79 A 3/2025 – Krajský soud v Ostravě

79 A 3/2025- 70 - text  7 79 A 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobkyně: Z. Š. proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava za účasti: 1) CETIN a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 - Libeň 2) Severomoravské vodovody a kanalizace a. s. sídlem 28. října 1235/169, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024 č. j. MSK 68767/2023 a ve věci navrhovatelky: Z. Š. proti odpůrci: Město Frýdlant nad Ostravicí sídlem Náměstí 3, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu města Frýdlant nad Ostravicí schváleného usnesením zastupitelstva města Frýdlant nad Ostravicí ze dne 13. 12. 2017 č. 19/8.1 takto: I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024 č. j. MSK 68767/2023, se zamítá. II. Návrh navrhovatelky na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu města Frýdlant nad Ostravicí, vydaného zastupitelstvem města Frýdlant nad Ostravicí ze dne 13. 12. 2017 č. 19/8.1 v rozsahu, ve kterém byla na pozemcích parc. č. X, parc. č. XA a parc. č. XB v k. ú. X vymezena plocha rozšíření dopravní infrastruktury k zajištění dopravní obslužnosti zastavitelných ploch Z102 a Z103, se zamítá. III. V řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024 č. j. MSK 68767/2023 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. IV. V řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024 č. j. MSK 68767/2023 nemají osoby zúčastněné na řízení právo na náhradu nákladů řízení. V. V řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu města Frýdlant nad Ostravicí, vydaného zastupitelstvem města Frýdlant nad Ostravicí ze dne 13. 12. 2017 č. 19/8.1, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 3. 6. 2024 domáhala přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto mj. o odvolání žalobkyně proti společnému povolení vydanému Městským úřadem Frýdlant nad Ostravicí (dále jen „MUFO“ nebo „stavební úřad“) dne 29. 5. 2023, č. j. MUFO 62670/2023, pro stavbu „Příjezdová komunikace k. ú. X“ na pozemcích parc. č. XC, XD, XE, XF, XG, XG, XG, XCH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ a XR. 2. Zároveň žalobkyně navrhla zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu města Frýdlant nad Ostravicí, vydaného zastupitelstvem města Frýdlant nad Ostravicí ze dne 13. 12. 2017, č. 19/8.1 v rozsahu, ve kterém byla na pozemcích parc. č. X, parc. č. XA a parc. č. XB v k. ú. X vymezena plocha rozšíření dopravní infrastruktury k zajištění dopravní obslužnosti zastavitelných ploch Z102 a Z103. 3. Žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že stávající účelová komunikace je na pozemku parc. č. X, který se nachází mj. mezi pozemky parc. č. XA a XB v jejím vlastnictví, se obrátila na město Frýdlant nad Ostravicí, a to s ohledem na to, že dojde k dotčení jejich pozemků, přičemž ačkoliv stavební úřad připustil zásah do pozemků žalobkyně, nepožadoval její souhlas ve smyslu § 184a zákona č. 183/2006 Sb., starého stavebního zákona (dále jen „starý stavební zákon“). Je přitom zřejmé, že rozšíření komunikace na 4,8 m není reálné bez zásahu do pozemku žalobkyně parc. č. XB, a to s ohledem na umístění sloupu venkovního vedení NN. Tento sloup se nachází v těsné blízkosti hranice pozemků parc. č. XB a XO. Stavbou výhybny, která se má nacházet vedle tohoto sloupu, bude zasaženo do jejího pozemku. Od města Frýdlant nad Ostravicí však neobdržela žádné vyjádření, město tak dosud nepotvrdilo, že úprava stávající komunikace má oporu v územním plánu. 4. V návaznosti na obsah napadeného rozhodnutí týkajícího se § 22 vyhl. č. 501/2006 Sb. žalobkyně uvedla, že názor žalovaného uvedený v napadeném rozhodnutí týkající se šířky pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, svědčí o tom, že územní plán města Frýdlant nad Ostravicí nemá v části plochy rozšíření dopravní infrastruktury na pozemku parc. č. X žádné opodstatnění. 5. Žalobkyně právě z tohoto důvodu navrhla také zrušení předmětného územního plánu v dotčeném rozsahu. 6. Žalobkyně dále vznesla námitky ve vztahu k tomu, jakým způsobem žalovaný naložil s její námitkou, že nadřízeným orgánem územního plánování nebyly vypořádány její námitky týkající se závazného stanoviska orgánu územního plánování. Poukázala na to, že jelikož je vyjádření orgánu územního plánování ze dne 17. 3. 