79 A 5/2015

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci navrhovatelů a) J. D. a b) V. D., oba zastoupeni JUDr. Tomášem Davidem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlážděná 4, proti odpůrci Obci Bernartice nad Odrou, se sídlem v Bernarticích nad Odrou č.p. 200, zastoupenému JUDr. Petrem Pyšným, advokátem Advokátní kanceláře Pyšný, Srba & Partneři v.o.s., se sídlem v Ostravě-Slezské Ostravě, Občanská 1115/16, za účasti I) D. B., a II) Ing. N. B., o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Územního plánu obce Bernartice nad Odrou vydaného Zastupitelstvem obce Bernartice nad Odrou dne 15.7.2014 usnesením č. 285/2014,

takto:

Podaným návrhem se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy - Územního plánu Bernartice nad Odrou, vydaného Zastupitelstvem obce Bernartice nad Odrou usnesením pod číslem 285/2014 dne 15.7.2014.

Podaný návrh navrhovatelé velmi obšírně odůvodnili následujícími návrhovými tvrzeními:

Odpůrce ve vyjádření uvedl především námitku nedostatku aktivní procesní legitimace navrhovatelů, jelikož v návrhu konkrétně neuvádějí, jaká jejich subjektivní hmotná práva a jakým myslitelným způsobem mohou být dotčena (rozsudky NSS sp. zn. 8 Ao 2/2011, 1 Ao 2/2010). Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že je dána procesní legitimace navrhovatelů, pak odpůrce namítl neexistenci jejich věcné legitimace z důvodů, které dále podrobně rozvedl:

K bodu 2 návrhu

Proces pořízení ÚP je podrobně rozepsán na stranách 2-8 odůvodnění ÚP. Žádný DOSS ani sousední obce či jiný subjekt nepodali požadavek na zpracování konceptu ÚP. Návrh zadání byl vystaven k veřejnému nahlédnutí včetně možnosti uplatnit připomínky. Ani projednané a schválené zadání ÚP nestanovilo nutnost zpracování konceptu a variantního řešení. V souladu s ust. § 53 odst. 3 stavebního zákona byl návrh ÚP přepracován z důvodů, které jsou zřejmé z Vyhodnocení výsledků projednání návrhu Územního plánu Bernartice nad Odrou (únor 2012) části A. stručný dosavadní postup pořízení Územního plánu Bernartice nad Odrou. Postupem při zpracování, přijímání a vydání ÚP nebyl porušen žádný právní předpis.

K bodům 9-14, 20, 21, 23, 24 návrhu

Přepracovaný návrh ÚP nebyl okopírován, jak tvrdí navrhovatelé, ale byly splněny pokyny vydané k jeho přepracování. Informovanost občanů obce o přípravách a tvorbě ÚP byla podle odpůrce dostačující a v souladu s požadavky zákona. První informace o přípravách nového ÚP byla podána již v srpnu 2007 v úvodníku obecního zpravodaje. V říjnu 2008 byli zastupitelé a veřejnost informováni o průběhu zpracování nového ÚP a o tom, že je hotov návrh zadání, k němuž mohli podat svá vyjádření a připomínky. V době od 23.9.2008 do 24.10.2008 bylo vyvěšeno na úřední desce Oznámení o projednání návrhu zadání nového ÚP a v prosinci 2008 zastupitelstvo obce schválilo zadání ÚP a bylo zahájeno jeho zpracování. I v dalším období byla veřejnost průběžně informována o jednotlivých krocích. V období od září 2010 do února 2012 probíhal proces vyhodnocení stanovisek, námitek a připomínek, na jehož základě byly vydány Pokyny pro zpracování nového návrhu územního plánu a celý proces započal znovu. V srpnu 2013 se uskutečnilo společné jednání o návrhu ÚP, kdy svá stanoviska a připomínky mohli uplatnit krajský úřad, DOSS a sousední obce. Návrh ÚP byl zveřejněn a každý k němu mohl uplatnit připomínky. V dubnu 2014 bylo oznámeno zahájení řízení a oznámení o veřejném projednání návrhu ÚP a od 25.4. do 4.6.2014 bylo zveřejněno úplné znění návrhu na úřední desce odpůrce a na úřední desce města Nový Jičín. Dne 28.5.2014 se uskutečnilo veřejné projednání návrhu s občany. Písemná stanoviska, námitky a připomínky bylo možno uplatnit v termínu do 4.6.2014. Uvedeným postupem nebyly porušeny žádné příslušné právní předpisy.

K bodům 15-19 návrhu

Zastupitelům byly předány písemné podklady ve lhůtě stanovené jednacím řádem zastupitelstva s výjimkou rozhodnutí o námitkách, které bylo zastupitelům předáno den před jednáním. Odpůrce na základě svého dotazu obdržel před jednáním zastupitelstva stanovisko ministerstva vnitra ze dne 30.6.2014, v němž ministerstvo sdělilo s odkazem na rozsudek NSS sp. zn. 8 Ao 1/2007, že pokud byly zastupitelům zaslány potřebné podklady pro jednání s výjimkou rozhodnutí o námitkách, nelze v případném porušení pravidla jednacího řádu o dodržení sedmidenní lhůty spatřovat porušení zákona.

