19 Az 12/2025 – Krajský soud v Ostravě

19 Az 12/2025- 47 - text  11 19 Az 12/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: N. G., narozena X státní příslušnost Ruská federace bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2025 č. j. OAM-602/ZA-ZA11-P06-2024, ve věci mezinárodní ochrany takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalobkyni nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu). 2. Žalobkyně konstatovala, že o udělení mezinárodní ochrany požádala z důvodu odůvodněného strachu z pronásledování z důvodu náboženství a příslušnosti k určité sociální skupině a pro zastávání určitých politických názorů. V Rusku jí z tohoto důvodu hrozí vězení. Nesouhlasí s vládnoucím režimem. Veřejně hájí práva LGBT komunity a má odůvodněný strach z pronásledování či vážné újmy z důvodu její příslušnosti k LGBT komunitě. Rovněž má strach z pronásledování vzhledem k přijetí nového zákona o LGBT propagandě. V případě návratu do Ruska jí hrozí skutečné nebezpečí vážné újmy. V důsledku této hrozby by její případné vycestování bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Žalovaný opakovaně odkazuje na důkazní standard „velké míry pravděpodobnosti“ namísto judikaturou dovozeného standardu „přiměřené pravděpodobnosti“ míry pronásledování či vážné újmy. Žalobkyně uvedla, že je podporovatelkou LGBT komunity, a to především na sociálních sítích. Podporovatelé LGBT+ komunity jsou v Rusku pronásledováni, ponižováni a je jim zakázáno se svobodně vyjadřovat. Podklady shromážděné žalovaným stran situace LGBT osob jsou neúplné. Neobsahují totiž informace o nejnovějším vývoji. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Ruské federace z 30. 11. 2023 označilo mezinárodní hnutí LGBT za extremistické a otevřelo tak cestu ke svévolnému stíhání LGBT osob a každého, kdo hájí jejich práva nebo s nimi vyjadřuje solidaritu. Toto rozhodnutí míří proti jakémukoliv aktivismu na obranu lidských práv LGBT osob a dokonce i přímo proti jakémukoliv veřejnému spojení s LGBT osobami. Žalovaný objektivně nezohlednil postavení LGBT osob na území Ruska a dostatečně nevyhodnotil relevantnost jejích obav. V návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu neaktualizoval informace o zemi původu. Napadené rozhodnutí tak nemá oporu v řádně zjištěném stavu věci. V Rusku vystupuje státní moc a média proti LGBT komunitě a postoj ruské společnosti je obecně negativní a diskriminační. Má za to, že podmínka její příslušnosti k určité sociální skupině byla splněna. K argumentaci žalovaného v napadeném rozhodnutí žalobkyně namítala, že po ní nelze spravedlivě požadovat, aby např. publikovala na sociálních sítích fotografie či psala komentáře na podporu LGBT hnutí. K tomu poznamenala, že sexuální preference každého jednotlivce jsou součástí jeho intimní sféry a je pouze jeho rozhodnutím, nakolik je bude sdílet veřejně či s veřejností. Nelze jí proto přikládat k tíži, že se jejím přestěhováním do liberálnější země, jakou bezpochyby Česká republika je, nestala LGBT aktivistkou. Za podstatné považuje zabývat se otázku, zda v budoucnu jí hrozí pronásledování nejen ze strany ruských státních orgánů a bezpečnostních složek, nýbrž je nutné se zaměřit též na to, zda v Rusku existuje vnitřní ochrana, tedy zda v případě pronásledování ze strany soukromých osob je Rusko schopné poskytnout jí ochranu. Tímto se žalovaný zcela opomněl zabývat. 3. K obavám z pronásledování pro uplatňování politických práv a svobod žalobkyně namítala, že ačkoliv ruský režim nepostupuje plošně vůči všem lidem, kteří s ním nesouhlasí, je zřejmé, že k nahodilému pronásledování dochází a nelze nijak vyloučit, že by se jeho obětí mohla stát i ona. Odkázala na zprávu Ministerstva zahraničí Nizozemska, Informační zpráva o zemi původu: Ruská federace, z března 2023, z níž v žalobě obsáhle citovala. Potvrdila, že není během svého pobytu v České republice nejvíce viditelnou aktivistkou. Určitou aktivitu nicméně vykazuje. Je přitom obecně známou informací, že na území České republiky nadále operují tajní agenti Ruska. Jeví se proto jako přiměřeně pravděpodobné, že události jako protirežimní demonstrace jsou ze strany Ruska aktivně monitorovány, včetně snahy o identifikaci ruských státních občanů, kteří se jich zúčastní. Nelze proto vyloučit, že by v případě návratu do země původu mohla být i za toto jednání pronásledována. Uvedené žalovaný posoudil zcela nedostatečně, odvolával se na chybný důkazní standard velké míry pravděpodobnosti a její obavy bagatelizoval. 