1 As 311/2017 — Nejvyšší správní soud

37 A 17/2023- 35 - text 12 37 A 17/2023 [OBRÁZEK]ČEKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobkyně: I. D. bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Yvette Jamalovou sídlem Panská 895/6, Praha 1 proti žalované: Komise k projednání přestupků města Kostelec nad Labem sídlem nám. Komenského 1, Kostelec nad Labem o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované, takto: I. Určuje se, že zásah žalované spočívající v nedoručení stejnopisu rozhodnutí o přestupku ze dne 25. 5. 2023, sp. zn. MEKL/4670/přest./12/2022 a, žalobkyni, je nezákonný. II. Žalované se přikazuje, aby žalobkyni do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku doručila stejnopis rozhodnutí o přestupku ze dne 25. 5. 2023, sp. zn. MEKL/4670/přest./12/2022 a. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně Mgr. Yvetty Jamalové, advokátky. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Otázkou je, zda má osoba přímo postižená spácháním přestupku podle § 71 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, právo na to, aby jí byl doručen stejnopis rozhodnutí, kterým byl obviněný uznán vinným ze spáchání přestupku. Skutkový stav je mezi účastníky nesporný. Žalovaná však zastává názor, že toto právo osoba přímo postižená spácháním přestupku nemá. 2. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá ochrany před nezákonným zásahem, který spatřuje v tom, že jí nebyl doručen stejnopis rozhodnutí o přestupku ze dne 25. 5. 2023, sp. zn. MEKL/4670/přest./12/2022 a. Uvedla, že je osobou přímo postiženou spácháním přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, jehož se dopustil obviněný P. G. Osoba přímo postižená spácháním přestupku má v řízení, k jehož zahájení nebo pokračování dala souhlas, podle § 71 zákona o odpovědnosti za přestupky právo na oznámení rozhodnutí. Dne 14. 6. 2023 požádala žalovanou o zaslání rozhodnutí o přestupku, na což žalovaná odpověděla přípisem ze dne 26. 6. 2023 „Oznámení rozhodnutí osobě přímo postižené spácháním přestupku“, v němž sdělila, že obviněný byl rozhodnutím ze dne 25. 5. 2023 uznán vinným a byla mu uložena pokuta. Rozhodnutí o přestupku však žalobkyni nebylo doručeno. Dne 27. 6. 2023 žalobkyně žalovanou opětovně požádala o zaslání stejnopisu rozhodnutí o přestupku a zdůraznila, že je osobou přímo postiženou spácháním přestupku, jež má právo na oznámení rozhodnutí, a proto jí mát být ve smyslu § 72 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, doručen stejnopis rozhodnutí o přestupku. To plyne i z odborné literatury a stanoviska Ministerstva vnitra („Často kladené dotazy k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákonu č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích – aktualizace k 30. června 2022“). Žalovaná (její předsedkyně) k tomu však v přípise ze dne 29. 6. 2023 sdělila, že osoba přímo postižená spácháním přestupku právo na zaslání rozhodnutí nemá, jelikož § 72 správního řádu se vztahuje jen na účastníky řízení podle § 68 zákona o odpovědnosti za přestupky. S tím žalobkyně nesouhlasí. Bez toho, aby se osoba přímo postižená spácháním přestupku mohla seznámit s obsahem rozhodnutí o přestupku, nemůže uplatňovat další jí zaručená práva (např. právo se vyjádřit k podanému odvolání). Žalobkyně též poukazuje na to, že za účelem ochrany svých práv potřebuje mít rozhodnutí o přestupku s vyznačenou právní mocí k dispozici. Bez něho nemůže svá práva uplatňovat v dalších řízeních, jež hodlá zahájit a účinně se v nich bránit (např. v civilním soudním řízení). 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nejprve uvedla, že podle § 60 a § 62 zákona o odpovědnosti za přestupky je správním orgánem Městský úřad v Kostelci nad Labem. Dále poukázala na § 68 zákona o odpovědnosti za přestupky a uvedla, že osoba přímo postižená spácháním přestupku podle § 71 téhož zákona není účastníkem řízení. Ustanovení § 72 správního řádu však uvádí, že rozhodnutí se oznamuje doručením jeho stejnopisu jen účastníkům řízení. Jelikož žalobkyně nebyla účastníkem přestupkového řízení, nemá právo na doručení stejnopisu rozhodnutí. Dále žalovaná poukázala na § 96 a § 97 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a § 86 odst. 1 správního řádu. Práva osoby přímo postižené spácháním přestupku podle žalované přímo souvisejí s jejím zvláštním postavením (s možností jejího aktivního jednání v průběhu přestupkového řízení). V situaci, kdy je vydáno rozhodnutí, její role v řízení končí (nemá právo se proti němu odvolat) a jedině za předpokladu, že proti rozhodnutí podá odvolání obviněný, se její aktivní postavení podle § 97 zákona o odpovědnosti za přestupky obnovuje. Jelikož se však obviněný proti rozhodnutí o přestupku neodvolal, žalobkyně nemá právo na doručení stejnopisu rozhodnutí o přestupku. 