K bodům 20-22, 25-31 návrhu

Z návrhu není zřejmé, kdo jsou zmínění účastníci, jejichž vypořádání námitek mají navrhovatelé na mysli. Navrhovatelé nejsou oprávněni hájit práva kohokoliv jiného, než svá vlastní. V uvedených bodech navrhovatelé netvrdí, která z jejich subjektivních práv byla dotčena. Rovněž není zřejmé, které námitky navrhovatelé považují za podstatné a které nikoliv. Vypořádání všech námitek včetně námitek navrhovatelů je součástí odůvodnění opatření obecné povahy a všechny jsou vyhodnoceny řádně, přičemž nejsou děleny na podstatné a nepodstatné. Tvrzení navrhovatelů, že námitky jsou vypořádány univerzální formulací, není pravdivé. Ze stavebního zákona vyplývá, že návrh rozhodnutí o námitkách včetně odůvodnění má být zaslán dotčeným orgánům a nadřízenému orgánu. Žádný z DOSS úpravu či doplnění odůvodnění návrhu rozhodnutí o námitkách nepožadoval, takže nebylo důvodné, aby součástí odůvodnění námitky byl seznam obeslaných dotčených orgánů. Námitky jsou vypořádány velmi podrobně a byla zohledněna jejich podstata. Je zde také uvedeno, že návrh rozhodnutí o námitkách byl zaslán dotčeným orgánům a nadřízenému orgánu a je zmíněna také možnost souhlasu fikcí dle stavebního zákona. Pokud došlo k nevyhovění námitce z důvodu stanoviska dotčeného orgánu, je tento důvod součástí odůvodnění rozhodnutí o námitce. Tvrzení navrhovatelů, že vypořádání námitek je zahlceno nepodstatnými informacemi a proklamacemi, odpůrce odmítá. Námitky byly mnohdy zmatečné, když se vztahovaly nikoliv k přepracovanému, ale původnímu návrhu ÚP. Vzhledem k obsahu podaných námitek považuje odpůrce za nutné formulace, které se týkaly procesu pořizování ÚP nebo samotné podstaty územního plánování.

K bodu 28 návrhu

Navrhovatelé neuvádí, v čem spatřují tvrzené nedostatky, nepředkládají žádné konkrétní argumenty, pouze obecně zpochybňují dokumenty, aniž by tvrdili, která jejich subjektivní práva byla dotčena.

K bodu 29 návrhu

Dokument SEA není přílohou ÚP a není rovněž studií. Není vyhodnocením předpokládaných vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Obsah dokumentu SEA je stanoven přílohou ke stavebnímu zákonu a nikoliv vyhláškou a jako takový je součástí vyhodnocení předpokládaných vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, jehož obsah je stanoven přílohou č. 5 citované vyhlášky. Navrhovatelé již ve svých námitkách zaměňovali dokument SEA a s jinými dokumenty a vyvozovali tak chybné závěry. I nyní dochází k nepochopení, co je dokument SEA a co má být jeho obsahem. Územní plán je materiál koncepční vymezující plochy, proto i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně dokumentu SEA je zpracováván v této podrobnosti, což lze dovodit také z přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

K bodu 30 návrhu

Strana 169 textové části odůvodnění ÚP, kterou zmiňují navrhovatelé, se týká odůvodnění námitky L. T. a nevztahuje se k vypořádání námitek navrhovatelům. Navrhovatelé nemohou hájit práva jiných občanů.

K bodu 31 návrhu

Zmiňované strany 151, 158, 277, 19, 62, 278, 288, 296, 308 textové části odůvodnění se netýkají vypořádání námitek navrhovatelů. Není zřejmé, jak byli kráceni či dotčeni na svých právech. Mnohé připomínky a námitky často směřovaly k záměrům a nikoliv k plochám a řešily podrobnosti, které územnímu plánu nepřísluší. Na tuto skutečnost bylo zapotřebí upozornit. Například problematika rozdílu dokumentu SEA a EIA je z námitek zřejmá. Tvrzení, že vydáním ÚP nedochází k vynětí půdy ze ZPF, je uváděno z důvodu, že navrhovatelé nerozlišují mezi vynětím ze ZPF a vyhodnocením předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa. Rovněž nelze souhlasit s tvrzením o zneužití územních studií (ÚS), které byly ve vypořádání námitek použity tak, že jejich prostřednictvím se v budoucnu posoudí oprávněnost námitek. Toto tvrzení je nepravdivé, námitky jsou odůvodněny řádně a nikde není uvedeno, že budou vypořádány až po zpracování územní studie. Problematika územních studií je řádně vyhodnocena v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, když navrhovatelé již tyto napadali. ÚP obsahuje pouze 4 zastavitelné plochy, ve kterých je podmínka pořízení ÚS pro rozhodování v území předepsána. Potřeby, které mají tyto studie řešit, jsou přesně popsány ve vlastní textové části ÚP na str. 25. Odůvodnění studií je popsáno v textové části odůvodnění územního plánu na str. 50. Pořizovatel dále územní studie řeší v čl. VIII, IX a XIII.

K bodům 32-36 návrhu

Institut ÚS byl užit v souladu s právní úpravou a nejedná se o jeho zneužití. Odpůrce dále poukázal na odůvodnění ÚP str. 436 a 562.

