9 Azs 5/2009 — Nejvyšší správní soud

57 Az 17/2021- 68 - text 24 57 Az 17/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Karlem Ulíkem ve věci žalobce: B. A. narozen X, státní příslušník Íránské islámské republiky bytem X zastoupen Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s. sídlem Kovářská 4, Praha proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2021, č. j. OAM-15/ZA-ZA11-K10-2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Řízení o první žádosti o udělení mezinárodní ochrany 1. Dne 25. 1. 2019 se žalobce v tranzitním prostoru letiště Václava Havla Praha prokázal pozměněným rakouským pasem. Dne 26. 1. 2019 s ním bylo zahájeno řízení o vyhoštění. Následující den žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany. 2. Při poskytnutí údajů k žádosti dne 1. 2. 2019 sdělil, že důvodem žádosti je ohrožení jeho života v Íránu, a to především proto, že se zřekl islámu a přijal křesťanství. Žalobce chodil do hudební školy, kde se před šesti a půl lety seznámil se dvěma íránskými křesťany, kteří jej občas vzali na noční sezení a začali mu vysvětlovat základy křesťanství. Po dlouhé úvaze a studiu literatury žalobce přijal křesťanství. Na univerzitě, kde žalobce studoval, na jeho konverzi přišli a žalobce strávil 16 dnů ve vazbě. To se stalo v zimě 2015. Z univerzity jej poté vyhodili. Strýc žalobce je členem Pasdaránů (Íránských revolučních gard, pozn. soudu) a poté, co se dozvěděl, že žalobce přešel na křesťanskou víru, začal vyvíjet nátlak na žalobcovu rodinu: na něj, jeho matku a sestru. Po smrti otce žalobce neměl nikoho, kdo by jej před strýcem chránil. Jeho sestra měla být násilím provdána, násilí byla vystavena i jeho matka. Přátelé žalobce mu sdělili, že jméno jeho rodiny je na černé listině a měli by co nejdříve opustit zemi. Jeho strýc by byl schopen je najít a zlikvidovat, proto opustili Írán; on a jeho matka přes Turecko do České republiky a jeho sestra do Velké Británie. V roce 2014 žalobce přijal v rámci obřadu křesťanství. Samotný křest proběhl v Turecku. 3. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 14. 2. 2019 žalobce vypověděl, že během studia na univerzitě konvertoval ke křesťanství, proto jej z univerzity vyhodili a musel opustit Írán. Příbuzní žalobce z otcovy strany jsou fundamentalističtí muslimové, na náboženství byli zaměření a díky tomu pracovali v různých státních orgánech. Konverze žalobce nebyla pro tuto část rodiny přijatelná. S přáteli, kteří ho přivedli ke křesťanství, diskutoval, chodil také na jejich obřady a ceremoniály. V roce 2014 byl žalobce zadržen a 16 dnů strávil ve vazbě. Po zadržení se jeho rodina dozvěděla o jeho konverzi a po smrti otce žalobce v roce 2014 se tlak na žalobce zvyšoval. Jeho přátelé mu po zadržení řekli, že musí odejít. K praktikování křesťanské víry a k tomu, zda znal důsledky plynoucí z jeho konverze, žalobce uvedl, že nečekal, že bude mít takové obtíže. Věřil, že to bude tajné, když chodí na tajná setkání, a že jeho případ nebude veřejný. O konverzi řekl rodičům a sourozencům, ale po zadržení se to dozvěděli všichni členové rodiny. Poslední rok a půl studoval různá náboženství a různé víry, aby zjistil, že bůh neexistuje, nebo pokud ano, tak nemá vliv na život, takže se stal ateistou. Kdyby se musel vrátit do Íránu, stoprocentně by skončil na dlouho ve vazbě. 4. Žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 6. 2019, č. j. OAM-35/LE-LE05-K10-2019, rozhodl, že žalobci se mezinárodní ochrana neuděluje. Žalovaný nedospěl k závěru, že by žalobce mohl pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování ve vlasti z důvodů v § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále „zákon o azylu“). Prezentované obavy žalobce posoudil jako nevěrohodné a informace, které žalobce uváděl v průběhu řízení, za rozporné. Podotkl, že po propuštění z 16denního věznění žalobce neměl žádné další problémy s íránskými státními orgány. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 19. 3. 2020, č. j. 28 Az 12/2019-101, zamítl. Kasační stížnost žalobce proti tomuto rozsudku Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) odmítl pro nepřijatelnost usnesením ze dne 11. 6. 2020, č. j. 6 Azs 76/2020-23. Řízení o druhé žádosti o udělení mezinárodní ochrany 5. Žalobce dne 11. 1. 2021 podal druhou žádost o udělení mezinárodní ochrany. 6. Při poskytnutí údajů k žádosti dne 18. 1. 