5 Afs 180/2014 — Nejvyšší správní soud

55 Af 45/2020- 48 - text 21 55 Af 45/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobkyně: STAVební SErvis Mělník s.r.o., IČO: 27172023 sídlem Nádražní 3731, Mělník zastoupena advokátem Mgr. Janem Válkem sídlem Vítkova 247/7, Praha 8 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2020, č. j. 16622/20/5300-22441-708656, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2020, č. j. 16622/20/5300-22441-708656, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Jana Válka, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) doměřil žalobkyni šesti dodatečnými platebními výměry ze dne 28. 3. 2019 daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období měsíců dubna až července 2016 a listopadu a prosince 2016, a současně jí sdělil zákonnou povinnost uhradit penále z doměřené daně. 2. Žalovaný k odvoláním žalobkyně v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) platební výměry potvrdil a odvolání žalobkyně zamítl. 3. Žalobkyně brojí proti napadenému rozhodnutí žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Požaduje jak zrušení napadeného rozhodnutí, tak dodatečných platebních výměrů a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalobní body 4. Žalobkyně k nároku na odpočet za přijetí zdanitelného plnění představujícího administrativu, podporu prodeje a zajišťování celého procesu realizace stavebních zakázek od společnosti STAVSEM Mělník, s.r.o. (dále jen „Stavsem“), namítá, že navrhla a předložila důkazní prostředky, kterými prokázala přijetí zdanitelných plnění dle jednotlivých daňových dokladů. Žalovaný odůvodnil neprovedení navržených výpovědí svědků tak, že by další dokazování nemohlo odstranit zjištěné závažné rozpory, současně však uvedl, že případné prokázání by nevedlo k odstranění pochybností o celkovém rozsahu plnění. Připustil tedy, že by navržené důkazní prostředky byly schopné prokázat tvrzení žalobkyně. Žalovaný si těmito vyjádřeními protiřečí. Správce daně doplnil v souladu s pokynem žalovaného spis o prověření jednotlivých nabídek investorům žalobkyně, nad rámec pokynu žalovaného, ale i nad rámec zákona však sám provedl i hodnocení takto získaných důkazů. Žalovaný následně neprovedl vlastní úvahu a hodnocení důkazů, pouze je převzal od správce daně. Vyhodnocení důkazů v odvolacím řízení však může provádět toliko žalovaný, žalobkyně tak byla zkrácena na svých procesních právech. Závěr žalovaného, že nabídky stavebních prací v roce 2016 vypracoval jednatel žalobkyně (pan Z. Š.), nikoli zaměstnanci Stavsem, je zcela lichý. Jednatel je sice na nabídkách uveden jakožto zpracovatel (předkladatel nabídky), neboť za celý proces zodpovídá a s konečnou platností rozhoduje, to ovšem neznamená, že on sám a jediný také nabídky technicky zpracovával. Ve stavebních společnostech je naprosto běžné, že na zpracování nabídek jsou určeni specializovaní pracovníci či dokonce celá oddělení („přípraváři“ či „rozpočtáři“). Tito lidé přicházejí do přímého styku se zákazníky zcela sporadicky. Roli přípravářů/rozpočtářů pro žalobkyni v roce 2016 plnili zaměstnanci společnosti Stavsem, které žalobkyně navrhovala vyslechnout jako svědky. Investoři jako kontaktní osobu přirozeně uvedli jednatele žalobkyně, neboť investoři nejsou detailně obeznámeni s tím, kdo a jak dlouho na nabídce pracoval. Žalobkyně také připomíná, že v roce 2016 neměla žádné zaměstnance. K prokázání skutečnosti, že je obecně zcela běžné, že statutární orgán či jiná osoba předkládá nabídky či jakékoli další zpracované materiály (prezentace, návrhy smluv, návrhy řešení apod.), které jsou výslednicí práce několika osob či dokonce týmů, navrhovala žalobkyně vyslechnout představitele zcela náhodně vytipovaných veřejně známých společností, konkrétně statutárního ředitele společnosti SKANSKA, a.s., nebo např. člena představenstva společnosti KONSIT a.s. Ani tyto důkazy žalovaný neprovedl. 