7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

18 Ad 6/2022- 68 - text  11 18 Ad 6/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobce: M. K. fakticky bytem Chorvatská republika zastoupen advokátkou Mgr. Pavlou Kubíčkovou sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2021, č. j. MPSV-2021/156629-923, sp. zn. SZ/MPSV-2021/149878-923, o odejmutí příspěvku na péči, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobce Mgr. Pavle Kubíčkové, advokátce, se sídlem v Havířově, Svornosti 86/2, se určuje částkou ve výši 6 835 Kč a bude jí vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Specifikace věci 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě, kontaktního pracoviště Opava, ze dne 10. 8. 2021, č. j. 52764/2021/OPA (dále též jen „správní orgán prvého stupně“ a „prvostupňové rozhodnutí“), na jehož základě byl žalobci počínaje dnem 1. 2. 2017 odňat příspěvek na péči. II. Relevantní skutková zjištění 2. Oznámením ze dne 10. 6. 2021 zahájil správní orgán prvého stupně z moci úřední řízení o odnětí příspěvku na péči. Současně s oznámením o zahájení řízení byl žalobce informován v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „správní řád“, o možnosti seznámit se se spisovým materiálem a k tomuto se ve stanovené lhůtě vyjádřit. Ze správního spisu se též podává, že uvedené možnosti žalobce nevyužil. 3. Ve správním spise je žurnalizováno potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „VZP“) ze dne 21. 11. 2016, jež k žádosti správního orgánu prvého stupně sděluje, že žalobce byl odhlášen z českého systému veřejného zdravotního pojištění ke dni 12. 10. 2016, neboť bylo zjištěno, že fakticky již několik let bydlí na území Chorvatska. 4. Správní orgán prvého stupně rozhodl dne 10. 8. 2021 o odnětí příspěvku na péči žalobci ode dne 1. 2. 2017 s odůvodněním, že žalobci zanikla účast na veřejném zdravotním pojištění, přičemž počínaje dnem 12. 1. 2017 je zdravotně pojištěn v Chorvatsku. Správní orgán prvého stupně poukázal mj. na rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. 1. 2021, č. j. MPSV-2021/8502-923, které bylo vydáno ve věci příspěvku na péči žalobce, z něhož okolnosti ukončení účasti na veřejném zdravotním pojištění žalobce v České republice vyplývají. 5. Žalobce napadl dne 24. 8. 2021 prvostupňové rozhodnutí odvoláním namítajícím nezákonnost ukončení jeho účasti na veřejném zdravotním pojištění. Má za to, že odnětím předmětného příspěvku dochází k pošlapání jeho ústavně garantovaných práv. 6. Žalovaný napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí potvrdil, pročež se ztotožnil se závěrem, že účast žalobce na českém veřejném zdravotním pojištění zanikla. Upřesnil, že předmětný příspěvek byl odňat ode dne 1. 2. 2017, neboť bylo zjištěno, že žalobce byl od 12. 1. 2017 pojištěn v Chorvatsku. Žalovaný odkázal na rozhodnutí ze dne 20. 1. 2021, č. j. MPSV-2021/8502-923, vydané v řízení vedeném pod sp. zn. SZ/MPSV-2016/66789-923 ve věci příspěvku na péči žalobce. 7. Ze spisu sp. zn. SZ/MPSV-2016/66789-923 vedeného ve věci příspěvku na péči žalobce je zjistitelné, že žalobce podal žádost o příspěvek na péči v srpnu 2015; příspěvek ve výši 800 Kč (resp. 880 Kč od 1. 8. 2016) mu byl přiznán prvostupňovým orgánem rozhodnutím ze dne 29. 2. 2016. Žalobce nesouhlasil s posouzením stupně své závislosti, přičemž k jeho odvolání bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno rozhodnutím odvolacího orgánu ze dne 21. 10. 2016. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 1. 6. 2017, č. j. 18 Ad 2/2017-54, žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí ze dne 21. 10. 2016 zamítl. Rozhodnutí krajského soudu i odvolacího orgánu ze dne 21. 10. 2016 byla zrušena rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2018, č. j. 9 Ads 210/2017-26. Ve správním řízení probíhajícím po kasačním rozhodnutí bylo zjištěno, že žalobce byl od 12. 1. 2017 zdravotně pojištěn v Chorvatsku. Po opětovném posouzení zdravotního stavu žalobce bylo již výše zmiňovaným rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. 1. 2021, č. j. MPSV-2021/8502-923, které nabylo právní moci dne 8. 2. 2021, potvrzeno prvostupňové rozhodnutí ze dne 29. 2. 