37 A 22/2025 – Krajský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:37.A.22.2025.48
Datum: 2025-05-29
Z rozhodnutí: Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci…
37 A 22/2025- 48 - text 14 37 A 22/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci navrhovatele: Ing. J. B. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10 proti odpůrkyni: obec Středokluky sídlem Lidická 61, Středokluky o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změna č. 1 Územního plánu obce Středokluky vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně č. 24/ZO/79 ze dne 18. 9. 2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatel se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení části v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „změna územního plánu“ či „napadené OOP“), jímž došlo ke změně Územního plánu obce Středokluky vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně č. 22/ZO/60 ze dne 31. 8. 2022, který nabyl účinnosti dne 30. 9. 2022 (dále jen „územní plán z roku 2022“ nebo „původní OOP“). Navrhovatel požaduje, aby soud změnu územního plánu zrušil v části stanovující regulativy pro využití pozemku parc. č. XA v katastrálním území X (dále jen „navrhovatelův pozemek“). Návrh, vyjádření k návrhu a replika 2. Navrhovatel v návrhu na zrušení změny územního plánu uvedl, že pozemek vlastní od roku 2021, kdy odpůrkyně neměla žádný územní plán. Změna územního plánu zasahuje do navrhovatelových subjektivních práv, neboť nerespektuje územní rozhodnutí o umístění stavby „oplocení pozemku a umístění přístřešku pro chov kamerunských ovcí a umístění lodního kontejneru (technické zázemí, sklad)“ ze dne 23. 8. 2022, č. j. 11858/22/SÚ/JŠp. To nabylo právní moci dne 15. 9. 2022, tj. před nabytím účinnosti územního plánu z roku 2022. V rámci procesu schvalování územního plánu [pozn. soudu – navrhovatel v návrhu často důsledně nerozlišuje mezi změnou územního plánu a územním plánem z roku 2022] byli odpůrkyně i pořizovatel srozuměni s navrhovatelovým záměrem a navrhovatel neměl důvod pochybovat o tom, že nebudou postupovat v rozporu s právními předpisy (pravomocné rozhodnutí je závazné i pro všechny správní orgány). Přistoupil tak k realizaci svého záměru a vybudoval technické zázemí, přístřešek a oplocení pro chov ovcí. Pozemky pod technickým zázemím a přístřeškem byly vyňaty ze zemědělského půdního fondu a bylo jim přiděleno samostatné parcelní číslo (st. XB a st. XC). Tyto změny byly promítnuty i do údajů evidovaných v katastru nemovitostí. Pozemek lze napojit na inženýrské sítě i na veřejnou komunikaci. V oplocení je umístěna brána umožňující vstup a příjezd na pozemek, která byla součástí projektu a byla stavebním úřadem povolena. Na pozemku je umístěna trafostanice. Navrhovatel i provozovnu pro chov ovcí zaregistroval u Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. Navrhovatel tedy již učinil řadu kroků k realizaci svého záměru a vynaložil značné finanční náklady. Podle územního plánu se však na navrhovatelově pozemku má nacházet lokální biokoridor a veřejně prospěšné opatření [pozn. soudu – to navrhovatel blíže nerozvádí], „což z hlediska rozsahu logicky nenavazuje na sousední pozemek parc. č. XD, kde je veřejné prospěšné opatření vyznačeno pouze v jeho části.“ To vylučuje, aby navrhovatel na svém pozemku zrealizoval svůj záměr – plánovaný chov ovcí kamerunských. 3. Změna využití pozemků je neodůvodněná, přísná a překračuje svojí podrobností § 52 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Proti změně územního plánu navrhovatel uplatnil námitky, v nichž poukazoval mj. na rozpor mezi účelem využití pozemku podle územního rozhodnutí na jedné straně a podle územního plánu na druhé straně, avšak odpůrkyně tyto námitky vypořádala ryze formálně. Záměr odpůrkyně, podle něhož má být na navrhovatelově pozemku biokoridor, je neodůvodněný. Je v rozporu s tím, že je oplocen. Ačkoli se změna územního plánu má týkat jen tzv. standardizace územního plánu, nemění to nic na tom, že i toto opatření obecné povahy je v rozporu s územním rozhodnutím. Nadto, změna územního plánu umisťuje na navrhovatelův pozemek cestu. To je další svévolný zásah do navrhovatelova vlastnického práva. Cesta má být umístěna na obecních pozemcích, nikoli na pozemku soukromé osoby. Navrhovatel též požadoval (tak, jak mu přípisem ze dne 11. 12. 