7 As 206/2015 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 39/2021- 29 - text 11 72 Ad 39/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: J. H. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2021, č. j. X, ve věci dávky pěstounské péče takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) ze dne 16. 6. 2021, č. j. X, kterým úřad práce zamítl žádost žalobce o dávku pěstounské péče odměna pěstouna od 12. 4. 2020, protože výkon pěstounské péče v případě žalobce nelze považovat za případ hodný zvláštního zřetele. 2. Žalobce v žalobě namítal, že jeho případ je hodný zvláštního zřetele, zejména s ohledem na jeho sociální a majetkové poměry. Žalovaný a úřad práce nesprávně vyhodnotily životní situaci žalobce a nevzaly v potaz všechny skutečnosti, které žalobce tvrdil. Správní orgány nezohlednily finanční poměry žalobce a jeho schopnost zajistit si příjem. Žalobce do doby převzetí dětí do pěstounské péče nepotřeboval žádné sociální dávky. Nyní je již s ohledem na svou finanční situaci nucený je využívat, zejména příspěvek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc, která mu byla poskytnuta v září 2020, když děti nastoupily do školy. Žalobce musel využít humanitární pomoci neziskové organizace Člověk v tísni, o. p. s., což do té doby také nepotřeboval. Tyto skutečnosti dokládají, že se majetková a finanční situace žalobce od doby převzetí dětí do péče zhoršila, což správní orgány nevzaly v úvahu. 3. Žalobce převzal obě vnučky do své péče v dubnu 2020. Žalobce se pokoušel do července 2020 skloubit péči o děti s provozováním živnosti, ale nebylo to v jeho silách i s ohledem na jeho zdravotní obtíže. V současné době ubylo zakázek a žalobce od června 2020 taxislužbu prakticky neprovozoval a živnost přerušil, a to i z důvodu péče o vnučky. Žalobce živnost přerušil 29. 7. 2020 nejdříve na rok, a poté ji 19. 4. 2021 zcela zrušil. 4. Úřad práce se při rozhodování opíral o příjem z roku 2019, kdy žalobce ještě neměl vnučky v péči. Úřad práce měl posoudit pouze příjem za rok 2020, kdy žalobce pečoval o vnučky. Tento příjem lépe znázorňuje jeho schopnost skloubit péči o děti s provozováním živnosti. Úřad práce také nezohlednil, že žalobce o děti pečuje převážně sám. Výpomoc paní B., na kterou se úřad práce odvolává, je spíše občasná. Žalobce tuto informaci uváděl orgánu sociálněprávní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) i úřadu práce, ale v rozhodnutí nebyla zohledněna. Úřad práce vycházel z nesprávných informací, neposoudil žádost individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem; správně měl přiznat odměnu pěstouna pěstounovi – prarodiči. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na vyjádření OSPOD ze dne 23. 11. 2020, že u žalobce nejde o případ hodný zvláštního zřetele. Ve správním řízení se neprokázalo, že děti svěřené žalobci do pěstounské péče vyžadují mimořádnou péči, jsou osobami se zdravotním postižením či jinými speciálními potřebami. Naopak jejich výživa a další potřeby jsou zajištěny dávkami pěstounské péče (úhrada potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče) a dávkami státní sociální podpory (přídavek na dítě, částečně příspěvek na bydlení). Úřad práce poskytl na potřeby dětí rovněž dávku pomoci v hmotné nouzi – mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví. Nelze tedy dospět k závěru, že dětem převzatým do pěstounské péče by měly být kryty potřeby na úkor žalobce. Žalobci nic nebránilo v dalším výkonu výdělečné činnosti a v dalším uspokojování vlastních potřeb prací. Ubývání zakázek zjevně nesouvisí s převzetím dětí do pěstounské péče; pokud souviselo s epidemiologickou situací v České republice, stát ke zmírnění následků opatření přijímaných k ochraně obyvatelstva vytvořil řadu možností využít finanční kompenzace podnikateli, živnostníky a osobami samostatně výdělečně činnými. Výše příjmu v jednotlivých obdobích byla pouze podpůrnou skutečností při hodnocení, zda žalobce mohl dosahovat výše příjmů jako v předchozím období, když děti nevyžadovaly péči mimořádnou oproti jiným dětem téhož věku v běžné rodině, kde rodiče pracují a zajišťují potřeby rodiny, respektive takové potřeby zajišťuje rodič samoživitel. 