1 Ao 6/2010 — Nejvyšší správní soud

50 A 2/2014- 52 - text 10 Jednací číslo: 50A 2/2014-52 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci navrhovatelky A. B., bytem , zastoupené Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem ve společnosti Advokátní kancelář Šikola a partneři, s.r.o., se sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno, proti odpůrkyni Obec Statenice, se sídlem Statenická 23, 252 62 Horoměřice, zastoupené Mgr. Filipem Smějou, advokátem se sídlem Vinohradská 938/37, 120 00 Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2013 ze dne 30. 9. 2013 – změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Statenice, t a k t o : I. Opatření obecné povahy č. 1/2013 ze dne 30. 9. 2013 – změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Statenice, se dnem právní moci tohoto rozsudku zrušuje. II. Odpůrkyně je povinna do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 13.228,- Kč k rukám jejího právního zástupce, Mgr. Luďka Šikoly. O d ů v o d n ě n í: Navrhovatelka podala dne 16. 1. 2014 podle § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) návrh na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2013 vydaného zastupitelstvem odpůrkyně dne 30. 9. 2013 označeného jako Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Statenice (dále jen „změna č. 3“ nebo „opatření obecné povahy“). Uvedla, že změnou č. 3 byla v bezprostředním sousedství jejího pozemku a domu vymezena zastavitelná plocha pro mateřskou školku. Navrhovatelka namítla, že touto změnou (resp. realizací záměru) dojde k narušení již nyní problematických hydrogeologických poměrů v území, ještě se sníží aktuální nedostatečná absorpční kapacita území a tím se zvýší riziko vážného poškození nemovitostí navrhovatelky podmáčením či zaplavením. Nemovitosti navrhovatelky a nově vymezovaná zastavitelná plocha Z3-1 leží vedle sebe ve svahu nad nivou Únětického potoka, tedy na dně prudkého údolí, přímo na okraji vymezeného záplavového území a v území ohroženém splachy z výše položených pozemků. Zastavitelná plocha o rozloze cca 800m2 připouští bez započtení chodníků koeficient zastavitelnosti 80 % v místě aktuálně porostlém trvalým travním porostem, jež v současnosti plní v dané lokalitě významnou retenční funkci ve vztahu ke srážkovým vodám. Podle navrhovatelky se jedná o lokalitu, která je trvale ohrožována záplavou jednak rozvodněním potoka, jednak (a to zejména) splachy z výše položených pozemků (zde navrhovatelka odkazuje na povodňový plán Obce Statenice ve znění k 1. 4. 2012). Přitom v minulosti již několikrát k zaplavení nemovitostí navrhovatelky došlo. Navrhovatelka změnu č. 3 napadá z důvodu, že: 1. nebyla vydána zákonem stanoveným způsobem z důvodu zmatečného a protiprávního stavu stávající územně plánovací dokumentace 2. námitky navrhovatelky byly neúplně a nesprávně vypořádány 3. odůvodnění změny územního plánu trpí vadami 4. byla vymezena nová zastavitelná plocha, aniž by byla prokázána nemožnost využití stávajících zastavitelných ploch 5. navržená plocha je vymezena v území ohroženém záplavami a splachy z výše položených pozemků 6. pominutím retenční a akumulační funkce trvalého travního porostu nebyly zohledněny zákonné podmínky ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) a 7. přijaté řešení je neproporcionální ve vztahu ke z toho plynoucím zásahům do práv dotčených vlastníků nemovitostí, včetně navrhovatelky. Nesrozumitelnost stávající územně plánovací dokumentace Podle navrhovatelky vadný stav územně plánovací dokumentace způsobil zmatečnost řízení o přijetí změny č. 3. Podle odůvodnění opatření obecné povahy má být na území odpůrkyně platnou územně plánovací dokumentací Územní plán sídelního útvaru Statenice z roku 1997 (dále jen „ÚPSÚ“) ve znění změny č. 1 schválené zastupitelstvem obce v roce 2004. Změna č. 2 byla zrušena rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 12. 12. 2010, č. j. 1 Ao 6/2010-130, publikovaném pod č. 2445/2011 Sb. NSS, v jehož odůvodnění bylo konstatováno, že přijetím změny č. 1 se stala územně plánovací dokumentace obce zcela nesrozumitelnou a tedy nezákonnou, s čímž se navrhovatelka ztotožňuje. Při přijetí změny č. 3 však odpůrce závěry NSS vědomě nerespektoval. Navrhovatelka dále poukázala na sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 4. 1. 