4. Ve vztahu k obavám z pronásledování ze strany soukromých osob žalobkyně namítala, že žalovaný nijak nereflektoval její individuální příběh a motivy pro opuštění země původu. Poukázala na to, že již v průběhu správního řízení uvedla, že z Ruska odešla také proto, že má problémy s rodinou vyznávající náboženství islám, přičemž ona sama se k žádnému náboženství nehlásí. Rodina ji nutí k domluvenému sňatku. To, že se jí podařilo nejprve získat vízum za účelem studia, jí nelze nijak přikládat k tíži. Pokud by byla nucena se vrátit do země původu, domnívá se, že by jí rodina pro její odmítnutí sňatku mohla fyzicky ublížit. Poukázala na to, že její strýc, který je sice původem z Ázerbájdžánu, pobývá i v rámci rodinných vztahů na území Ruska, již spáchal v minulosti vraždu, za níž byl odsouzen. Tento strýc jí vyhrožuje zabitím v případě jejího odporu ke smluvenému sňatku, který pro ni již zajistil. Žalovanému vytkla, že se nikterak nevypořádal s otázkou, zda jsou ruské státní úřady skutečně schopny poskytnout jí účinnou pomoc před rodinnými příslušníky. Rozhodnutí žalovaného je v tomto směru zcela nepřezkoumatelné. Namítala rovněž, že žalovaný si nikterak neověřoval, zda za situace, kdy se potýká se značnými psychickými problémy, není zranitelnou osobou ve smyslu zákona o azylu. V závěru žalobkyně vyslovila názor, že žalovaný hodnotil jak její výpověď, tak i ostatní podklady tendenčně, a to v její neprospěch. 5. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož obsáhle citoval. Žalovaný poukázal na to, že žalobkyně nikdy neměla v zemi původu problémy se státními orgány. Do ČR jela za studiem, a o mezinárodní ochranu požádala až, když ztratila pobytové oprávnění. Je evidentní, že se pouze snaží o legalizaci pobytu v ČR, k čemuž zákon o azylu neslouží. A žalobě je zřejmě toto známo, proto se snaží účelově navodit zdání důvodnosti žádosti o azyl, které graduje tím, že přikládá velkou váhu násilí vůči osobám, které propagují hnutí LGBT v Rusku. Na tomto místě je znovu nutno připomenout, že není úkolem žaloby předestřený příběh gradovat a tříštit a doplňovat. Nelze tímto způsobem ani se snažit prolomit pravidlo ust. § 75 odst. 1 s.ř.s., neboť podle § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Z tohoto pravidla nicméně existují výjimky. Krajské soudy jsou povinny ve věcech mezinárodní ochrany přihlížet k novým skutečnostem, jež nastaly až po vydání napadeného rozhodnutí. Musí však jít o takové skutečnosti, které nemohl žadatel bez své viny uplatnit již v řízení před správními orgány. Žaloba však žádné takové skutečnosti nedokládá, pouze účelově se snaží se závěry správního orgánu polemizovat a příběh připodobňuje k důvodům, pro které by žádost o mezinárodní ochranu mohla vyhovět. 6. Žaloba dále její příběh nafukuje, graduje a snaží se tvrdit, že dotyčná by v případě návratu byla postihována pro svou podporu LGBT komunity s odkazem na to, že v Rusku státní moc a média vystupují diskriminačně vůči podporovatelům v souvislosti s přijetím zákona zakazujícího propagaci netradičních sexuálních vztahů a s ohledem na to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu Ruské federace označilo hnutí LGBT za extremistické a otevřelo cestu ke svévolnému stihání LGBT osob a každého, kdo hájí jejich práva. 7. Žalovaný vyslovil názor, že pečlivě prozkoumal její výpověď a porovnal s informacemi o zemi původu a je nutno znovu opakovat, že v žádném případě žalobkyni v zemi původu nehrozí pronásledování či vážná újma a žalovaný toto s dostatečnou mírou pravděpodobnosti ve svém rozhodnutí odůvodnil a vyvrátil dostatečnými argumenty. 8. Žalovaný v této souvislosti odkázal na zprávu Informace OAMP, Ruská federace, Sexuální menšiny, ze dne 11. září 2024, z níž vyplývá, že porušení dotčeného zákona jsou hodnoceny jako přestupky, a to zejména v kontextu s rozlohou a lidnatostí Ruska v zanedbatelném množství, byť mohou být některé situace specifické a medializované, přičemž v případě rozhodnutí o trestu u fyzické osoby se jedná o finanční pokutu v