K bodu 37-41 návrhu

Odpůrce zdůraznil, že navrhovatelé stále zaměňují pojmy územně analytické podklady, SEA, SWOT analýza, vyhodnocení vlivů na životní prostředí, vyhodnocení předpokládaného vlivu na udržitelný rozvoj. Pokud jde o dokument SEA, je součástí Vyhodnocení předpokládaných vlivů návrhu Územního plánu Bernartice nad Odrou na udržitelný rozvoj území a nepatří mezi Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Nový Jičín. Rozdíl mezi ÚS a vyhodnocením předpokládaných vlivů návrhu ÚP na udržitelný rozvoj území včetně dokumentu SEA je zejména v podrobnostech, které mohou v souladu se zákonem řešit. ÚP ani vyhodnocení vlivů a tedy ani dokument SEA nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem do regulačního plánu nebo územního rozhodnutí. ÚP je koncepční materiál vymezující plochy, a proto i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně dokumentu SEA je zpracováno v této podrobnosti, což lze dovodit z přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Dokument SEA prověřil v územním plánu vymezení ploch, kdežto územní studie prověří území konkrétně podle podmínek stanovených v textové části ÚP (str. 26). Předepsáním ÚS nedochází k žádnému variantnímu posuzování řešení ÚP. Při pořízení ÚS se prověří řešení vybraných problémů v podrobnostech, které nebyly možné v rámci pořizování ÚP. Pokud se při prověření území vyskytnou skutečnosti znemožňující využití způsobem daným ÚP, pak je možno následně pořízením změny ÚP toto využití změnit. Variantní posuzování tvrzené navrhovateli je proto nepřípadné. Odpůrce zdůraznil, že navrhovatelé neuvedli žádné své subjektivní právo, které by uvedenými návrhovými tvrzeními bylo dotčeno.

K bodům 42-49 návrhu

Odpůrce odkázal na str. 68 textové části odůvodnění ÚP, kde je obsaženo vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Navrhovatelé popsali faktické postupy dotčeného orgánu z hlediska zákona o ochraně ZPF ve vztahu k pořízení původního návrhu ÚP. Není pravdivé jejich tvrzení, že byl vyvíjen nátlak na dotčený orgán za účelem změny původního stanoviska. V rámci projednání přepracovaného návrhu pak dotčený orgán vydal souhlasné stanovisko. Navrhovatelé účelově vytvářejí hypotézu, že si dotčený orgán nebyl ničím jistý a má pochyby. Odpůrce namítl, že z ust. § 5 odst. 1 zákona o ochraně ZPF nevyplývá, že je nutno vždy zpracovávat alternativní řešení. Také není zřejmé, jaké řešení mají navrhovatelé na mysli. Odpůrce zdůraznil, že navrhovatelé nejsou vlastníky pozemku zahrnutého do plochy Z30 ani pozemků na ploše Z17, takže jejich práva nemohou být dotčena. Nelze přijmout tvrzení navrhovatelů, že dotčený orgán se některými kritérii dle metodického pokynu nezabýval, když tuto námitku blíže nekonkretizovali. K ploše Z29 (NT) odpůrce uvedl, že tato oproti předchozímu návrhu ÚP není ve schváleném ÚP obsažena. Dále odpůrce uvedl, že pokyn ministerstva je interním předpisem a správní orgány mají povinnost se jím řídit ve své praxi, což však neplatí v případě, že by se taková praxe neslučovala s obecně závaznými právními předpisy (viz rozsudek NSS č.j. 2 Afs 53/2010). Dotčený orgán proto může metodiku aplikovat pouze v podrobnosti, která je stavebním zákonem umožněna. S odkazem na ust. § 43 odst. 3 stavebního zákona odpůrce uvedl, že ÚP nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí. Pokud navrhovatelé řeší dostupnost a přístup k pozemkům, pak se jedná o podrobnost, kterou ÚP řešit nemůže. Aplikace všech kritérií stanovených metodickým pokynem ve vztahu ke každé lokalitě předvídané návrhem ÚP nemůže v některých případech rozumně přicházet v úvahu. Navrhovateli zmiňovaný rozsudek NSS sp. zn. 1 Ao 2/2010 se vztahuje k jinému skutkovému základu věci, kdy bylo posuzováno stanovisko k návrhu změny ÚP ve vztahu k záboru půdy nadprůměrně úrodné spadající do I. třídy ochrany ZPF. Odpůrce zdůraznil, že problematika zachování přístupu na pozemky navrhovatelů byla řešena již v rámci vypořádání jejich námitek, jejich subjektivní práva v tvrzeném směru nemohla být nijak porušena.

K bodům 50-56 návrhu

Tvrzení navrhovatelů o přijetí veřejně prospěšného opatření není pravdivé. Předkupní právo by svědčilo odpůrci ex lege k pozemkům určeným ÚP pouze pro veřejně prospěšnou stavbu nebo prostranství, s nimiž však ÚP nepočítá. Dále odpůrce uvedl, že ÚP obsahuje v čl. IX Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch podrobně zpracované posouzení zastavěného území, z něhož pořizovatel vycházel ve svých úvahách. Je zde zmíněno vyhodnocení zpracované projektantem, kdy na základě informací o sociodemogra-fických podmínkách rozvoje obce a podmínkách pro rozvoj bydlení byla zpracována prognóza sloužící jako podklad pro návrh urbanistické koncepce pro posouzení potřeby a přiměřenosti zastavitelných ploch pro bydlení a navazující veřejné infrastruktury [kapitola e2), kapitola e3) odůvodnění ÚP]. Nelze proto souhlasit s tvrzením navrhovatelů, že předpoklady pro výpočet potřebnosti zastavitelných ploch jsou zkreslené. Analýza potřeby nových zastavitelných ploch pro bydlení je detailně zdůvodněna v kapitole Podmínky pro rozvoj bydlení (str. 16-19 textové části odůvodnění ÚP). Odpůrce zdůraznil, že pro běžné fungování trhu s pozemky je doporučována přiměřená převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou min. 25 %, ale až 50 % proto, že část pozemků z nabídky nemusí být disponibilní. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny převážně na pozemcích ve vlastnictví občanů obce a bude záležet na nich, zda budou své pozemky ochotni nabídnout jiným občanům. ÚP v rámci urbanistické koncepce vymezuje zastavitelné plochy a neřeší vlastnické vztahy. Dále odpůrce poukázal na přílohu č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., z níž nevyplývá požadavek na zpracování analýzy účelného využití zastavěných ploch a odůvodněnou potřebu vymezení zastavitelných ploch na zemědělské půdě. Z vyhlášky naopak vyplývá nutnost zpracovat vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, což bylo řádně zpracováno (st. 63 odůvodnění ÚP). Odůvodnění ÚP rovněž obsahuje řádně zpracované vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ZPF a řádné odůvodnění potřeby vymezení nových zastavitelných ploch (str. 63 odůvodnění ÚP).

