3 As 8/2005 — Nejvyšší správní soud

46 A 77/2013- 40 - text - 4 - 46 A 77/2013 – 40 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce Z. Č. N. M., se sídlem x, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, za účasti Jiřího Šimka, bydlištěm Vršovická 1525/1D, 101 00 Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2013, č. j. 060985/2013/KUSK/2/OŽP/Mi, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2013, č. j. 060985/2013/KUSK/2/OŽP/Mi, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí Městského úřadu Benešov ze dne 21. 3. 2013, č. j. MUBN/18010/2013/OOPLH, sp. zn. OOPLH/6085/2012/SLA, se zrušuje. III. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.000,- Kč. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2013, č. j. 060985/2013/KUSK/2/OŽP/Mi (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný jako nepřípustné zamítl odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Benešov, odboru životního prostředí (dále jen „městský úřad“), ze dne 21. 3. 2013, č. j. MUBN/18010/2013/OOPLH, sp. zn. OOPLH/6085/2012/SLA, kterým městský úřad na žádost osoby zúčastněné na řízení souhlasil podle § 12 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 503/2012 Sb. (dále jen „lesní zákon“) o dělení lesních pozemků v katastrálním území Čerčany ve stejnojmenné obci, p. č. x a p. č. x. Žalobce v žalobě uvedl, že je základní organizací Českého svazu ochránců přírody, což doložil registračními listy. Ty překládá vždy příslušným orgánům a žalovanému, aby při správních řízeních týkajících se oblasti Nového Městečka v k. ú. Čerčany, k. ú. Poříčí nad Sázavou a k. ú. Nespeky byl vždy považován za účastníka tohoto řízení. Uvedl, že se vždy považoval za oprávněného účastnit se správních řízení podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 350/2012 Sb. (dále jen „zákon o ochraně přírody“) ve všech případech, kdy by byla ohrožena ochrana přírody a krajiny na předmětném území. Za takové ohrožení považuje i jednání nového vlastníka lesů v Novém Městečku – osoby zúčastněné na řízení, která podle něj usiluje o změnu charakteru lesních pozemků. Se žádostí o změnu charakteru lesních pozemků však u žalovaného neuspěla a proto podala žádost o dělení lesních pozemků p. č. x a p. č. x v k. ú. Čerčany, s čímž městský úřad souhlasil. Z rozhodnutí, které mu dal městský úřad na vědomí, je zřejmé, že městský úřad žalobce za účastníka řízení nepovažoval, neboť podle něj nejde o řízení, které by mělo vliv na ochranu přírody. S tím žalobce nesouhlasí, neboť dělení pozemků je prvním krokem k postupné změně charakteru lesa se snahou odejmout jim funkci hospodářského lesa. Rovněž podle žalovaného se řízení podle § 12 odst. 3 lesního zákona nedotklo zájmu ochrany přírody a krajiny. O probíhajícím správním řízení měl být informován podle § 70 zákona o ochraně přírody, aby mohl požádat o status účastníka řízení. Ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody nemá na mysli, že jeho aplikace je možná pouze v případě, kdy příslušné speciální zákony vyžadují výslovně k určitému rozhodnutí nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Podle žalobce tomu tak není ani v zákoně o lesích, kdy se nutnost ochrany přírody posuzuje podle konkrétních okolností toho kterého případu. Zde je nutné vycházet z toho, proč je dělení lesních pozemků prováděno a k čemu má sloužit. Je zřejmé, že se osoba zúčastněná na řízení snaží snížit výměru lesních pozemků pod 1 ha, aby mohla argumentovat, že takovéto malé pozemky nejsou pro lesní hospodaření vhodné, a navrhnout změnu jejich charakteru. Žalobce dále uvedl některé skutečnosti, které mají dokládat právě takový cíl osoby zúčastněné na řízení. V ostatních žalobních bodech žalobce argumentoval rozporem dělení lesních pozemků osoby zúčastněné na řízení s § 12 odst. 3 lesního zákona a namítl také nedostatky odůvodnění rozhodnutí městského úřadu. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě k otázce účastenství žalobce v řízení o žádosti o dělení pozemků uvedl, že žalobce je účastníkem správního řízení pouze v případech, které se týkají předmětu jeho činnosti. Souhlas orgánu státní správy lesů s návrhem vlastníka pozemků určených k využití jako hospodářský les na rozdělení pozemků, kdy některé z pozemků mají výměru menší než 1 ha, není správní řízení, které by se dotklo zájmů ochrany přírody a životního prostředí, tak jak jsou definovány § 2 a § 4 zákona o ochraně přírody. V případě dělení pozemků s druhem a využitím „hospodářský les“ není nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Nedochází k jakémukoliv zásahu do zájmů ochrany krajiny ani životního prostředí. Jedná se pouze o administrativní úkon v evidenci, ve veřejném rejstříku, navíc zpřesňující, jde o myšlenou čáru v krajině. Rozdělením pozemků se v žádném případě nemění způsob využití pozemku. Souhlas k dělení pozemků s výměrou menší 1 ha byl dán, protože bylo osvědčeno odborným lesním hospodářem, že na lesních pozemcích těchto rozměrů a tvaru lze bez omezení provozovat lesní hospodaření. Tvrzení žalobce, že rozdělení pozemků je prvním krokem k odejmutí pozemků účelu jejich využití, není pravdivé. Naopak orgán státní správy lesů shromáždil podklady pro vydání souhlasu, jako jsou vyjádření odborného lesního hospodáře nebo vyjádření stavebního úřadu, které podmiňují souhlas na dělení pozemku zachováním jejich využití, jako pozemků pro hospodářský les. Bude-li vlastník v budoucnu chtít pozemky trvale odejmout z určení jako pozemků plnících funkci hospodářského lesa, pak pouze za splnění zákonných podmínek. Účastníkem tohoto řízení pak zcela bez pochyb bude i žalobce. Výkon vlastnického práva opravňuje vlastníka pozemku požádat o změnu využití pozemku, a po splnění všech zákonných podmínek musí správní orgán takové žádosti vyhovět. K výzvě dne 7. 11. 2013 sdělil soudu pan J. Š., že bude v řízení uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. K žalobě či vyjádření žalovaného se však nevyjádřil. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 31. 10. 2012 podala osoba zúčastněná na řízení u Městského úřadu Benešov (dále jen „městský úřad“) jako obecního úřadu obce s rozšířenou působností žádost o souhlas k dělení lesních pozemků p. č. x a p. č. x v k. ú. Čerčany ve stejnojmenné obci. K žádosti byla předložena plná moc, výpis z katastru nemovitostí, geometrický plán a k výzvě městského úřadu dále souhlas odborného lesního hospodáře Ing. F. H. a souhlas s dělením pozemku vydaný Obecním úřadem Čerčany jako stavebního úřadu. Na základě těchto podkladů vydal městský úřad rozhodnutí ze dne 21. 3. 2013, kterým souhlasil s dělením uvedených lesních pozemků podle žádosti osoby zúčastněné na řízení. Osoba zúčastněná na řízení se pak výslovně vzdala práva podat odvolání. Toto rozhodnutí bylo „na vědomí“ zasláno rovněž žalobci, a to formou obyčejné zásilky. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 8. 4. 2013 odvolání. O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že je jako nepřípustné podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že odvolání bylo sice podáno včas, ale bylo podáno osobou, která není účastníkem řízení. Žalobce nebyl vzat v řízení o dělení pozemků určených k plnění funkcí lesa jako účastník řízení, což žalovaný považoval za správné. Podle napadeného rozhodnutí se řízení podle § 12 odst. 3 lesního zákona nedotklo zájmů ochrany přírody a krajiny, potažmo poslání žalobce v ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody umožňuje uvážení správního orgánu, kterými řízeními by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Tam, kde dospěje k závěru, že by mohly být dotčeny, je správní orgán povinen předem informovat občanské sdružení, že je v dané věci zahájeno správní řízení. Podle uvážení městského úřadu nebyly dotčeny zájmy žalobce chráněné zvláštním předpisem a žalobce nemohl být účastníkem řízení. Aby mohl mít žalobce toto postavení, musel by předem splnit nejen podmínku registrace u příslušného správního orgánu, resp. oznámení své účasti v řízení písemně do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo zahájení řízení oznámeno, ale zejména by se řízení muselo dotýkat zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody. Uvedl, že zahájení řízení nebylo žalobci oznámeno správně. Zákon o ochraně přírody neuvádí, že by k dělení pozemků určených k plnění funkcí lesa pod 1 ha byl nutný souhlas orgánu ochrany přírody a zájmy ochrany přírody nemohou být tímto řízením dotčeny. Administrativn