1 Ads 252/2015 — Nejvyšší správní soud

57 Ad 9/2018- 52 - text 17 57 Ad 9/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce: G., z. ú. sídlem X zastoupen advokátkou JUDr. Jarmilou Brabcovou sídlem Darwinova 41, 143 00 Praha 4 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2018, č. j. 42000/000744/18/010/PK, sp. zn. NP/PR/654/17, t a k t o : I. Rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2018, č. j. 42000/000744/18/010/PK, sp. zn. NP/PR/654/17, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou dne 12. 3. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2018, č. j. 42000/000744/18/010/PK, sp. zn. NP/PR/654/17 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení K. (dále jen „OSSZ“) ze dne 30. 11. 2017, č. j. 42004/019805/17/110/Do/Přepl./R (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím OSSZ žalobci uložila podle § 124 odst. 1 a 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 99/2017 Sb. (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“) povinnost uhradit přeplatek na nemocenském vyplaceném paní A. E. (dále jen „zaměstnankyně“) za období od 20. 1. 2016 do 19. 1. 2017 ve výši 63 684 Kč. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 1. 1. 2016 podepsal se zaměstnankyní pracovní smlouvu, v níž byl jako den nástupu sjednán 1. 1. 2016. Žalobce provozuje domov s nepřetržitým provozem se zvláštním režimem pro osoby postižené Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou nebo různými formami demence, takže nástup do zaměstnání ve svátek je u něj možný a je běžnou praxí. Tohoto dne byla zaměstnankyně seznámena s právy a povinnostmi vyplývajícími z pracovního poměru a s pracovními a mzdovými podmínkami, včetně provedení pochůzky po pracovišti, kdy jí byla vysvětlena pracovní náplň. Prošla též školením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a školením požární ochrany na pracovišti včetně související pochůzky po pracovišti. Vše bylo zachyceno v protokolech, které zaměstnankyně dne 1. 1. 2016 podepsala. Na další, tentokrát pravidelnou směnu dle rozpisu směn měla zaměstnankyně nastoupit dne 6. 1. 2016, avšak nedostavila se a zaslala žalobci díly III a IV rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, ve kterých proškrtla prohlášení o posledním výkonu zaměstnání a připojila na ně svůj podpis. Protože její pracovní neschopnost přesáhla 14 dnů trvání, žalobce předal dne 22. 2. 2016 OSSZ žádost o nemocenské a jako přílohu vyčíslení pravděpodobné výše příjmu spolu s podklady pro srážky z nemocenských dávek. Současně žalobce předložil OSSZ oznámení o nástupu zaměstnankyně od 1. 1. 2016 do zaměstnání. V rámci plánované kontroly plnění povinností žalobce v nemocenském a důchodovém pojištění a při odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dne 5. 6. 2017 (dále jen „kontrola“) OSSZ dospěla k závěru, že žádost o nemocenské žalobce neměl vůbec předkládat, protože zaměstnankyni nevznikla účast na nemocenském pojištění, a žalobci bylo doporučeno, aby vystavil a předložil opravné oznámení o nástupu a skončení zaměstnání, což žalobce též učinil. Na základě této kontroly pak OSSZ žalobci uložila zaplatit částku, která byla zaměstnankyni vyplacena na nemocenském za období od 20. 1. 2016 do 19. 1. 2017. 3. S tím ale žalobce nesouhlasí. Podmínkou odpovědnosti zaměstnavatele za přeplatek podle § 124 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění je jeho zavinění na tom, že dávka byla vyplacena, žalobce ale má za to, že on nijak nepochybil. Naopak řádně a v patřičných lhůtách splnil své povinnosti tím, že předal nezbytné podklady OSSZ. Na oznámení o nástupu do zaměstnání uvedl skutečný den nástupu do zaměstnání, jímž byl den 1. 1. 2016, kdy zaměstnankyně absolvovala zaškolení, která jsou v souladu s § 228 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 385/2015 Sb. (dále jen „zákoník práce“) považována za výkon práce. Pokud to správní orgány popírají, postupují nezákonně. 4. Dále žalobce namítá, že rozhodování o přiznání dávek vyplývajících z nemocenského pojištění je bez ohledu na vůli žalobce zcela v kompetenci OSSZ, která byla v souladu se zásadou materiální pravdy vyjádřenou v § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „správní řád“) povinna zjistit stav věci, o němž nejsou pochybnosti, což potvrzuje i judikatura správních soudů. V situaci, kdy tak OSSZ obdržela dva dokumenty, jejichž obsah si vzájemně odporoval (oznámení o nástupu do zaměstnání od 1. 