K bodům 57-63 návrhu

Navrhovatelé neuvádějí konkrétní argumenty, v čem a jak jsou krácena jejich práva, ani konkrétní rozpory s cíli a úkoly územního plánování dle § 18 stavebního zákona. Rovněž není zřejmé, jak mohou být navrhovatelé ve svých právech kráceni v souvislosti s jimi zmiňovanými formami turistických a rekreačních aktivit. Tuto část návrhu považuje odpůrce za obecná bezobsažná tvrzení bez právní relevance. Navrhovatelé rovněž neuvedli konkrétní skutečnosti, ohledně nichž se cítí být případnou výstavbou bytových domů v ploše B kráceni na svých právech. S téměř totožnou námitkou se odpůrce již vypořádal v rozhodnutí o námitce navrhovatelky (str. 361). Rovněž navrhovatelé neuvedli konkrétní skutečnosti, na základě nichž se cítí být kráceni návrhem zastavitelných ploch a není zřejmé, o jakých zastavitelných plochách vlastně hovoří. Potřeba vymezení nových zastavitelných ploch je řádně vyhodnocena v odůvodnění ÚP (čl. IX, str. 63). Dle sociodemografických podmínek rozvoje se uvádí, že k roku 2012 je počet osob v obci 955 a může vzrůst za 15 let o 85 osob. K 1.1.2015 počet osob vzrostl na 968. Odhad nárůstu obyvatel tedy nepřestavuje skokové zvýšení počtu obyvatel, jak tvrdí navrhovatelé. Podmínky rozvoje bydlení jsou vyhodnoceny na str. 16 odůvodnění ÚP.

K bodům 64-70 návrhu

Navrhovatelé již ve svých námitkách zaměňovali dokument SEA s jinými dokumenty a vyvozovali tak nesprávné závěry. SEA nemohla posuzovat stav vzhledem k záplavovému území toku Teplá, jelikož žádné v tu dobu nebylo stanoveno. MěÚ Nový Jičín jako vodoprávní úřad sdělil, že opatřením obecné povahy ze dne 11.6.2014 č.j. OŽP/32976/2014 bylo stanoveno záplavové území toku Teplá včetně aktivní zóny s účinností od 1.7.2014. Sdělení bylo doručeno odpůrci 27.10.2014. Vzhledem k již předchozí informaci Povodí Odry s.p., že se chystá návrh na stanovení záplavového území toku Teplá, bylo toto území zakresleno jako návrhové v koordinačním výkrese pro řízení o územním plánu – část zastavitelné plochy Z11, která v něm ležela, byla zrušena. Při vydání ÚP dne 15.7.2014 nebyla vymezena žádná zastavitelná plocha v záplavovém území toku Teplá. Pokud jde o posuzování vlivů záměru golfového hřiště, nepřísluší toto dokumentu SEA, ale dokumentu EIA, který však nepřísluší procesu pořízení ÚP. Vyhodnocení předpokládaných vlivů návrhů zastavitelné plochy Z30 je zpracováno odborným odhadem, který lze předpokládat, a to ve vztahu k rozsahu podrobnosti a konkrétnosti příslušející ÚP. Vlastní posouzení záměrů golfového areálu je podrobností, která nepřísluší řešení ÚP ani jeho vyhodnocení na udržitelný rozvoj území a bude posuzována až v dalších etapách územní přípravy záměru – ve zjišťovacím řízení, příp. hodnocení EIA. Odpůrce zdůraznil, že ani v tomto případě není zřejmé, o jakém skokovém navýšení obyvatel navrhovatelé hovoří ve vztahu k nárokům na infrastrukturu. Dokument SEA je posouzením vlivu na životní prostředí a jeho obsah je dán přílohou ke stavebnímu zákonu. K další námitce odpůrce uvedl, že ochranné pásmo hřbitova nebylo a není vyhlášeno. V jeho těsné blízkosti je již nyní vytvořena zástavba rodinných domů, nedaleko je centrum obce s kulturním domem a venkovním posezením. Proto nebyl důvod vyhodnocovat plochu bydlení Z4 a sportovní plochu OV-2 vůči ploše bydlení.

K bodu 66 návrhu

Vzhledem k tomu, že dotčené orgány v rámci projednání návrhu ÚP vyloučily negativní vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, nebylo nutno územní plán posuzovat na NATURU a není možno se dále v rámci ÚP odvolávat na kompenzační opatření. Územním plánem nejsou taková kompenzační opatření navržena. Nelze tedy vůbec akceptovat tvrzení navrhovatelů o nepoměru mezi negativy a navrhovanými kompenzačními opatřeními. Plochy NS nejsou navrženy jako kompenzační opatření. Vazba mezi vymezením ploch NS a zastavitelnými plochami je zcela jiná, plochy NS jsou umístěny především z důvodu estetické a krajinotvorné funkce – zachování krajinného rázu – přechodu zastavěného území do volné krajiny.

K bodu 69 návrhu

Hodnotí se vlivy, které lze rozumně předpokládat v rozsahu podrobnosti a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná územně plánovací dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem.

K bodu 71 návrhu

Příloha č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. stanoví obsah vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj území, z čehož vyplývá, že jeho součástí je i zpracování dokumentu SEA. Je pak logické, že vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj území zohledňuje dokument SEA.

