— Nejvyšší správní soud

24 A 2/2025- 22 - text  5 24 A 2/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci navrhovatele: Česká republika na 1. místě! sídlem Jankovcova 1535/2a, 170 00 Praha 7 – Holešovice zastoupený JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph. D., advokátem sídlem Zámecká 550, 685 01 Bučovice proti odpůrci: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771, 702 00 Ostrava za účasti: STAČILO! jednající zmocněncem J. B. adresa pro doručování Českobratrská 4, Ostrava, o návrhu ve věci registrace kandidátní listiny, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Návrh: 1. Navrhovatel se domáhal zrušení registrace kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! pro volby do Poslanecké sněmovny ve volebním kraji Moravskoslezském, provedené rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. MSK 101482/2025. Má za to, že registrace kandidátní listiny je v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 písm. b), f), h) zákona č. 247/1995 Sb., volbách, neboť kandidátní listina navzdory svému formálnímu označení je kandidátní listinou koalice čtyř stran. Důvodem, proč jde o kandidátní listinu koalice, je to, že memoranda uzavřená mezi politickými stranami KSČM, ČSNS, SD-SN a SOCDEM obsahují znaky koaliční dohody. Těmito znaky jsou společné orgány rozhodující o kandidátech, mechanismus vetování, společný volební program a deklarace ustanovení společného poslaneckého klubu. Stačilo!, potažmo tyto čtyři strany, tím obchází ustanovení § 49 zákona o volbách, podle kterého se na koalici čtyř stran vztahuje uzavírací klauzule 11% místo 5%, která platí pro samostatné politické hnutí, za které se Stačilo! vydává. 2. Postup, kdy byla kandidátní listina této koalice formálně přihlášena pouze jménem politického hnutí Stačilo!, představuje obcházení zákona a zneužití registračního procesu s cílem neoprávněně snížit zákonné volební kvorum. Takové jednání v přímém rozporu s čl. 22 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje rovnou a svobodnou soutěž politických sil. Veřejná prezentace Stačilo! při současné registraci kandidátních listin výlučně pod názvem Stačilo! je způsobilá uvést voliče v omyl a popřít účel volební legislativy, která má zamezit zneužití spojených kandidaturu k obcházení přísnějších kvor pro koalice. 3. Navrhovatel se vymezil k nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/17, kterým byly zrušeny tehdejší extenzivní uzavírací klauzule pro koalice ve výši 10 %, 15 % a 20 %. Ústavní soud v tomto nálezu nezakázal odlišná kvóra pro koalice, pouze stanovil, že musí být přiměřená a sledovat legitimní cíle. Výslovně připustil, že odlišné kvorum pro koalici je přípustné za splnění ústavních podmínek. Tento nález vedl k přijetí zákona č. 189/2021 Sb. účinné od 1. 7. 2021, který stanovil není platné uzavírací klauzule. Posouzení krajským soudem 4. Úpravu podávání kandidátních listin obsahuje ustanovení § 31 odst. 1 zákona o volbách, podle kterého kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Z odstavce druhého pak vyplývá, že každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Poslanecké sněmovny v každém volebním kraji pouze 1 kandidátní listinu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátní listinu, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze 1 koalice. Koalice musí být složena ze stejných politických stran nebo politických hnutí ve všech volebních krajích. Kandidát může být uveden pouze na 1 kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny 5. Kromě úpravy, obsažené ve výše citovaném § 31 odst. 1, věta za středníkem, zákon o volbách žádnou definici koalice neobsahuje. 