dovolávat nápravy skutečností, které se udály v období, kdy ještě nebyla opatrovníkem žalobkyně, neboť, kdo jiný by k tomu měl být oprávněn než právě soudem ustanovený opatrovník, za situace, kdy žalobkyně pro svůj zdravotní stav není schopna se nápravy dovolat ani domoci (žalobkyně je osobu plně zbavenou svéprávnosti). K argumentu žalovaného o tom, že rozhodnutí ve věci příspěvku na péči ze dne 11. 12. 2009 nemohla obdržet paní L. M., neboť v té době žalobkyni nezastupovala, žalobkyně zdůraznila, že zmiňované rozhodnutí nebylo doručeno ani žalobkyni, což považuje za závažnou vadu správního řízení. Dodnes žalobkyni nebylo doručeno žádné rozhodnutí a příspěvek stále vyplácen není. Žalobkyně odkázala na porušení § 3 a § 2, dále § 7 odst. 1 a § 50 správního řádu a čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 LZPS a zásadní porušení základních zásad ovládajících správní řízení. [2] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že 3. 1. 2012 byla u Úřadu práce podána žádost žalobkyně o příspěvek na péči. S ohledem na skutečnost, že žalobkyni byl již přiznán příspěvek na péči od ledna 2007 ve výši odpovídající stupni II (středně těžká závislost), od dubna 2009 zvýšen na výši odpovídající IV. stupni závislosti (úplná závislost), Úřad práce 22. 5. 2013 vyhotovil usnesení, kterým bylo rozhodnuto zastavit řízení o přiznání příspěvku na péči zahájené na základě žádosti ze dne 3. 1. 2012. Žalovaná vyhodnotila žádost o přiznání příspěvku na péči ze dne 3. 1. 2012 jako zjevně právně nepřípustnou a rozhodnutím ze dne 12. 7. 2013 odvolání žalobkyně zamítla a napadené usnesení Úřadu práce potvrdila. Dne 2. 9. 2013 podal opatrovník žalobkyně podnět k provedení přezkumného řízení, protože žádost ze dne 3. 1. 2012 není žádostí zjevně právně nepřípustnou. Rozhodnutím ministra práce a sociálních věcí ze dne 18. 12. 2013 bylo zrušeno rozhodnutí žalované ze dne 12. 7. 2013 a usnesení Úřadu práce ze dne 22. 5. 2013. Úřad práce byl rozhodnutím ministra práce a sociálních věcí zavázán rozhodnout o příspěvku na péči žalobkyně ve smyslu části druhé zákona číslo 108/2006 Sb. a současně ve smyslu § 48 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Úřad práce 12. 3. 2014 vyhotovil rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto nepřiznat žalobkyni příspěvek na péči. K odvolání žalobkyně žalovaný dospěl k závěru, že Úřad práce správně a v souladu se zákonem vydal rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na péči v rámci správního řízení zahájeného 3. 1. 2012. Následně opatrovnice žalobkyně podala podnět k provedení přezkumného řízení, jelikož nesouhlasila s rozhodnutím ministerstva. Zda byly dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, nebylo do dnešního dne rozhodnuto. V žalobě uvedla žalobkyně, že nebyl zjištěn řádně skutkový stav. K tomu žalovaný sdělil, že v žádném případě nedošlo k porušení tohoto ustanovení a byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. K dalším žalobním námitkám, shodným jako v odvolání, se žalovaný vyjádřil v napadeném rozhodnutí. Proto neobstojí námitka žalobkyně o rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu. Ohledně namítaného rozporu mezi vznikem nároku na poskytování příspěvku na péči na straně jedné a na straně vzniku nároku na výplatu této dávky žalovaný konstatoval, že je třeba si uvědomit, že se nejedná o po