— Nejvyšší správní soud

51 A 5/2023- 70 - text 52 51 A 5/2023 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. et Mgr. Karla Ulíka v právní věci navrhovatelů: a) Přípravný výbor pro konání místního referenda ve statutárním městě Kladno zastoupený Mgr. Adélou Šípovou, advokátkou sídlem Kleinerova 1504, 272 01 Kladno b) T. K. bytem X proti odpůrci: Statutární město Kladno sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 52 Kladno zastoupený JUDr. Františkem Hrudkou, advokátem sídlem Vodičkova 699/30, 110 00 Praha o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu konaném ve dnech 13. a 14. 1. 2023 ve Statutárním městě Kladno a na vyhlášení místního referenda, takto: I. Hlasování v místním referendu konaném ve dnech 13. a 14. 1. 2023 ve Statutárním městě Kladno o otázce: „Souhlasíte s tím, aby Statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?“, je neplatné. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatelé se návrhem podaným soudu dne 23. 1. 2023 domáhají podle § 91a odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu konaném v termínu 1. kola volby prezidenta republiky ve dnech 13. a 14. 1. 2023 ve Statutárním městě Kladno (dále též jen „město Kladno“) o následující otázce: „Souhlasíte s tím, aby Statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?“. Podle navrhovatelů došlo k takovým porušením zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“), že mohla ovlivnit výsledek místního referenda. V té souvislosti požadují jeho opětovné vyhlášení v termínu dalších voleb. 2. Podle vyhlášených výsledků není uskutečněné místní referendum platné, neboť se jej nezúčastnilo alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob, jak vyžaduje § 48 odst. 1 zákona o místním referendu. Podle zápisu místní komise o výsledku hlasování v místním referendu se z celkem 51 880 oprávněných osob zapsaných v příslušných seznamech místního referenda zúčastnilo 13 848 oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky, tj. 26,69 % z celkového počtu. Z toho bylo 10 340 platných hlasů pro kladnou opověď na položenou otázku a 2 045 platných hlasů pro zápornou odpověď. Obsah návrhu na zahájení soudního řízení 3. Navrhovatelé tvrdí, že odpůrce od samého počátku činí vše pro to, aby realizaci místního referenda zmařil. Navrhovatel a) se proto musel domáhat vyhlášení místního referenda soudní cestou, což také zdejší soud učinil (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 11. 2022, č. j. 59 A 38/2022-206 – pozn. soudu). Podle navrhovatelů se odpůrce následně dopouštěl záměrných a systematických porušení zákona o místním referendu, a to ve snaze snížit informovanost oprávněných osob o konání místního referenda. Svým postupem odpůrce zcela popřel smysl zákona o místním referendu, jímž je uskutečnění ústavně garantovaného prvku přímé demokracie. Podle navrhovatelů dosáhla namítaná pochybení takové intenzity, že ovlivnila výsledek místního referenda. Vytýkané vady navrhovatelé rozčlenili do čtyř oblastí: 1) porušení zásad pro vedení kampaně, 2) znemožnění účasti oprávněných osob hlasovat v místním referendu, 3) vady v seznamech oprávněných osob a 4) další vady (např. nedostatečné zapečetění volebních schránek). 4. V rámci první oblasti návrhových bodů, navrhovatelé zdůrazňují, že i kampaň vedená v souvislosti s konáním místního referenda musí splňovat požadavky vyplývající ze zásad rovnosti a neutrality veřejné moci. Odpůrce těmto principům nedostál. Naopak poskytl prostor jednomu z názorových uskupení (zastáncům zachování současného stavu), jehož zájmy prostřednictvím primátora otevřeně obhajoval, aniž by provozovatelé heren museli na obhajobu svého podnikání cokoli podotýkat a aniž by stejnou příležitost měl i navrhovatel a), tj. přípravný výbor, který je vždy v postavení slabší strany, pokud jde o mediální prostor a finanční, personální a jiné materiální prostředky pro vedení kampaně. Tím odpůrce porušil princip rovnosti vyjádřený v § 32 odst. 1 zákona o místním referendu [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2013, č. j. Ars 2/2013-59, č. 2919/2013 Sb. NSS]. 