4 As 11/2012 — Nejvyšší správní soud

37 A 7/2024- 93 - text 16 37 A 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci žalobce: Ing. L. H. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Ing. Tomášem Menčíkem sídlem K Starým valům 442/10, Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 za účasti: I) M. B. bytem X II) Bc. J. J. bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Petrem Mrázkem sídlem Pod Klaudiánkou 271/4a, Praha – Podolí o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2024, č. j. 001065/2024/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2024, č. j. 001065/2024/KUSK, a usnesení Městského úřadu Dobříš ze dne 12. 10. 2023, č. j. MDOB 86661/2023/Mly, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 23 371,51 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Ing. Tomáše Menčíka, advokáta. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Dobříš (dále jen „stavební úřad“) usnesením ze dne 12. 10. 2023, č. j. MDOB 86661/2023/Mly (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zastavil řízení o žalobcově žádosti o dodatečné povolení stavby: „rodinný dům, přípojky na inženýrské sítě, zpevněné plochy, D., J.“ na pozemcích parc. č. XA a XB v katastrálním území X (dále jen „stavba“, všechny níže uváděné pozemky se nacházejí v témže katastrálním území). Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. II. Obsah žaloby a ostatních podání 3. Žalobce v žalobě shrnul historii řízení týkajících se stavby (společný souhlas, odchýlení se od původní odsouhlasené projektové dokumentace, zahájení řízení o odstranění stavby a následně o dodatečném povolení stavby). Stavební úřad v předcházejícím řízení žalobce mimo jiné vyzval k doložení „konečného řešení zajištění oplocení“ mezi pozemky parc. č. XA a parc. č. XB. K tomuto požadavku stavební úřad pravděpodobně přistoupil kvůli námitkám osoby zúčastněné na řízení I) [vlastnici pozemku parc. č. XA, který mezuje s pozemkem, na němž žalobce provádí stavbu rodinného domu]. Osoba zúčastněná na řízení I) tvrdila, že v průběhu realizace podsklepení rodinného domu došlo k poškození jejího oplocení. Toho si žalobce není vědom. 4. Žalobce upozornil, že žalobní námitky jsou shodné s odvolacími námitkami. Ty totiž žalovaný nevypořádal adekvátně. Zaprvé žalobce namítal, že stavební úřad překročil předmět řízení o dodatečném povolení stavby. Řízení o dodatečném povolení stavby se zahajuje na žádost, která určuje předmět řízení. Předmětem řízení o dodatečném povolení stavby byla stavba rodinného domu, přípojek na inženýrské sítě a zpevněné plochy, konkrétně pak změna podsklepení, změna sklonu střechy, nové umístění balkonů v podkroví, změna dispozičního řešení (zvýšení počtu místností) a realizace vsaku vody. Součástí projektové dokumentace dodatečného povolení stavby nebyla realizace žádného oplocení. Oplocení nelze učinit předmětem řízení o dodatečném povolení stavby jen proto, že se ho týkaly námitky účastníka předcházejícího správního řízení. Jinak by účastníci řízení mohli namítat cokoliv a předmět řízení by mohl být rozšiřován bez ohledu na obsah žádosti a dispoziční zásadu. 5. Zadruhé žalobce namítal, že výzvu stavebního úřadu k předložení „konečného řešení zajištění oplocení“ splnil. Žalobce doplnil projektovou dokumentaci o výkres terénních úprav v blízkosti oplocení. Z něj bylo patrné, jak bude zajištění oplocení vyřešeno po dokončení stavby. Doposud žalobce „provizorně“ zajistil terén v blízkosti oplocení navezením jílovité půdy, která měla být podle předložené projektové dokumentace nahrazena zeminou pro budoucí zatravnění, tj. jednalo se o návrh budoucího trvalého stavu. Přesto stavební úřad řízení zastavil. Žalobci nebylo zřejmé, jaké podklady měl tedy k výzvě stavebního úřadu doplnit. Žalobce rozporoval, že by v důsledku výkopových prací došlo k zásahu do oplocení. To potvrzují výsledky kontrolního měření a srovnávací fotografie. Žalobcovy odvolací námitky a důkazní návrhy směřují k tomu, že oplocení nepoškodil. Žalobce též poukázal na to, že chtěl situaci efektivně vyřešit. V přecházejícím řízení se obrátil se na osobu zúčastněnou na řízení I) s návrhy na zajištění oplocení. Navrhl zhotovení železobetonové podezdívky (na svůj náklad), což osoba zúčastněná na řízení I) během ústního jednání před stavebním úřadem odmítla. Na další návrhy poté nereagovala a ani žalobci blíže nevysvětlila, jak plot vypadal v „původním stavu“. 