2 Afs 198/2006 — Nejvyšší správní soud

65 Af 115/2016- 39 - text  6 65 Af 115/2016 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudců Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobkyně: F. n. O., IČO X sídlem I. P. P. 185/6, O. proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2016, č. j. 23123/16/5000-10470-711175, ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně takto: I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 20. 5. 2016, č. j. 23123/16/5000-10470-711175, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Ministerstvo zdravotnictví na základě „Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 3/2011/OPVK na úhradu provozních výdajů“ ze dne 16. 12. 2011, č. j. 78139/2011-1/EF, ve znění změnového rozhodnutí ze dne 10. 4. 2013, poskytlo žalobkyni v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost dotaci na realizaci projektu s názvem „Partnerství a spolupráce v oblasti eHealth“ v celkové maximální výši 25 632 597,65 Kč, z čehož bylo ke dni 19. 2. 2015 připsáno na účet žalobkyně 10 324 857,75 Kč (čerpáno od srpna 2012 do prosince 2014), přičemž dotace byla vyplácena v režimu ex post, tj. zpětně na základě již realizovaných způsobilých výdajů doložených příslušnými doklady. 2. Finanční úřad pro Olomoucký kraj (dále jen „správce daně“) platebním výměrem č. 272/2015 ze dne 23. 4. 2015, č. j. 902981/15/3100-31471-8091 vyměřil žalobkyni po provedené daňové kontrole, ukončené projednáním zprávy o daňové kontrole dne 16. 3. 2015, odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 19 767 Kč dle § 44a odst. 3 písm. a) a c), odst. 6 a 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), jehož se měla žalobkyně dopustit tím, že při realizaci veřejné zakázky „Výpočetní technika II“ nepostupovala v souladu s Příručkou pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost verze 5, účinnou od 6. 9. 2011 (dále jen „Příručka“), kterou se byla povinna řídit na základě části II., bodu 1. Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 3/2011/OPVK-2, které jsou přílohou č. 1 daného rozhodnutí (dále jen „Podmínky“). Konkrétně bylo žalobkyni vytknuto, že v účetním období roku 2013 nárokovala ve způsobilých výdajích projektu nákup 2 notebooků, tabletu, 5 flashdisků, 3 prezentérů, tiskárny a počítačových programů MS Office a Adobe Design v celkové hodnotě 131 780 Kč, ačkoli v daném účetním období pořídila komodity IT-PC za více než 1 mil. Kč bez DPH (5 798 295,10 Kč), tudíž nebyla oprávněna zadat zakázku na nákup uvedeného zboží v režimu zakázky malého rozsahu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), neboť se tak dopustila nepřípustného dělení předmětu zakázky na menší samostatné zakázky s cílem snížit hodnotu zakázky pod stanovené limity pro jednotlivé postupy (porušení bodu 7.4.3. Příručky). Tímto jednáním tedy žalobkyně dle správce daně nedodržela část II. odst. 1, odst. 4 bod 1 a odst. 7 bod 1 rozhodnutí o poskytnutí dotace (přesněji Podmínek). Jelikož žalobkyni nebyla dotace ve výši odvodu vyplacena, provedl správce daně dle § 44a odst. 5 písm. b) rozpočtových pravidel zápočet a určil tak, aby již žalobkyně uložený odvod neplatila. 3. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí správce daně potvrdil. 4. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného. Namítala, že: a) správními orgány nebyl řádně zjištěn skutkový stav, kdy tyto při dokazování porušily zásadu materiální pravdy, neboť nepřihlédly ke skutečnostem tvrzeným žalobkyní v její prospěch a vystavily rozhodnutí na izolovaně vybraných skutečnostech; b) žalobkyně se z opatrnosti, s cílem eliminovat riziko případných kontrol a sankcí, před zpochybňovaným nákupem dotázala svého zřizovatele a poskytovatele dotace (Ministerstva zdravotnictví), zda v případě, kdy již k nákupu dvakrát využila postup přes Dynamický nákupní systém (dále jen „DNS“), tj. formulář F09 „Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci DNS“, avšak neúspěšně, neboť nebyla podána žádná nabídka, bude v pořádku, tj. v souladu s právními normami a Příručkou, aby k pořízení předmětné PC techniky využila poptávky formou výzvy k podání nabídek např. 5 uchazečům, tj. elektronické tržiště T. Na dotaz odpověděla Ing. E. T., zaměstnankyně Odboru evropských fondů Ministerstva zdravotnictví dne 17. 