2005, č. j. MS-1241/2-2004 21125/04-63/1976, v němž byla shledána nezákonnost spočívající v tom, že změnou č. 1 byl fakticky pořízen zcela nový územní plán, přitom však nebyla ukončena platnost ÚPSÚ, takže na území odpůrce platí souběžně dva územní plány. K tomu NSS dodal, že změna č. 1 působí k ÚPSÚ jako konkurenční územní plán založený na zcela odlišných hodnotových, obsahových, terminologických a částečně i prostorových předpokladech, čímž stávající stav územně plánovací dokumentace obce nesplňuje požadavky na srozumitelnost opatření obecné povahy. Změna č. 3 přitom takový stav aprobovala, neboť z jejího obsahu je zřejmé, že vadný stav nenapravuje a na předchozí územně plánovací dokumentaci se naopak odvolává. Za daných podmínek tak nemohla být ani změna č. 3 přijata a vydána zákonem stanoveným způsobem. Odpůrkyně ve svém vyjádření namítla, že závěry NSS v rozsudku, jímž byla zrušena změna č. 2 jejího územního plánu, nelze hodnotit tak zjednodušujícím způsobem, že by každá změna dosavadní územní plánovací dokumentace sestávající z územního plánu z roku 1997 a ze změny č. 1 byla a priori nezákonná. NSS v rozsudku popisuje kritéria, která musí každé opatření obecné povahy z hlediska sdělnosti vůči svým adresátům obsahovat, přičemž následně uvádí, že změna č. 2 ve spojení s územním plánem a změnou č. 1 tato kritéria nesplňuje. Ve vztahu k napadené změně č. 3 je však zapotřebí podle odpůrkyně tato jednotlivá kritéria znovu vyhodnotit. NSS uvádí, že je-li opatřením obecné povahy vydávána změna územního plánu obce, pak je požadavek srozumitelného vymezení předmětu opatření obecné povahy splněn, pokud je z jeho znění zřejmé, v čem tato změna spočívá a jaké konkrétní skutečnosti se mění oproti původnímu stavu. Opatření obecné povahy musí být určité, aby se jím mohli jeho adresáti řídit, přičemž změnu opatření obecné povahy je zapotřebí hodnotit i z hlediska celku, který vytváří s původní územně plánovací dokumentací. Změna č. 3, se však podle odpůrkyně od změny č. 2 zásadně liší. Změna č. 3 totiž vymezuje velmi malé zastavitelné území cca 800 m2, ve kterém přesně stanoví určité regulativy. Ani ve spojení s dosavadní územně plánovací dokumentací nedochází podle odpůrkyně k nesrozumitelnosti, jelikož územní plán i změna č. 1 se v tomto vymezeném území neliší, a proto také nejsou v tomto vymezeném území nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Územní plán i jeho změna č. 1 jsou platnými opatřeními obecné povahy a je proto zapotřebí si uvědomit, že ve vztahu ke změně č. 3 může být jako předběžná otázka posuzována maximálně případná nesrozumitelnost v rozsahu území, které je vymezeno změnou č. 3 jako území Z3-1. V návaznosti na to se soud seznámil se závěry rozsudku NSS ze dne 12. 12. 2010, č. j. 1 Ao 6/2010-130 (2445/2011 Sb. NSS), kterým již byla územně plánovací dokumentace obce Statenice jednou přezkoumána a z jehož závěrů (s výjimkou případných odchylek v důsledku pozdějších legislativních a skutkových změn) je Krajský soud v Praze povinen ve smyslu věty druhé § 52 odst. 2 s. ř. s. vycházet. Uvedený rozsudek NSS byl uveřejněn ve Sbírce rozhodnutí NSS mj. s právní větou: „Je-li před soudem napadena změna opatření obecné povahy, avšak samotné měněné opatření obecné povahy napadeno nebylo, musí soud zkoumat srozumitelnost měněného opatření obecné povahy a jeho vztah k napadené změně jako předběžnou otázku. Jestliže shledá opatření obecné povahy nesrozumitelným a napadená změna tento stav neodstraňuje, je namístě napadenou změnu opatření obecné povahy zrušit.“ Konkrétně se pak k problematice územně plánovací dokumentace odpůrkyně v odůvodnění rozsudku konstatuje: [58] „Nejvyšší správní soud shrnuje, že jestliže by opatření obecné povahy bylo nesrozumitelné (např. jeho obsah by nedával rozumný smysl, bylo by vnitřně rozporné apod.), jeho adresáti by se jím nemohli řídit a spoléhat na něj a současně by jej nebylo možné podrobit ani řádnému přezkumu v řízení před soudem. Shledá-li proto soud, že opatření obecné povahy nebo jeho část je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, musí jej bez dalšího v celku nebo v nepřezkoumatelné části zrušit. [59] Tyto úvahy potvrzuje judikatura Nejvyššího správního soudu, která dovodila, že srozumitelnost opatření obecné povahy je jeho nutnou vlastností, bez níž nelze hovořit o dodržení zákonem stanoveného postupu vydání opatření obecné povahy. V rozsudku ze dne 30. 10. 2008, čj. 9 Ao 2/2008 - 62, publikovaném pod č. 1766/2009 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud konstatoval, že „pojmovým znakem opatření obecné povahy je konkrétní vymezení jeho předmětu. Tento předmět tedy musí být vymezen sro