5 As 155/2020 — Nejvyšší správní soud

54 A 42/2021- 70 - text 10 54 A 42/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobce: N. V. N., nar. X státní příslušnost Vietnam t. č. ve Věznici X zastoupen advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje sídlem U Šestého 1017, Kladno o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované v řízení vedeném pod sp. zn. KRPS-287763/ČJ-2019-0100AP-106 takto: I. Žalované se ukládá, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodla o žalobcově žádosti o informace ze dne 18. 10. 2019. II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám advokáta Mgr. Marka Sedláka náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou dne 20. 12. 2019 u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 21. 11. 2019, č. j. MV-155014-2/KM-2019, kterým ministerstvo rozhodlo dle § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) o stížnosti žalobce ve smyslu § 16a odst. 1 písm. c) téhož zákona. Na základě výzvy městského soudu [upozorňující na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/201740, č. 3847/2019 Sb. NSS] žalobce dne 7. 7. 2021 podal návrh na připuštění změny žaloby s tím, že nově žádal, aby soud uložil žalované, kterou má být nově Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, u níž žalobce žádal o informace, aby o žalobcově žádosti ze dne 18. 10. 2019 rozhodla do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. Městský soud následně usnesením ze dne 26. 7. 2021, č. j. 17 A 24/201941, postoupil věc Krajskému soudu v Praze, neboť ten je místně příslušný k projednání žaloby na ochranu proti nečinnosti Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje. Usnesením vyhlášeným při jednání dne 3. 10. 2022 zdejší soud připustil změnu žaloby podle § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „o. s. ř.“) za použití § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), viz dále bod 12. 2. Posuzovaná věc se týká žádosti žalobce ze dne 18. 10. 2019, kterou se obrátil na žalovanou. V žádosti uvedl: „1. Žadatel žádá o umožnění nahlédnout do spisů vedených ve věci č. j. KRPS-261470/TČ-2016-010072 v elektronické podobě na základě spisového řádu stanoveného pro policii Pokynem policejního prezidenta 170 ze dne 2. 11. 2015 ve znění pozdějších změn, zejména na základě čl. 29 a násl. pokynu. Žadatel zároveň žádá, aby mu bylo umožněno pořízení kopie spisů vedených takto v systému ETŘ. K tomu žádá o sdělení, jakým technickým způsobem si může kopii spisu pořídit. 2. Žadatel žádá o umožnění nahlédnout a pořídit kopie soupisu vložených dokumentů nebo sběrného archu ke spisu ve věci č. j. KRPS-261470/TČ-2016-010072. Trestní spis podle ustanovení § 12/2, 3 vyhlášky č. 259/2012 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby musí být opatřen soupisem vložených dokumentů nebo sběrným archem, které jsou od počátku součástí trestního spisu.“ Žalobce označil tuto žádost jako „žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.“ 3. Žalovaná informovala žalobce přípisem ze dne 29. 10. 2019, že jeho žádosti nemůže vyhovět, neboť tomu brání § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Uvedený zákon se nevztahuje na poskytování informací, pokud jejich poskytování upravuje zvláštní zákon. Tak tomu bylo i v posuzované věci, neboť žádost žalobce byla podle svého obsahu žádostí o nahlížení do spisu (žalobce požadoval kompletní spis ve své věci), které upravuje zvláštní zákon. V této souvislosti žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu k nahlížení do spisu podle § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), z níž vyplývá, že nahlížení do spisu je komplexně upraveným specifickým postupem poskytování informací. Žalobcova žádost by tedy měla být řešena postupem podle § 38 správního řádu, resp. podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Právní úprava nahlížení do spisu dle § 65 trestního řádu, resp. § 8a až § 8d téhož zákona splňuje náležitosti pro aplikaci výluky podle § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Rozhodnutí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím se tedy nevydává, neboť se nejedná o žádost podle uvedeného zákona. Ohledně požadavku na pořízení kopií soupisu vložených dokumentů nebo sběrného archu a nahlížení do nich žalovaná sdělila, že na tento požadavek již reagovala rozhodnutím ze dne 23. 