2023 součástí podkladů pro vydání závazného stanoviska krajského úřadu ze dne 15. 1. 2024, neposoudil krajský úřad otázku řešenou ve vyjádření orgánu územního plánování, která se týká rozšíření koridoru či spíše zastavitelné plochy v nyní platném územním plánu, tudíž neposoudil, zda je tato otázka důvodem k posouzení odvolání žalobkyně. V odvolání žalobkyně navrhla doplnění podkladů o geometrický plán prokazující šířku veřejného prostranství mezi jejími pozemky. Z uvedeného důvodu má žalobkyně za to, že předmětné závazné stanovisko ze dne 15. 1. 2024 je nepřezkoumatelné. Zdůraznila dále, že vybudování výhybny není reálné bez zásahu do jejího pozemku. 7. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a odkázal na obsah napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že se žalobní námitky překrývají s námitkami uplatněnými v odvolání i v průběhu společného řízení. 8. Pokud se jedná o námitku stran sloupů vedení NN, pak podle výkresu C.3 – Koordinační situační výkres, se ani jeden ze sloupů vedení NN nenachází přímo vedle žádné z budovaných výhyben, kdy stávající sloupy jsou ve výkresu označeny fialovou barvou. Z uvedeného výkresu je rovněž patrné, že předmětnou stavbou nedojde k dotčení pozemků žalobkyně. Ve vztahu k souladu s územním plánem je třeba vycházet z toho, že z tohoto hlediska byl záměr posouzen orgánem územního plánování v rámci vydaného závazného stanoviska. 9. Pokud žalobkyně namítá, že žalovaný postupoval nesprávně, když její odvolání nezaslal při postupu podle § 149 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) nadřízenému odboru územního plánování, připomněl žalovaný, že žalobkyně v odvolání navrhla doplnění podkladů o geometrický plán prokazující šířku veřejného prostranství. Z tohoto žalovaný nevyhodnotil, že by odvolání žalobkyně směřovalo proti obsahu závazného stanoviska orgánu územního plánování ze dne 17. 3. 2023 a nebyl tak dán důvod k zaslání odvolání žalobkyně ve smyslu § 149 odst. 7 správního řádu nadřízenému orgánu územního plánování. 10. K otázce šíře veřejného prostranství žalovaný poukázal na legální definici veřejného prostranství v § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy veřejným prostranstvím jsou tam uvedená prostranství bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Pozemní komunikace je přitom podmnožinou ulice jako veřejného prostranství. Nadto na pozemku parc. č. X se nachází stávající místní komunikace, tedy prostor, který smí užívat každý obvyklým způsobem a k účelu, ke kterému je určena přímo ze zákona, a to ve smyslu § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Navíc, rozšíření stávající komunikace je proveditelné v rámci šíře pozemku parc. č. X. 11. Odpůrce k návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Frýdlant nad Ostravicí uvedl, že je třeba nejprve zdůraznit základní princip a smysl územního plánu se zaměřením na žalovanou situaci. Předmětem územního plánu je stanovení základní koncepce rozvoje území obce, jeho plošného a prostorového uspořádání, koncepce uspořádání krajiny a veřejné infrastruktury, nikoli řešení vlastnických vztahů. Územní plán je tak koncepčním, nikoliv realizačním dokumentem. Pokud se jedná o argumentaci žalobkyně stran šíře veřejného prostranství ve smyslu § 22 vyhl. č. 501/2006 Sb., pak uvedené ustanovení míří na posuzování souladu záměru až v řízení o umístění, potažmo povolení záměru, nikoli tedy při pořizování územně plánovací dokumentace. Je nutno rozlišovat mezi pojmy pozemek veřejného prostranství a plocha veřejného prostranství. Stávající komunikace umístěná na pozemku parc. č. X je z hlediska šířkových parametrů kapacitně nevyhovující. Na tuto situaci reaguje vhodně územní plán tak, že navrhuje koridor pro potenciální rozšíření dopravní infrastruktury. Vymezení funkční plochy koridoru má opodstatnění, neboť reaguje na stávající stav dopravní infrastruktury v lokalitě, a to jak s ohledem na stávající zástavbu, tak i s ohledem na další navržený rozvoj území. Koridor není v územně plánovací dokumentaci veden jako veřejně prospěšná stavba. Odpůrce navrhl návrh zamítnout, když argumentace navrhovatelky je neopodstatněná a napadenou částí územního plánu nedošlo ke zkrácení práv navrhovatelky. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud se nejprve zabýval v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správníh