6. Správní orgány neshledaly námitky žalobce důvodné, neboť dokazováním byl prokázán opak jeho tvrzení. Právě tím, jaké podklady úřad práce shromáždil a hodnotil, přistupoval k věci žalobce individuálně a přihlížel přitom ke konkrétním okolnostem. Žalobce nemohl legitimně očekávat, že jeho výkon pěstounské péče bude hodný zvláštního zřetele, pokud se sám bez závažného důvodu vzdal finančních prostředků, které získával prací a které by mohl používat na úhradu svých potřeb. Žalovaný byl přesvědčen, že správní orgány shromáždily zákonem stanovené podklady rozhodnutí a zjistily stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro soulad úkonu s požadavky uvedenými v právních předpisech, že žalobou napadené rozhodnutí má oporu ve spise a není s ním v rozporu, že rozhodly v souladu se zákony a věcně správně a že rozhodnutí má zákonné náležitosti. 7. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 8. Soud zjistil z rozhodnutí úřadu práce ze dne 16. 6. 2021, že nezletilá K. H. (nar. X) a nezletilá R. H. (nar. X) byly žalobci svěřeny na základě rozsudku Okresního soudu v Přerově č. j. X ze dne 10. 9. 2020. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 10. 2020. Žalobce pobírá invalidní důchod prvního stupně 6 334 Kč. Žalobce sdělil, že byl nucen převzít péči o vnučky, protože jinak by skončily pravděpodobně v domově mládeže. Vnučky byly ve špatném psychickém stavu a v důsledku péče o ně žalobce musel přestat pracovat. Matka vnuček nastupuje do výkonu trestu na dobu čtyř let. Žalobcova rodina pobírá příspěvek na úhradu potřeb R. 6 105 Kč, K. 6 985 Kč, obě vnučky pobírají přídavek na dítě ve výši 910 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 5 226 Kč. Po odečtení nákladů na bydlení a inkasa celkem 11 400 Kč žalobci zůstávají pouze peníze vnuček. Žalobce uzavřel dohody o provedení práce s různými subjekty před třemi lety a v současné době jsou již neplatné. Žalobce nemá žádný vedlejší příjem, i když má platné živnostenské oprávnění. Podle zprávy úřadu práce ze dne 20. 10. 2020 žalobce nebyl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobíral podporu v nezaměstnanosti, nežádal o dávky státní sociální podpory, ani nebyl příjemcem dávek pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci pro každou z vnuček 2 420 Kč, které byly vyplaceny v srpnu 2020. 9. Podle rozhodnutí úřadu práce ze dne 22. 9. 2020 žalobce nebyl od 30. 7. 2020 zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, protože nedoložil doklad o ukončení dohod o provedení práce u osmi zaměstnavatelů. Žalobce při ústním jednání úřadu práce 18. 2. 2021 sdělil, že obě vnučky jsou zdravé, nejsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby v jakémkoliv stupni závislosti, nemají zvýšené výdaje v souvislosti se zdravotním stavem, měly pouze špatný psychický stav, který nadále trvá. Žalobce návštěvu psychologa s vnučkami neabsolvoval, situaci řešil s Poradnou pro rodinu – střediskem sociální prevence Olomouc. Žalobce je samoživitel, proto vnučky potřebují celodenní péči. Žalobce zdůraznil, že vnučky není radno nechávat samotné doma, je jim 11 a 12 let. Žalobce nemá žádný příjem. 10. Úřad práce zjistil z vyjádření Městského úřadu Hranice ze dne 19. 2. 2021, že vnučky jsou zdravé, vyvíjí se přiměřeně věku, nejsou závislé na celodenní péči pěstouna, potřeba péče o ně je srovnatelná s dětmi stejného věku – K. navštěvuje pátou třídu a R. čtvrtou třídu základní školy. Proto nevzniká například ani nárok na ošetřovné. Nepřiznáním odměny pěstouna nedojde k ohrožení vnuček z důvodu finanční tísně, ani nedojde k existenčním problémům v rodině žalobce. Žalobce se vyjádřil k podkladům rozhodnutí a sdělil, že začal s vnučkami docházet do psychologické poradny. Situace má velmi pravděpodobně kořeny v minulosti vnuček, která vyžaduje poskytování odborné psychologické pomoci jak svěřeným vnučkám, tak žalobci. Žalobce měl 9. 3. 2021 absolvovat úvodní konzultaci s psychologem Poradny pro rodinu Přerov, ale zrušil ji; nato byl stanoven náhradní termín. Úřad práce zjistil z přípisu třídní učitelky ze dne 7. 4. 2021, že K. a R. měly poskytnutý notebook od úřadu, aby se mohly připojovat k online hodinám. Rozvrhy byly uzpůsobeny tak, aby se jejich hodiny nepřekrývaly. Třídní učitelka poskytla K. svůj tablet k vypracování úkolů. Někdy je K. z účasti omluvena, někdy je k o