6 As 171/2019 — Nejvyšší správní soud

37 A 5/2025- 72 - text 19 37 A 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci žalobce: J. B. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti 1) L. B. bytem X 2) Ing. M. B. bytem X 3) Mgr. P. B. bytem X 4) Bc. P. B. bytem X 5) L. B. bytem X osoby zúčastněné na řízení 2) až 5) zastoupeny advokátem JUDr. Janem Tryznou sídlem Botičská 4, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2024, č. j. 134977/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Jílové u Prahy (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 15. 4. 2024, č. j. MJuP/03772/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) nařídil žalobci odstranění staveb: (i) přístavby rodinného domu o rozměrech 2,6 m × 6,9 m postavené na jižní straně rodinného domu, výšky 2,5 m s pultovou střechou se sklonem 45°, umístěné na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X (všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území) a (ii) zděné kůlny umístěné na pozemku parc. č. XB, půdorysného tvaru obdélníku o rozměrech 6 m × 4 m s pultovou střechou se sklonem cca 35°. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. II. Obsah žaloby a ostatních podání 3. Žalobce v žalobě upřesnil, že je jedním ze spoluvlastníků (společně s osobami zúčastněnými na řízení) rodinného domu postaveného na pozemcích parc. č. st. XA, XB a XC. Rodinný dům koupili v roce 1989. Spoluvlastníci se dohodli, kdo bude užívat jakou část domu. V roce 2012 spolu žalobce a ostatní spoluvlastníci jednali o vypořádání spoluvlastnictví. Ostatní spoluvlastníci však odmítli smlouvu o vypořádání uzavřít. Dům byl postaven v roce 1808 a při koupi byl v havarijním stavu. Stavební úřad vydal v roce 1990 k žádosti žalobce a ostatních spoluvlastníků stavební povolení. V té době vykonával stavební dozor pracovník stavebního úřadu – pan M. S ohledem na stav rodinného domu (trhliny v obvodovém zdivu, riziko posuvu zdiva) nebyl možný jiný postup než dům předběžně zajistit betonem a krátkou přístavbou k rodinnému domu o rozměrech 2,5 m × 6 m na pozemku parc. č. XB. Stavební dozor s postupem zabezpečovacích prací souhlasil. Stavební dozor ani referenti stavebního úřadu vykonávající kontrolní prohlídky platnost stavebního povolení z roku 1990 nikdy nezpochybnili. 4. Stavební úřad žalobci k jeho námitkám nevysvětlil, jaký je rozdíl mezi zděnou kůlnou, již mu bylo nařízeno odstranit, a obdobnou dřevěnou kůlnou o rozměrech 4 m × 6 m × 3 m na pozemcích parc. č. XA, XB a parc. č. st. XC, kterou postavily osoby zúčastněné na řízení 4) a 5). Podle stavebního úřadu je zděná kůlna postavena na pozemku, který je v územním plánu obce Pohoří označen jako „louky a pastviny“. Na nich je stavba zděné kůlny nepřípustná. Před vydáním prvostupňového rozhodnutí byla (a stále je) funkce pozemku parc. č. XD zahrada, což žalobce dovozoval z údajů v katastru nemovitostí. Obec Pohoří se k odstranění zděné kůlny nevyjádřila. Žalobce upozornil na to, že na vedlejším pozemku stejného charakteru stavební úřad povolil vrtanou studnu. 5. Žalobce trval na tom, že zděnou kůlnu realizoval v tzv. volném režimu. Referent stavebního úřadu měřil vzdálenost zděné kůlny od sousedních pozemků. Nikdy nezpochybnil vzdálenosti od hranic pozemků parc. č. XA, XB a XC – ty jsou 2,5 m a 3 m. Pokud by tomu tak nebylo, jistě by se vlastníci pozemků ozvali a tuto skutečnost v předcházejícím řízení namítali. Stavební úřad zahájil v roce 2019 řízení o odstranění čtyř staveb. Po několika pochybeních stavebního úřadu bylo následně vedeno řízení o odstranění dvou staveb. To dokazuje, že byl referent stavebního úřadu nekompetentní a jednal pouze účelově. Žalobce se od roku 2019 několikrát úspěšně odvolal proti rozhodnutím stavebního úřadu. Proto má žalobce za to, že je referent stavebního úřadu vůči němu podjatý. Stavební úřad dosud nerozhodl o vedlejší dřevěné kůlně. 