1 Afs 7/2009 — Nejvyšší správní soud

65 A 15/2023- 98 - text  14 65 A 15/2023 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců JUDr. Markéty Fialové a JUDr. Michala Jantoše ve věci žalobce: Ing. L. T. sídlem S. n. B. 173, X S. n. B. zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Kurkou sídlem nám. Republiky 679/5, 746 01 Opava proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín za účasti: I. obec Střítež nad Bečvou sídlem Střítež nad Bečvou 193, 756 52 Střítež nad Bečvou II. S. v., z. s. sídlem S. n. B. 173, X S. n. B. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2023, č. j. X, ve věci povolení k nakládání s podzemními vodami, takto: I. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 5. 1. 2023, č. j. X v rozsahu, v němž bylo zamítnuto odvolání spolku S. v., z. s., odmítá. II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Městský úřad Valašské Meziříčí vydal na základě žádosti obce Střítež nad Bečvou, která v tomto řízení vystupuje jako osoba zúčastnění na řízení I, povolení ze dne 24. 6. 2022, č. j. X, jímž povolil nakládání s podzemními vodami, a to jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podzemní voda měla být dle povolení čerpána ze dvou stavebních jam pro založení opěr nové lávky v rámci stavby Stezka pro chodce a cyklisty v obci Střítež nad Bečvou, stavební objekt SO 201 Lávka. Vyčerpaná voda měla být následně zasakována na pozemku parc. č. XA, k. ú. Střítež nad Bečvou. Vodoprávní úřad v rozhodnutí dle § 9 odst. 1 vodního zákona stanovil podmínky, které spočívaly v tom, že budou prováděny kontrolní odběry vzorků mj. z vodního zdroje Prameniště Zašová, studna č. 5, a stanovil podrobnosti týkající se těchto kontrolních odběrů. Žalobce byl v době řízení provozovatelem vodovodu, jímž byla v minulosti z uvedeného vodního zdroje dodávaná voda osobě zúčastněné na řízení I. 2. Žalobce a osoba zúčastněná na řízení II podali proti rozhodnutí vodoprávního úřadu odvolání, která žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. 3. S napadeným rozhodnutím žalobce nesouhlasil a brojil proti němu žalobou, kterou se domáhal jeho zrušení v celém rozsahu. Předně namítal neurčitost výroku rozhodnutí vodoprávního úřadu. Tu spatřoval v tom, že nebyla řádně specifikována stavba, při jejímž provádění bylo povoleno nakládání s podzemními vodami. Ve výroku měl být dle § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, uveden odkaz na příslušné územní rozhodnutí či stavební povolení. Název stavby není dostačující a ta je tak zaměnitelná s jinými. Nebyl jednoznačně stanoven účel nakládání s podzemními vodami. Nedostatečně bylo určeno umístění stavebních jam, z nichž má být podzemní voda odčerpávána. Souřadnice ve výroku rozhodnutí vodoprávního úřadu jsou uvedeny jen orientačně, nikoliv nezaměnitelně. Stavební jáma J1 se nenachází jen na pozemku parc. č. XB (k. ú. Střítež nad Bečvou), ale i na pozemcích parc. č. XC, XD a XE (vše k. ú. Zašová). Neurčitě byla také stanovena lhůta, po kterou je možné provádět čerpání podzemních vod. Neurčitá je nejen samotná lhůta 30 dnů, ale nebylo určeno ani období, v jakém může být s podzemními vodami povoleným způsobem nakládáno. Neurčitost doby, na kterou bylo povolení uděleno, deklaroval i žalovaný v dřívějším rozhodnutí ze dne 19. 11. 2020. Doba byla stanovena neurčitým způsobem s odkazem na dobu výstavby – maximálně v délce 30 dnů. Doba výstavby je však neurčitá. Takto neurčitě vymezená doba dává žadateli volnost v tom, kdy bude vodu čerpat. Jelikož žalovaný tyto vady neodstranil, je nezákonné i jeho rozhodnutí. 4. Podle žalobce nebylo řádně posouzeno, zda se v případě vod čerpaných z příslušných stavebních jam jedná o vody podzemní či odpadní dle § 38 odst. 1 vodního zákona. Dle žalobce voda z jam naplňuje definici odpadní vody. Žalobce informoval vodoprávní úřad o pozměněné jakosti těchto vod a riziku kontaminace olovem v průběhu stavební činnosti. Není vyloučeno jejich smísení s vodami srážkovými. Jelikož má být vyčerpaná voda zasakována, hrozí riziko kontaminace podzemních vod, obzvlášť za situace, kdy se jámy a pozemek, na kterém budou vody zasakovány, nacházejí v ochranném pásmu vodního zdroje. Skutečnost, že se nejedná o podzemní vody vyplývá také z příkazu vydaného vodoprávním úřadem dne 6. 5. 2020 a z arbitrážního posudku České geologické služby z 19. 