2 As 217/2015 — Nejvyšší správní soud

46 A 49/2016- 57 - text 7 46 A 49/2016 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobkyně: I. J., bytem B., B., zastoupená advokátem Mgr. Michalem Mazlem, se sídlem Vinohradská 938/37, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Zastupitelstvo obce Bzová, sídlem Bzová 52, 267 43 Bzová, o žalobě ze dne 31. 5. 2016 proti nezákonnému zásahu žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. II. Žalobkyni se vrací část soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 6. 2016 se žalobkyně domáhala ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícímu ve schválení změny Jednacího řádu zastupitelstva obce Bzová na zasedání zastupitelstva obce dne 1. 12. 2015, jímž bylo zasaženo do práva občanů obce vyjádřit se na zasedání k projednávaným věcem. 2. Žalobkyně uvedla, že se pravidelně účastní zasedání zastupitelstva obce Bzová, kde aktivně uplatňuje svá práva. Na zasedání konaném dne 1. 12. 2015 však byla zastupitelstvem přijata starostkou navržená změna jednacího řádu spočívající mimo jiné v novém znění čl. VII bodu 7 „[p]o vyčerpání diskuze členy zastupitelstva obce se mohou s případnými připomínkami k projednávaným bodům přihlásit i přítomní občané obce a to v části programu zastupitelstva vyhrazeného pro obecnou diskuzi“. Podle starostky původní znění jednacího řádu umožňovalo občanům přihlásit se do diskuze ke každému bodu, což vedlo ke zbytečným průtahům. Na základě podnětu žalobkyně podaného dne 2. 12. 2015 Ministerstvu vnitra byla dne 26. 1. 2016 provedena kontrola výkonu samostatné působnosti obce. Ministerstvo shledalo rozpor jednacího řádu s ustanovením § 16 odst. 2 písm. c) a § 17 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění obecných předpisů (dále jen „obecní zřízení“). Zprávu Ministerstva vnitra o výsledcích kontroly vzalo zastupitelstvo obce při zasedání konaném dne 29. 3. 2016 na vědomí, ke změně jednacího řádu však nedošlo. 3. Žalobkyně namítla, že výše uvedená změna jednacího řádu je v rozporu řádu s ustanovením § 16 odst. 2 písm. c) a § 17 obecního zřízení, neboť jí znemožňuje vyjadřovat svá stanoviska k projednávaným věcem (tj. bodům programu jednání zastupitelstva). Žalobkyně má za to, že je žaloba včasná, protože ke dni podání žaloby (pozn. soudu 1. 6. 2016) nedošlo ke změně znění jednacího řádu a tudíž k ukončení zásahu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2013, 6 Aps 1/2013-51). Zároveň se žalobkyně domnívá, že je žaloba ve smyslu § 85 s. ř. s. přípustná, neboť ve věci nebylo vydáno žádné rozhodnutí, proti němuž by mohla podat žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s., ani se nejedná o nečinnost správního orgánu opravňující žalobkyni k podání žaloby na ochranu proti nečinnosti. 4. Žalobkyně dále dodala, že rozhodovací praxe vymezila 6 kumulativních podmínek důvodnosti žaloby proti nezákonnému zásahu: žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, který není rozhodnutím (4. podmínka) a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Jelikož jednací řád není rozhodnutím ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s., nýbrž vnitřní předpis a jeho rozpor s obecním zřízením konstatovalo Ministerstvo vnitra, má žalobkyně za to, že třetí a čtvrtá podmínka jsou splněny. Žalobkyně je rovněž přímo zkrácena na svých právech, protože je omezeno její právo občana obce vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce. Žalobkyně se mimo to domnívá, že zásah směřuje přímo proti ní. Doplnila, že z průběhu zasedání do 1. 12. 2015 nabyla dojmu, že je navzdory relevanci jejích dotazů k projednávaným věcem vnímána jako osoba brzdící a protahující jednání zastupitelstva. Konečně má žalobkyně za splněnou i poslední podmínku, neboť do dne podání žaloby (pozn. soudu 1. 6. 2016) je předmětné ustanovení stále součástí jednacího řádu. Při zasedání zastupitelstva dne 27. 1. 2016 sice byla k některým bodům programu diskuze připuštěna, ale ke změně jednacího řádu nedošlo. Nedošlo k ní ani při zasedání zastupitelstva dne 29. 3. 2016, kdy však byla pod bodem 1 schválena diskuze po každém bodu programu jednání. Podle žalobkyně tak zastupitelstvu nic nebrání postupovat podle platného jednacího řádu a diskuzi nepřipustit, a tedy hrozí opakování zásahu. 