20 Az 22/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 22/2025- 16 - text  8 20 Az 22/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: A. D. L., st. přísl. Vietnamská socialistická republika toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 21 Vyšní Lhoty, zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze 7. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-VL15-PŘZ-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze 7. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-VL15-PŘZ-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 269 Kč k rukám Mgr. Marka Sedláka, advokáta, se sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím o nepropuštění ze zařízení pro zajištění cizinců ze dne 7. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-VL15-PŘZ-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, (dále jen „zákon o azylu“), nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu dobu trvání zajištění stanovil do 24. 8. 2025. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, ve které zejména namítal, že napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné a nezákonné, jelikož splňoval důvody pro to, aby byl ze zajištění propuštěn. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje rozhodnutím ze dne 5. 5. 2025, č. j. KRPP-65756-7/ČJ-2025-030022, podle § 124 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), žalobce zajistilo za účelem správního vyhoštění. 3. Žalobce dne 7. 5. 2025 požádal o udělení mezinárodní ochrany. 4. Rozhodnutím o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 12. 5. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-BA03-Z-2025, žalovaný zajistil žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu v zařízení pro zajištění cizinců a rozhodl, že ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 24. 8. 2025. 5. Při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 5. 6. 2025 žalobce uvedl, že má kamaráda v Klatovech (pan N.), který mu v případě propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců poskytne bezplatné ubytování, finančně ho podpoří a poskytne práci. K dotazu žalovaného žalobce objasnil, že bratranec žalobce si vzal sestru pana N., ve Vietnamu se tak jedná o rodinu. 6. Rozhodnutím ze dne 1. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-HA15-2025, žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu tak, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, §14, § 14a a § 14b zákona o azylu neuděluje. 7. Součástí správního spisu je žádost žalobce o propuštění ze zajištění – opětovné posouzení důvodů zajištění dle § 46a odst. 10 zákona o azylu ze dne 5. 8. 2025. K žádosti žalobce přiložil Doklad (potvrzení) o zajištění ubytování pana N. V. N. a dále prohlášení k žádosti o propuštění o zajištění s ověřovací doložkou pro legalizaci. V prohlášení pan N. V. N. prohlásil, že je žalobce jeho bratranec, z důvodu rodinné vazby žalobci zajistí ubytování, v jeho bydlišti, finančně jej zabezpečí, poskytne mu finanční prostředky k zajištění obživy, včetně prostředků na dojíždění na kontroly na pracovišti správního orgánu. 8. Dne 7. 8. 2025 žalovaný vydal napadené rozhodnutí, jímž o žádosti žalobce o propuštění ze zajištění rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 24. 8. 2025. III. Žaloba 9. Žalobce považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Namítal, že žalovaný rozhodl o jeho dalším zajištění, aniž by pro to byly splněny zákonné předpoklady. Konkrétně uvedl, že mu nehrozí žádné vyhoštění, ani vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu. Žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, na základě, kterých došel k závěru, že žalobci vyhoštění, vydání nebo předání hrozí. Nejsou tak splněny podmínky pro zajištění cizince dle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu. 10. Žalobce měl dále za to, že se žalovaný nedostatečně zabýval tím, zda bylo možné uložit žalobci zvláštní opatření místo aby byl zajištěn. Žalovaný byl povinen v napadeném rozhodnutí v souladu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, uvést konkrétní podklady, ze kterých vycházel, a úvahy o jejich hodnocení. Odůvodnění napadeného rozhodnutí však neobsahuje žádné úvahy, ze kterých by bylo zřejmé, jak se žalovaný vypořádal s tím, že žalobce má na území České republiky příbuzného, pana N. V. N., který mu poskytne bezplatné ubytování a plně ho finančně zabezpečí, včetně prostředků na případné dojíždění na pracoviště žalovaného za účelem kontroly součinnosti. Žalovaný místo toho bez ohledu na doklady předložené k žádosti o propuštění ze zajištění v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce nemá v České republice žádné vazby a je nejasná i jeho finanční situace. 11. Žalobce měl za to, že zajištění ubytování a finanční zabezpečení ze strany příbuzného by mohly být dostatečným důvodem pro využití zvláštního opatření podle § 47 odst. 2 zákona o azylu a důvodem pro propuštění žalobce ze zajištění. Žalovaný se zabýval pouze tím, že má žalobce zajištěno ubytování na území České republiky, ale nijak se nezabýval tím, že ubytování je bezplatné a že má zajištěno finanční zabezpečení od příbuzného. Žalobce považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné i z důvodu, že žalovaný argumentoval tím, že využití zvláštního oprávnění není možné s ohledem na pobytovou historii žalobce a nerespektování právních předpisů České republiky. Žalobci není zřejmé, co v jeho pobytové historii brání využití zvláštního opatření a není mu ani zřejmé, o jaká nerespektování právních předpisů ze strany žalobce žalovaný napadené rozhodnutí opírá. Ze správního spisu musí být zřejmé, že žalobce přicestoval do České republiky jako turista v dobré víře, že na jeho území pobývá na základě platného oprávnění vydaného Maďarskem. 12. Žalobce z výše uvedených důvodů navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. IV. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je z napadeného rozhodnutí jasně seznatelné, z jakých podkladů správní orgán vycházel, jakým způsobem je hodnotil a k jakým závěrům jej tyto úvahy vedly. Má za to, že postupoval v souladu s právními předpisy. 14. Dle žalovaného důvody uvedené žalobcem nelze jakkoliv podřadit důvodům, které by umožňovaly jeho propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců a vedení dalšího řízení ve věci mezinárodní ochrany za umožnění mu volného pohybu na území České republiky. Doložení dokladu o ubytování nemůže původní závěr správního orgánu nikterak zvrátit. Potvrzení o ubytování bez uvedení dalších okolností nelze samo o sobě s ohledem na pobytovou historii dotyčného a nerespektování právních předpisů České republiky shledat jako záruku toho, že by se jmenovaný na dané adrese zdržoval a poskytoval správnímu orgánu potřebnou součinnost. V České republice o mezinárodní ochranu požádal v zařízení pro zajištění cizinců poté, co byl zajištěn a stál před reálnou hrozbou správního vyhoštění. Dle vyjádření žalobce zde nemá ani žádné vazby, přičemž ani jeho nejasná finanční situace nenavozuje jistotu v plnění všech jeho povinností spojených se zvláštním opatřením (např. povinnost pravidelně dojíždět a hlásit se na ministerstvu). Žalobce tak neuvedl žádné argumenty, které by představovaly alespoň nějakou indicii pro závěr, že by zvláštní opatření skutečně dodržoval. Samotné zajištění si jakékoliv adresy na území České republiky není důvodem pro propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců. 15. Žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy, proto navrhoval, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V. Posouzení věci soudem 16. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) v zákonné lhůtě (§ 46a odst. 8 zákona o azylu). 17. S ohledem na skutečnost, že žádný z účastníků nepožádal o nařízení jednání a soud nepovažoval nařízení jednání za nezbytné, rozhodl o žalobě bez jednání (§ 46a odst. 8 zákona o azylu). 18. Krajský soud se nejprve zabýval rozsahem přezkumu žaloby. Postupoval v souladu s požadavky rozsudku Soudního dvora EU ze dne 8. 11. 2022 o předběžné otázce ve spojených věcech C-704/20 a C-39/21, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid. Z něho je nutno dovozovat, že správní soud je povinen při přezkumu rozhodnutí o zajištění cizince přihlížet i k vadám a nezá