9. 2019 o částečném odmítnutí žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, které ministerstvo potvrdilo rozhodnutím ze dne 15. 10. 2019, č. j. MV118385-4/KM-2019. Žalovaná shrnula, že není oprávněna poskytnout žalobci požadované písemnosti, a proto žádost v celém rozsahu odmítá. 4. Žalobce brojil proti přípisu žalované podáním označeným jako odvolání. Namítl, že přípis žalované nesplňuje formální náležitosti rozhodnutí, není rozdělen na výrokovou část a odůvodnění a neobsahuje poučení o opravných prostředcích. V závěru ovšem přípis obsahuje výrok, a proto se jedná o rozhodnutí v materiálním slova smyslu. Odůvodnění tohoto rozhodnutí je podle žalobce nesrozumitelné a vnitřně rozporné. Žalovaná totiž vyhodnotila žádost o informace jako žádost o nahlížení do spisu dle § 38 správního řádu, zároveň však uvedla, že se jedná o žádost o nahlížení do spisu dle trestního řádu. 5. Ministerstvo posoudilo výše uvedené podání žalobce jako stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace ve smyslu § 16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím a „rozhodnutím“ ze dne 21. 11. 2019 postup žalované potvrdilo podle § 16a odst. 6 písm. a) téhož zákona. Z přípisu žalované je dle ministerstva patrné, že není koncipován jako rozhodnutí dle § 67 správního řádu, ale pouze jako sdělení, kterým byl žalobce vyrozuměn, že žádost nebude vyřizována podle zákona o svobodném přístupu k informacím. K namítané absenci formálních náležitostí ministerstvo uvedlo, že nevydáním formalizovaného rozhodnutí se žalovaná nedopustila krácení žalobcových práv, neboť její postup lze po procesní i věcné stránce přezkoumat ve správním a popřípadě i soudním řízení. Ministerstvo se ztotožnilo se závěrem žalované, podle kterého byla žalobcova žádost žádostí o nahlížení do spisu. Nahlížení do spisu upravuje zvláštní zákon, a proto spadá do výjimky dle § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Byť žalovaná neměla odkazovat na nahlížení dle § 38 správního řádu, ale pouze na nahlížení dle § 65 trestního řádu, byl její postup v souladu se zákonem. K bodu 2 žádosti ministerstvo doplnilo, že soupis, do něhož žalobce žádal nahlédnout a jehož kopii si chtěl pořídit, je součástí spisu, do něhož žalobce požadoval nahlédnout pod bodem 1 žádosti. II. Obsah žaloby 6. Žalobce v původní žalobě (směřující proti „rozhodnutí“ ministerstva ze dne 21. 11. 2019) předeslal, že v trestní věci vedené žalovaným pod č. j. KRPS-261470/TČ-2016-010072 byl trestně stíhán jako obviněný a následně byl pravomocně odsouzen. Žalobce je přesvědčen, že má ústavně zaručené právo seznámit se s veškerými informacemi vztahujícími se k jeho trestnímu stíhání, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka dle § 55 odst. 2 trestního řádu. Jen při poskytnutí veškerých informací má žalobce skutečnou možnost obhajoby, zejména možnost využít všechny informace ve svůj prospěch a možnost kontrolovat zákonnost postupu policejního orgánu. Proto by mu měly být tyto informace poskytnuty buď na základě § 65 odst. 1 trestního řádu, nebo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. 7. Žalobce se pokusil získat požadované informace postupem dle § 65 odst. 1 trestního řádu. To mu však nebylo umožněno, neboť požadované informace nebyly zahrnuty do jemu přístupné verze trestního spisu. Policejní orgán nezdůvodnil, proč by se trestní spis měl vytvářet jinak než dle zákonné úpravy spisové služby. Z tohoto důvodu žalobci nezbylo než využít postupu podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 8. Žalobce je přesvědčen, že měl mít možnost získat veškeré informace, kterých se žaloba týká, postupem podle § 65 trestního řádu. Formálně vzato by se tedy zákon o svobodném přístupu k informacím na požadované informace vztahovat vůbec neměl. Výluka dle § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím však podle žalobce na jím požadované informace nedopadá, neboť nebyly zařazeny do jemu přístupné verze trestního spisu. Pokud policejní orgán o někt