5 As 94/2008 — Nejvyšší správní soud

48 A 40/2016- 27 - text  11 48 A 40/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci žalobce: Mgr. M. Ž. bytem X zastoupený JUDr. Markem Dvořákem, advokátem sídlem náměstí T. G. Masaryka 1, Příbram proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2016, č. j. 032051/2016/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2016, č. j. 032051/2016/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu Dobříš ze dne 27. 1. 2016, č. j. MDOB 2493/2016/Pal, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 11 228 Kč, k rukám zástupce žalobce JUDr. Marka Dvořáka, advokáta se sídlem T. G. Masaryka 1, Příbram, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 2. 5. 2016 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2016, č. j. 032051/2016/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Dobříš (dále jen „městský úřad“) ze dne 27. 1. 2016, č. j. MDOB 2493/2016/Pal (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím městský úřad jako orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhodl podle § 1 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF“), tak, že část pozemku p. č. v k. ú. Č. o výměře 0,6218 ha vymezená geometrickým plánem č. 337.78/2015 jako pozemek p. č. x (dále jen „sporná část pozemku“), je součástí zemědělského půdního fondu. 2. Žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval především námitkami žalobce. K námitce, že sporná část pozemku je znehodnocena, neboť je kontaminována hnojem a nachází se na něm kamení a suť, žalovaný uvedl, že účastníky řízení nebyly předloženy žádné podklady dokazující, že sporná část pozemku byla odňata ze zemědělského půdního fondu. Nevznikla tak pochybnost o tom, že byla využívána v rozporu s právními předpisy. Změna druhu sporné části pozemku není zapsána v katastru nemovitostí, neboť souhlas příslušného orgánu neexistoval. Řízením podle § 1 odst. 4 zákona o ochraně ZPF nelze zhojit nezákonný stav pozemku, byť byl způsoben jeho předchozími vlastníky, a vyvázat se takto z povinnosti požádat o jeho vynětí ze zemědělského půdního fondu. Tvrzení, že pozemek je historicky neobhospodařován, žalobce neprokázal. K námitce, že městský úřad se nesprávně opíral o výsledky pozemkových úprav a souhlas žalobce s druhem pozemku v nich uvedeném, žalovaný uvedl, že se jednalo pouze o podpůrné argumenty. K judikatuře, na kterou žalobce ve svém odvolání odkazoval, žalovaný uvedl, že se týká skutkově odlišných věcí, v nichž zejména nebyl stav pozemků vyvolán jejich nezákonným užíváním. 3. Žalobce v žalobě namítl, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť žalovaný se s posuzovanou otázkou vypořádal velmi stručně a formalisticky. Žalovaný se zejména nevypořádal s judikaturou, na kterou žalobce v odvolání odkazoval. Pouhé konstatování, že prvoinstanční rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, nepostačuje. Poukázal na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/1992 – 23, a rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008 – 71 (všechna rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz). 4. Dále namítl, že podle § 1 odst. 2 zákona o ochraně ZPF tvoří zemědělský půdní fond pozemky, které jsou obhospodařované, nikoliv ty, které by teoreticky mohly být obhospodařovatelné. Tento zákon tedy poskytuje ochranu pozemkům, na kterých je vykonávána hospodářská činnost (popř. dočasně vykonávána není). Nechrání pozemky, které fakticky hospodářský účel nemohou plnit. Sporná část pozemku je historicky neobhospodařovaná a neobhospodařovatelná. Je kontaminována hnojem z polního hnojiště a zbytky z nedalekých zemědělských staveb. Nachází se zde kamení, kusy betonu, suť a chybí ornice. Je-li pozemek fakticky znehodnocen, nejedná se o součást zemědělského půdního fondu. K tomu žalobce odkázal na rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2009, č. j. 5 As 94/2008 – 44, publ. pod č. 2032/2010 Sb. NSS. To, že žalobce při pozemkových úpravách v roce 2009 nerozporoval druh sporné části pozemku, mu nelze vyčítat a tato skutečnost ani není rozhodná. