7 As 17/2010 — Nejvyšší správní soud

37 A 19/2024- 110 - text 15 37 A 19/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobce: D. H. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Františkem Scholzem sídlem Na Příkopě 583/14, Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) J. V. 2) Ing. P. V. oba bytem X 3) JUDr. M. P. bytem X 4) obec Panenské Břežany sídlem Hlavní 17, Panenské Břežany o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2024, č. j. 020519/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Odolena Voda (dále jen „stavební úřad“) ze dne 18. 9. 2023, č. j. STO8003/2023 Ží (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým stavební úřad podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), nařídil žalobci odstranit rozestavěnou stavbu rodinného domu na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X (všechny níže uváděné pozemky se nacházejí v témže katastrálním území), a to beze zbytku (dále též „stavba rodinného domu“). Žaloba a ostatní stanoviska 2. Žalobce v žalobě uvedl, že získal stavební povolení pro rodinný dům o dvou bytových jednotkách na pozemcích parc. č. XA a XB. V důsledku zjištěného prostorového uspořádání pozemku (jeho sklon) však byl nucen přistoupit ke změně stavby, jelikož ji nebylo možno provést podle původní schválené projektové dokumentace. Základní funkční parametry stavby rodinného domu podle stavebního povolení (její účel a vliv na území) byly bez dalšího splněny a změnou stavby rodinného domu nedotčeny. Stavba rodinného domu je i po změně stavbou pro bydlení, členěnou na dvě zrcadlově odpovídající části, z nichž každá obsahuje jeden byt a garáž. Odstup od hranice pozemku parc. č. XC byl zvýšen na 2,8 m. Tvar a vzhled stavby rodinného domu se v zásadních parametrech diametrálně nezměnil, funkčně i fakticky se stavba změnila pouze marginálně. Stavební úřad tyto změny vyhodnotil jako nepovolené a zahájil řízení o odstranění stavby. Žalobce proto požádal o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad však řízení o dodatečném povolení stavby zastavil. Žalobce se proti usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby neodvolal, neboť měl dlouhotrvající zdravotní potíže, které mu zamezovaly se věci věnovat. 3. Podle žalobce řízení o odstranění stavby i řízení o dodatečném povolení stavby trpí zásadními procesními vadami. Řízení o dodatečném povolení stavby bylo vedeno jako jediné řízení, jehož předmětem byla na jedné straně stavba rodinného domu a na druhé straně stavba opěrné zdi. Vlastníkem domu je žalobce, ale vlastníkem opěrné zdi jsou vlastníci pozemků, na kterých je zeď umístěna. V usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby není ve vztahu ke stavbě rodinného domu zjištěn žádný nedostatek (veškeré výtky se vztahovaly ke stavbě opěrné zdi, přičemž řízení o jejím odstranění vedl stavební úřad odděleně). Stavební úřad tedy zahájil řízení o odstranění rodinného domu i opěrné zdi, o nichž i vydal usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení, ale následně nepředvídatelně zahájil dvě řízení o odstranění stavby. Stavebnímu úřadu tak zjevně nic nebránilo rozdělit již řízení o dodatečném povolení stavby tak, aby stavba rodinného domu (ke které neměl žádné výtky) mohla být dodatečně povolena a samostatně bylo vedeno řízení o opěrné zdi. Stavební úřad žalobce vyzval k doplnění žádosti, což učinil a doložil veškeré požadované podklady pro dodatečné povolení rodinného domu. Stavební úřad však řízení o dodatečném povolení stavby zastavil s odůvodněním, že žalobce nedoložil všechny podklady, přestože se nedostatky podkladů vztahovaly jen ke stavbě opěrné zdi, nikoli ke stavbě rodinného domu. Postup stavebního úřadu odporuje § 4 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 4. Žalobce prokázal, že stavbu rodinného domu bylo možné dodatečně povolit, jelikož odpovídá všem regulativům a podmínkám původně povolené stavby a nemá ani vliv na práva třetích osob. Veřejným zájmem je narovnání skutečného a právního stavu. Pokud by bylo nařízeno odstranění stavby navzdory tomu, že stavba rodinného domu je v pořádku, byl by žalobce nucen vynaložit rozsáhlé prostředky na to, aby nejprve stavbu rodinného domu odstranil, a následně ji ve zcela stejném rozsahu provedl znovu. Takový postup je absurdní, přepjatě formalistický a v rozporu se zásadou přiměřenosti i žalobcovým právem na ochranu vlastnictví. 