4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

22 A 22/2023- 100 - text  8 22 A 22/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobce: B. P. zastoupený obecným zmocněncem JUDr. J. V. proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava za účasti: JC Market s. r. o. sídlem Karlovecká 2918/1b, 747 07 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2023 č. j. MSK 170347/2022, ve věci nakládání s vodami a povolení stavby takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno rozhodnutí Magistrátu města Opavy (dále také „vodoprávní úřad“) ze dne 27. 10. 2022, č. j. MMOP 127795/2022, jímž bylo k žádosti stavebníka JC Market s. r. o. rozhodnuto o nakládání s povrchovými a podzemními vodami a povolena stavba vodního díla „MVE - zdroj elektrické energie pro areál Panský mlýn“ na pozemcích parc. č. 2538, 2541/1, 2542, 2546, 2549/16 a 2905/9, vše v k. ú. Kylešovice. 2. Žalobce v žalobě citoval napadené rozhodnutí, rozsáhle vylíčil předchozí průběh řízení a poté uvedl žalobní námitky, které soud pro přehlednost rozčlenil do tří oblastí – námitky procesní, vodoprávní a stavební. Konkretizaci jednotlivých námitek se soud bude věnovat níže u jejich vypořádání. 3. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě přesvědčivě zjištěného skutkového stavu věci, odůvodnění vyhovuje nárokům na něj kladeným správním řádem a je zákonné. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4. Osoba zúčastněná na řízení – stavebník – se vyjádřila jen k návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě. 5. U jednání dne 3. 6. 2025 účastníci setrvali na svých stanoviscích. 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 7. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že stavebník podal v roce 2017 žádost o povolení stavby vodního díla „MVE - zdroj elektrické energie pro areál Panský mlýn“ a také o povolení k nakládání s vodami v souvislosti s touto stavbou. Vodoprávní úřad rozhodl postupně v roce 2018 a 2x v roce 2022, tato rozhodnutí však byla zrušena žalovaným. Vodoprávní úřad nakonec vydal rozhodnutí dne 27. 10. 2022, to bylo změněno žalovaným dne 17. 3. 2023. Žalobce prostřednictvím zmocněnce v průběhu let nahlížel do správních spisů a uplatňoval řadu námitek. Další zjištění ze správních spisů soud uvede níže u vypořádání žalobních námitek. 8. Krajský soud nejprve připomíná, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010 č. j. 4 As 3/2008-78). 9. Nejprve k procesním námitkám. Žalobce považoval za zcela neakceptovatelný postup žalovaného, který přistoupil ke změně rozhodnutí vodoprávního úřadu, v rámci níž zhojil stěžejní nedostatky rozhodnutí správního orgánu 1. stupně. Takový postup je podle žalobce libovůlí, která je v právním státě nepřípustná. K tomu soud uvádí, že žalobcova námitka je natolik obecná, že na ni lze reagovat také jen obecně, totiž tím, že dvojstupňové správní řízení tvoří jeden celek a zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) umožňuje odvolacímu orgánu změnit odvoláním napadené rozhodnutí nebo jeho část (§ 90 odst. 1 písm. c/ správního řádu). Pokud jde o stanovení povinnosti odvolacím orgánem, absentující v rozhodnutí 1. stupně (žalobce citoval z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - dále jen „NSS“ - ze dne 22. 7. 2008, č. j. 2 As 20/2008-73, aniž by uvedl konkrétní vazbu na napadené rozhodnutí a především to, jakým způsobem tím žalovaný zasáhl do žalobcových práv), k tomu soud uvádí, že podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Krajský soud zjistil z obsahu správních spisů, že nově stanovené podmínky (bod 2 výroku rozhodnutí žalovaného) se týkaly toho, co stavebník – žadatel sám navrhoval ve správním řízení (odvádět 0,400 – 6 000 m3/s povrchové vody z náhonu Panský mlýn do nadjezí Jaschkova jezu), proto zde nepřipadá v úvahu, že by stavebníkovi hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Nyní přezkoumávaná věc je odlišná i od druhého žalobcem citovaného judikátu (rozsudek NSS č. j. 4 As 10/2012-48), v němž šlo o změnu celého odůvodnění rozhodnutí 1. stupně. Tato námitka není důvodná. 