K bodům 72 a 73 návrhu

Navrhovatelé opět neuvedli konkrétní skutečnosti, v nichž se cítí být kráceni vymezením plochy golfového areálu na svých subjektivních právech. Vlastník části pozemku společnost Prosper Trading, a.s. původně požádal o vymezení plochy pro golfový areál, což bylo následně schváleno v zadání ÚP. K původnímu návrhu pak vlastník skutečně uplatnil námitku, aby tato plocha byla vymezena pro bydlení, s čímž však nesouhlasila obec ani dotčené orgány. Odpůrce upozornil, že obec vlastní také část pozemků z plochy určené pro golfový areál, a to těch, na nichž má být umístěno zázemí areálu.

K bodu 74 návrhu

Předchozí územní plán nebyl závazný pro pořízení nového ÚP, když zákonnou úpravou je stanoven pouze požadavek na jeho zohlednění. Proto novým ÚP byly některé plochy k zastavění převzaty a některé nově vymezeny.

K bodu 75 návrhu

Podle odpůrce jde o skutková tvrzení navrhovatelů, jež nemají žádnou právní relevanci.

K bodu 76 návrhu

Ochrana krajinného rázu není opomenuta, když plocha Z30 leží zcela mimo místa krajinného rázu i oblasti krajinného rázu. Většina částí obce směrem na sever od plochy Z30 leží v oblastech krajinného rázu, takže zvolení plochy bylo z hlediska ochrany krajinného rázu zcela optimální.

K bodu 77 návrhu

Dokument SEA posuzuje plochy, přičemž hodnotí vlivy, které lze rozumně předpokládat v rozsahu v podrobnostech a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná územně plánovací dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem. SEA posuzuje golfový areál např. na str. 16 nebo na str. 60. Záměr golfového areálu bude v další fázi posuzován v rámci dokumentu EIA. Dotčený orgán ochrany přírody upozornil v rámci svého stanoviska na předpoklad uložení biologického průzkumu v ploše Z30. Jako podmínka pro rozhodování v území je pak předepsána územní studie, která posoudí a prověří možnost vymezení potřebných hracích ploch golfového hřiště ve vztahu k další existenci dřevin rostoucích mimo les, významným krajinným prvkům, místům pravděpodobně biologicky rozmanitým apod.

K bodům 78-80 návrhu

Navrhovatelé jako vlastníci pozemků parc. č. X, X a X se cítí být dotčení na svém vlastnickém právu vytýčením ploch NS. Vymezení těchto ploch v ÚP nepředstavuje omezení hospodářského využití pozemků navrhovatelů ani omezení jejich vlastnického práva nad rozumnou míru. Plochy NS jsou vymezeny buď jako plochy zobrazující stav území (zelené pásy, meze, vodní toky s břehovými porosty, významné krajinné prvky apod.) nebo plochy návrhové, které je vhodné zrealizovat nebo doplnit. Vymezením ploch NS je řešena krajina nezastavěného území a je v ní i nadále umožněno intenzivní obhospodařování zemědělské půdy. Plochy umožňují realizaci případné zeleně, avšak nepředepisují její konkrétní výsadbu. Podmínky ploch NS umožňují zřizování cest k případnému zajištění vstupu ze zástavby do nezastavěného území, jsou vymezeny v podstatě na soukromých pozemcích, takže případná realizace bude možná jen se souhlasem vlastníků. V opačném případě zůstane možnost daná ÚP nenaplněna. K pozemkům navrhovatelů odpůrce uvedl: Pozemek parc. č. X je dle katastru nemovitostí (dále jen KN) evidován jako druh pozemku vodní plocha s využitím koryta vodního toku, pozemek je součástí vodního toku, a proto byl zahrnut do NS plochy smíšeného nezastavěného území – krajinná zeleň. Pozemek X je dle KN druhem pozemku trvalý travní porost. Byl na něm zjištěn výskyt vzrostlé zeleně, a proto byl zahrnut do NS plochy. Pozemek parc. č. X je dle KN druhem pozemku neplodná půda s využitím ostatní plocha a v území byl zjištěn výskyt vzrostlé zeleně. Vydáním ÚP nedošlo ke změně druhu pozemku ani ke změně ve využití, nedochází ke znehodnocení pozemku či omezení zemědělského podnikání, příp. omezení přístupů na pozemky. Vlastník pozemku má právo užívat svůj pozemek v souladu s údaji zapsanými v KN a případná změna druhu pozemku musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. V případě označených pozemků navrhovatelů je v územním plánu zachycen stav v území, tedy vzrostlá zeleň a vodní tok, který je významným krajinným prvkem ze zákona a je nutno ho respektovat. Dle evidence v KN pozemky nejsou dotčeny meliorací. Odpůrce zdůraznil, že plochy NS nejsou navrženy jako kompenzační opatření a vazba mezi jejich vymezením a zastavitelnými plochami spočívá v důvodech estetické a krajinotvorné funkce.

K bodu 81 návrhu

Plocha SBK je vymezena v souladu s § 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Dle § 3 odst. 4 téže vyhlášky lze plochy s rozdílným způsobem využití a s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit.

