2 As 256/2017 — Nejvyšší správní soud

37 A 33/2024- 76 - text 23 37 A 33/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci žalobců: a) Ing. J. N. b) Bc. A. N. oba bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M. sídlem Rumunská 1720/12, Praha – Nové Město proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha – Smíchov o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. 041175/2024/KUSK, a ze dne 24. 4. 2024, č. j. 056132/2024/KUSK, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Magistrát města Mladá Boleslav (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 22. 6. 2023, č. j. 87812/2023/SÚ/SiBu (dále jen „prvostupňové rozhodnutí ze dne 22. 6. 2023“) ve společném územním a stavebním řízení podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), schválil stavební záměr: „rodinný dům, oplocení směrem ke komunikaci, zpevněné plochy, přívod vody, elektro, plynu, odvod splaškových vod“ na pozemku parc. č. X v katastrálním území X (dále jen „stavba A“; všechny pozemky uváděné v tomto rozsudku jsou ve stejném katastrálním území). Prvostupňové rozhodnutí ze dne 22. 6. 2024 bylo vydáno k žádosti společnosti RENELA s.r.o. (dále jen „stavebník“). 2. Rozhodnutím ze dne 17. 4. 2024, č. j. 041175/2024/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí ze dne 17. 4. 2024“) žalovaný zamítnul odvolání žalobců a potvrdil prvostupňové rozhodnutí ze dne 22. 6. 2023. 3. Žalobou podanou dne 18. 6. 2024 podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobci domáhají zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 17. 4. 2024. 4. Žalobci se dále žalobou podanou též 18. 6. 2024 domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2024, č. j. 056132/2024/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí ze dne 24. 4. 2024“). Tímto rozhodnutím žalovaný zamítnul odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 18. 7. 2023, č. j. 101668/2023/SÚ/SiBu (dále jen „prvostupňové rozhodnutí ze dne 18. 7. 2023“), jímž stavební úřad schválil stavební záměr: „rodinný dům, oplocení směrem ke komunikaci, zpevněné plochy, přívod vody, elektro, plynu, odvod splaškových vod“ na pozemku parc. č. X (dále jen „stavba B“). Žaloba byla vedena pod sp. zn. 54 A 33/2024. 5. Usnesením ze dne 21. 5. 2025, č. j. 37 A 33/2024-68, soud podle § 39 odst. 1 s. ř. s. spojil věci ke společnému projednání. Žaloby spolu úzce skutkově i právně souvisely. V žalobách žalobci uplatnili obdobné žalobní body (soud předesílá, že kromě námitky absence souhlasu podle § 184a stavebního zákona jsou žaloby identické) proti podobným stavebním záměrům stejného stavebníka. V případě, kdy se skutkové okolnosti nebo právní argumentace uplatní pro oba záměry, bude soud pro přehlednost používat souhrnná označení („stavby“, „prvostupňová rozhodnutí“, „napadená rozhodnutí“ apod.). V případě potřeby soud stavby a rozhodnutí správních orgánů rozliší podle předchozích bodů tohoto rozsudku. II. Žaloby a ostatní stanoviska účastníků 6. Žalobci v žalobách uvedli, že žalobce a) je vlastníkem pozemků parc. č. XA, XB, XC a XD, které sousedí s pozemky, na nichž má být realizována stavba. Žalobkyně b) spoluvlastní pozemek parc. č. XA. Na pozemku parc. č. XB se nachází rodinný dům, kde spolu žalobci žijí. Pozemek parc. č. XE (na kterém má být realizována stavba A) je zatížen věcným břemenem ve prospěch pozemku parc. č. XA [ve vlastnictví žalobce a)]. Věcné břemeno spočívá v právu zřídit, užívat a udržovat „přípojku elektrického vedení“. Na základě těchto okolností musel stavebník ve smyslu § 184a stavebního zákona doložit souhlas žalobce a) se stavbou A. Tím nedisponoval. Podle žalobců stavba A znemožní výkon oprávnění vyplývajících z věcného břemene – konkrétně údržbu, opravu nebo výměnu elektrické přípojky. Kromě toho může prováděním stavebního záměru dojít k poškození elektrické přípojky. Žalobci také doplnili, že k otázce ochranného pásma elektrické přípojky zahájil šetření Energetický regulační úřad. 7. Podle žalobců stavby nesplňují obecné požadavky na výstavbu ve smyslu § 169 odst. 1 stavebního zákona a prováděcích právních předpisů. Žalobci upozornili na to, že ke každé stavbě rodinného domu musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdéle 50 m od stavby (nikoliv od stavebního pozemku). Tento požadavek má u staveb naplnit veřejně přístupná účelová komunikace, jejíž existence byla deklarována rozhodnutím silničního správního úřadu ze dne 15. 