2023 doporučil Krajský úřad Středočeského kraje), aby odpůrkyně přistoupila ke změně územního plánu a narovnala faktický stav způsobu využití pozemku s obsahem územního plánu – zařadila pozemek do zastavěného území s plochou využití pro bydlení venkovského typu. Změnou by nedošlo k tomu, že by bylo bráněno migraci živočichů. Navrhovatelovým námitkám však nebylo vyhověno a opět byly vypořádány jen nepřezkoumatelným způsobem. Není vůbec zřejmé, proč právě ve vztahu k navrhovatelově pozemku má dojít k tak zásadní změně ve funkčním a účelovém využití plochy, v čem převažuje veřejný zájem na zahrnutí navrhovatelova pozemku do zvolené plochy nad zájmem navrhovatele na dosavadním, resp. zamýšleným způsobem využití jeho pozemků, jaké konkrétní hodnoty vedly k dané změně funkčního využití pozemku, v čem spočívá nalezená rovnováha mezi urbanistickými, ekologickými a ekonomickými požadavky odpůrce. Z § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, užitého přiměřeně podle § 174 odst. 1 správního řádu plyne, že v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se odpůrce řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Navrhovatel namítal, že odůvodnění změny územního plánu a odůvodnění rozhodnutí o navrhovatelových námitkách postrádá způsobilé rozhodovací důvody, v čemž navrhovatel spatřoval nezákonnost. 4. Podle navrhovatele odpůrkyně porušila zásadu proporcionality. I v tomto ohledu navrhovatel poukazoval na to, že využití jeho pozemku podle územního plánu je odlišné od způsobu využití pozemku podle územního rozhodnutí. Podle něho jsou na pozemku umístěny i zemědělské stavby. Zvolené řešení je v rozporu se zásadou kontinuity územního plánování, nesystémové, nekoncepční a nelogické. Nejsou respektovány zákonem stanovené podmínky a omezení – požadavek rovného zacházení, předvídatelnosti právní regulace, minimalizace zásahů do individuálních práv fyzických a právnických osob. Zájmy vlastníků nejsou vyváženy. Ve vztahu k navrhovateli jde o řešení zjevně nepřiměřené, excesivní, šikanózní, diskriminační a neodůvodněně zasahující do jeho základních práv. Odůvodnění územního plánu neobsahuje žádné konkrétní vyhodnocení a porovnání vhodnosti toho, proč je na navrhovatelově pozemku lokální biokoridor. 5. Územní plán z roku 2022 a jeho změna je v rozporu s § 18 a § 19 stavebního zákona. Podle § 18 odst. 3 stavebního zákona mají orgány územního plánování postupovat tak, aby koordinovaly veřejné a soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizovaly ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Podle § 18 odst. 2 stavebního zákona územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Tomu změna územního plánu ve vztahu k navrhovatelově pozemku nedostála. K žádné koordinaci s předchozím územním plánem nedošlo, o což se odpůrkyně ani nepokusila. Navrhovatel odkázal též na § 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona s tím, že úkolem územního plánování je stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na využitelnost navazujícího území. To nebylo dodrženo. Pokud územní plán neobsahuje dostatečné odůvodnění jeho souladu s cíli a úkoly územního plánování (§ 18 a § 19 stavebního zákona), byl porušen zákon v nezanedbatelné míře, resp. v intenzitě zpochybňující zákonnost posuzovaného řízení a opatření jako celku. Územní plán je dále v rozporu s § 19 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého je úkolem územního plánování zjišťovat a posuzovat stav území a prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy a rizika. Navrhovatel má v této souvislosti za to, že územní plán zcela ignoruje veřejný zájem na chovatelském využití území. Pozemek navrhovatele se nachází v místě, kde jsou z jedné strany pozemky využité pro potřeby koupaliště (relaxaci) a z druhé strany pro zemědělskou prvovýrobu (pole). Podle navrhovatele existuje veřejný zájem na účelném uspořádání území a jeho ekologickém využití v souladu s dlouhodobou urbanistickou koncepcí a již investovanými prostředky do přípravy navrhovatelova projektu. Na protilehlé straně přilehlé komunikace se nachází pozemek využitý pro potřeby kynologického cvičiště. To je podobný způsob využití pozemku jako má v plánu navrhovat

Citovaná ustanovení

§ 3 (114/1992 Sb.)§ 101a (150/2002 Sb.)§ 101b (150/2002 Sb.)§ 101d (150/2002 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 64 (150/2002 Sb.)§ 52 (183/2006 Sb.)§ 171 (500/2004 Sb.)§ 173 (500/2004 Sb.)§ 174 (500/2004 Sb.)§ 68 (500/2004 Sb.)