K bodům 82 a 83 návrhu

Dle tvrzení navrhovatelů je zařazením jejich pozemků parc. č. X a X do plochy Z20-VZM zasaženo do jejich práva provozování legálního typu ekonomické aktivity. Odpůrce poukázal na odůvodnění územního plánu str. 47, kde je definován termín chov hospodářských zvířat v malém jako chov hospodářských zvířat, který je možno provozovat ve venkovské zástavbě s většími zahradami tak, aby neobtěžoval stavby a pozemky obytné. Odhadem do 10-15 ks velkých hospodářských zvířat – krav, koní. Z této definice je jasné, že spojením „v malém“ je myšlen počet zvířat a nikoliv velikost stavení. Chov hospodářských zvířat v uvedené ploše je regulován, neboť je žádoucí, aby v tomto území nevznikl neomezený intenzivní chov, např. kravín či vepřín představující značné kapacity zvířat, neboť plochy VZM jsou navrženy podél velké části zastavěného území jižní části obce. ÚP nezakazuje umístění chovu hospodářských zvířat a nestanoví nad rámec zákona žádné povinnosti, jak tvrdí navrhovatelé. Odpůrce poukázal na textovou část odůvodnění ÚP (str. 70), kde je vymezen charakter zastavitelných ploch Z20-24, Z32 pro zemědělskou malovýrobu záhumenní (VZM).

K bodu 84 návrhu

Z tohoto návrhového tvrzení není zřejmé, jakým způsobem může přístup na pozemky pod navrhovaným hřištěm nebo za plochu Z4 či navrhovaná přístupová cesta ke golfovému hřišti zabránit vstupu navrhovatelů do jejich polí v lokalitě H. Podle odpůrce jsou plochy Z17 a Z4 zcela jinde, než lokalita H., plocha Z30 je sice nedaleko, ale taky mimo. Odpůrce poukázal na textovou část odůvodnění ÚP – str. 25 a str. 33. Odpůrce dále uvedl, že ÚP řeší v rámci dopravní koncepce zejména zajištění přístupu k vymezeným zastavitelným plochám, obsluhu území atd. V rámci dopravní koncepce jsou v návrhu navrženy zastavitelné plochy veřejných komunikačních prostor K, což je veřejný uliční prostor obsahující komunikaci. To, že plocha K je ve výkresové části vyznačena jako plocha změny, nemusí nutně znamenat rozšíření stávající místní komunikace. Jedná se pouze o grafické znázornění potřeby zajistit dostatečně široký uliční prostor. Podmínky pro využití ploch nezastavěného území jsou stanoveny tak, aby další účelové, pěší a cykloturistické komunikace mohly být podle potřeby a možnosti zřizovány. Předmětem řešení územního plánu je zajištění přístupu k plochám, nikoliv řešení přístupu k jednotlivým pozemkům.

Odpůrce navrhl odmítnutí žaloby pro nedostatek aktivní procesní legitimace navrhovatelů, event. zamítnutí žaloby pro nedůvodnost.

Ze správních spisů odpůrce bylo zjištěno, že návrh ÚP byl zpracován na základě zadání schváleného zastupitelstvem obce dne 10.12.2008. Návrh ÚP byl projednán a posouzen na společném jednání s KÚ MSK a na základě výsledků projednání byl návrh ÚP upraven. Poté se konalo veřejné projednání ÚP. Na základě výsledků projednání vyvstala nutnost návrh ÚP přepracovat, a to podle „Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu Bernartice nad Odrou“. Přepracovaný návrh ÚP schválilo zastupitelstvo obce dne 7.3.2012. V srpnu 2013 se uskutečnilo společné jednání o návrhu ÚP za účasti krajského úřadu, DOSS a sousedních obcí, kteří uplatnili svá stanoviska a připomínky. V dubnu 2014 bylo oznámeno zahájení řízení o veřejném projednání návrhu ÚP a úplné znění návrhu bylo zveřejněno v období od 25.4. do 4.6.2014. Písemná stanoviska, námitky a připomínky bylo možno uplatnit v termínu do 4.6.2014. Své námitky uplatnili také oba navrhovatelé. Vypořádání námitek je součástí odůvodnění ÚP. Dne 15.7.2014 vydalo zastupitelstvo na svém zasedání Územní plán obce Bernartice nad Odrou jako opatření povahy (usnesení č.j. 285/2014). Obsah ÚP je vymezen jeho textovou částí a odůvodněním.

Krajský soud se nejprve zabýval důvodností námitky odpůrce týkající se absence aktivní procesní legitimace navrhovatelů. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy ve smyslu ust. § 101a odst. 1 s.ř.s. je ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech. Rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 21.7.2009 č.j. 1 Ao 1/2009-120, publikovaném ve Sb. NSS pod č. 1910/2009 mj. uvedl, že navrhovatel musí v prvé řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. V posuzované věci je tedy aktivní procesní legitimace navrhovatelů dána jejich vlastnictvím pozemků: v případě navrhovatele a) parc. č.X a budovy č.p. X, která je součástí pozemku parc. č.X, vše v k.ú. Bernartice nad Odrou a v případě navrhovatelky b) parc. č. X a X, vše v k.ú. Bernartice nad Odrou. Navrhovatelé tvrdí, že jsou napadeným ÚP zkrácení na svém právu na vlastnictví. Toto zkrácení spatřují zejména v obecné rovině v negativních dopadech ÚP na rozvoj území obce, neodůvodněném záboru zemědělské půdy pro stavební účely a porušení ochrany ZPF, v negativních dopadech na přirozený rozvoj obce v jeho historických vazbách, v neúnosném zatížení infrastruktury obce.

Navrhovatelé tedy konzistentně a dostatečně určitě tvrdí, že byli přijatým ÚP zkráceni na svých hmotných právech. Tvrzení navrhovatelů nelze a priori označit za obecná a paušální nepředstavující reálné dotčení na právech. Tvrzené dotčení na právu vlastnickém, právech na ochranu životního prostředí, ochranu ZPF je na základě důvodů uvedených navrhovateli akceptovatelné. Ani u tvrzených vad procedury přijímání napadeného ÚP nelze a priori a bez dalšího vyloučit jejich vliv na právní sféru navrhovatelů (srov. přiměřeně rozsudek NSS sp. zn. 1 Ao 2/2010-200). Krajský soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že v obecné rovině z pohledu projednatelnosti návrhu je aktivní procesní legitimace navrhovatelů jednoznačně dána, i když ne ve vztahu ke všem návrhovým tvrzením. V podrobnostech krajský soud odkazuje na následující text odůvodnění rozsudku.