5. Žalobkyně nesouhlasí ani s tvrzením žalovaného, že neprokázala přijetí zdanitelného plnění spočívajícího v manipulaci se zbožím od společnosti Stavsem. I v tomto případě žalovaný pouze převzal závěr správce daně v rámci doplnění spisu v odvolacím řízení. Svědek pan N. manipulaci s materiálem potvrdil, ostatně i žalovaný konstatoval, že tato svědecká výpověď manipulaci prokázala, údajně ale nelze osvědčit fakturovanou manipulaci, neboť svědek nevěděl, zda manipuluje se zbožím žalobkyně nebo společnosti Stavsem. Nic takového však svědek v rámci své výpovědi neuvedl. Správce daně výpověď pana N. překroutil a žalovaný tento nepravdivý závěr převzal. Žalovaný bez adekvátního zdůvodnění odmítl návrh na provedení výslechu pana S. Pokud by žalovaný navrhované svědky vyslechl, bylo by najisto prokázáno, že fakturované manipulace se zbožím od společnosti Stavsem se mohou týkat jen a pouze manipulace se zbožím žalobkyně. 6. K výši daně na výstupu při likvidaci neprodejných skladových zásob (nepoužitelných palet) žalobkyně předesílá, že dle jejího názoru nejde o klasické bezúplatné plnění, ze kterého je třeba doměřit daň. Palety byly tak poškozené, prošlé a zničené, že se je žalobkyně rozhodla zlikvidovat přenecháním jako odpad za odvoz, což prokázala čestnými prohlášeními těchto osob. Jednalo se o likvidaci odpadu výhodnějším způsobem pro žalobkyni, protože kdyby byly likvidovány na skládce, musela by žalobkyně za jejich likvidaci ještě zaplatit. Žalovaný nepostupoval správně ani při doměření daně. Podle žalobkyně měl při stanovení daně vycházet z ceny, za kterou by bylo možné stejné nebo obdobné zboží (tj. rozpadlé palety) pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Žalovaným stanovený základ daně vycházející z pořizovací ceny palet je ve zjevném a příkrém rozporu se skutkovými zjištěními. Nic na tom nemění ani skutečnost, že žalobkyně neprovedla přecenění zásob před jejich likvidací. Faktické přecenění (na nulu) provedla žalobkyně jejich vyřazením ze skladové evidence z důvodu likvidace. Žalobkyně navrhovala provedení důkazu odkazy a ceníky namátkou nalezených webových stránek společností zabývajících se výkupem palet, ze kterých je patrné, že starší i lehce poškozené palety jsou vykupovány v průměru za 20 až 60 Kč. Tyto důkazy odmítl žalovaný provést, stejně jako navrhovaný výslech svědků Z. a K. 7. Žalobkyně dále namítá, že se žalovaný vůbec nevypořádal s jedním z odvolacích důvodů, kterým žalobkyně brojila proti neuznání odpočtu daně z dokladu č. 52160097 za prosinec roku 2016. Důvodem odepření nároku na odpočet daně z tohoto daňového dokladu je podle správce daně, že nebyl vystaven plátcem, protože jej správce daně nenašel v tzv. kontrolním hlášení u původce daňového dokladu. Žalobkyně v doplnění odvolání předložila jednoznačný důkaz, že doklad byl vystaven plátcem (společností Stavsem) – doklad byl v souladu s metodickými pokyny finanční správy zařazen v části A5, kam se uvádí daňové doklady do 10 000 Kč, nikoli v části A4, kde jej chybně hledal správce daně. 8. Žalobkyně závěrem vyslovuje přesvědčení, že žalovaný vydal napadené rozhodnutí čistě účelově, jelikož se u části kontrolovaných období blížil konec prekluzivní lhůty. Pokračování v dokazování by vedlo k prekluzi, proto žalovaný důkazní návrhy žalobkyně odmítl, aniž by tento postup dostatečně odůvodnil. Žalovaný vydal napadené rozhodnutí pouhé dva dny poté, co mu bylo doručeno doplnění odvolání, ve kterém žalobkyně navrhovala provedení dalších důkazů pro případ, že by žalovaný setrval na svém původním závěru. Žalovaný byl zcela jistě rozhodnut o výsledku odvolacího řízení ještě předtím, než žalobkyně doplnila odvolání. Postačilo mu pouze vymyslet důvod pro neakceptování důkazních návrhů. Žalobkyně dále zdůrazňuje, že z její strany nedošlo k účelovému, natož úmyslnému krácení odvodů do státního rozpočtu. Veškeré daňové doklady byly zatíženy DPH a dodavatelé DPH řádně odvedli. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření v prvé řadě plně odkázal na napadené rozhodnutí. Navrhované svědecké výpovědi byly posuzovány ve světle již provedených důkazů a zjištěných skutečností. S ohledem na to, že cenové nabídky vypracoval jednatel žalobkyně a pod její hlavičkou, přičemž dotázaní investoři tuto komunikaci potvrdili, dospěl žalovaný k závěru, že svědecké výpovědi by nemohly prokázat faktické uskutečnění celého předmětu plnění. Žalovaný zdůrazňuje, že předmět plnění byl na daňových dokladech vymezen velmi obecně a dodavatel Stavsem fakturoval hodinovou sazbou podle smlouvy o podílech na nákladech, přičemž tyto hodinové dotace nelze rozpočítat na dílčí položky. Podle žalovaného sku