Z rozhodnutí: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, odboru cizinecké policie ze dne 27. 1. 2025 č. j. KRPT-271388-54/ČJ-2024-070022 ve věci správního vyhoštění. Žalovaný část výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně ohledně stanovení …
19 A 5/2025- 26 - text
9 19 A 5/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci
žalobce: D.L.
státní příslušnost Korejská republika
zastoupen Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem sídlem 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, Stodolní 7
proti
žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie
sídlem 130 51 Praha 3, Olšanská 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2025 č. j. CPR-6578-3/ČJ-2025-930310-V230, o správním vyhoštění
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, odboru cizinecké policie ze dne 27. 1. 2025 č. j. KRPT-271388-54/ČJ-2024-070022 ve věci správního vyhoštění. Žalovaný část výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně ohledně stanovení doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a to na dobu 12 měsíců, změnil na dobu 6 měsíců. Ve zbylé části rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
2. Žalobce namítal, že žalovaný se podrobně nezabýval relevantními rozhodnými skutečnostmi, konkrétně výkonem jeho ekonomické činnosti, funkce statutárního orgánu jím vlastněné obchodní korporace a jeho teritoriálních vazeb na území České republiky a český obchodní trh zejména v oblasti automobilového průmyslu, který představuje hlavní náplň jeho podnikatelské činnosti ve vztahu k provázání s trhem korejským. Poukázal na to, že jeho podnikatelská činnost v České republice má zásadní vliv i pro české státní příslušníky, jímž zajišťuje pracovní příležitosti. Žalovaný nesprávně posoudil právní otázky související s podmínkami pro rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména otázku nepřiměřeného dopadu rozhodnutí do jeho ekonomické sféry a soukromého života ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců. Uvedl, že ekonomickou činnost nelze ukončit, aniž by tím vznikla škoda nejen jemu, ale i třetím osobám. Namítal, že žalovaný vyšel pouze z kusých a účelových zjištění správního orgánu. V logických souvislostech při kontrole dne 24. 10. 2024 popsal, v čem spočívá jeho činnost v místě kontroly, že tuto vykonává jako zástupce společnosti Pronte deep s.r.o. v obchodní spolupráci se společností LS Automotiv India, pro kterou prostřednictvím společnosti Pronte deep s.r.o. zajišťuje na území ČR kontrolu kvality zakázek, když v dotčený den měl na území ČR jednání o letecké přepravě. Otázky kontrolu vykonávajícího úředníka byly sugestivní a zavádějící. Proto odpovídal zmatečně na otázku mzdy v rozmezí cca 5 000 až 6 000 euro. Jedná se o odměnu za zajištění kontroly kvality zakázek pro společnost LS Automotiv India, která mu náleží jako zástupci společnosti Pronte deep s.r.o. z výkonu funkce jejího statutárního orgánu a zajištění její obchodní činnosti, nikoliv mzdy od zaměstnavatele, když tato není na území ČR vyplácena a nepodléhá zde žádným povinným platbám, ale jedná se naopak o zisk společnosti Pronte deep s.r.o., která řádně plní své závazky na území České republiky dle platné legislativy.
3. Žalobce uvedl, že na území České republiky tudíž nevykonával pracovní činnost, nýbrž výkon funkce jednatele obchodní korporace, která má zde na území České republiky sídlo a která byla zřízena podle českého právního řádu a jejíž obchodní vztahy mají přesah do zahraničí. Proto je na území České republiky vyžadována jeho přítomnost, neboť jako zástupce této korporace zajišťuje zakázky pro spolupracující společnost LS Automotive India, která sídlí v Indii a zde v České republice vykonává pouze část své činnosti, kterou zajišťuje mimo jiné prostřednictvím obchodních zakázek s obchodní korporací Pronte deep s.r.o., v níž působí on jako vlastník a současný statutární orgán. Namítal, že jeho činnost tedy nespočívá v manažerské pozici jako zaměstnance společnosti LS Automotive India, ale jako zástupce společnosti Pronte deep s.r.o. Není správný závěr správního orgánu o tom, že na území České republiky vykonával zaměstnání bez platného povolení.
4. Žalobce dále namítal, že jej správní orgán dostatečně nepoučil o nutnosti doložit tvrzené skutečnosti stran jeho obchodní spolupráce jako zástupce společnosti Pronte deep s.r.o. a korporace LS Automotive India, ani jiné poučení, že by snad z doložených podkladů nebylo uvedené tvrzení dostatečně verifikovatelné, a to i přesto, že správní orgán I. stupně vystavěl své rozhodnutí na pochybnostech, aniž by jej jako účastníka řízení s nimi blíže seznámil a umožnil mu tyto odstranit či konkretizovat.