6. Zatřetí žalobce namítal, že i kdyby požadované „konečné řešení plotu“ nepředložil (s čímž výše nesouhlasil), netrpěla jeho žádost o dodatečné povolení stavby takovými vadami, které by bránily pokračování v řízení. O jeho žádosti proto mělo být věcně rozhodnuto. Žalovaný se ztotožnil s náhledem stavebního úřadu, že byly dány důvody pro zastavení řízení, avšak v napadeném rozhodnutí k tomu neuvedl žádnou bližší argumentaci. 7. Začtvrté žalobce namítal, že stavební úřad nepostupoval nestranně. Stavební úřad po žalobci požadoval doplnění podkladů. Své požadavky ale opřel pouze o tvrzení účastníků předcházejícího správního řízení, které nijak neověřoval a nekriticky je přejal. Stavební úřad k námitce účastníků po žalobci požadoval doplnit schéma elektrorozvodů. Sám ale způsob provedení elektroinstalace nijak nekontroloval. Stejně nekriticky stavební úřad přejal tvrzení osoby zúčastnění na řízení I) o poškození oplocení (což žalobce popíral). 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na tom, že důvody pro zastavení řízení byly dány. Žalobce oproti původně odsouhlasenému záměru rozšířil podsklepení, aniž řádně zajistil výkopovou jámu a provedl navazující terénní úpravy. Předmětem řízení o dodatečném povolení stavby muselo být i stanovení podmínek, za nichž lze ve stavbě pokračovat a dokončit ji, aniž by došlo k dalšímu ohrožení či poškození sousedních nemovitostí. Žalobce v předcházejícím řízení doložil pouze provizorní řešení zajištění oplocení. Žalobcem doplněné podklady neobsahovaly návrh bytelného zajištění dříve obnaženého oplocení proti jakémukoli pohybu. Žalovaný se neztotožnil s tím, že by stavební úřad postupoval zaujatě. Důkazní břemeno leží v řízení o dodatečném povolení stavby na žadateli. Ten musí stavebnímu úřadu předložit doklady, které prokazují možnost stavbu dodatečně povolit, pokud má na jejím dodatečném povolení skutečný zájem. V předcházejícím řízení nebyly předloženy ani další, podstatnější části projektové dokumentace. Za takové situace je „odůvodňování potřeby předložení dalších jednotlivostí obsaženo v požadavku, že projektová dokumentace musí odpovídat jak právním předpisům, tak skutečnému stavu“. 9. Žalobce v replice připomněl, že výzvu stavebního úřadu k doplnění podkladů splnil. Pokud se stavební úřad domníval, že doplněné podklady nejsou dostatečné, měl se v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů na žalobce obrátit a situaci s ním řešit. Žalobce nebyl schopen identifikovat, co po něm stavební úřad požadoval. Žalobce nikdy nebyl vyzván k doložení „bytelného zajištění plotu dříve obnaženého proti jakémukoli pohybu“, jak tvrdil ve svém vyjádření žalovaný. Poprvé ve vyjádření k žalobě byl také žalobce informován o tom, že v předložené projektové dokumentaci chyběly její podstatné části. S tím žalobce nesouhlasil. 10. Osoby zúčastněné na řízení ve svém společném vyjádření upozornily na to, že stavební úřad provedl na místě kontrolu, při níž shledal, že v důsledku nepovoleného výkopu podzemního podlaží v těsné blízkosti pozemku osoby zúčastněné na řízení I) došlo k narušení podloží, na němž stojí oplocení. Na místě bylo dohodnuto, že žalobce provede provizorní opatření, kterými se svah zabezpečí proti dalšímu sesuvu, a žalobce následně předloží návrh finálního řešení. Provizorní řešení zajištěné žalobcem spočívalo v navezení nevhodného jílu (bez řádného zhutnění). Při ohledání na místě dne 4. 6. 2024 bylo zjištěno, že se provizorní opatření hroutí a plot se nadále posouvá. Kvůli pohybu plotu došlo na několika místech k oddělení pletiva od sloupků, což žalobce provizorně vyřešil připevněním dráty. Výkres terénních úprav, který žalobce předložil, neobsahoval žádné zhutnění podloží pod oplocením. Nebylo tak navrženo odstranění příčiny poškozování oplocení. Závěr správních orgánů, že žalobce nepředložil finální řešení zajištění oplocení, je tak správný. Žalobce při provádění výkopových prací nijak nezajistil svah u oplocení osoby zúčastněné na řízení I). Oplocení proto podkleslo a v jednom místě došlo k prasknutí „podhrabové“ tvárnice. Stavební úřad po žalobci