2016, na jehož základě žalobci náleží žalobci příspěvek na péči ve výši 800 Kč od srpna 2015 (resp. ve výši 880 Kč od srpna 2016). Příspěvek na péči byl žalobci vyplácen v období od srpna 2015 do ledna 2017 včetně. 8. Ze správního spisu sp. zn. SZ/MPSV-2016/66789-923 se též podává, že usnesením Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. 9. 2018, č. j. MPSV-2018/193116-923, bylo řízení o příspěvku na péči přerušeno do doby vyřešení předběžné otázky spočívající v určené doby zdravotního pojištění žalobce. 9. V daném správním spise je založena též komunikace žalobce, resp. jeho matky jakožto zmocněnkyně žalobce, s VZP. Dne 10. 10. 2016 odesílá žalobce k žádosti VZP vyplněný „Dotazník pro určení státu bydliště pro účely aplikace koordinačních nařízení“, v němž mj. uvádí, že v současné době žije v Chorvatsku, a to od roku 2005; žije zde u matky z titulu sloučení rodiny a ze zdravotních důvodů, neboť mu matka poskytuje péči; v Chorvatsku má jeho matka trvalé bydliště; je zcela bez příjmů; v Chorvatsku mu byla „určena trvalá pracovní neschopnost, III. stupeň invalidity i závislost na pomoci jiné osoby ve IV. stupni“; není evidován na úřadu práce a nepobírá dávky v nezaměstnanosti; jeho matka je pojištěna v Chorvatsku od roku 2007; je svobodný a bezdětný, ve společné domácnosti bydlí s matkou; v Chorvatsku je registrován u všeobecného praktického lékaře od roku 2010; za stát svého bydliště považuje Českou republiku, kde se chce vrátit, až se zlepší jeho zdravotní stav. V návaznosti na zjištěné skutečnosti oznamuje VZP dne 11. 10. 2016 žalobci, že jeho zdravotní pojištění v České republice bude ukončeno ke dni 12. 10. 2016, neboť se zde již 10 let zdržuje. Byť má žalobce trvalý pobyt v České republice, nezdržuje se zde, nevykonává výdělečnou činnost, nepobírá důchodové dávky, a proto musí být přihlášen ke zdravotnímu pojištění v Chorvatsku. Bylo odkázáno na nařízení (ES) č. 883/2004 Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. 2004, L 166, s. 1, a oprava Úř. věst. 2004, L 200, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 72), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 ze dne 16. 9. 2009 (Úř. věst. 2009, L 284, s. 43), dále pro zjednodušení jen „koordinační nařízení“. S oznámením byl žalobce prokazatelně seznámen, přičemž naň reagoval dne 11. 10. 2016. 10. Krajský soud dotazem u VZP zjistil, že k ukončení účasti žalobce v českém systému veřejného zdravotního pojištění došlo ke dni 12. 10. 2016, jelikož bylo zjištěno, že se t. č. již 10 let na území České republiky nezdržoval a pobýval na území Chorvatska, přičemž v České republice nebyl výdělečně činný a nepobíral zde žádné dávky či důchody. Pro účely posouzení bylo vycházeno z čl. 11 odst. 3 písm. e) koordinačního nařízení, podle něhož je v případě žalobce pro určení posouzení státu, v němž je osoba zdravotně pojištěna, určující bydliště. Tento pojem „bydliště“ musí být vykládán individuálně, přičemž trvalý pobyt nemůže bez dalšího zakládat automaticky účast na veřejném zdravotním pojištění v České republice. Pojištění žalobce bylo ukončeno s odkazem na čl. 11 odst. 3 písm. e) koordinačního nařízení prostřednictvím e-mailu, v němž byl žalobce seznámen s důvody odhlášení. Informace byly následně předány Chorvatskému ústavu zdravotního pojištění, jenž po ověření prostřednictvím příslušných formulářů sdělil, že žalobce má od 19. 12. 2014 přechodný pobyt v Chorvatsku, přičemž počínaje dnem 12. 1. 2017 je žalobce pojištěn zdravotně v Chorvatsku. 11. Soud též dotazem u České správy sociálního zabezpečení ověřil, že žalobci nebyl v České republice přiznán invalidní důchod, neboť nezískal žádnou dobu pojištění pro důchodové účely. III. Obsah žaloby 12. Žalobou žalobce polemizuje s napadeným rozhodnutím, neboť má za to, že: - jeho účast na veřejném zdravotním pojištění v České republice byla ukončena nezákonně. Sám se nikdy ze systému českého veřejného zdravotního pojištění neodhlásil, k tomuto byl donucen; - žalovaný nesprávně zjistil skutkový stav věci ohledně ukončení zdravotního pojištění žalobce, a nevypořádal se tak s námitkami v odvolání; - rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné; - nemohl se vyjádřit k výsledkům dokazování. 13. Žalobou poukazuje na skutečnost, že smyslem koordinačního nařízení je koordinace systémů, nikoliv konfiskace dávek. Trvá na tom, že změna j