Tvrzené nedostatky procesu přijímání ÚP (body 12-19 návrhu) neshledal krajský soud opodstatněnými. Vypracování konceptu ÚP není podle stavebního zákona obligatorní náležitostí procesu tvorby ÚP. Dle vlastního tvrzení navrhovatelů byla při projednání již prvního návrhu ÚP zákonná lhůta pro seznámení veřejnosti s jeho obsahem dodržena. Obsahem správních spisů má krajský soud za prokázané, že přepracovaný návrh ÚP byl projednán v souladu s právní úpravou obsaženou ve stavebním zákoně. Navrhovatelé ostatně v návrhu ani netvrdí, že by jejich procesní práva v rámci projednání návrhu ÚP byla jakkoli krácena. Navrhovatelé měli možnost podat proti ÚP námitky a této možnosti také využili. O jejich námitkách bylo v odůvodnění ÚP také rozhodnuto, což navrhovatelé nerozporují. Odpůrce nepopírá tvrzení navrhovatelů, že nebyla dodržena sedmidenní lhůta k předložení všech podkladů pro rozhodování zastupitelstva, když podklady týkající se rozhodnutí o námitkách byly zastupitelům předány až den před jednáním. Odpůrce si byl s ohledem na obsáhlost podkladů vědom toho, že taková situace nastane, a proto požádal ministerstvo vnitra o stanovisko, zda by případné porušení pravidla jednacího řádu o dodržení sedmidenní lhůty představovalo porušení zákona při přijímání ÚP. Sdělením ze dne 30.6.2014 č.j. MV-87419-2/ODK-2014, které je součástí správních spisů, ministerstvo informovalo odpůrce, že k porušení zákona předpokládaným způsobem nedojde, přičemž argumentovalo rozsudkem NSS ze dne 26.5.2010 sp. zn. 8 Ao 1/2007, publikovaném ve Sb. NSS pod č. 2265/2011, v němž NSS dospěl k závěru, že jsou-li některé z podkladů členů zastupitelstva dodány ve lhůtě kratší, než je 7 dní přede dnem zasedání, nezpůsobuje tato okolnost sama o sobě nezákonnost rozhodnutí přijatého na základě těchto podkladů. Krajský soud v posuzované věci neshledal žádné skutkové ani právní důvody, pro které by se měl od citovaného závěru NSS jakkoli odchýlit. Uvedená návrhová tvrzení proto neshledal důvodnými. Důvodným neshledal ani tvrzené porušení práva občanů vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva k projednávaným věcem. Popsanými důvody totiž nemohlo být právo občanů nijak zkráceno, neboť proces přijímání ÚP podléhá speciálnímu právnímu režimu (§ 43 a násl. stavebního zákona), v němž jsou upravena i práva veřejnosti aktivně se tohoto procesu účastnit. Za tím účelem jsou stavebním zákonem upraveny právní nástroje (připomínky a námitky), jejichž prostřednictvím veřejnost může hájit své zájmy. V rámci jednání zastupitelstva, jehož programem je schválit již připravený a veřejně projednaný ÚP, proto již nelze očekávat prostor pro detailní dotazy veřejnosti, mj. také s ohledem na obsáhlost schvalovaného materiálu. V obecné rovině právo vystupovat na zastupitelstvu jistě není ani v takovém případě veřejnosti upřeno, navrhovatelé však netvrdí, že by jim v tomto právu bylo jakkoli bráněno, dokonce ani netvrdí, že měli zájem toto právo realizovat.

V dalším okruhu návrhových tvrzení (body 20-26 návrhu) navrhovatelé uvedli, že občané získali informace v rámci svých zákonných práv, když tvrdí doslovně, že „o záměrech obce nebyli informování nad rámec zákonných povinností“. Pokud dále uvedli, že proces přijímání ÚP vnímali jako libovůli a diskriminaci dotčených vlastníků, je takto formulované návrhové tvrzení zcela obecné, a proto soudem nepřezkoumatelné. Navrhovatelé brojí proti způsobu odůvodnění rozhodnutí o námitkách, které však konkretizovali jako námitky jiných fyzických osob odlišných od navrhovatelů samotných. Navrhovatelé také namítli, že námitkami se nelze zabývat pouze formálně a vypořádat je obecními frázemi bez zohlednění jejich podstaty. Zcela obecnými odkazy pak zmínili několik rozsudků NSS (sp. zn. 1 Ao 4/2011, sp. zn. 4 Ao 5/2010, sp. zn. 2 Ao 5/2010 a sp. zn. 2 Ao 2/2008). Jelikož navrhovatelé v označené části návrhového tvrzení odkázali toliko na námitky jiných fyzických osob a nikoliv své vlastní, krajský soud neshledal jejich aktivní procesní legitimaci k těmto návrhovým tvrzením. Vztahují-li se návrhová tvrzení k procesu přijímání ÚP, a to pokud jde o způsob vypořádání vznesených námitek, jsou navrhovatelé legitimováni pouze k obraně svých vlastních práv a relevantně mohou namítat jen nedostatky ve vypořádání námitek jimi vznesených.