5. Žalovaný se s odvolacími námitkami (nepřiměřenost, nepřezkoumatelnost a nezákonnost prvostupňového rozhodnutí) vypořádal nedostatečně, napadené rozhodnutí je proto podle žalobce nepřezkoumatelné. Žalobce též namítal, že stavební úřad neměl stavbu rodinného domu nařídit odstranit v celém rozsahu, ale jen částečně. Stavební úřad tyto úvahy nepodložil žádným technickým podkladem, což se sice pokusil žalovaný napravit, ale to měl být úkol stavebního úřadu. Nedostatečné jsou i úvahy o přiměřenosti odstranění stavby a nepoužitelnosti § 118 odst. 6 a 7 stavebního zákona. Změna stavby nemohla mít vliv na území a na vlastníky sousedních pozemků, bylo proto namístě vycházet z § 118 odst. 6 a 7 stavebního zákona. Vadou řízení je podle žalobce i to, že v řízení o odstranění stavby vycházel stavební úřad ze stanoviska orgánu územního plánování a aktuálního územního plánu, jež pro plochu BI stanovuje regulativ maximálně jedné bytové jednotky na stavbu pro bydlení. To je však podle žalobce nezákonná regulace. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě upozornil na to, že žalobce sám přiznává, že provedl stavbu rodinného domu v rozporu se společným povolením. Stavební úřad proto postupoval v souladu se zákonem a umožnil žalobci podal žádost o dodatečné povolení. Řízení o dodatečném povolení stavby však stavební úřad zastavil, proti čemuž žalobce nepodal odvolání. Předložení projektové dokumentace není podle žalovaného pro dodatečné povolení stavby rodinného domu dostačující. Rozsah změn neumožňoval jen částečné odstranění stavby, neboť stavba rodinného domu byla umístěna rozdílně polohopisně i výškově. 7. Žalovaný nesouhlasil se žalobcem v tom, že stavba rodinného domu odpovídá všem regulativům a podmínkám a nemá vliv na práva třetích osob. To měl žalobce prokázat v řízení o dodatečném povolení stavby, což neučinil. Pokud si stavební úřad v řízení o odstranění stavby od orgánu územního plánování vyžádal stanovisko, zda je stavba rodinného domu v souladu s územním plánem, postupoval nadbytečně. Tato otázka nemá být řešena v tomto řízení. To ovšem nezpůsobuje nezákonnost prvostupňového rozhodnutí, protože podmínky pro odstranění stavby rodinného domu byly splněny. 8. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) shodně uvedly, že žalobcova stavba rodinného domu poškozuje jejich práva. Souhlasily se zbouráním a odvezením nepůvodního terénu. Navýšení terénu umožnila opěrná zeď, jejíž odstranění bylo také nařízeno. Odstranění stavby rodinného domu bylo nařízeno z několika důvodů. Jedním z nich byl výškový přesah stavby rodinného domu. Kvalita bydlení osob zúčastněných na řízení 1) a 2) se neúměrným navýšením terénu a celkové výšky stavby rodinného domu snížila. Provedená a povolená stavba jsou spolu ve značném rozporu. Provedená stavba neodpovídá povolené stavbě ve výškovém umístění ani prostorovém a tvarovém provedení. Žalobce stavěl v rozporu se společným povolením. Nařízením odstranění stavby nejsou žalobci upírána žádná práva. Stavba, jejíž odstranění bylo nařízeno, nebyla zhotovená v souladu s obecným zájmem. Každá část stavby potřebuje k jejímu zachování výškové zajištění svahu, který ale poškozuje majetková práva sousedů. Osoba zúčastněná na řízení 2) se žalobcem hovořila ohledně nestability opěrné zdi. Žalobce však osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) neubezpečil, že vytvořený svah spolehlivě zajistí, jak očekávaly. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) nesouhlasily s tím, že by žalobci bránila v uplatňování práv zdravotní indispozice. Žalobce byl na stavbě během posledních let mnohokrát přítomen bez známek nemoci. Také komunikoval se stavebním úřadem. Proto měl příležitost se omluvit nebo požádat o prodloužení lhůt. 9. Osoba zúčastněná na řízení 3) uvedla, že reálně provedená stavba je jiná, než s jakou původně písemně souhlasila. Osoba zúčastněná na řízení 3) také neměla za to, že by žalobci v podání odvolání bránil zdravotní stav, jelikož žalobce i jeho zmocněnce na stavbě několikrát viděla. Žalobce v žalobě uvedl, že nepovolená stavba nezasahuje do