1 As 223/2022 — Nejvyšší správní soud

39 A 5/2025- 66 - text  11 39 A 5/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci žalobce: fotovoltaická elektrárna šumpr s. r. o. sídlem Holice 720, 779 00 Olomouc zastoupený advokátem JUDr. Michalem Filoušem, sídlem Ostravská 16, 779 00 Olomouc proti žalovanému: Dopravní a energetický stavební úřad sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha za účasti: 1) CETIN a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 2) Město Šumperk sídlem nám. Míru 1, 787 01 Šumperk 3) Obec Dolní Studénky sídlem Dolní Studénky 99, 788 20 Dolní Studénky zastoupené advokátem JUDr. Tomášem Doležalem sídlem nám. Republiky 679/5, 746 01 Opava 4) L. S. zastoupen advokátem JUDr. Michalem Filoušem sídlem Ostravská 16, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne č. j. DESU/032/004041/25 ze dne 27. 2. 2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce požadoval u Městského úřadu Šumperk ve společném povolení schválení stavebního záměru nazvaného „Skladový areál s výrobnou elektrické energie“ v katastrálních územích Dolní Studénky a Šumperka. Stavební záměr se skládá ze stavebních objektů fotovoltaické elektrárny, kolny pro stroje a zařízení, vsakovat rýhy, areálová komunikace, přípojky a trafo pro fotovoltaickou elektrárnu. Městský úřad Šumperk dne 4. 6. 2024 žalobci vyhověl a záměr schválil. Proti jeho rozhodnutí bylo podáno odvolání. Odvolací námitky směřovaly rovněž proti obsahu závazného stanoviska Odboru strategického rozvoje, územního plánování a investic Městského úřadu Šumperk z 9. 8. 2024 (dále „orgán územního plánování“). Žalovaný si proto vyžádal stanovisko nadřízeného orgánu, kterým je Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického rozvoje kraje („nadřízený dotčený orgán“). Ten ve svém závazném stanovisku ze dne 14. 1. 2025 shledal záměr žalobce z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování nepřípustným. 2. Nadřízený dotčený orgán konstatoval (námitka A), že záměr je sice nazvána „skladový areál s výrobnou elektrické energie“, ale ve skutečnosti se jedná pouze o výrobnu elektrické energie. Objekt půdorysných rozměrů 25,5 × 9 m lze jen stěží nazvat skladovým areálem. Žalobce s takovým závěrem nesouhlasí. 3. Předně, podle územního plánu Města Šumperk jsou pro danou plochu smíšená výrobní nepřípustné pouze stavby pro bydlení a stavby a pozemky pro rodinnou rekreaci. 4. Fotovoltaické elektrárny jsou dle územního plánu města Šumperk v plochách smíšených výrobních přípustné podmíněně. Nadřízený dotčený orgán dovodil, že pozemky fotovoltaických elektráren jsou přípustné pouze jako součást areálu. Nespecifikoval však, co se rozumí pojmy areál či součást areálu. Bez specifikace pojmu areál nemohl nadřízený dotčený orgán posoudit, zda v případě záměru žalobce lze shledat soulad s územním plánem či nikoliv. Nadřízený dotčený orgán pouze obecně konstatoval, že se v lokalitě žádný skladový ani výrobní areál, na jehož rezervní ploše by dle podmínek územního plánu mohla být fotovoltaická elektrárna podmíněně připuštěna, nenachází. Vzhledem k tomu, že současně nedefinoval, co se rozumí areálem, je jeho stanovisko nepřezkoumatelné a tudíž nezákonné. To platí zejména, když prvoinstanční orgán územního plánování shledal záměr přípustným, neboť je „navržen na rezervním nevyužívané části skladového areálu“. Uvedené svědčí o tom, že každý orgán územního plánování tyto pojmy vykládá odlišným způsobem. 5. Stejně tak územní plán nedefinuje pojem areál, nedefinuje ani to, co se rozumí tzv. skladovacím areálem. Obecně lze pojem skladovací areál chápat jako budovy či plochy pro skladování. Pokud nadřízený dotčený orgán uvádí, že lze stěží záměr žalobce nazvat skladovým areálem, neboť se jedná pouze o výrobnu elektrické energie s objektem půdorysných rozměrů 25,5 × 9 m, pak zjevně absentuje úvaha, jak krajský úřad k takovému závěru došel. Zda určitá budova skladem je či není, závisí podle žalobce na účelovém určení této stavby, a nikoliv na jejich rozměrech. Podle judikatury správních soudů je skladem též volné prostranství za sklad určené, které nemá střešní konstrukci. Žalobce se odvolal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2024, č. j. 54 A 96/2023-28. 