10. Žalobce dále (s citací rozsudku NSS č. j. 6 As 73/2015-40 ohledně nutnosti vysvětlit, proč došlo ke změně právního názoru odvolacího orgánu) zcela obecně namítl, že ani 1. stupeň ani žalovaný nezdůvodnili řádně svá rozhodnutí. K tomu soud jednak uvádí, že žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsal konkrétně vady rozhodnutí vodoprávního úřadu, avšak poté vysvětlil, proč a jak je napravil sám, a dále soud opět zdůrazňuje, že žalobce neuvedl, jaká jeho veřejná subjektivní práva tím měla být porušena, jaká újma ho tím postihla. Tato námitka není důvodná. 11. Žalobce namítl překážku litispendence – bylo vedeno dvojí řízení, kdy předchozí nebylo dosud skončeno. Krajský soud zjistil z obsahu správních spisů, že stavebník dne 15. 1. 2019 vzal zpět žádost o povolení k nakládání s vodami z roku 2017 a téhož dne podal žádost o změnu stávajícího povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad vydal dne 28. 1. 2019 usnesení o zastavení původního řízení, které doručil jen stavebníkovi. Poté bylo vedeno řízení o změně stávajícího povolení k nakládání s vodami. Žalovaný se touto námitkou zabýval v odůvodnění napadeného rozhodnutí (str. 10), kdy sice konstatoval nedostatky vodoprávního úřadu v administraci úkonů, nicméně shledal rozdíl v požadavcích stavebníka podle žádostí z roku 2017 a z roku 2019, takže se nejednalo o řízení v téže věci. Krajský soud zde poukazuje na to, že žalobce pouze obecně tvrdí v žalobě, že v řízeních nebyl žádný rozdíl, a dále a především na to, že žalobce neuvedl zcela nic k tomu, jak byl tímto postupem správních orgánů dotčen na svých právech. Žalobce byl přitom aktivní v průběhu správních řízení od počátku do konce, nahlížel do správních spisů a vznášel řadu námitek. Tato námitka není důvodná. 12. Žalobce namítl, že mu nebylo doručeno usnesení o zastavení řízení o žádosti z roku 2017 o povolení k nakládání s vodami, takže mu bylo odňato právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2011, č. j. 57 A 128/2010-56). K tomu krajský soud uvádí, že toto usnesení skutečně nebylo žalobci (jeho zmocněnci) doručeno (viz bod 11. tohoto rozsudku). Nicméně je třeba říci (a je to také podstatou rozsudku, který zmínil žalobce), že soud se při přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve věci zastavení řízení podle § 66 odst. 1 správního řádu zabývá pouze tím, zda byl dán důvod pro zastavení řízení – ničím jiným. V daném případě vyplývá z obsahu správního spisu, že stavebník vzal zpět svou žádost a vodoprávní úřad zastavil řízení podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, tedy důvod byl dán jednoznačně a při rozhodování bylo použito odpovídající ustanovení právního předpisu včetně přiléhavého odůvodnění. Žalobce v žalobě neuvedl nic konkrétního k porušení svých práv, jen obecný poukaz na článek Listiny základních práv a svobod. Tato námitka není důvodná. 13. Žalobce namítl, že oznámením o pokračování řízení ze dne 21. 1. 2022 nelze zahájit nové vodoprávní řízení. K tomu krajský soud pouze podotýká, že řízení bylo v souladu s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno žádostí stavebníka. Žalobce namítl další vady postupu vodoprávního úřadu (uvědomování účastníků, spojování řízení) s tím, že k tomu se žalovaný nijak nevyjádřil a jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. K tomu krajský soud poukazuje na str. 9-10 odůvodnění napadeného rozhodnutí a má je za dostatečně odůvodněné a tudíž přezkoumatelné. I zde žalobce netvrdil nic konkrétního k porušení svých práv. Tyto námitky nejsou důvodné. 14. Žalobce namítl, že plná moc pro zástupce stavebníka byla jen pro stavební řízení, nikoli pro