6. Žalobce nesouhlasil ani s tím, že přístavba rodinného domu je nepovolenou stavbou. Přístavba je umístěna na pozemku parc. č. XA, který takové využití umožňuje. Důležité také je, že realizaci přístavby byla od roku 2019 během kontrolních prohlídek dozoroval referent stavebního úřadu. Žalobce referentu vysvětlil důvody pro realizaci přístavby a referent přístavbu nikdy nezpochybnil. Žalobce nebyl nikdy vyzván k tomu, aby údajně nepovolené stavební práce zastavil. Žalobce od roku 2019 do roku 2024 pokračoval v úpravách přístavby k rodinnému domu, kterou částečně dokončil. Žalobce referenta stavebního úřadu vždy informoval o tom, že veškerou dokumentaci vzniklých změn původní stavby předloží stavebnímu úřadu v rámci kolaudačního řízení jako změnu před jejím dokončením. Žalobci se bohužel nepodařilo sehnat projektanta, který by dokumentaci zhotovil. Jakmile projektanti zjistí, že sousedi jsou udavači, zakázku odmítnou. Konečně žalobce upozornil na to, že stavební úřad nevyrozuměl osobu zúčastněnou na řízení 1) o žalobcem podaném odvolání. Tím byla osoba zúčastněná na řízení 1) poškozena na svých procesních právech. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uznal, že stavební úřad nevyrozuměl osobu zúčastněnou na řízení 1) o podaném odvolání. Ta je ale žalobcovou manželkou. Proto žalovaný pochyboval o tom, že by o odvolání nevěděla. Kdyby měla osoba zúčastněná na řízení 1) výhrady proti postupu stavebního úřadu, mohla podat samostatné odvolání. Toto procesní pochybení stavebního úřadu nemělo na rozhodnutí ve věci samé vliv. Ze skutečností tvrzených samotným žalobcem plyne, že přístavbu realizoval v rozporu se stavebním povolením z roku 1990. Žalovaný již žalobce v předcházejícím správním řízení poučil o tom, že legalita jakýchkoliv jiných staveb ve vlastnictví třetích osob nebyla předmětem řízení o odstranění staveb. Stavba zděné kůlny nenaplňovala parametry pro stavbu v tzv. volném režimu, jelikož nebyla v souladu s územně plánovací dokumentací ani nebyla umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m (žalobce zcela opomněl odstup od pozemku parc. č. X, který je ve spoluvlastnictví žalobce a osob zúčastněných na řízení). Žalobce namítal, že ve správním spise se nenachází stanovisko nebo vyjádření obce Pohoří. Ta však – pro účely řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon 2006“) – není oprávněna k výkladu územně plánovací dokumentace. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí vypořádal s námitkou podjatosti referenta stavebního úřadu. 8. Osoby zúčastněné na řízení 2) až 5) ve svém vyjádření též měly za to, že nevyrozumění osoby zúčastněné na řízení 1) o podaném odvolání nezakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Osoby zúčastněné na řízení se s žalobcem v minulosti na úpravě, resp. vypořádání spoluvlastnictví nedohodly. Stavební povolení z roku 1990 se týkalo stavby rodinného domu č. p. X na pozemku parc. č. st. XA. Přístavba rodinného domu se nachází na pozemku parc. č. XB, který je zahradou. Ve stavebním povolení je uvedeno, že stavba bude provedena podle ověřeného nákresu situace, který je součástí rozhodnutí. Nákres přístavbu neobsahuje. Skutečnost, že přístavba byla realizována nejdříve v roce 2019, zřetelně plyne např. z leteckých snímků dostupných na stránkách mapy.cz. Na snímcích z let 2016 až 2018 žádná přístavba není a je vidět až na snímcích z let 2019 až 2021. V odvolání ze dne 24. 6. 2024 žalobce sám uvedl, že přístavbu realizoval až v roce 2019. Je tedy zřejmé, že přístavba – i pokud by se na ní vztahovalo stavební povolení z roku 1990 – byla provedena po uplynutí dvou let od jeho právní moci. Co se týče případného řízení o odstranění „vedlejší dřevěné kůlny“, je věcí stavebního úřadu, aby posoudil, které stavby jsou provedeny bez stavebního povolení. U námitky chybějícího stanoviska obce Pohoří žalobce pominul, že obec v postavení účastníka řízení nemá možnost jakkoliv ovlivnit aplikovatelnost omezení plynoucích z územně plánovací dokumentace. Není významné, že pozemek parc. č. XC je v katastru nemovitostí evidován jako zahrada. Žalobní námitky, týkající se toho, že na pozemku parc. č. XD byla povolena stavba vrtané studny nebo že probíhá řízení o „legalizaci černé stavby vrtu na pozemku parc. č. XE“ s projednávanou věcí nesouvisí. Z leteckých snímků je patrné, že stavba zděné kůlny nesplňuje minimální odstupovou vzdálenost 2 m od hranic pozemků. Zděná kůlna je navíc postavena na pozemku, na němž to územně plánovací dokumentace vylučuje, přičemž nebyla dodatečně povolen