V dalším okruhu návrhových tvrzení (body 27-30 návrhu) navrhovatelé v obecné rovině namítli nepřezkoumatelnost námitek, o nichž bylo v rámci odůvodnění ÚP rozhodnuto, přičemž toto tvrzení vztáhli na všechny vypořádané námitky. Uvedli, že vypořádání námitek je obsáhlé, zahlcené nepodstatnými informacemi a proklamacemi a dále, že nebyla vypořádána námitka negativního jevu suburbanizace. Ani tato návrhová tvrzení krajský soud neshledal způsobilými soudního přezkumu. Navrhovatelé, jak již bylo shora uvedeno, byli oprávněni brojit toliko proti vypořádání těch námitek, které sami vznesli, nikoliv námitek jiných osob. Navrhovatelé neuvedli, že by v rámci jejich námitek zůstala některá z nich nevypořádána. Námitku týkající se problematiky suburbanizace označili jako námitku „několika občanů“, což soud nemůže vnímat jinak, než jako námitku osob odlišných od navrhovatelů. Pokud navrhovatelé uvedli, že jsou nepřezkoumatelné všechny námitky, nepochybně tím mysleli i námitky, které byly vzneseny konkrétně jimi. Nicméně ve vztahu k těmto svým námitkám nijak nekonkretizovali, v jaké části a z jakého důvodu je považují za nepřezkoumatelné. Tvrzená obsáhlost a nadbytečný rozsah nejsou dostatečně vymezeným rámcem pro možný soudní přezkum. Dle ustálené praxe správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 24.8.2010 č.j. 4 As 3/2008-78 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9.2.2011 č.j. 31Ca 152/2009-44) je určení rozsahu soudního přezkumu zcela v dispozici navrhovatele. Jím formulovaná návrhová tvrzení však musí být natolik konkrétní, aby alespoň rámcově určovala rozsah soudního přezkumu. Soud není oprávněn ani povinen vyhledávat či domýšlet navrhovateli obecně tvrzené nezákonnosti, neboť by tím porušil zásadu dispoziční, kterou je soudní přezkum ve správním soudnictví ovládán, ale také zásadu rovnosti účastníků řízení. V další části tohoto okruhu návrhových tvrzení pak navrhovatelé brojili proti dokumentu SEA, který označili za povrchní, neúplný, formální a nedostatečný. Specifikovali toliko pravděpodobnostní konstataci jeho závěrů, což je podle nich v rozporu zejména s přílohou 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Ani v této části neshledal krajský soud návrhové tvrzení důvodným. Především je nutno zmínit opět zcela obecnou kritiku předmětného dokumentu, aniž by bylo seznatelné, v čem navrhovatelé tvrzenou povrchnost, neúplnost, formálnost a nedostatečnost spatřují. Proto krajský soud vyhodnotil uvedené tvrzení také pouze v obecné rovině. Lze přisvědčit odpůrci, že navrhovatelé zaměňují dva dokumenty, a to Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (tzv. SEA), jehož rámcový obsah je upraven přílohou ke stavebnímu zákonu v bodech 1-12 (k ust. § 19 odst. 2 stavebního zákona) a Vyhodnocení předpokládaných vlivů zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj území, jehož obsah je upraven v příloze 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Příloha 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. upravuje obsah vyhodnocení předpokládaných vlivů zásad územního rozvoje a ÚP na udržitelný rozvoj území, a to v bodech A. – F., přičemž pod bodem A je vyhodnocení vlivů zásad ÚP nebo územního plánu na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona, pokud příslušný úřad uplatnil požadavek na toto vyhodnocení. Jinými slovy dokument SEA je součástí vyhodnocení předpokládaných vlivů ve smyslu bodu A přílohy 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Příloha 5 přitom upravuje obsah tohoto vyhodnocení takto: „Hodnotí se vlivy, které lze rozumně předpokládat, a to v rozsahu, podrobnosti a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná územně plánovací dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem.“ Na základě uvedené specifikace právní úpravy má krajský soud za zcela opodstatněné, že zpracovatel dokumentu SEA nemohl své vyhodnocení formulovat jinak, než v rovině předpokladu na základě svého odborného odhadu. To, co považují navrhovatelé za nedostatek tohoto dokumentu, je ve své podstatě odrazem platné právní úpravy. Z pohledu shora vymezeného rozdílu mezi dokumentem SEA a vyhodnocením předpokládaných vlivů ve smyslu přílohy 5 stavebního zákona pak je zcela nepřípadná námitka o absenci dokumentu uvedeného pod písm. B. přílohy 5, tj. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje nebo územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody významný vliv na tato území nevyloučil. Na základě uvedeného je totiž zřejmé, že dokument SEA nemůže vyhodnocení podle bodu B. přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb. obsahovat. V posuzované věci krajský soud pro úplnost uvádí, že ani samotný obsah Vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy 5 citované vyhlášky bod B. neobsahuje, neboť orgán ochrany přírody významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti vyloučil.

V dalším okruhu návrhových tvrzení (bod 31 návrhu) navrhovatelé vytýkají odpůrci vypořádání námitek odkazem do budoucna. Také tato část návrhového textu je formulována velmi obecně. Především není seznatelné, zda navrhovatelé své výtky zaměřili na vlastní námitky či námitky jiných osob. Formulace „…na mnoha místech odůvodnění ÚP lze nalézt odkaz na pozdější fáze územního plánování…“ je zcela nedostatečnou konkretizací návrhového tvrzení, pro něž tedy shodně platí argumentace soudu uvedená již k návrhovým bodům 27-30. Soud proto na takto formulovaná tvrzení mohl reagovat pouze v obecné rovině, a proto uvádí, že pokud jde o případy, kdy odpůrce uvedl, že vydáním ÚP nedochází k vynětí půdy ze ZPF nebo, že ÚP nesmí obsahovat podrobnosti náležející obsahe