5. Při hodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí žalovaný nepřihlédl pečlivě ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, zejména nepřihlédl ke všemu co, jako účastník řízení v průběhu kontroly dne 24. 10. 2024 uváděl, čímž porušil § 50 odst. 4 správního řádu. Neprovedl dostatečně určitě test proporcionality ve smyslu § 174a o pobytu cizinců. Strohý závěr správního orgánu o převážení veřejného zájmu je pouhou domněnkou správního orgánu, aniž by napadené rozhodnutí obsahovalo relevantní skutečnosti takový závěr prokazující. Žalobce uvedl, že je potřeba zohlednit při rozhodování správního orgánu důsledně a individuálně osobní situaci účastníka řízení, což správní orgány obou stupňů neučinily. Bylo třeba vyhodnotit v intencích zásady proporcionality, zda jiný důležitý zájem účastníka řízení nepřevyšuje v tomto případě jinak naléhavý veřejný zájem České republiky na ochraně před protiprávním jednáním, to vše s patřičným odůvodněním, nikoliv s pouhým konstatováním o převážení veřejného zájmu. Ani odvolací správní orgán jeho výše uvedenou argumentaci vůbec nebral v úvahu a napadené rozhodnutí bez podrobného přezkoumání potvrdil. Rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné.
6. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal především na odůvodnění napadeného rozhodnutí a spisový materiál. Vyslovil přesvědčení, že v žalobou napadeném rozhodnutí se podrobně a přezkoumatelným způsobem vypořádal s otázkou přiměřenosti dopadu rozhodnutí o správním vyhoštění do soukromého a rodinného života žalobce. Délka uloženého správního vyhoštění byla v tomto individuálním případě žalovaným snížena na 6 měsíců. Žalovaný zdůraznil, že žalobce vědomě bez jakéhokoli oprávnění na území ČR pracoval, resp. vykonával dani podléhající činnost a měl si být vědom podmínek, za kterých je možné v České republice pracovat (už jen z důvodu v minulosti uloženým správním vyhoštěním, pro naplnění skutkového podstaty shodného ustanovení). V dané věci došlo ke splnění podmínek pro uložení správního vyhoštění a zákon č. 326/1999 Sb., přikazuje správním orgánům správní vyhoštění uložit. Proto správní orgán nemá diskrece, musí vyhoštění uložit, i kdyby existovaly okolnosti ve prospěch cizince (např. ekonomický přínos nebo snaha legalizovat pobyt). Žalobce měl v době pobytové kontroly disponovat platným vízem nebo pobytovým oprávněním na území České republiky. Je v zájmu každého státu, aby na jeho území setrvávali pouze cizinci, kteří dodržují předepsané právní normy.
7. Žalobce u ústního jednání setrval na svém stanovisku k věci. Žalovaný neúčast u soudního jednání omluvil. Soud v souladu s ust. § 49 odst. 3 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění, soudního řádu správního, věc projednal a skončil v nepřítomnosti žalovaného.
8. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích žalobních bodů. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovaným (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.). Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
9. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že dne 24. 10. 2024 v 9:00 hodin byla provedena pobytová kontrola v kancelářských prostorách v Ostravě na ulici Žižkova, budova C v areálu firmy Emons. Kontrola byla zaměřena na pobytový režim cizinců, dodržování povinností stanovených zákonem č. 326/1999 Sb., odhalování a předcházení nelegální migraci cizinců na území České republiky, pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách a věcech, odhalování padělaných cestovních dokladů a pátrání po nelegálním zaměstnávání. V kancelářských prostorách firmy Emons byl při výkonu pracovní činnosti u PC kontrolován cizinec, který byl dle předloženého cestovního dokladu ztotožněn jako žalobce. Žalobce předložil ke kontrole cestovní doklad Korejské republiky č. X s dobou platnosti od 24. 2. 2022 do 24. 2. 2032. V cestovním pase byl otisk razítka posledního vstupu na území členských států Evropské unie ze dne 20. 10. 2024 přes letiště Krakov, žádné pracovní vízum či povolení žalobce ke kontrole nepředložil. Na dotaz uvedl, že je zaměstnancem firmy LS Automotive Indi