7 As 47/2009 — Nejvyšší správní soud

51 Af 21/2019- 19 - text 11 51 Af 21/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Ing. J. Ž. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Petrem Živnůstkou sídlem Masarykovo náměstí 225, 256 01Benešov proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2019, č. j. 117434/2019/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2019, č. j. 117434/2019/KUSK, a rozhodnutí Obecního úřadu Rabyně ze dne 23. 5. 2018, č. j. OÚ/178.4-268/2018, se zrušují. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Petra Živnůstky. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 5. 11. 2019, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Obecního úřadu Rabyně (dále jen „obecní úřad“) ze dne 23. 5. 2018, č. j. OÚ/178.4-268/2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci podle § 247 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (viz čl. XI bod 1 zákona č. 170/2017 Sb.; dále jen „daňový řád“) uložena pořádková pokuta ve výši 5 000 Kč. Uložení pořádkové pokuty bylo odůvodněno tím, že žalobce nevyhověl výzvě obecního úřadu ze dne 6. 12. 2017 a ani k datu vydání prvostupňového rozhodnutí nepředložil originál knihy ubytovaných v penzionu a u pracovních pobytů nedoložil název firmy, jména ubytovaných osob, jejich počet a čísla občanských průkazů (dále jen „OP“). 2. Žalobce uvádí, že rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť nebyly splněny zákonné podmínky pro uložení pokuty. Není zřejmé, z jakého titulu byla žalobci pořádková pokuta uložena. Žalovaný přebírá odůvodnění obecního úřadu, a tudíž pochybil ve stejných bodech. Žalobce originál knihy ubytovaných předložil, načež se obecní úřad snažil domoci splnění povinnosti, kterou zákon žalobci neukládá, a tudíž se nepřípustně snažil uložit žalobci více povinností, než ukládá zákon. Žalobce není povinen dokládat název firmy a jména všech osob ubytovaných a čísla OP u pracovních pobytů. Žalobce nesouhlasí s tím, že poplatek je za poplatníka odváděn ubytovatelem, a proto musí být právě ubytovatel schopen prokázat důvod osvobození od místního poplatku, který mu uvedl ubytovaný poplatník. Takovou důkazní povinnost žalobci žádný právní předpis neukládá a naopak ji § 3 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen „zákon o místních poplatcích“) ukládá ubytovaným jakožto poplatníkům daně, na něž se žalovaný má v případě pochyb obrátit. Žalovaný navíc podle žalobce nerozlišuje mezi údaji vyžadovanými u osob s pobytem za účelem rekreace (pro účely výběru lázeňského či rekreačního poplatku dle § 3 odst. 4 zákona o místních poplatcích) a u osob ubytovaných za účelem pracovního pobytu, u kterých tyto informace žalobce evidovat ani nemůže, neboť k tomu s odkazem na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) č. 7/2012 není ze zákona zmocněn. Legitimní důvod, pro který by mohl obecní úřad požadovat doplnění těchto údajů u pracovních pobytů a opětovné předložení knihy ubytovaných osob, kterou žalobce předložil již na začátku kontroly v originálu, neexistuje i proto, že obecní úřad na základě originálu ubytovací knihy byl schopen dodatečně vyměřit rekreační poplatek. V důsledku nesplnění nadbytečných povinností ukládaných obecním úřadem, které porušují povinnost veřejné správy co nejméně zatěžovat adresáty veřejné správy, nemohl žalobce ani závažným způsobem ztěžovat nebo mařit výběr daní. 3. Žalovaný po rekapitulaci průběhu řízení uvedl, že žalobce v podané žalobě uvádí totožné námitky jako v rámci odvolacího řízení, se kterými se vypořádal na druhé až čtvrté straně napadeného rozhodnutí. Ani žalobce podle žalovaného nerozporuje, že v reakci na výzvu ze dne 6. 12. 2017 nepředložil knihu ubytovaných v originále, stejně jako to, že předložená kniha nesplňovala zákonem předepsané náležitosti. Žalobce i přes opakované výzvy neodstranil vytýkané vady. Žalobce jako plátce poplatků byl podle žalovaného povinen uvedené údaje o ubytovaných osobách za účelem pracovního pobytu evidovat, důkazní břemeno ohledně účelu pobytu tak leželo na něm. Vedle lázeňského a rekreačního poplatku byl vybírán i poplatek z ubytovací kapacity, od nějž žalobce nesporně nebyl osvobozen, a proto nebylo možné aplikovat stanovisko ÚOOÚ a žalobce byl povinen dané informace evidovat. Žalovaný proto navrhl žalobu zamítnout. 4. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci na výzvu podle § 51 odst. 1 s. ř. s. ve lhůtě dvou týdnů nesdělili, že trvají na konání jednání. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování, jelikož soud nepokládal za potřebné provádět důkazy nad rámec toho, co plyne ze správního spisu, žádné další důkazní návrhy uplatněny nebyly a s veřejně dostupným stanoviskem ÚOOÚ, jež není založeno ve správním spise, jsou obě strany sporu zjevně seznámeny a argumentují jím. 5. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobci bylo dne 17. 3. 2017 doručeno oznámení o zahájení poplatkové kontroly místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt a z ubytovací kapacity za roky 2014 až 2016 spojené s výzvou k dostavení se na adresu obecního úřadu, přičemž bylo požadováno předložení živnostenského oprávnění a knihy ubytovaných za roky 2014 až 2016. Za obecní úřad po celou dobu jednal starosta obce. Žalobce byl současně poučen o možnosti uložení pořádkové pokuty podle daňového řádu v případě neposkytnutí součinnosti a nevyhovění výzvě. Z kopie ubytovací knihy založené ve správním spisu s rukou psaným nadpisem „Češi + cizinci“ soud zjistil, že údaje (jméno, příjmení, údaj o trvalém pobytu, OP, datum „příchodu“ a „odchodu“ i účel pobytu jsou uvedeny vždy jen pro jednu osobu za celou skupinu, což je doplněno v poznámce údajem o počtu osob ve skupině s rozlišením na počet dospělých a počet dětí a údajem o počtu lůžkodnů (zkratka LD, jde o počet nocí násobených počtem ubytovaných osob ve skupině) a o celkové výši místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt (zkratka RP); částka místního poplatku z ubytovací kapacity vůbec není vyčíslena. U některých záznamů ani nelze provést nezávislé ověření výpočtu, neboť počet ubytovaných osob uvádí rozpětím (4-6 osob), aniž by bylo patrné, jaká byla délka pobytu jednotlivých členů skupiny o proměnlivém počtu, u jiných záznamů jsou v jednom zápisu uvedeny několikeré záznamy o datu „příchodu“ a „odchodu“, někdy dost nepřehledně, zejména u pobytů vykázaných jako pracovní. Občas zápisy obsahují početní chyby, kdy uvedeným údajům neodpovídá vypočtený místní poplatek, popř. počet lůžkodnů. Účel pobytu je vždy vyplněn zatržením předvyplněného údaje „rekreace“, „pracovní“ nebo „vzdělávací“, popř. ručním vyplněním jiného údaje („svatba“). Součástí správního spisu jsou též obecně závazné vyhlášky obce Rabyně č. 2/2014 o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt a č. 3/2014 o místním poplatku z ubytovací kapacity, jimiž zastupitelstvo obce Rabyně zavedlo místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve výši 15 Kč i místní poplatek z ubytovací kapacity ve výši 4 Kč. V obou obecně závazných vyhláškách byla v čl. 3 odst. 5 zopakována povinnost ubytovatele vést v písemné podobě evidenční knihu způsobem odpovídajícím ustanovením § 3 odst. 4 a § 7 odst. 3 zákona o místních poplatcích. 6. Žalobce byl dále vyzván přípisem obecního úřadu ze dne 30. 8. 2017, aby se dostavil dne 13. 9. 2017 k seznámení se s výsledky kontroly a protokolem, přičemž bylo požadováno ještě předložení knihy ubytovaných cizinců za roky 2014, 2015 a 2016, opět s poučením o možnosti uložení pořádkové pokuty podle daňového řádu. Dle protokolu z poplatkové kontroly ze dne 12. 9. 2017 obecní úřad zjistil a vyčíslil rozdíly mezi částkami obsaženými v odevzdaných hlášeních o místních poplatcích za rekreační pobyty a poplatky z ubytovací kapacity za období let 2014-2016 a poplatky vypočtenými obecním úřadem na základě ubytovací knihy. Celkový rozdíl při kontrole poplatků byl zjištěn ve výši 6 039 Kč. Konstatováno bylo porušení číslování knihy ubytovaných hostů, že není dodržována číselná řada číslování knihy ubytovaných hostů, že je v knize zapsán pouze jeden host, ke kterému je přiděleno pořadové číslo, a ostatní hosté s ním ubytovaní nejsou zapsáni (např. poznámka 2 osoby, 11 osob atd.), a proto nelze zjistit, kolik přesně bylo ubytováno osob. Datum ubytování nebylo zapisováno podle data. Tím dochází k nepřehlednému a nepřesnému zachycení počtu ubytovaných osob v zařízení. Žalobci byla proto uložena nápravná opatře