2 As 114/2019 — Nejvyšší správní soud

54 A 51/2021- 57 - text 27 54 A 51/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci navrhovatelky: J. M. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Tyllem sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 proti odpůrkyni: obec Tišice sídlem Marie Podvalové 334, 277 15 Tišice zastoupená advokátem JUDr. Radoslavem Bolfem sídlem Zádušní 2590/2, 276 01 Mělník o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2021 – Územního plánu obce Tišice, schváleného usnesením zastupitelstva obce Tišice ze dne 20. 9. 2021, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Radoslava Bolfa, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastnic řízení 1. Navrhovatelka se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodaným do datové schránky soudu dne 18. 11. 2021, coby vlastnice pozemků p. č. st. Xa, jehož součástí je stavba č. p. Xb, a p. č. Xc (dále jen „dotčený pozemek“), zapsaných na listu vlastnictví č. Xd pro katastrální území K. u T. v obci T. (všechny dále uvedené pozemky jsou v tomtéž katastrálním území), domáhá zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „napadený územní plán“) jako celku. 2. Navrhovatelka předně vysvětluje, že dotčený pozemek je napadeným územním plánem vymezen jako lesní plocha (v katastru nemovitostí je zatřízen pod způsob ochrany jako pozemek určený k plnění funkcí lesa – dále jen „PUPFL“) s tím, že tomu tak bylo i před vydáním napadeného územního plánu, a že pozemek p. č. st. Xa (v katastru nemovitostí evidován jako zastavěná plocha a nádvoří) je i nadále určen pro bydlení individuální (poznámka soudu: původně se ve skutečnosti jednalo o plochu bydlení v zájmovém území ochrany přírody). Shrnuje, že její právní předchůdce D. I. (dále jen „druh navrhovatelky“ či „právní předchůdce“) podal dne 25. 1. 2017 návrh na pořízení změny územního plánu, ve kterém navrhoval, aby funkční využití obou pozemků bylo změněno na smíšené bydlení, kde by bylo hlavní funkcí bydlení v rodinných domech. Rozsah dotčeného pozemku přitom vymezil pouze dlouhodobě nezalesněnou částí. Druh navrhovatelky prokazoval (vyjádřením Lesů České republiky, lesní správy Mělník, ze dne 28. 1. 2016 a závazným stanoviskem Městského úřadu Mělník ze dne 29. 6. 2016), že navrhovaná oblast již dlouhodobě neplní funkci lesa a ani do budoucna ji plnit nebude, jelikož nad dotčeným pozemkem vede ochranné pásmo vedení vysokého napětí, pro které byla část pozemku odlesněna. Tento návrh nicméně nebyl postoupen pořizovateli územního plánu a byl odpůrkyní ztracen, aniž by byl vypořádán. Následně dne 24. 6. 2020 (proto) podal druh navrhovatelky proti návrhu územního plánu námitky, ve kterých namítal, že je odpůrkyně v odůvodnění návrhu nekoherentní a při jeho vydání se chová diskriminačně a v rozporu se zásadou legitimního očekávání, jestliže zdůrazňuje ochranu lesních pozemků, pročež jeho návrhu nevyhověla, ale zároveň vyhověla žádostem vlastníků pozemků v plochách označených jako RR1 a RR2, přestože se tito vlastníci nacházeli v naprosto totožné situaci jako on. Nadto bylo v návrhu územního plánu vyhověno změně využití území v ploše označené jako VD4 na výrobu a skladování pro drobnou výrobu, byť jde také o lesní pozemek. Druh navrhovatelky dále namítal, že část dotčeného pozemku byla odlesněna historicky a také pro účely bezpečného provozu distribuční soustavy ČEZ, nikoliv v důsledku stavby na tomto pozemku. Již tehdy zdůraznil, že v tomto rozsahu proto dotčený pozemek dlouhodobě fakticky neplní funkci lesa a nikdy ji už ani plnit nebude. 3. Na tuto argumentaci navrhovatelka v řízení před soudem navazuje a namítá, že je napadený územní plán nezákonný, neboť nebyly dodrženy zákonem stanovené podmínky pro procesní postup při jeho vydávání. Pořizovatel napadeného územního plánu postupoval v rozporu s § 46 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“), pokud jejího právního předchůdce nevyzval k odstranění nedostatků jeho návrhu na pořízení územního plánu, jestliže nebylo zřejmé, jaký rozsah změny funkčního využití dotčeného pozemku navrhoval. Jeho návrhem se nadto v rozporu se zákonem nijak nezaobíral. 