6. Nadřízený dotčený orgán dále (námitka B) nepřípustnost záměru žalobce dovodil z toho, že část záměru (část přípojky VN) je umístěna v plochách „plochy dopravní infrastruktury“ dle územního plánu Šumperk a v plochách „plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava“ dle územního plánu Dolní Studénky, přičemž se jedná o území určené pro veřejně prospěšnou stavbu silnice I/44 a přípustné jsou v daném koridoru pouze záměry související. Ani s tímto se žalobce neztotožňuje. 7. Žalobce odkázal na bod 8.1, podbod 8.1.1. písm. b) územního plánu města Šumperk, podle kterého jsou v celém řešeném území obecně přípustné pozemky, stavby, zařízení a jiná opatření pro veřejnou technickou infrastrukturu, mezi které lze nepochybně zařadit i část přípojky VN (pozn. soudu, žalobce v žalobě mylně uvádí NN, jde však zřejmě o chybu v psaní). Tato je přípustná za předpokladu, že neznemožní hlavní způsob využití. Závazné stanovisko je v tomto kontextu nesprávné a nezákonné. Přípojky jsou dle stavebního zákona stavbami, které lze v souladu s charakterem území umisťovat i v nezastavěném území obce, pokud je územní plán výslovně nevylučuje. Tím spíše jsou stavby přípojek přípustné v ploše dopravní infrastruktury, tj. ploše zastavitelné. 8. Přípustnost umístění přípojky dle územních plánů města Šumperka a obce Dolní Studénky konstatovalo ve svém závazném stanovisku z 6. 1. 2025 i Ministerstvo životního prostředí jako nadřízený dotčený orgán při přezkumu závazného stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje z 30. 1. 2024. Stavební úřad žádné kroky v odstranění tohoto rozporu neučinil. 9. Část přípojky nacházející se v katastrálním území Dolní Studénky je tak marginální, že podle názoru žalobce vůbec nedojde k vyvolání jakékoliv změny území, pro kterou by bylo třeba tuto část přípojky z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování posuzovat. 10. Nadřízený dotčený orgán dále pominul (námitka C), že výrobny energie z obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 megawatthodina a více jsou podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bod 18 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Tato skutečnost nebyla zohledněna. Žalobce se odvolal na Politiku územního rozvoje České republiky, kde je pod bodem 31 jako priorita předpokládáno vytváření územních podmínek pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování. Při posuzování otázky naplnění cílů a úkolů územního plánování či posuzování souladu záměru či koncepce s cíli a úkoly územního plánování je třeba tento dokument interpretovat v souladu s požadavky stanovenými v rámci republikových priorit. 11. Podle názoru žalobce je negativní stanovisko nesprávné, nepřezkoumatelné a nezákonné. Z téhož důvodu trpí nezákonností napadené rozhodnutí. Žalobce je proto požaduje zrušit. Stanovisko žalovaného: 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na to, že není příslušný k přezkumu zákonnosti závazného stanoviska dotčeného orgánu. Napadené závazné stanovisko odboru strategického rozvoje Krajského úřadu Olomouckého kraje nebylo v průběhu odvolacího řízení napadeno, ačkoliv účastníci odvolacího řízení byli dopředu upozorněni na výsledek odvolacího řízení. Žalovaný doplnil, že nesoulad navrhované stavby s územním plánem a úkoly a cíli územního plánování byl v daném případě shledán především proto, že navrhovaná stavba je nazvaná jinak, než je její skutečný charakter. Navrhovaná stavba nemůže být v souladu s územním plánem města Šumperk, neboť žádný výrobní či skladový areál se v daném místě doposud nenachází, v projektové dokumentaci není podrobněji specifikováno, jaké stroje a zařízení mají být uskladněny v stavebním objektu kolny pro stroje a zařízení (SO.02) a zastavěná plocha tohoto stavebního objektu činí 229,5 m², zatímco plocha celého stavebního záměru je mnohonásobně vyšší, když bylo odsouhlaseno odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o ploše 20 400 m². Stanovisko Obce Dolní Studénky: 13. Ve věci se vyjádřila z osob zúčastněných na řízení pouze obec Dolní Studénky. Poukázala na rozsáhlou judikaturu správních soudů, podle které je přezkoumávání věcné správnosti závazných stanoviskem správním soudem v řízení o žalobě vyloučeno. Obsahem žaloby je polemika se správností zá