1 As 190/2016 — Nejvyšší správní soud

39 A 15/2024- 49 - text 12 39 A 15/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci navrhovatelů: a) obec Družec sídlem Hlavní 42, Družec b) Z. K. bytem X c) M. K. bytem X d) F. B. bytem X všichni zastoupení advokátem Mgr. Jiřím Fialou sídlem Voršilská 130/10, Praha 1 proti odpůrci: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy o stanovení změny záplavového území vodního toku Loděnice, říční kilometry 0 – 49,570, ze dne 12. 1. 2023, č. j. 005697/2023/KUSK, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. V záhlaví označeným opatřením obecné povahy (dále jen „napadené opatření obecné povahy“) odpůrce podle § 66 odst. 1 a 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), stanovil změnu záplavového území významného vodního toku Loděnice v říčních kilometrech 0 – 49,570, včetně k. ú. X. Současně podle § 66 odst. 2 vodního zákona v tomto úseku stanovil aktivní zónu záplavového území a zrušil aktuální stanovení záplavového území vodního toku Loděnice (která byla stanovena jen pro stoletou vodu). Záplavové území odpůrce stanovil na základě návrhu správce významného vodního toku Loděnice (Povodí Vltavy, státní podnik). Návrh 2. Společným návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se navrhovatelé domáhají zrušení celého napadeného opatření obecné povahy. 3. Navrhovatelé tvrdí, že vlastní pozemky dotčené napadeným opatřením obecné povahy. Navrhovatelka a) vlastní pozemky p. č. XA, p. č. XB, p. č. XC a p. č. XD, vše v k. ú. X (všechny dále uváděné pozemky se nachází v tomto katastrálním území); navrhovatel b) vlastní pozemek p. č. XE; navrhovatelé b) a c) jsou spoluvlastníky pozemků p. č. st. XF, p. č. st. XG, p. č. XH, p. č. XCH a p. č. st. XI; a navrhovatel d) vlastní pozemky p. č. st. XJ, p. č. st. XK a p. č. XL. Stanovení aktivní zóny záplavového území zkracuje vlastnická práva navrhovatelů v důsledku omezení plynoucích z § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona. Navrhovatelka a) je jako obec k podání návrhu aktivně legitimována i podle § 101a odst. 2 s. ř. s. 4. Navrhovatelé se obecně domnívají, že odpůrce porušil § 2 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť napadené opatření obecné povahy nebylo vydáno za podmínek stanovených zákonem a zásah do vlastnických práv nebyl učiněn jen v nezbytném rozsahu. Konkrétně tato pochybení líčí v návrhových bodech. 5. Předně odkazují na rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2017, č. j. 1 As 190/2016 – 41, č. 3609/2017 Sb. NSS, z nějž dovozují, že odpůrce byl povinen ověřit správnost zjištění objektivního stavu zpracovatelem (Povodím Vltavy). Z odůvodnění napadeného opatření obecné povahy ani správního spisu však není zřejmé, že by tak učinil. Proto je nezákonné. 6. Navrhovatelé též poukazují na to, že pro vymezení aktivní zóny záplavového území je klíčové stanovení tzv. drsnostního koeficientu v souladu s § 4 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace (dále jen „vyhláška o stanovování záplavových území“). Z odůvodnění ani obsahu správního spisu není patrné, jak Povodí Vltavy dospělo k hodnotám drsnostního koeficientu 0,03 – 0,05 pro koryto a 0,04 – 0,2 pro inundace. Bez řádného odůvodnění hodnot drsnostního koeficientu je napadené opatření obecné povahy nepřezkoumatelné, a tedy v rozporu s právními předpisy. 7. Navrhovatelé dále namítají, že dle čl. 4.6 průvodní zprávy nebyly v zájmovém území zdokumentovány žádné údaje o přirozených povodních. To je dle navrhovatelů zcela zásadní zjištění pro stanovení aktivní zóny záplavového území v k. ú. X. Také ze „Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření v povodí vodního toku Berounky, subpovodí Loděnice“, která byla ukončena v srpnu 2019, plyne, že na území Družce nebyly v historii zaznamenány přirozené povodně. Navrhovatelé tak mají za to, že v k. ú. X nikdy nebyla zaznamenána přirozená povodeň v rozsahu, který by korespondoval se stanovenou aktivní zónou záplavového území. To měl odpůrce vzít v úvahu. Jelikož tak neučinil, porušil § 2 odst. 3 správního řádu, dle nějž správní orgán zasahuje do oprávněných zájmů jen v nezbytném rozsahu. 