2021 žalobce jako důvod jejího podání uvedl, že se nemůže vrátit do Íránu, protože si je jistý, že by byl v případě návratu uvězněn, a to kvůli problémům a neshodám, které měl se svým ortodoxně nábožensky založeným strýcem, a také proto, že konvertoval z islámu ke křesťanství. Podle iránských zákonů je ten, kdo upustí od islámu a propaguje jiné náboženství, považován za zločince a hrozí mu minimálně vězení. Žalobce se tajně scházel s dalšími lidmi každou středu a neděli. Policie později začala hlavní členy zatýkat. Někteří byli uvězněni. Sám žalobce byl v roce 2012 uvězněn na 16 dnů. K dotazu, zda tyto skutečnosti uváděl již v řízení o první žádosti, žalobce odpověděl, že v předchozích pohovorech tyto události uvedl, ale v rozhodnutí byla zpochybněna jím uváděná data. Tyto rozpory dle něj vyplynuly z překladu dat z íránského do českého kalendáře. Dále uvedl, že mu v Íránu ze soudu přišlo třikrát předvolání a jedno rozhodnutí o zadržení. Kopie těchto dokladů má u sebe a bude se snažit získat originály. 7. Dne 19. 3. 2021 žalovaný provedl s žalobcem pohovor k jeho druhé žádosti udělení mezinárodní ochrany. Za tímto účelem byl žalovaným s odkazem na § 26 odst. 1 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ustanoven tlumočníkem z jazyka perského pan Del Kajumi. Z účasti na pohovoru se v den jeho konání omluvila zástupkyně žalobce. 8. Žalobce při pohovoru uvedl, že v průběhu roku dostal spoustu dokumentů z Íránu a také dokument o udělení mezinárodní ochrany jeho sestře. Tyto dokumenty předal svému právníkovi dne 4. 1. 2021. Neví, zda je zástupce doložil. Žalovaný mu sdělil, že on žádné dokumenty neobdržel. Žalobce uvedl, že jde o 4 dopisy od islámského soudu v Šírázu kvůli jeho „protibožským“ aktivitám, křestní list (jehož originál má v Turecku) a rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany jeho sestře v Anglii. Žalobce uvedl, že v prosinci 2020 telefonoval svému kamarádovi do Íránu, aby se mu podíval do poštovní schránky. Nalezl tam 2 dopisy od íránského soudu. Kamarád pak šel na místní policii, sdělil tam jméno žalobce a zeptal se, jestli tam nemají nějaký dopis od soudu. Byly tam ještě další dva dopisy. K dotazu, jak se mohl kamarád podívat do jeho schránky, žalobce odpověděl, že jeho poštovní schránka je otevřená. On takto požádal kamaráda o pomoc, protože se ho jeho právní zástupkyně šest měsíců zpátky ptala, zda nemá nějaký dopis od íránského soudu či úřadu. Schránka se nachází na domě, který před 2,5 lety prodali, ale změnu adresy nenahlásili. Kamarád tam dopisy našel, vyfotil a poslal je žalobci na telefon. K dotazu, proč se o něj najednou po letech, co opustil Írán, začaly tamní úřady zajímat, žalobce odpověděl, že před 2 lety bylo zadrženo 7 z 10 lidí, s nimiž se v Íránu scházel na shromážděních o křesťanství. Někdo z nich žalobce pravděpodobně udal při výslechu, a proto mu tamní soud poslal předvolání k soudu. Toto se dozvěděl před 6 měsíci. K dotazu na předložení originálů těchto listin žalobce odpověděl, že zkontaktoval kamaráda, aby mu originály zaslal, ale ten mu řekl, že to poštou nejde, protože to trvá 3 měsíce. Bude se snažit najít někoho, kdo pojede do Turecka, aby to pak poslal poštou. Materiály by mohl pravděpodobně zaslat během příštího měsíce. K poukazu žalovaného na možnost využití expresních poštovních služeb žalobce odpověděl, že neví, jestli poskytovatele těchto služeb kamarád oslovil. Sdělil, že ho zítra zkontaktuje, aby to poslal expresně. Žalovaný žalobci stanovil lhůtu do 29. 3. 2021 k doložení originálů listin, které žalobce při pohovoru zmiňoval. 9. Dne 26. 3. 2021 zaslal žalobce žalovanému „doplnění podkladů“. V něm uvedl, že přikládá kopie dokumentů, které zmínil při pohovoru. Jedná se o nové důkazy, které neměl možnost předložit v předchozím řízení a které tedy nebyly bez jeho zavinění předmětem zkoumání v řízení o jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 10. Ke čtyřem listinám od íránského soudu žalobce uvádí, že dvě z nich byly zanechány ve schránce v domě, kde žalobce bydlel před odchodem z Íránu. Našel je tam jeho známý, kterého žalobce požádal, aby zkontroloval obsah schránky. Další dopisy vyzvedl tentýž známý na policii. Tyto dopisy známý nafotil a poslal žalobci. Dopisy žalobce obdržel v prosinci 2020, nemohl je tedy předložit dříve. Žalobce se domnívá, že je s ním v zemi původu vedeno trestní řízení kvůli jeho náboženským aktivitám a že mu v případě návratu hrozí uvěznění. 11. Žalovaný nechal tyto listiny přeložit. 12. Na první listině je napsáno, že ji dne 11. 11. 2019 vydal Islámský revoluční trib