4 As 149/2017 — Nejvyšší správní soud

54 A 180/2018- 71 - text 4 54 A 180/2018 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci žalobkyně: AgroKBtrade s.r.o., IČO: 22795065 sídlem Velký Grunov 40, Brniště zastoupený advokátem Mgr. Otakarem Janebou sídlem U Železné lávky 568/10, Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2018, č. j. 100940/2018/KUSK-DOP/Svo, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Kolín, odboru dopravy ze dne 3. 7. 2018, č. j. MUKOLIN/OD 61432/18-ham (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání správního deliktu (přestupku) podle § 42b odst. 1 písm. s) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 28. 7. 2016, za což jí byl uložen správní trest pokuty ve výši 9 000 Kč a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Soud žalobě rozsudkem ze dne 4. 2. 2021, č. j. 54 A 180/2018-39, vyhověl. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) nicméně ke kasační stížnosti žalovaného rozsudkem ze dne 17. 2. 2023, č. j. 5 As 37/2021-35 (dále jen „kasační rozsudek“), předchozí rozsudek soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Soud následně vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci opětovně rozhodnuto bez nařízení jednání. V reakci na uvedenou výzvu zástupce žalobkyně učinil dne 6. 3. 2023 podání označené jako zpětvzetí žalobního návrhu, ve kterém uvedl, že s ohledem na to, že byl na žalobkyni dne 2. 8. 2022 prohlášen konkurs, bere žalobní návrh v celém rozsahu zpět. Dále uvedl, že insolvenční řízení je vedeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) pod sp. zn. KSLB 76 INS 11625/2022. Zároveň sdělil, že žalobkyni ve výše uvedené věci již nezastupuje a odkázal soud na insolvenčního správce. 4. Z veřejně dostupných údajů insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalobkyně na sebe podala dne 12. 7. 2022 insolvenční návrh s návrhem na prohlášení konkursu. Dne 2. 8. 2022 insolvenční soud usnesením č. j. KSLB 76 INS 11625/2022-A-6 zjistil její úpadek a prohlásil na její majetek konkurs. 5. Podle rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 10. 7. 2018, č. j. 4 As 149/2017-121, č. 3767/2018 Sb. NSS, však skutečnost, že je vedeno insolvenční řízení s účastníkem řízení ve věcech správního soudnictví jako dlužníkem, nemá vliv na soudní řízení ve správním soudnictví. Ustanovení § 140a (přerušení řízení), § 140b (zákaz vydání rozhodnutí) a § 140c (nově zahájená řízení) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, se na správní soudnictví nevztahují. Podle názoru zdejšího soudu se ze stejného důvodu na plné moci k zastupování před správním soudem nevztahuje ani § 252 citovaného zákona (shodně též rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2021, č. j. 10 Af 63/2015-103). 6. Soud proto vyzval žalobkynina zástupce přípisem ze dne 8. 3. 2023, který mu byl doručen dne 20. 3. 2023, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto přípisu sdělil, kdy a jakým způsobem bylo zastoupení ukončeno a z čeho dovozuje zmocnění k učiněnému zpětvzetí žaloby. V této souvislosti soud zástupce žalobce poučil o tom, že procesní plná moc udělená advokátovi k zastupování v soudním řízení správním prohlášením konkursu nezaniká. 7. Dne 27. 3. 2023, tj. v poslední den stanovené lhůty, zástupce požádal o její prodloužení. Uvedl, že žalobkyně je pro něj nekontaktní a popsal kroky, které učinil pro získání kontaktních údajů, aby se s ní mohl dohodnout na dalším postupu ve věci. 8. Podle § 25 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) užitého na základě § 64 s. ř. s. si účastník může vždy zvolit zástupcem advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen „procesní plná moc“). 9. Podle § 28 odst. 2 s. ř. s. odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem. 10. Soud konstatuje, že na č. l. 4 soudního spisu je žalobkyní předložená procesní plná moc ze dne 19. 10. 2018 opravňující zástupce žalobkyně k jejímu zastupování v soudním řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí. Soudu nebylo doloženo, že by tato plná moc byla vypovězena, ani že by došlo k ukončení zastupování jiným způsobem. V řízení před NSS učinil zástupce žalobkyně vyjádření sice naposledy dne 1. 7. 2021, nicméně i NSS zástupci žalobkyně dne 20. 2. 2023 (tj. za trvání konkursu) doručil kasační rozsudek a na základě tohoto doručení vyznačil jeho právní moc. Obsahem zapůjčeného spisu NSS není podání žalobkynina zástupce, kterým by se proti doručení kasačního rozsudku ohrazoval s tím, že došlo k ukončení zastoupení. 11. Soud má s ohledem na kontext podání ze dne 6. 3. 2023 za to, že zmínka o ukončení zastupování učiněná spolu se zpětvzetím žaloby vycházela z mylného zástupcova názoru, že plná moc zanikla ex lege prohlášením konkursu na majetek žalobkyně. Ani po upozornění na nesprávnost takového případného názoru žalobkynin zástupce v soudem poskytnuté lhůtě neuvedl nic, co by naznačovalo, natož pak dokládalo, že k ukončení zastoupení došlo jiným způsobem či jindy, než v souvislosti s insolvenčním řízením žalobkyně. Pokud by došlo např. k výpovědi plné moci, jistě by o tom zástupce věděl a soudem poskytnutá týdenní lhůta zcela postačovala k tomu, aby to sdělil. Soud tedy vychází z toho, že zastoupení žalobkyně nezaniklo a zástupce byl oprávněn za ni vzít žalobu zpět. Soud při tom není oprávněn zkoumat, jaké měl žalobkynin zástupce od klientky pokyny či příkazy, neboť jsou pouze věcí vztahu mezi žalobkyní a zástupcem a nemají vůči soudu a ostatním účastníkům řízení žádné účinky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 1996, sp. zn. 2 Cdon 1081/96). 12. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. 13. Podle § 41a odst. 4 o. s. ř. užitého na základě § 64 s. ř. s. úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem. 14. Dojde-li soudu zpětvzetí návrhu, nemůže podatel toto podání vzít zpět. V úvahu přichází pouze jeho odvolání, to ovšem za podmínky, že odvolání úkonu dojde soudu nejpozději ve stejný okamžik jako úkon samotný (shodně též KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, komentář k § 37, str. 290). Proto na věci nemůže nic změnit ani případná porada s žalobkyní „ohledně dalšího postupu“, a tak soud žádosti o prodloužení lhůty nevyhověl a podle § 47 písm. a) s. ř. s. rozhodl o zastavení řízení (výrok I). 15. Výrok II vychází z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byloli řízení zastaveno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 29. března 2023 Mgr. Jan Čížek, v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: V. N.