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že § 1 odst. 4 zákona o ochraně ZPF je nutno aplikovat obezřetně tak, aby nebyl obcházen § 9 tohoto zákona. Řízení podle § 1 odst. 4 zákona o ochraně ZPF je mimořádným institutem, kterým lze z pozemku sejmout zákonnou ochranu bez kompenzačních opatření ve formě platby odvodů za odnětí ze zemědělského půdního fondu či rekultivace. Žadatel je povinen v tomto řízení prokázat, že stav pozemku neodpovídá zákonné definici zemědělského půdního fondu a že vznikl v důsledku činnosti v souladu se zákonem. Naopak v tomto řízení nelze zhojit nezákonný stav pozemku vzniknuvší nezákonným nezemědělským využíváním půdy. Pozemek p. č. x je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda, částečně se stanoveným kódem bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen „BPEJ“) x. Z toho důvodu je sporná část pozemku zařazena do II. třídy ochrany. Do té jsou zařazovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Jedná se o půdy vysoce chráněné a podmíněně odnímatelné a zastavitelné. Podle § 4 odst. 3 zákona o ochraně ZPF je lze odejmout jen v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Dále zopakoval podstatné části odůvodnění napadeného rozhodnutí. 6. Žalobce v replice uvedl, že rozsáhlá argumentace žalovaného v jeho vyjádření nemůže zhojit nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Dále uvedl, že žalovaný uměle hledá důvody pro to, aby sporná část pozemku zůstala evidována jako zemědělský půdní fond, byť je nesporné, že je chemicky a mechanicky znehodnocena. Žalovaný argumentuje nelogicky, neboť podle něj se má formálně předstírat ochrana pozemku, který již chránit není třeba. Skutečnou ochranou půdy je pouze preventivní ochrana před jejím znehodnocením. Pozemek byl poničen v době socialistického obhospodařování půdy, tj. v době, kdy neexistoval zákon o půdě. Jeho dlouhodobé ničení nelze doložit. 7. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce požádal podáním ze dne 22. 7. 2015 městský úřad o vyjádření k projektové dokumentaci na stavbu stáje pro masný skot na pozemku p. č. x v k. ú. Č. Městský úřad ve vyjádření ze dne 24. 7. 2015, č. j. MDOB 19581/2015/Šme, žalobci sdělil, že pozemek p. č. x je podle údajů vedených v katastru nemovitostí součástí zemědělského půdního fondu. Stavba je plánována na té části, která má stanoven kód BPEJ x, jenž podle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, ve znění pozdější předpisů (dále jen „vyhláška o třídách ochrany“), odpovídá II. třídě ochrany. Tuto zemědělskou půdu tak nelze použít k umístění staveb. 8. Žádostí ze dne 23. 11. 2015 žalobce požádal městský úřad o rozhodnutí v pochybnostech, zda sporná část pozemku je součástí zemědělského půdního fondu. Uvedl, že byla dříve užívána Státním statkem Dobříš jako trvalé polní hnojiště pro farmu prasat umístěnou v Čelině. V té době již byla orniční vrstva odstraněna dlouhodobým vyhrnováním prasečího hnoje. Žalobci byla vrácena v restituci ve stavu neumožňujícím zemědělskou činnost. Komplexní pozemkové úpravy provedené v roce 2011 nerespektovaly skutečný stav a sporná část pozemku byla zařazena jako orná půda, přestože byla dříve evidována jako ostatní plocha. K žádosti žalobce doložil protokol o řešení odvolání a provádění aktualizace BPEJ ze dne 7. 10. 2015 vypracovaný Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v. v. i., z nějž plyne, že na sporné části pozemku bylo provedeno terénní šetření za účelem posouzení změny kódu BPEJ. Z něj plyne, že kód BPEJ nelze na této části pozemku změnit, neboť byla v minulosti prokazatelně výrazně ovlivněna stavební a jinou antropogenní činností. Zjištěné vlastnosti půdního pokryvu nejsou příznivé pro zemědělské využití ani provedení skrývky za účelem zúrodnění okolních zemědělských pozemků. 9. Dne 7. 1. 2016 proběhlo na pozemku p. č. x místní šetření spojené s ústním jednáním, při kterém bylo zjištěno, že v dolní části pozemku jsou uloženy balíky se senem a slámou a původní navážka a nachází se zde zimoviště pro skot. Západní část je zarostlá travinou a náletovými dřevinami; ve střední jsou uloženy balíky. Rozhodnutím ze dne 27. 1. 2016, č. j. MDOB 2493/2016/Pal, městský úřad určil, že sporná část pozemku je součástí zemědělského půdního fondu. V odůvodnění konstatoval, že je zřejmé, že zemědělská půda nebyla znehodnocena současnými vlastníky, ale že je využívána v rozporu s d