5. 2019, č. j. 40923/2019/ODSD/VaHo (dále jen „rozhodnutí o komunikaci“). Z rozhodnutí o komunikaci plyne, že veřejně přístupná účelová komunikace je stavebně neupravená cesta v rostlém terénu o délce cca 85 m a šířce cca 3 m. Rozhodnutí o komunikaci se ale nezabývá (a nemůže zabývat) tím, jestli komunikace splňuje zákonné požadavky pro společná povolení staveb. 8. Projektové dokumentace obsahují nepřesnou studii oslunění, kterou „žalobci vyvraceli vlastní studií“. K tomu stavební úřad poznamenal, že pokud žalobci s předloženou studií nesouhlasili, mohli předložit vlastní (oponentní) posudek. Pokud stavební úřad požadoval, aby žalobci předložili vlastní oponentní posudek týkající se naplnění požadavků oslunění, měl je k tomu vyzvat, nebo žalobce odkázat se soukromoprávní námitkou do občanského soudního řízení. Stavební úřad neučinil ani jedno. 9. Podle žalobců také stavby naruší jejich pohodu bydlení a soukromí. Stavby sice splňují požadavky na odstupové vzdálenosti. Odstupová vzdálenost by ale měla být posuzována i z hlediska toho, zda stavebník nemůže umístit stavbu tak, aby narušovala soukromí v co nejmenší míře. Stavba je nevhodně umístěna doprostřed stavebního pozemku, čímž dochází k většímu narušení pohody bydlení žalobců. Tento efekt je umocněn tím, že stavba je oproti ostatní zástavbě v lokalitě naddimenzovaná a umístěna na vyvýšeném terénu. Pro kontext žalobci doplnili, že „v rámci dodatečného povolení stavebních úprav na Stavebním pozemku, byly stavební úpravy dimenzovány pro budoucí stavební záměr jednoho rodinného domu o jednom nadzemním podlaží a obytným podkrovím, a to s ohledem na potenciál zaštítění RD Žalobce“. 10. Žalobci uznali, že stavby jsou v souladu „s požadavky funkční plochy“. Upozornili ale na urbanistickou koncepci pro rozhodování v území, která měla být specifikována v územním plánu sídelního útvaru Mladá Boleslav. Podle ní lze pro rozvoj bydlení využívat rozvojové plochy pro bydlení a plochy smíšené obytné ve všech okrajových částech Mladé Boleslavi vždy s přihlédnutím ke specifikům částí města a zachování jejich hodnot. Žalobci uvedli, že sídelní oblast B. je charakteristická volnou zástavbou rodinných domů. Tento klidný charakter bude stavbami zásadně narušen, což se negativně projeví na pohodě bydlení žalobců a jejich soukromí. K této námitce žalobci citovali judikaturu NSS týkající se zásahů do pohody bydlení. 11. Žalobci dále namítli, že správní orgány neprovedly přezkum závazných stanovisek ve smyslu § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Odvolací námitky se týkaly skutečností, které byly předmětem posuzování závazných stanovisek. Žalovaný tak měl zajistit jejich přezkum, a to primárně co se týče jejich aktuálnosti. 12. Konečně žalobci poukázali na to, že jim stavební úřad při nahlížení do spisu neumožnil pořídit si kopii spisového materiálu. Stavební úřad také po vydání výzvy k seznámení se s podklady založil do spisu další podklad (závazné stanovisko). Žalobci neměli možnost se s ním seznámit a vyjádřit se k němu. 13. Žalovaný měl ve vyjádřeních k žalobám za to, že souhlas žalobců podle § 184a stavebního zákona stavebník nemusel dokládat. Stavba A nezasahuje do věcného břemene vedení elektrické přípojky a neznemožňuje realizaci práv z věcného břemene. Odvolacími námitkami souvisejícími s věcným břemenem elektrické přípojky se žalovaný dostatečně zabýval. Problematika přístupové komunikace ke stavbám nijak nesouvisí s ochranou práv žalobců. Ačkoliv stavební úřad i žalovaný přístupovou cestu ke stavbám také posuzovali, žalobci ani jiní účastníci řízení námitky týkající se přístupové cesty v předcházejícím řízení neuplatnili. Proto se jimi správní orgány ve svých rozhodnutích explicitně nezabývaly. Žalovaný se ztotožnil se stavebním úřadem v tom, že stavby splňují obecné požadavky na výstavbu. Pozemky parc. č. XA a XB budou (a historicky jsou) dopravně napojeny na veřejně přístupovou účelovou komunikaci (k tomu žalovaný odkázal na rozhodnutí o komunikaci, vyjádření Magistrátu města Mladá Boleslav, odborem dopravy a silničního hospodářství, vydané k žádosti o připojení pozemku k účelové komunikaci, ze dne 23. 8. 2019, č. j. ODSH-280/9-2019-74-130, a vyjádření Dopravního inspektorátu Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje ze dne 13. 9. 2019, č. j. KRPS-251755/ČJ-2019-010706-KOM). Žalovaný dále popsal