5. 2021. 5. Žalobce dále poukázal na to, že ve výroku rozhodnutí vodoprávního úřadu je uvedeno, že voda bude z jam odváděna PP potrubím, kdežto v odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedena PP hadice. Potrubí je přitom stavbou – vodním dílem, které vyžaduje stavební povolení, bez něhož není možné vydat povolení k nakládání s vodami. Došlo tak k porušení § 9 odst. 5 vodního zákona. Dále namítal, že souhlas vlastníka pozemku parc. č. XA (k. ú. Střítež nad Bečvou) nebyl platně udělen. Jeden z vlastníků pozemků totiž zemřel. Ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebylo ukončeno dědické řízení a není tak známo, kdo je oprávněn udělit souhlas s využitím tohoto pozemku. 6. Žalobce dále poukázal na to, že s ním nebyla projednána možnost monitoringu z vodního zdroje Prameniště Zašová, studna č. 5, ač byl jeho provozovatelem. Právní úprava nezná termín prázdné povolení, který použil žalovaný, jenž měl respektovat stále platné povolení k provozování vodního zdroje. Ten je chráněn bez ohledu na to, zda je v provozu či nikoliv. Žalobce byl jako provozovatel odpovědný za zajištění provozu a ochrany vodního zdroje (např. před vstupem neoprávněných osob). Žalobci není zřejmé, jak mají být realizovány kontrolní odběry vzorků, když žalobce má současně povinnost zamezit vstupu osob do prostor vodního zdroje a současně s žalobcem nikdo možnost odběru vzorků neprojednal. Žalobci k vodnímu zdroji též svědčí věcné břemeno uložení, provozu, provádění oprav, údržby a rekonstrukce podzemního vodovodního potrubí, podzemního ovládacího kabelu a podzemní přípojky NN pro napojení zdroje pitné vody a právo vstupu za účelem zajištění provozu, údržby, opravy a rekonstrukce včetně pojezdu mechanizační techniky v rozsahu geom. plánu č. X, které vázne na pozemku parc. č. XF, na němž se studna č. 5 nachází. Toto věcné břemeno bylo zřízeno na dobu neurčitou. Na jeho základě je žalobce oprávněn umístit a provozovat na dotčeném pozemku vodovodní potrubí vedoucí přímo ke studně č. 5. Nikdo není oprávněn do tohoto práva zasáhnout. Rovněž poukázal na stále platné provozní řády, které upravují podmínky ochrany vodního zdroje a přístup k němu. Dle nich je žalobce odpovědný za bezpečný provoz vodního zdroje. 7. Dále žalobce namítal, že byla nedostatečně vypořádána jeho námitka týkající se povinnosti k provedení dvou kontrolních vrtů pro zjištění případného úniku znečištění do PHO II. stupně dle návrhu Ing. S. Žalovaný ničím nepodložil úvahu o neproporcionalitě nákladů na zajištění takového opatření. Žalovaný dle žalobce nesprávně pochopil námitku žalobce týkající se vedení potrubí skrze ochranné pásmo vodního zdroje. Žalobce namítal, že hranice ochranného pásma nejsou vytyčeny přímo v terénu. Při uložení potrubí v terénu tak nebude možné hranice ochranného pásma dodržet. 8. Konečně žalobce namítal existenci procesních vad. Podle něj existovaly pochybnosti o nepodjatosti Ing. R. K, který vystupoval jako oprávněná úřední osoba vodoprávního úřadu. To žalobce dovozuje z toho, že se účastnil incidentu dne 25. 1. 2023 a bez vědomí žalobce vniknul do vodního zdroje, a to navíc v rámci své plnění svých pracovních povinností, což svědčí o výrazně negativním vztahu Ing. K. vůči žalobci. Žalobce má za to, že mu nebyla poskytnuta přiměřená lhůta k prostudování doplněných podkladů pro vydání rozhodnutí s ohledem na jejich objem, odborný rozsah a rovněž s ohledem na délku lhůt poskytnutých reálně jiným účastníkům. Právo účastníka seznámit se s podklady se vztahuje na všechny podklady, nejen na ty, které byly v řízení doplněny např. v průběhu odvolacího řízení. Také vyjádření osoby zúčastněné na řízení I k odvolání žalobce bylo podkladem, k němuž se žalobce mohl vyjádřit. 9. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nad rámec toho poukázal na to, že studna č. 5 i pozemek okolo ní jsou ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení I. Při odběrech vzorků z této studny autorizovanou osobou není zasaženo do práv žalobce vzniklých na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 7. 12. 2009. Žalobce má na pozemku osoby zúčastnění na řízení I umístěn vodovod, který je v jeho vlastnictví, do něho však při odběru vzorků nebude nutné zasahovat. Totéž platí o ovládacím kabelu ve vlastnictví žalob