6. Výkladem tohoto ustanovení na velmi podobné skutkovém základě se zabýval Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 14. listopadu 2017, č. j. Vol 57/2017-24. Tehdy šlo o situaci, kdy politická strana TOP 09 podala kandidátní listinu samostatně, ale na kandidátní listině bylo zahrnuto více partnerů. Byla podporována minimálně dvěma politickými subjekty, Liberálně ekologickou stranou a Koruna Česko. Podle tehdejšího navrhovatele šlo ve skutečnosti o skrytou koalici, nejprve se stranou Starostové a nezávislí, po jejich odstoupení s těmito podporujícími subjekty. Podle prohlášení podporovatelů strana TOP 09 navíc zapracovala jejich volební požadavky do svého volebního programu a šlo tak nikoliv o volební program strany TOP 09, ale všech složek tvořících tuto skrytou koalici. Nejvyšší správní soud však této argumentaci nepřisvědčil. Považoval za nutné, aby bylo pro voliče na základě co nejjednoznačnějších kritérií možno určit, zda jde o koalici či samostatně kandidující politickou stranu či hnutí tak, aby si volič mohl již v průběhu volební kampaně a při samotných volbách vytvořit jasnou představu o tom, jakou podporu hlasů kandidující subjekt pro zisk mandátu potřebuje, neboť jde o jedno z hledisek, které část voličů může brát v potaz při svém rozhodování (viz odstavec 20 usnesení). V ustanovení § 31 odst. 1 zákona o volbách se vymezuje to, co se považuje za kandidátní listinu podanou koalicí, a podle NSS je rozhodné, zda společně kandidující politické strany či hnutí jednoznačně označí kandidátní listinu jako koaliční, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Nejvyšší správní soud se postavil na stanovisko, že v případě pojmu „kandidátní listina podaná koalicí“ není důvodu se odchylovat od doslovného jazykového výkladu, které by měl být pravidlem při interpretaci právní normy (…) Naopak úvahy stěžovatele o „skryté koalici“ působí matoucím dojmem a jejich připuštění by do volebního procesu vneslo nejistotu a řadu sporů, včetně sporů soudních (viz odstavec 21 a 22 tohoto usnesení). 7. Nejvyšší správní soud při výkladu upřednostnil s ohledem na voliče co nejjasnější a nejjednodušší výklad, a proto vyložil citované ustanovení s důrazem na formální hledisko. Kandidátní listinou koalice je podle něj výlučně ta kandidátní listina, kterou takto koaliční strany označí. Vyloučil jakoukoliv formu koalice v materiálním smyslu, čehož se navrhovatel nyní dovolává. 8. Krajský soud nevidí žádný důvod, proč se od tohoto závěru Nejvyššího správního soudu odchýlit. Ve volebním procesu je podstatné, aby pravidla byla jasná, co nejjednodušší a srozumitelná voličům tak, aby volič si mohl učinit závěr, koho a za jakých podmínek volí. Stejně tak je žádoucí, aby pravidla byla jasná a srozumitelná pro kandidující subjekty. Jazykové znění posuzované úpravy takto jasné pravidlo poskytuje, když stanoví, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí (…). Jakkoliv by právně teoreticky bylo možné z citovaného připustit existenci koalice v materiálním smyslu, když před „se považuje“ nebylo vloženo vylučující „pouze“, vedl by takový výklad pouze ke zmatení voličů a koneckonců i kandidujících subjektů. Proto by pro jeho přijetí musely být velmi pádné argumenty, které však krajský soud nenalezl. 9. Předně, zákon o volbách ani žádný jiný zákon nevylučuje, aby politická strana či politické hnutí mělo své podporovatele v jiných politických stranách či hnutích, ani to, aby na kandidátní listině byli kandidáti s jinou politickou příslušností. Konečně, Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení přijal závěr, který vtělil do právní věty a který zní: politické strany nejsou limitovány v tom, zda na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny uvedou výhradně své členy nebo i osoby, které nejsou členy žádné strany, případně členy jiné politické strany. Ani skutečnost, že na kandidátní listině politické strany či hnutí figuruje člen jiné politické strany či hnutí, nečiní z takové kandidátní listiny koaliční kandidátní listinu ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb. (…) Není – li takového zákonného zákazu, krajský soud nemá oporu jej dovodit pouze z toho, že postup Stačilo! a jej podporujících stran není výslovně jako možný uveden, když obecně platí, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno. 10. Nyní popisovaná situace není ani nijak nová. Nastala jednak ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 u politické strany TOP 09, což bylo posouzeno Nejvyšší správní soudem ve výše zmiňovaném usnesení. Již dříve, v roce 2013, kandidovala politická strana TOP 09 s podporou polit