7. 2013 tak, že je navržený postup v pořádku, budou-li dodrženy postupy požadované legislativou a implementační dokumentací daného Operačního programu. Toto sdělení nelze vykládat jinak, než odsouhlasení pořízení zboží využitím elektronického tržiště; c) žalobkyně využila elektronického tržiště, kam spadají veřejné zakázky malého rozsahu, až po dvou neúspěšných pokusech nákupu přes DNS, což je institut ZVZ, a po předchozím dotazu na zřizovatele. DNS je nadto rezortní institut Ministerstva zdravotnictví a žalobkyni jako přímo řízené organizaci bylo příkazem ministra č. 20/2012 uloženo v něm pro komodity PC a IT techniky postupovat; d) zboží je poskytováno v rámci projektů, které jsou zcela závislé na tom, zda bude poskytnuta finanční podpora, a dlouhodobé plánování je tak reálně nemožné, protože informace o tom, zda bude podpora poskytnuta či nikoli nejsou předvídatelné. Zpracovat dlouhodobý plán nákupů, v němž by bylo počítáno s pořizováním zboží pro účely projektů, tudíž není možné; e) čerpání evropských dotací probíhá v nejednoznačném legislativním, metodickém, výkladovém a aplikačním prostředí, tudíž se příjemci dotací ocitají v postavení zadavatelů ve smyslu ZVZ ve složité situaci. Žalovaný sice tato tvrzení žalobkyně stejně jako její postup při pořizování předmětného zboží zevrubně v napadeném rozhodnutí popsal, avšak nepřihlédl k nim a lpí na striktně formálním výkladu Příručky; f) žalovaný bagatelizuje sdělení Ministerstva zdravotnictví, které žalobkyně předem obdržela, a to tím, že zdůrazňuje, že žalobkyně byla povinna již v okamžiku kladení dotazu zřizovateli vzít v úvahu všechna obdobná místně, věcně a časově související plnění, která v průběhu účetního období 2013 hodlala pořídit, přičemž pokud tak neučinila, odpovídalo ministerstvo jen v mezích toho, jak byla veřejná zakázka v dotazu definována. Ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel žalobkyně však dobře zná její finanční situaci a má přehled o jejích finančních tocích, tj. i nákupech, tudíž je tvrzení žalovaného účelové; g) žalobkyně postupovala obezřetně a činila vše v dobré víře s vědomím drobnohledu kontrolních orgánů nad hospodařením s majetkem státu, tudíž mělo její jednání požívat právní ochrany. Žalovaný tak však v rozporu s principem dobré správy neučinil. 5. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Zdůraznil, že žalobkyně se nemůže zprostit odpovědnosti za dodržení dotačních podmínek tvrzením, že zjištěný závadný stav byl předem odsouhlasen poskytovatelem dotace, neboť výlučnou odpovědnost za dodržení těchto podmínek nese ona sama jako příjemce dotace. Žalovaný je kompetentní toliko ke kontrole plnění podmínek poskytnutých dotací a nemůže se tak vměšovat do vztahu žalobkyně a třetích osob a napravovat postupy ostatních správních orgánů. Žalobkyní popsaný postup, který při nákupu předmětného zboží absolvovala (2 prvotní neúspěšné pokusy o nákup přes DNS), by mohl vyvolat zdání dodržení všech podmínek, pokud by však šlo skutečně o předem deklarovaný „zcela malý balíček PC techniky v předpokládané hodnotě 85 000 Kč bez DPH“. Žalobkyně však v konečném důsledku realizovala několik zakázek, jejichž předmět byl nepřípustně rozdělen, přičemž správcem daně bylo prokázáno, že celkový objem nakoupených komodit IT-PC byl vyšší než stanovená hranice 1 mil. Kč. Žalobkyně tak při zadávání předmětné veřejné zakázky nezohlednila dříve uskutečněné předpokládané hodnoty souvisejících (věcně i místně) dodávek, které v průběhu roku 2013 pořídila, a postupovala tak zcela v rozporu s § 13 odst. 3 a 8 ZVZ, resp. bodem 7.4.3. Příručky. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakého skutkového stavu správní orgány vycházely, jak hodnotily rozhodné skutkové okolnosti a jak je právně posoudily, přičemž se žalovaný vypořádal se všemi odvolacími námitkami. 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř .s.). 7. Porušení rozpočtové kázně bylo správními orgány shledáno v posuzované věci v tom, že zadání veřejné zakázky „Výpočetní technika II“ jako zakázk