8. Konečně navrhovatelé namítají, že odpůrce stanovil aktivní zónu záplavového území na volných nezastavěných pozemcích „bez konfrontace s reálným stavem“. V úvahu je třeba vzít i skutečnost, že navrhovatelka a) plánovala na svých pozemcích rozšíření sportovního a společenského areálu pro své občany, což napadené opatření obecné povahy znemožnilo. To je opět v rozporu s požadavkem, aby správní orgán zasahoval do oprávněných zájmů jen v nezbytném rozsahu. Vyjádření odpůrce 9. Odpůrce navrhuje zamítnutí návrhu s odůvodněním, že navrhovatelé byli v řízení před odpůrcem pasivní, což nesvědčí o přímém dotčení jejich práv. Nevyužili ani institutu přezkumného řízení. Dále odpůrce cituje některé pasáže rozsudku NSS č. j. 1 As 190/2016 – 41. Úlohou odpůrce je dle tohoto rozsudku pouze formální kontrola návrhu zpracovatele podle § 7 vyhlášky o stanovování záplavových území. Pokud navrhovatelé napadají činnost zpracovatele, mohli uplatnit příslušnou námitku při projednávání návrhu napadeného opatření obecné povahy. Přezkoumává se již řádně projednané opatření obecné povahy, a nikoliv podklady zpracovatele. Předmětem řízení byla změna již existujícího stanovení záplavového území z roku 1994. Důvodem vydání byla změna metodiky pro zpracování návrhu, aktualizace zaměření terénu a změny standardních hydrologických údajů dle Českého hydrometeorologického ústavu. Dříve bylo záplavové území stanoveno jen pro rozliv Q100. Z napadeného opatření obecné povahy je dále zřejmé, že správce vodního toku na základě připomínek obce Svatý Jan pod Skalou a Tomáše Holase prověřil použitý výpočetní model včetně stávající konfigurace terénu. Samotné posouzení návrhu je uvedeno na páté straně napadeného opatření obecné povahy. V bodě 4.2 průvodní zprávy je uvedeno, že velikost drsnostního koeficientu byla stanovena pro jednotlivé části příčných profilů na základě prohlídky terénu. Správce toku navíc musí ze své činnosti znát stav toku. To lze dovodit i z dalších údajů v průvodní zprávě jako je trasa toku, podélný profil atd. NSS ve výše citovaném rozsudku také dovodil, že skutečnost, že v posledních 150 letech nedošlo k povodni, není bez dalšího překážkou k vymezení aktivní zóny záplavového území. Replika 10. V replice navrhovatelé uvádí, že jejich nečinnost při projednání návrhu napadeného opatření obecné povahy je irelevantní. Dále opakují, že stanovení drsnostního koeficientu je klíčové pro vymezení aktivní zóny záplavového území a odpůrce neodůvodnil, jak ke konkrétním hodnotám dospěl. Vzhledem k tomu navrhovatelé navrhují pořízení znaleckého posudku k posouzení správnosti drsnostního koeficientu. Jiným důkazem podle nich nelze „ověřit správnost či nesprávnost“ určení tohoto koeficientu. Dále navrhovatelé nesouhlasí s tím, že by úlohou odpůrce bylo pouze formálně kontrolovat návrh podle § 7 vyhlášky o stanovování záplavových území. Konečně mají za to, že odpůrce jen tvrdí, že podkladem napadeného opatření obecné povahy byl objektivně zjištěný skutkový stav, ale nijak tuto skutečnost neprokazuje. Proto navrhují provést důkaz svědeckou výpovědí osoby, která měla provést prohlídku terénu. Jednání 11. Na jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. 12. Navrhovatelé zdůraznili, že napadené opatření obecné povahy představuje významný zásah do jejich vlastnických práv. Odpůrce rezignoval na odůvodnění ověření správnosti zjištění objektivního stavu zpracovatelem. Navrhovatel b) podal návrh jménem navrhovatelky a) jako její starosta s vědomím zastupitelstva. 13. Odpůrce namítl, že navrhovatelka a) není ve věci „aktivně legitimována“, neboť jde o ochranu jejích vlastnických práv a žalobu podal její starosta [navrhovatel b)] bez souhlasu rady či zastupitelstva. 14. Soud neprovedl důkaz listinami, které jsou součástí správního spisu (veřejná vyhláška, jíž bylo oznámeno napadené opatření obecné povahy, návrh na stanovení záplavového území, průvodní zpráva, psaný podélný profil, mapa záplavového území, mapa aktivní zóny záplavového území, mapa povodňového ohrožení, návrh na stanovení změny záplavového území a jeho zveřejnění veřejnou vyhláškou) ani samotným správním spisem, neboť seznámení se s obsahem správního spisu podle judikatury nevyžaduje provádění dokazování (srov. např. rozsudek NSS ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015 – 56, nebo ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Další důkazy pak nebyly navrženy k prokázání tvrzení, která by byla podstatná pro posouzení věci [listy vlastnictví – týkají se jen aktivní procesní legitimace, tj. procesní otázky; výslech navrhovatele b) –