4. V replice žalobkyně zopakovala svoji argumentaci a uvedla, že s názorem žalované nesouhlasí. Osoba přímo postižená spácháním přestupku o žádná procesní práva nepřichází, na čemž nic nemění to, že sama nemůže podat odvolání. Procesní práva přiznaná jí zákonem má osoba přímo postižená spácháním přestupku kontinuálně. Podle § 71 zákona o odpovědnosti za přestupky má právo na oznámení rozhodnutí o přestupku, přičemž oznámením je ve smyslu § 72 správního řádu myšleno právo na doručení stejnopisu rozhodnutí o přestupku. Právní úprava § 72 zákona o odpovědnosti za přestupky je speciální ve vztahu k § 72 správního řádu, z čehož plyne, že § 71 zákona o odpovědnosti za přestupky rozšiřuje okruh osob, které mají právo na doručení stejnopisu rozhodnutí o přestupku. Splnění procesních podmínek 5. Žaloba byla podána včas (stejnopis rozhodnutí o přestupku žalobkyni doposud nebyl doručen, a proto zásah trvá – nález Ústavního soudu ze dne 15. 5.2018, sp. zn. II. ÚS 635/18), osobou k tomu oprávněnou a je přípustná, protože žalobkyně se nemohla ochrany domáhat jinými právními prostředky (rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2010, č. j. 4 Aps 2/2010-44, č. 2339/2011 Sb. NSS) ani jiným žalobním typem. 6. V žalobě žalobkyně označila jako žalovanou Komisi k projednání přestupků města Kostelec nad Labem s tím, že tento správní orgán řízení o přestupku vedl a vydal v něm rozhodnutí o přestupku. Žalované též žalobkyně adresovala své žádosti o zaslání rozhodnutí o přestupku. 7. Podle § 61 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků (dále jen „komise“). Komise může projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě spáchané porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti občanskému soužití, přestupky proti majetku a přestupky, o kterých to stanoví jiný zákon. Při zřízení komise starosta určí, které přestupky komise projednává namísto obecního úřadu. 8. Nejprve soud uvádí, že obsah správního spisu svědčí o tom, že správním orgánem, který v této věci vedl řízení a vydal rozhodnutí je žalovaná (nikoli město Kostelec nad Labem či Městský úřad Kostelec nad Labem). V řízení totiž žalovaná již od počátku sama činila veškeré úkony vedoucí k rozhodnutí ve věci samé. Příslušné listiny podepisovala jejím jménem její předsedkyně (např. oznámení o zahájení přestupkového řízení a předvolání obviněného k ústnímu jednání ze dne 28. 2. 2023, oznámení o zahájení přestupkového řízení a předvolání žalobkyně k ústnímu jednání z téhož dne, rozhodnutí o přestupku či vyrozumění o uložené pokutě a nákladech řízení k dalšímu vymáhání ze dne 27. 6. 2023). Ve složení z předsedkyně a dvou jejích členů žalovaná vedla ústní jednání, na němž vyslechla mj. obviněného, žalobkyni a další svědky. Žalovaná prostřednictvím předsedkyně též reagovala na žalobkyniny žádosti o doručení stejnopisu rozhodnutí o přestupku, a to oznámením rozhodnutí o přestupku osobě přímo postižené spácháním přestupku ze dne 26. 6. 2023 a odpovědí k žalobkynině žádosti ze dne 27. 6. 2023. 9. To pak odpovídá i zákonu. Komisi pro projednání přestupků je totiž třeba podle § 61 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky považovat ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu za správní orgán. „Stejně jako v případě obecního úřadu představuje tato komise správní orgán, ve smyslu § 1 odst. 1 SpŘ jde o orgán územního samosprávného celku (srov. Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo 2016 s. 5 a násl.), konkrétně o tzv. zvláštní orgán obce.“ (viz Jemelka, L., Vetešník, P. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 452, marg. č. 1.). Komise jakožto zvláštní orgány jsou podle § 106 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zřizovány starostou obce v přenesené působnosti (viz Vedral, J. Správní řád. Komentář. II. aktualizované a roz