4. Napadený územní plán navrhovatelka dále pokládá za rozporný s § 18 stavebního zákona, jelikož nevytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, poněvadž nerespektuje historicky založený a udržovaný faktický stav užívání dotčeného pozemku. Navrhovatelka zdůrazňuje, že původní stavba byla zkolaudována a bylo jí přiděleno číslo popisné, je k ní přístup a na místě probíhá i svoz komunálního odpadu. V návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatelka pak osvětlila, že přístavbou a přestavbou stavby č. p. Xb vznikla na dotčeném pozemku nepovolená stavba (dále jen „sporná stavba“). Odpůrkyně ale podle navrhovatelky nezohlednila v širších souvislostech užívání ani určení sporné stavby. 5. Naproti tomu jiné PUPFL z lesních ploch odpůrkyně vyjmula, čímž byla narušena konzistence jejího rozhodování. Navrhovatelka popsala, že společně s druhem podávali návrh na změnu územního plánu také další vlastníci pozemků nacházejících se v území regulovaném napadeným územním plánem, a to návrh na zábor lesních pozemků pro rodinnou rekreaci, ale také pro malovýrobu a skladování, a to z totožných důvodů, které uváděl její druh. Těmto žádostem třetích osob o přijetí změny územního plánu bylo v rámci návrhu územního plánu vyhověno s odůvodněním, že se jedná o výjimky z ochrany lesních pozemků za účelem nápravy právního stavu území – jde o plochy RR1, RR2 a VD4. 6. Dále navrhovatelka odpůrkyni vyčítá, že při pořizování napadeného územního plánu nebylo jakkoliv zohledněno, že byla vydána kladná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí k trvalému odnětí dotčeného pozemku z PUPFL. Odpůrkyně se tedy nezabývala argumentací, že dotčený pozemek již dlouhodobě neplní funkci lesa a ani ji již nadále plnit nemůže, a to v důsledku odlesnění, ke kterému prokazatelně došlo ještě předtím, než byla zahájena přestavba domu č. p. Xb. Připomínky a námitky právního předchůdce navrhovatelky nebyly řádně vypořádány, přestože je podal řádně a včas. 7. Navrhovatelka uzavírá, že odpůrkyně nezohlednila aktuální právní stav dotčeného pozemku, čímž nerespektovala poměry v území. Nepostupovala s řádnou péčí a nešetřila práva navrhovatelky nabytá v dobré víře, čímž vyvolala nepřijatelný stav právní nejistoty. Zvlášť závažným způsobem tak zasáhla do práva navrhovatelky vlastnit majetek zakotveného v čl. 11 Listiny základních práv a svobod, která byla jako součást ústavního pořádku České republiky vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“). 8. Odpůrkyně považuje argumentaci navrhovatelky za nedůvodnou, navrhuje proto, aby soud její návrh zamítl. Odpůrkyně je přesvědčena, že při vydávání napadeného územního plánu nedošlo k porušení procesních ani hmotněprávních norem vedoucímu ke zkrácení navrhovatelky – celý proces proto podrobně zrekapitulovala. 9. Konstatuje, že právní předchůdce navrhovatelky sice podal dne 25. 1. 2017 návrh na pořízení změny územního plánu obce, stalo se tak ovšem poté, co již odpůrkyně rozhodla o pořízení napadeného územního plánu. Návrh ze dne 25. 1. 2017 tak byl podán mimo proces přijímání územního plánu a jako o bezpředmětném o něm nebylo ani nijak rozhodováno. Právní předchůdce navrhovatelky pak mohl v rámci procesu přijímání napadeného územního plánu podat připomínky, resp. námitky, což ostatně učinil. Námitka právního předchůdce navrhovatelky byla podána osobou oprávněnou v zákonné lhůtě, bylo s ní proto naloženo jako s námitkou. Rozhodnutí o ní bylo řádně odůvodněno. Namítaný nesoulad s § 46 odst. 2 stavebního zákona znázorňuje navrhovatelčino nepochopení procesu přijímání územního plánu, jelikož toto ustanovení se váže k jiné fázi procesu. 10. Odpůrkyně dále koriguje tvrzení navrhovatelky, že žádost o změnu využití území navazovala na jeho historické faktické užívání. Zdůrazňuje, že v období let 2012–2015 byla původní stavba (o rozloze 59 m2) na pozemku p. č. st. Xa nahrazena nepovolenou spornou stavbou (půdorysně jde o více než 200 m2 bez započtení dalších rozsáhlých zpevněných ploch), která zasahuje do navazujícího lesního pozemku. Dotčený pozemek však nikdy nemohl být legálně užíván k bydlení. K námitce doložené vyjádření ani závazné stanovisko neopravňovalo k výstavbě sporné stavby na dotčeném pozemku. O umístění a povolení sporné stavby přitom není ani ke dni vyjádření odpůrkyně stavebním úřadem rozhodnuto pro nesoulad s platnou územně plánovací dokumentací obce. Nelze proto přistoupit na argumentaci navrhovatelky, že postupem odpů