1. 2016 a současně na rubu proškrtnuté hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti), musela nejprve prověřit rozhodný skutkový stav, dříve než rozhodla o výplatě nemocenského. OSSZ měla na rozpor reagovat podle § 89 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění výzvou žalobci, aby předložil relevantní podklady, a též poskytnutím odborných informací o pojištění podle § 84 odst. 2 písm. o) téhož zákona tak, aby žalobce případně mohl opravit své hlášení. 5. Žalovaná se nemůže ani dovolávat toho, že proškrtnutý údaj o odpracované době má vypovídat především o tom, že zaměstnankyně v den vzniku pracovní neschopnosti neodpracovala směnu (§ 26 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění). Nelze totiž předpokládat, že zaměstnankyně znala ustanovení § 228 zákoníku práce a další právní předpisy, naopak údaj vyplnila v souladu se svým přesvědčením. Žalobce se přitom na hlášení o dočasné pracovní neschopnosti nijak nevyjadřuje k naposledy odpracované době, pochybení zaměstnankyně tedy nelze považovat za jeho pochybení. Neobstojí ani prohlášení, že není v silách správního orgánu suplovat odborné pracovníky žalobce pověřené k vedení účetní a mzdové evidence. Podklady totiž byly OSSZ zaslány. Žalobci však nepříslušelo posuzovat, zda zaměstnankyni vznikl nárok na dávku a zda jí má být nemocenské vypláceno. Správní orgány se však rozpory v předložených dokumentech začaly zabývat teprve až v průběhu kontroly, přičemž ani tehdy neusilovaly o zjištění reálného stavu, ale pouze doporučily žalobci podat opravné oznámení, že zaměstnankyně pro žalobce vůbec nezačala pracovat. Žalobce tak nezavinil, že zaměstnankyni byla vyplacena dávka nemocenského. 6. Zejména v případech jako je tento, kdy vznik pracovního poměru předchází vzniku pracovní neschopnosti jen o několik dnů, měla OSSZ provádět důkladnější kontrolu předložených dokumentů před tím, než přiznala dávku nemocenského, a měla poskytnout metodickou pomoc a poučení zaměstnavateli – ne jen postih v rámci následné kontroly. Žalobce nebyl ten, kdo měl posuzovat, zda žádost o poskytnutí nemocenského je oprávněná a řádně doložená, jeho povinností bylo jen předložit podklady. Rozpory v podkladech měla vyřešit OSSZ. Žalobce se pouze nechal v rámci kontroly ovlivnit alibistickým doporučením správního orgánu k vyplnění opravného oznámení. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě konstatovala, že v průběhu kontroly bylo spolehlivě zjištěno, že zaměstnankyni nevznikla účast na pojištění, protože nezačala vykonávat práci pro žalobce, a dávka jí tudíž nenáležela. Proti kontrolním zjištěním mohl žalobce podat námitky, to však neučinil a ani dodatečně z tohoto důvodu nekontaktoval OSSZ. Je s podivem, že důkazy v podobě protokolů o vstupních školeních žalobce nepředložil již v průběhu kontroly nebo kdykoli později a související tvrzení uplatnil poprvé až ve vyjádření v rámci řízení o přeplatku na dávce nemocenského pojištění. Žalovaná poukazuje na to, že v rámci kontroly žalobce předložil listiny svědčící o tom, že zaměstnankyně nezačala pro žalobce vykonávat žádnou činnost. V mzdovém listu nebyla zaměstnankyni v lednu 2016 zúčtována žádná mzda a je na něm dopsáno a razítkem žalobce a podpisem stvrzeno, že zaměstnankyně v únoru 2016 neodpracovala žádnou směnu. V měsíčním výkazu zaměstnankyně za leden 2016 je razítkem žalobce a podpisem stvrzen údaj, že zaměstnankyně nenastoupila do pracovního poměru. I v rozpise plánovaných směn na leden 2016 jsou kolonky pro odpracovanou směnu nevyplněny, a to včetně 1. 1. 2016. Pokud by se dne 1. 1. 2016 mělo jednat o výkon práce ve smyslu § 228 zákoníku práce, byl by tento pracovní výkon zanesen v citovaných listinách a byla by za něj zúčtována mzda. Již v odvolání však žalobce přiznal, že tento výkon práce neevidoval a neúčtoval za něj mzdu. Podle žalované tak nešlo o zaškolení ve smyslu § 228 zákoníku práce, nýbrž jen o běžné seznámení budoucí zaměstnankyně s jejími povinnostmi při podpisu pracovní smlouvy. 8. Žalovaná pochybení žalobce spatřuje právě v tom, že v situaci, kdy zaměstnankyni nevznikla účast na pojištění, žalobce předložil předmětné tiskopisy OSSZ a žalovaná jimi byla uvedena v omyl, takže vyplatila dávku nemocen