5 As 39/2010 — Nejvyšší správní soud

22 A 37/2016- 29 - text pokračování - 4 - 22 A 37/2016 22 A 37/2016 – 29 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudkyň JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Zory Šmolkové v právní věci žalobce Ing. T. D., proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, 28. října 117, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19.2.2016 č.j. MSK 159406/2015, ve věci záznamu bodů v registru řidičů, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou podanou v zákonné lhůtě dne 20.4.2016 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19.2.2016, č.j. MSK 159406/2015, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 24.11.2015, č.j. MMOP 137510/2015 o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.č. 361/2000 Sb.). V podané žalobě žalobce vymezil tyto žalobní body: 1) Žalobce namítá, že pokutový blok ze dne 2.11.2006 vystavený Městskou policií Brno nesplňuje požadavky, když předtištěné části bloku nejsou samoúčelné, ale smyslem je řádně popsat jednání tak, aby bylo jednoznačné, srozumitelné a nezaměnitelné. Žalobce dále namítá, že v pokutovém bloku není uvedeno místo spáchání přestupku, není uvedena obec či město, kde byl přestupek spáchán, schází právní kvalifikace jednání. Popis jednání v oznámení přitom musí mít oporu v příslušném pokutovém bloku, musí být splněny požadavky ust. § 88 ods 4, věta druhá zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění (dále jen zákon o přestupcích). 2) Žalobce dále namítá, že přestupek ze dne 13.2.2007 byl zaevidován nesprávně a na základě skartace pokutového bloku, kdy již není možné vyslovit závěr, že body byly zaznamenány na základě způsobilého podkladu. Žalobce proto nesouhlasí se zdůvodněním odvolacího správního orgánu a odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 4.9.2012, č.j. 7 As 94/2012-20, z něhož vyplývá, že správní orgán rozhodující v řízení o námitkách je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů a zda byl záznam proveden v souladu s tímto podkladem a dále odkazuje na rozhodnutí žalovaného č.j. MSK 61068/2014, ve kterém se uvádí, že pokud nelze ověřit, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů, kterým je v daném případě pokutový blok, nelze vyslovit závěr, že body byly zaznamenány na základě způsobilého podkladu pro záznam bodů. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k záznamu bodů za přestupek ze dne 2.11.2006 uvedl, že na pokutovém bloku je dostatečně určitě popsáno jednání, pro které byl žalobce uznán vinným z přestupku, a to slovy „v 12:40 h, Hlavní 61, B-1, X, modrá – Octavia“. Byť je část těchto údajů vepsána v části bloku označené jako „Zaměstnavatel (Povolání)“, a to ve druhém řádku této části bloku, je z povahy věci zřejmé, že nemůže jít o označení zaměstnavatele, nýbrž že jde o popis skutku, pouze zapsaný v nesprávném řádku formuláře bloku. Vzhledem k tomu, že jde o řádek, pod kterým se nachází předtištěný text „Doba, místo a popis přestupkového jednání:“ lze bez důvodných pochybností dovodit, že vepsané údaje označují právě dobu a místo přestupku a přestupkového jednání. Skutečnost, že se přestupek nestal v Opavě, vyplývá z toho, že blok vydala Městská policie Brno, jejíž působnost se vztahuje na území města Brna. K záznamu bodů za přestupek ze dne 13.2.2007 žalovaný uvedl, že v oznámení o uložení pokuty ze dne 14.2.2007 je srozumitelně popsáno, že daného dne v 10:10 hodin v Ostravě – Mariánských Horách, na ul. 28. října a Slavníkovců při řízení osobního vozidla Škoda Octavia, RZ X žalobce porušil povinnost řídit se zákazovými nebo příkazovými dopravními značkami, a to konkrétně dopravní značkou „B 24 Zákaz odbočení vlevo“. Obsah tohoto oznámení žalobce svými námitkami relevantně nezpochybnil, pouze zcela obecně namítl, že měl jisté pochybnosti o správnosti uložené pokuty, tyto pochybnosti však žádným způsobem blíže nespecifikoval. Dle názoru žalovaného ani za situace, že by pokutový blok existoval (nebyl skartován), by nebylo nutné jej v řízení o námitkách opatřovat a provádět jím důkaz. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že žalovanému byly dne 17.7.2015 doručeny námitky k provedenému záznamu bodů. Součástí správního spisu je rovněž kopie pokutového bloku ze dne 2.11.2006 série CB/2003 číslo bloku B 0094349, dále sdělení Policie České republiky ze dne 18.6.2015 k pokutovému bloku a následně rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 24.7.2015, č.j. MMOP 85296/2015. Na uvedené rozhodnutí žalobce reagoval odvoláním ze dne 7.8.2015, o němž žalovaný rozhodl tak, že rozhodnutí zrušil a věc správnímu orgánu I. stupně vrátil. Správní orgán I. stupně rozhodl dne 24.11.2015 č.j. MMOP 137510/2015 tak, že námitky žalobce zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 18.12.2015, o němž žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 19.2.2016 č.j. MSK 159406/2015 tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu. Pokutový blok ze dne 2.11.2006, série CB/2003, číslo bloku: B 0094349, obsahuje výši pokuty 1.000 Kč, uloženou za přestupek dle § 22 zák. č. 200/98 Sb. ve znění pozdějších předpisů, na místě nezaplacenou. Dále pokutový blok obsahuje jméno a příjmení řidiče, datum narození, bydliště. Přestupkové jednání je popsáno takto: v 11:15 H, Hlavní 61, B-1 . Dále je v pokutovém bloku uvedena RZ X. MODRÁ OCTAVIA. Blok obsahuje datum projednání 2.11.2006, otisk úředního razítka, podpis kontrolujícího policisty, údaj o tom, že žalobce pokutový blok převzal a podpis žalobce jako přestupce. Pokutový blok ze dne 13.2.2017 není součástí správního spisu, neboť tento byl dle sdělení Policie České republiky ze dne 18.6.2015 skartován. Součástí správního spisu je však oznámení o uložení pokuty ze dne 14.2.2007. Podle ust. § 123f odst. 1 z. č. 361/2000 Sb., nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle ust. § 123f odst. 2 téhož zákona, shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Podle ust. § 123f odst. 3 téhož zákona, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Napadené rozhodnutí se týká námitek proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů podaných podle § 123f odst. 1 z.č. 361/2000 Sb. V řízení o námitkách proti sdělení dosaženého počtu bodů v registru řidičů správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Předmětu řízení pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tak pouze ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (viz rozsudky NSS č.j. 5 As 39/2010-81, č.j. 5 As 76/2010-59). Dále je nutno vyjít z toho, že blokové řízení představuje specifický druh řízení o přestupcích. Jednou z podmínek přípustnosti vydání rozhodnutí v blokovém řízení je podle § 84 odst. 1 zákona o přestupcích skutečnost, že osoba, která se měla přestupku dopustit, je ochotna pokutu zaplatit. Další podmínkou, jež musí být kumulativně s první podmínkou splněna, pak je, že přestupek je spolehlivě zjištěn. V případě, že by ten, kdo se měl přestupku dopustit, nepovažoval přestupek za spolehlivě zjištěný, případně by z jiného důvodu nebyl ochoten pokutu zaplatit, bylo by třeba otázky skutkové a právní týkající se předmětného přestupku posuzovat a provádět o tom dokazování ve správním řízení, přičemž jeho zahájení je fakticky v dispozici té osoby, jež se měla přestupku dopustit. K prvnímu žalobnímu bodu uvádí krajský soud následující. V posuzované věci v návaznosti na shora citovaný rozsudek NSS činí krajský soud závěr, že žalobce souhlasem s blokovým řízením, podpisem pokutového bloku ze dne 2.11.2006 a zaplacením pokuty dal najevo jak svůj souhlas s přestupkem za porušení § 22 odst. 1 písm. l) z.č. 200/1990 Sb. ve spojení s ust. § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb, konkrétně porušením zákazové značky B1, „Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech)“, tak i s jeho spolehlivým a zákonným zjištěním, včetně toho, že předmětný přestupek spáchal právě žalobce. Stěžejním důkazem je pokutový blok ze dne 2.11.2