5. Navrhovatelé brojí i proti mediální kampani odpůrce hrazené z veřejných prostředků, kterou vyzýval občany k neúčasti v místním referendu, neboť jej považoval za vnucené a zbytečné. Oproti volbám je přitom celková účast oprávněných osob v místním referendu klíčová. Tímto svým postupem odpůrce nejen porušil povinnost informovat o konání místního referenda, ale současně jednal v rozporu se zásadami poctivého a čestného vedení kampaně. Odpůrce by neměl z pozice orgánu veřejné moci prezentovat žádný názor tak, aby manipuloval s vůlí občanů (osob) oprávněných hlasovat v místním referendu (dále též jen „oprávněné osoby“). Odpůrce občany města na jedné straně informoval o konání místního referenda vyhláškou, na straně druhé vyzýval k neúčasti v něm, a to v rozporu s jeho povinností zajistit řádný průběh a konání místního referenda. 6. Konkrétně odpůrce financoval tisk letáků a prezentaci svého postoje v médiích. Názor primátora (navrhovatelé odkazují na část rozhovoru s primátorem odpůrce na webových stránkách XN) byl vysílán na mnoha dalších kanálech a otištěn v lokálních periodicích, u nichž odpůrce zadává reklamu. Primátor současně pravidelně účelově dehonestuje členku přípravného výboru A. G. Navrhovateli a) bylo prokazatelně znemožněno zveřejnění svého stanoviska v Měsíčníku Kladno (dále též jen „měsíčník“), byť si o vyhrazení prostoru požádal. Letáky s logem města (vytištěné za veřejné prostředky) vyzývaly k neúčasti v hlasování, čímž odpůrce porušil zásadu neutrality veřejné moci. Letáky byly rozváženy přímo z radnice brigádníkům. Ti byli v několika případech dokonce v objektu s hlasovací místností v den konání referenda, což není podle § 32 odst. 2 zákona o místním referendu přípustné. V jednom případě se tento leták nacházel i na stolku za plentou, tedy v místě určeném pro úpravu hlasovacích lístků. 7. Odpůrcem hrazená kampaň vyzývající k neúčasti v místním referendu byla vedena ve všech pro odpůrce dostupných médiích. Byla založena webová stránka XO s oficiálním logem města a zavádějícími informacemi jednostranně propagující zachování hazardních her ve městě. Navrhovatelé uvedenou webovou stránku považují za dezinformační. Dále navrhovatelé rozvádějí, že odpůrce porušil § 4a zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „tiskový zákon“), když odmítl uveřejnit v jím vydávaném periodickém tisku Měsíčník Kladno článek A. G. (členky zastupitelstva statutárního města Kladna a členky přípravného výboru) ohledně důvodů a okolností pořádání místního referenda. Odpůrce tím znemožnil opoziční zastupitelce prezentovat svůj názor. 8. Navrhovatelé dále namítají, že odpůrce bez zdůvodnění odmítl v rámci informační kampaně pro místní referendum vydat povolení navrhovateli a) k záboru veřejného prostranství ke zveřejnění informací k organizaci a důvodům konání místního referenda. 9. V rámci druhého okruhu námitek navrhovatelé tvrdí, že oprávněné osoby nebyly dostatečně informovány způsobem obvyklým o místě konání místního referenda přímo v hlasovací místnosti (u kterého stolku a kde mají prokázat svou totožnost). Odpůrce prostřednictvím okrskových volebních komisí zajistil prioritně viditelnost prezidentských voleb a záměrně potlačil viditelnost místa, které bylo určeno pro ztotožnění oprávněných osob, přestože okrsková volební komise má plnit svou působnost i ve vztahu k hlasování v místním referendu podle § 27a odst. 1 zákona o místním referendu. Dle navrhovatelů však pro takový postup nebyl žádný důvod. K oběma hlasováním by se mělo přistupovat obdobně. Navrhovatelé míní, že se odpůrce obával vysoké účasti v místním referendu, a proto postupoval tak, aby co nejvíce občanů nevědělo, kde lze získat hlasovací lístek, který jinde než v hlasovací místnosti dostupný nebyl. Tím byla podstatně zmařena možnost oprávněných osob účastnit se místního referenda, neboť v kombinaci s tím, že ve většině případů nebyly vydávány obě obálky automaticky a v jeden moment ihned po ztotožnění hlasujícího, neměli občané možnos