5. S ohledem na výše uvedené žalobkyně navrhla, aby soud určil, že se žalovaný změnou Jednacího řádu zastupitelstva obce Bzová dopouští nezákonného zásahu vůči žalobkyni, zakázal žalovanému pokračovat v zasahování do jejího práva vyjádřit se na jednání zastupitelstva obce k projednávaným věcem a přikázal žalovanému zrušit čl. VII bod 11 Jednacího řádu zastupitelstva obce Bzová. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že na veřejném zasedání zastupitelstva dne 1. 12. 2015 byla z důvodu narušování průběhu jednání zastupitelstva některými občany v zájmu zachování důstojnosti jednání přijata změna jednacího řádu. Zároveň žalovaný upozornil, že žalobkyni bylo umožněno se na jednání zastupitelstva vyjadřovat k projednávaným věcem bez omezení délky vystoupení či jejich počtu. 7. Žalovaný dále uvedl, že po doručení rozboru jednacího řádu zastupitelstva Ministerstvem vnitra dne 22. 2. 2016, byl s Ministerstvem vnitra dne 25. 2. 2016 telefonicky a dne 1. 3. 2016 emailem konzultován návrh nového jednacího řádu před jeho přijetím. Po sdělení Ministerstva vnitra, že návrh nového jednacího řádu je v pořádku, však žalovaný nestihl návrh předložit ke schválení na zasedání konaném dne 29. 3. 2016, ale učinil tak až na zasedání konaném dne 14. 6. 2016. Žalovaný má na základě uvedeného za to, že nezákonnost, pro kterou byla žaloba podána, byla přijetím nového jednacího řádu odstraněna. 8. Žalovaný nepovažuje podanou žalobu za včasnou, protože žalobkyně se o nezákonném zásahu dozvěděla na zasedání zastupitelstva dne 1. 12. 2015, avšak obec přehodnotila svůj postoj k jednacímu řádu a na následujícím zasedání 27. 1. 2016 umožnila žalobkyni i další veřejnosti se vyjadřovat v průběhu zasedání zastupitelstva k jednotlivým bodům před jejich schválením, jak ostatně plyne ze zvukových záznamů, které si žalobkyně při jednáních pořizuje, čímž zásah dne 27. 1. 2016 fakticky přestal trvat. V době podání žaloby tedy podle žalovaného zásah již netrval, a tudíž je na místě žalobu nepodanou v zákonné lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se žalobkyně o zásahu dozvěděla, odmítnout. 9. Žalovaný nicméně dále doplnil, že tvrzení žalobkyně v souvislosti a argumentací o zaměření zásahu proti ní, že je vnímána spíše negativně je subjektivní a ničím nepodložené tvrzení. Podle žalovaného každý zastupitel vyhodnocuje podání žalobkyně dle svého uvážení. 10. Žalovaný uzavřel, že svou chybu neprodleně odstranil, když žalobkyni na dalších zasedáních zastupitelstva umožnil vyjadřovat se k projednávaným věcem, přičemž přijetí nového jednacího řádu až na zasedání v červnu roku 2016 bylo zapříčiněno administrativními důvody. Žalobkyně tudíž dle žalovaného v roce 2016 nebylo pokračováno v zásahu do práv žalobkyně a po přijetí nového jednacího řádu nehrozí ani opakování zásahu. S ohledem na tyto skutečnosti žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 11. V replice ze dne 25. 10. 2016 žalobkyně především přistoupila ke změně žalobního návrhu, neboť po přijetí nového jednacího řádu dne 14. 6. 2016 došlo k ukončení zásahu do jejích práv, a proto se žalobkyně domáhala určení, že byl v žalobě vymezený zásah žalovaného nezákonný. 12. K tomu žalobkyně dodala, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že k ukončení zásahu došlo již na dalším zasedání zastupitelstva v lednu roku 2016 a dál zásah nepokračoval. Jednak žalobkyně poukázala na skutečnost, že na zasedání zastupitelstva dne 29. 3. 2016 nebyla připuštěna diskuze k prvnímu bodu programu (schválení diskuze po každém bodu jednání), kdy chtěla žalobkyně upozornit na pochybení z prosincového zasedání a k následné snaze zastupitelstva o jeho „tiché“ vyřešení. Kvůli přetrvávající nezákonné úpravě jednacího řádu záviselo do 14. 6. 2016 připuštění diskuze čistě na vůli zastupitelstva. Podle žalobkyně tedy zásah trval do 14. 6. 2016, a proto byla žaloba podána v zákonem stanovené lhůtě. Soud ze správního spisu zjistil následující skutečnosti: 13. Ze zápisu č. X z veřejného zasedání zastupitelstva obce Bzová konaného dne 1. 12. 2015 plyne, že starostka navrhla zařazení změny jednacího řádu zastupitelstva do programu. Zastupitelstvo se změnou souhlasilo a změna jednacího řádu umožňující občanům obce vystoupit v části programu vyhrazeného pro obecnou diskuzi byla v rámci druhého bodu programu přijata, přestože žalobkyně namítla, že